Transcript Marek Chromec Lukáš Matoušek  Vzduch je směs plynů tvořící plynný obal Země atmosféru - sahající až do výše asi 1000 km.

Marek Chromec
Lukáš Matoušek

Vzduch je směs plynů tvořící plynný obal Země atmosféru - sahající až do výše asi 1000 km. Má vliv na
všechny chemické proměny jak v nerostné přírodě
respektive v neživé přírodě, tak i v živých organismech.
Prakticky všechny živé organismy (živá příroda) by bez
kyslíku z ovzduší nemohly vůbec existovat. Má i své
významné fyzikálně chemické vlastnosti, jedná se
zejména o transport vody neboli koloběh vody v ovzduší.
Kromě toho tepelná kapacita vzduchu udržuje na Zemi
teplotu přijatelnou pro život, jinak by na noční straně
naší planety byl mráz několika desítek stupňů, kdežto na
denní straně by bylo více než stostupňové horko. Je také
důležitou průmyslovou surovinou. Mimo jiné vzduch
(resp. kyslík v něm obsažený) také slouží k oxidaci paliva
ve všech běžných spalovacích motorech, k oxidaci paliva
při výrobě elektrické energie v tepelných elektrárnách,
dále při vytápění či ohřevu vody atd. Vzduch tedy slouží
coby druhá (prakticky neviditelná) složka každého
běžného fosilního paliva.

Znečištění ovzduší je chemický, fyzikální nebo biologický činitel (částicové
podstaty), jenž mění přírodní vlastnosti zemské atmosféry. Atmosféra je
komplexní, dynamický, přírodní plynný systém, jenž je nezbytný pro
výskyt života na Zemi. Zmenšování vrstvy stratosférického ozónu z
důvodu znečištění vzduchu je dlouhodobě vnímáno jako hrozba pro lidské
zdraví, stejně jako pro zemské ekosystémy.

Znečištěné ovzduší je celosvětovětovou příčinou řady úmrtí a nemocí
např. dýchacích cest a výskytu rakoviny a srdečních onemocnění. Některé
odhady hovoří, že za rok zaviní znečištěné ovzduší úmrtí 300tisíc občanů
v EU.

Mezi největší zdroje nečistot v ovzduší (i jedovatých) patří teplárny,
tepelné elektrárny na pevná paliva a automobilová doprava (nejvíc
znečišťuje naše životní prostředí).

Při spalování méně kvalitního uhlí vznikají škodlivé látky, které jsou
vypouštěny do ovzduší(především oxidy dusíku a síry, které způsobují
kyselé deště). Velké množství jedovatých látek také obsahují výfukové
plyny z motorových vozidel (způsobují vznik přízemního ozonu)

Některé plyny, jako třeba oxid uhličitý, jenž se podílí na globální změnách
klimatu, byly vědci teprve nedávno označeny jako polutanty. Jiní toto
označení odmítají, neboť tento plyn je zároveň nezbytný pro život.


Zdroje znečištění ovzduší jsou faktory na určitém
místě, které způsobují uvolňování znečišťujících látek
do ovzduší. Podle typu vzniku je polutanty možno
rozdělit na několik skupin. Zdroje primární spočívají v
prostém uvolňování polutantů přímo z určitého zdroje
(např. oxid uhelnatý, oxid siřičitý, vedlejší produkty
spalování). Naopak, produkty sekundárních zdrojů
znečištění jsou vytvářeny reakcemi primárních
polutantů mezi sebou nebo s jinými látkami.
Příkladem sekundárního zdroje znečištění může být
vznik troposférického ozonu v důsledku fotochemické
reakce, ke které dochází za působení oxidů dusíku, UV
záření a těkavých organických látek.
Podle původu můžeme zdroje znečištění ovzduší
rozdělit na antropogenní (tedy lidského původu) a
přírodní.














Antropogenní zdroje jsou způsobovány člověkem. Velké rozpětí
znečišťujících látek je spojené se spalováním různých typů paliv, jako je
benzín, uhlí, dřeva, rafinace ropy a podobně.
Spojené se spalováním různých typů paliv
Tepelné elektrárny
Řízené vypalování lesů, používané v zemědělství či lesnictví
Motorová vozidla
Námořní lodě, včetně emisí vznikajících v přístavech
Spalovaná fosilní paliva
Spalování materiálů na ohništích, v kamnech (lokální topeniště), pecích a
spalovnách odpadů
Jiné antropogenní zdroje
provoz elektráren a průmyslové činnosti vůbec (např. rafinace ropy)
nevhodné obdělávání půdy (vizte Dust Bowl)
výpar z nátěrů, sprejů na vlasy, aerosolových sprejů a ostatních
rozpouštědel
skládky odpadů, z nichž se uvolňuje metan
vojenské zdroje, např. jaderné zbraně, toxické plyny, biologické zbraně,
rakety








Existují i některé přírodní zdroje. Když se vrátíme do dávné
historie, kyslík v atmosféře pravděpodobně vznikl právě
díky činnosti sinic, které tímto způsobovaly znečišťování
životního prostředí asi před 2,5 miliardami lety. I dnes však
dochází k přirozenému uvolňování polutantů, a to zejména
několika cestami:
prach z přírodních zdrojů, obvykle oblastí Země pokrytých
řídkou vegetací, nebo zcela bez vegetace
písek z pouští
bioplyn a konkrétně metan, uvolňovaný v průběhu trávení
potravy zvířaty (např. skotem)
radioaktivní plyn radon, uvolňující se ze zemské kůry
borovice, které uvolňují těkavé organické látky (volatile
organic compounds, VOC)
kouř a oxid uhelnatý, vznikající při lesních požárech
sopečná aktivita, díky níž se uvolňují částice síry, chloru a
popela.


Jedná se antropogenní zdroje, které je možné vybavit zařízeními
pro zachycování emisi (např. prachové filtry, katalyzátory,
odsiřovací či neditrifikační zařízení). V případě dopravy se může
jednat o změny paliva, omezení rychlosti či zlepšení plynulosti
provozu. Některé evropské země jako Švédsko nebo Německo
zavádějí v centrech velkých měst tzv. nízkoemisní zóny, do kterých
mohou vjiždět jen automobily, jež vypouštějí jen malé množství
škodlivin. Například švédské Göteborg zavedl nízkoemisní zónu již
v roce 1996 a emise prachových částic z nákladní dopravy se mu
podařilo snížit zhruba 40 procent.
Vzrostlá zeleň působí jako filtr, který zachycuje část jemných
prachových částic (PM2.5), které představují největší zdravotní
riziko. Proto Komise životního prostředí Akademie věd ČR
vyslovila doporučení novou zástavbu zásadně směřovat na tzv.
brownfields, na školních pozemcích upřednostňovat přírodní
terén, vytvářet a udržovat zelené prstence kolem velkých měst –
zabudovat do územních plánů, - stimulovat a podporovat
strategické krajinné plánování a komunitní plánování.
 Zpracovali:
Marek Chromec, Lukáš Matoušek
 Zdroje: www.wikipedia.org, www.rozhlas.cz