Blízký východ الشرق األوسط Střední východ Charakteristika oblasti Státy kolem Perského zálivu Blízký východ je zeměpisné označení pro oblast zemí Arabského poloostrova a okolních států na.
Download ReportTranscript Blízký východ الشرق األوسط Střední východ Charakteristika oblasti Státy kolem Perského zálivu Blízký východ je zeměpisné označení pro oblast zemí Arabského poloostrova a okolních států na.
Blízký východ الشرق األوسط Střední východ Charakteristika oblasti Státy kolem Perského zálivu Blízký východ je zeměpisné označení pro oblast zemí Arabského poloostrova a okolních států na rozhraní jihozápadní Asie a severovýchodní Afriky. Střetávají se v něm nejenom tři kontinenty (Afrika, Evropa a Asie), ale tři výrazná náboženství - křesťanství, judaismus a islám. Některá území Blízkého východu (zejména kolem Perského zálivu) jsou bohatá na ložiska ropy, zemního plynu či jiných fosilních paliv. Především s těmito komoditami státy Blízkého východu obchodují, a to přibližně z 12 % se Severní Afrikou, 16 % s Evropou a 52 % s Asií (zejména s Čínou, Indií, Japonskem a Jižní Koreou). Tradiční umístění: Bahrajn , Irák , Írán , Izrael , Jemen , Jordánsko , Katar , Kuvajt , Libanon , Omán , Palestina , Saúdská Arábie , Spojené arabské emiráty , Sýrie , Turecko Přiřaď pojmy: Irák Bahrajn Írán Izrael Jordánsko Jemen Kuvajt Katar Libanon Omán Palestina Sýrie Saúdská Arábie Spojené arabské emiráty Turecko Bahrajn ostrovní stát v jižní části Perského zálivu Nejbližšími sousedy jsou na západě Saúdská Arábie a na jihovýchodě Katar. S pevninou (Saúdskou Arábií) je Bahrajn spojen 25 km dlouhou Cestou krále Fahda. Stát se skládá z hlavního stejnojmenného ostrova a dalších 32 menších ostrovů, včetně přilehlého mořského území. V letech 1973–75 a opět od r. 2002 je země konstituční monarchií; od téhož roku zajišťuje nová ústava politická práva i ženám. Hospodářsky Bahrajn závisí na těžbě a zpracování ropy, finančnictví a lovu perel. Stát je jednou z nejoblíbenějších turistických destinací na Blízkém východě. Ročně jej navštíví asi 2 miliony zahraničních turistů převážně z arabských států ležících na pobřeží Arabského zálivu. Manáma - hlavní město Bahrajnu Katar monarchie Hlavní město: Dauhá 11 437 km² (157. na světě) emirát v jihozápadní části Perského zálivu. Země se nachází na poloostrově, vybíhajícím z většího Arabského poloostrova do Perského zálivu. Na jihu hraničí v délce 60 km se Saúdskou Arábií, zbylé strany jsou obklopeny mořem. Národní příjmy pochází hlavně z těžby a zpracování ropy a zemního plynu, (85% vývoz), 5 % celosvětových zásob řadí Katar na třetí místo. Ropa a zkapalněný zemní plyn se vyvážejí především do Japonska a Jižní Koreje. Dovoz představují především strojírenské výrobky, dopravní prostředky a potraviny; hlavními obchodními partnery v tomto směru jsou Francie, USA, Saúdská Arábie, SAE, Německo a Japonsko. Bohatství a životní úroveň Katařanů je srovnatelná se západní Evropou, místní občané mají zajištěnu bezplatnou zdravotní péči a školní vzdělání. V posledních letech byly péčí vlády přímo v Kataru zřízeny pobočky řady amerických vysokých škol. Kuvajt Hlavní město: Kuvajt 17 818 km² (157. na světě) 2,595,628 Monarchie při Perském zálivu. Ke Kuvajtu náleží také několik ostrovů v Perském zálivu, např. Búbiján či Fajlaka. Země se řadí k hlavním světovým producentům ropy; udává se, že na kuvajtském území se nalézá asi 8 až 9 % zásob této suroviny. většinu země pokrývá plochá pouštní krajina, mírně se svažující k severovýchodu. Stálé vodní toky neexistují, na ostrovech při SV pobřeží se prostírají solné bažiny. Přes 80 % obyvatel představují etničtí Arabové, z toho ovšem jen necelá polovina jsou vlastní Kuvajťané, větší část představují tzv. Bidunové, přistěhovalci z jiných arabských zemí (ponejvíce Egypta), kteří nemají kuvajtské občanství. Kuvajtští občané mají zajištěno bezplatné vzdělání, od základního až po univerzitní; děti přistěhovalců nárok na tyto výhody nemají. Spojené arabské emiráty Hlavní město: 83 600 km² Abú Dhabí 4 975 593 obyvatel Většinu území zaujímá plochá nížina, která je z větší části pokrytá pouští. Pobřeží je lemováno ostrovy (na jednom z nich leží hlavní město Abú Dhabí). Podnebí je tropické a suché. Průměrné srážky dosahují asi 100 mm. Velice časté jsou silné písečné bouře. Drtivá většina obyvatel žije na pobřeží. Z toho 60 % obyvatel jen ve městech Abú Dhábí a Dubaji. Přes 95 % území je v podstatě liduprázdné. Země má kvalitní silnice, velké přístavy (Abú Dhabí či Dubaj) a čtyři mezinárodní letiště. Zdravotnictví a školství (jsou zde i vysoké školy) jsou na velice vysoké úrovni a jsou zcela bezplatné. Do poloviny 19. století zde bylo hlavním zdrojem obživy pirátství, později lov perel, ryb a obchod s kořením. Hospodářství doznalo proměny poté, co se tu roku 1962 začala těžit ropa a zemní plyn. Okolo 60% exportu připadá právě na ropu. Díky ní se SAE staly jedním z nejbohatších států světa. Průmysl je velice rozvinutý. Vyrábí se cement a hliník, dále se kromě ropy těží také mramor. Zemědělství je zanedbatelné. Obdělává se asi 0,5% plochy a to buď v oázách nebo na územích s umělým zavlažováním. Hlavní plodinou je palma datlová. 80% potravin a spotřebního zboží se musí dovážet. Írán Hlavní město: Teherán ((تهران 1 648 195 km² (17. na světě) Počet obyvatel: 77,891,220 muslimský stát v Přední Asii, dříve nazývaný Persie. Pro Írán je typické subtropické podnebí s výraznou kontinentalitou, na jihu pak horké a suché podnebí tropického charakteru. Průměrná teplota činí v lednu 2–19 °C, v červenci 25–32 °C. Srážky od západu k východu ubývají, nejvíce jich spadne v oblastech u Kaspického moře Zhruba 53 % území Íránu zabírají pouštní oblasti, 27 % pastviny, 9 % zemědělská půda (75.620 km² je zavlažováno), 11 % lesy. Nejdůležitějším ekonomickým odvětvím je těžební průmysl, zpracovávající bohatá ložiska ropy a zemního plynu na západě země. Kromě toho mají význam ještě textilní průmysl, zemědělství a produkce cementu a stavebních hmot pšenice, rýže, cukr, bavlna, ovoce, ořechy, datle, vlna a kaviár Od středověku je Persie známa především díky svým básníkům, ať už jde o Firdausího, Háfize či Sádího. Také pohádky Tisíce a jedné noci spojuje většina Evropanů jednoznačně s perským prostředím, třebaže jejich nejstarší vrstva je indického původu – Peršané jen celý soubor rozšířili a zprostředkovali západu. Imámova mešita v Isfahánu patří mezi nejcennější poklady jedinečné islámské architektury Střední Asie Základem místního hospodářství je těžba ropy, jejíž zásoby jsou třetí největší na světě. Irák pšenice, ječmen, rýže, zelenina, datle, bavlna, skot, ovce, drůbež Hlavní město: Bagdád ((بغداد 437 072 km² (57. na světě) 30,399,572 republika patří díky zásobám ropy k nejbohatším na světě. Ropa tvoří téměř 95 % vývozu země. Saúdská Arábie Hlavní město: Rijád 2 218 000 km² (14. na světě) 26,131,703 Státní zřízení: království Velkou část země zaujímá náhorní plošina, pozvolna se svažující k východu. Na západě Saúdské Arábie podél Rudého moře vystupují pohoří Hidžáz a Jemenské hory, dosahující až 3 133 m (Džabal Sawda). Celý jihovýchod země představuje velká poušť Rub al-Chálí (česky „Prázdná čtvrť“). Menší pouště Dahná a Nafúd se prostírají i v centrální a severní části země. Podnebí je suché subtropické, kontinentální s výraznými teplotními rozdíly mezi dnem a nocí. Průměrné teploty se pohybují od 10-15 °C v zimě po 30-35 °C v létě, za horkých letních dnů však ve vnitrozemí teplota může vystoupit až k 50 °C, v zimě zase hory občas pokrývá sníh. Roční úhrny srážek (s maximem v zimním období) se pohybují stěží kolem 50-100 mm a jsou oblasti, kde nezaprší i několik let. V zemi nejsou žádné stálé vodní toky. Zásobování stále rostoucího počtu obyvatel vodou se stává vážným problémem. The Kaaba, Mecca, Saudi Arabia Riyadh Tower Krajina je velmi různorodá a nepřesahuje 100 až 400 metrů výšky. Severní pobřežní oblast al-Batína je využívaná k zemědělství, od vnitrozemní pouště Rub al-Chálí ji odděluje vysoké vápencové Al Hadžar. Na jihu se podél pobřeží rozkládá Arabská tabule, dosahující místy výšky až 1 400 metrů, a horská oblast Karra. Omán Ománské klima je společně s topografií různorodé, s vlhkými přímořskými oblastmi a tropicky teplým suchým pouštním vnitrozemím. Hlavní město: Maskat 212 460 km² (84. na světě) 2 967 717 Státní zřízení: absolutní monarchie Hlavní oporou je těžba a zpracování ropy a zemního plynu, Využití půdy k pěstování v první řadě závisí na dostupnosti vody. Omán se snaží rozvíjet cestovní ruch a přilákat do země turisty a zahraniční investory. Velbloud ve Wudam as-Sahílu (Maskat) Hotel Hyatt v Maskatu Úkoly: 1.Na mapě JZ Asie najdi státy ležící u Perského zálivu, najdi hlavní města. 2.Zjisti vegetační pásma, průměrné teploty, roční srážky, podnebné oblasti. 3.Jaké plodiny a nerostné suroviny se v daných státech pěstují a těží? 4.Jaké jsou turistické cíle ve státech Perského zálivu? 5.Jakým způsobem se těží „černé zlato“?