logická interpretace forenzního důkazu Závěry forenzní vědy: dva testované vzorky či objekty mají stejné/rozdílné vlastnosti • vlákna z MČ se materiálově shodují s vlákny, z.

Download Report

Transcript logická interpretace forenzního důkazu Závěry forenzní vědy: dva testované vzorky či objekty mají stejné/rozdílné vlastnosti • vlákna z MČ se materiálově shodují s vlákny, z.

logická
interpretace
forenzního
důkazu
Závěry forenzní vědy:
dva testované vzorky či objekty mají stejné/rozdílné vlastnosti
• vlákna z MČ se materiálově shodují s vlákny, z nichž je svetr podezřelého
• genetický profil z nedopalku z MČ se neshoduje s profilem ze srovnávacího
vzorku podezřelého
• nález na určitém vzorku či objektu se shoduje/neshoduje s očekávaným nálezem
za platnosti určité hypotézy
• pitevní nález plně odpovídá uškrcení škrtidlem
• gramatická a stylistická úroveň textu neodpovídá osobě s akademickým
vzděláním
Forenzní věda u soudu
Někteří experti pronášejí kategorické soudy (daktyloskopie: tyto dva otisky
zanechala táž osoba)
Někteří experti nevyloučí stejný zdroj stopy a srovnávacího vzorku a udají
frekvenci výskytu daného znaku v populaci (analýza indexu lomu skla)
Někteří experti operují s těžko pochopitelnými statistickými pojmy (DNA)
• kategorické soudy jsou špatně, ale soud je má mnohem raději než čísla
• to co soud obecně nesnáší, je nejistota (v interpretaci práva, v pohledu na důkaz –
vědecký/nevědecký, subjektivita/objektivita)
Forenzní důkaz
IDEÁLNÍ
Má znaky, které jsou unikátní pro individuální osobu
Tyto znaky se nemění v čase
Znaky jsou jednoznačně určitelné na různých místech různými experty
Umožňuje potvrdit přítomnost osoby na místě činu; vyskytuje se vždy, když
hypotéza platí, a zároveň se nevyskytuje nikdy jindy
Má jednoduché a levné zjištění hodnoty znaku
TYPICKÝ
Znak je přítomen, i když hypotéza není pravdivá (falešná pozitivita testu)
Znak není přítomen, i když je hypotéza pravdivá (falešná negativita testu)
Je pravděpodobnější, že se znak vyskytuje, pokud je hypotéza pravdivá
Inferenční logika
Není doménou vyhrazenou pro znalce, mohou a měli by ji používat všichni
účastníci soudního řízení
Znalec nemůže vyvodit závěr (např. krevní skvrnu zanechala určitá osoba, dítě
bylo zneužito) na základě jediného důkazu
Vědecký důkaz by měl být zkombinován s dalšími důkazy k případu. Nejlepším
způsobem, jak to provést, je použití věrohodnostního poměru, který může být
zkombinován s dalšími důkazy prostým vynásobením
Důkaz má váhu jen v takovém kontextu, kdy pomáhá rozlišit mezi hypotézami.
Problémy s vědeckými důkazy vznikají častěji při intepretaci než z
experimentálních chyb
PŘÍPAD
Někdo v noci vyšplhal do lodžie ve zvýšeném
přízemí, rozbil balkónové dveře, vloupal se do bytu a
ukradl peníze ležící na stole...
... z protějšího domu vše viděla paní trpící
nespavostí: šlo asi muže, spíš mladšího...
...zavolala policii, ta po cca 20 minutách zadržela v
blízkých non-stop potravinách Josefa Machourka
(25), již dvakrát odsouzeného pro krádeže, jak si
kupuje rohlíky, salám a cigarety...
...jeho oděv byl zaslán k expertíze, ta prokázala, že v
oděvu se nacházejí 2 střípky skla o stejném indexu
lomu, jako má rozbité tabulové sklo balkónových
dveří...
JAK SILNÝ JE TO DŮKAZ, ŽE TO BYL PRÁVĚ MACHOUREK, KDO KRADL?
Jasný důkaz, není co řešit
Silný důkaz Mírný důkaz
Ani + ani -
důkaz, že nekradl
INTUITIVNÍ HODNOCENÍ DŮKAZU
• nalezení střípku shodného IL je důkaz proti dané osobě
MATEMATICKÉ HODNOCENÍ DŮKAZU
• abych mohl o věci něco říct, musím vědět, jak se daný jev chová, tedy:
1. Jak často se vyskytuje sklo s tímto konkrétním IL?
2. Když rozbiju okno z 1m, kolik se najde v mém oděvu střípků s daným IL?
3. Když vůbec nerozbiju okno, kolik se najde v mém oděvu střípků s daným IL?
•
teprve když znám chování jevu, mohu soudit a hodnotit
40
35
30
25
20
15
10
5
0
0
1-2
3-4
5-6
7-8
9-
lidi na ulici
35
24
20
12
8
1
útočníci z 1m
2
6
18
38
22
14
Bayesův teorém
P(B) – např. osoba má hnědé vlasy
P(AB) – osoba má hnědé vlasy i oči
P(A) – osoba má hnědé oči
P(AB) = P(B)P(A|B)
P(BA) = P(A)P(B|A)
P(AB) = P(BA)
P(B)P(A|B) = P(A)P(B|A)
P(A|B) = P(A)P(B|A) = P(A) x P(B|A)
P(B)
P(B)
Bayesův teorém
Úprava pravděpodobnostního očekávání ve světle nových důkazů
Pravidlo pro rozhodování mezi více alternativami
Logické, konzistentní, univerzální
P(A|B)P(B)
P(A|B)
P(A|B)P(B)
P(B|A)=
=
= P(B)
P(A)
P(A|B)P(B)+P(A|notB)P(notB)
P(A|B)P(B)+P(A|notB)P(notB)
Aposteriorní podíl šancí = apriorní podíl šancí x
věrohodnostní poměr
0% (0)
50% (0,5)
100% (1)
Bayesův teorém – lékařská
diagnostika
Test na nemoc může být pozitivní (+) nebo negativní (-), přičemž
vyšetřovaný buď nemoc má (N) nebo nemá (notN)
test má určitou senzitivitu P(+|N) a specifitu P(-|notN)
choroba má určitou prevalenci P(N)
jaká je pravděpodobnost, že vyšetřovaný má chorobu, pokud byl test
pozitivní? P(N|+)
P(N|+) = P(+|N)P(N) =
P(+)
P(+|N)P(N)
P(+|N)P(N)+P(+|notN)P(notN)
=1- P(-|notN)
=1- P(N)
Bayesův teorém – forenzní věda
P(A|B) = P(A) x P(B|A)
P(B)
Aposteriorní podíl šancí
podíl šancí
PO PROVEDENÍ
DŮKAZU
= Apriorní podíl šancí x
podíl šancí
PŘED
PROVEDENÍM
DŮKAZU
věrohodnostní poměr
poměr
pravděpodobností
daného jevu za
platnosti dvou
různých hypotéz
Bayesův teorém – forenzní věda
Apriorní podíl šancí
Měřítko nejistoty ohledně viny nařčeného předtím, než je
provedeno znalecké dokazování.
Na základě známosti faktů o případu, k jejichž zhodnocení
nejsou potřebné expertní znalosti.
Může být odvozeno z frekvence výskytu jevu v populaci,
z encyklopedických údajů nebo z životních zkušeností.
Osoba nakažena virem HIV............. ..............1 ku 3000
Rychle jedoucí řidič požil alkohol....................1 ku 5
Nařčený muž biologickým otcem....................4 ku 1
Pokud o případu vůbec nic nevíme.................1 ku 2, tj. 0,5 (50:50)
Bayesův teorém – forenzní věda
věrohodnostní poměr
porovnání četnosti výskytu daného jevu za platnosti
různých navzájem se vylučujících hypotéz, tezí, verzí,
scénářů...
Na místě činu byla nalezena krevní skvrna, jejíž DNA profil je shodný
s profilem podezřelého
• H1: definuje žalobce
= Podezřelý zanechal na místě činu krevní skvrnu
• H2: definuje obhájce
= Někdo jiný, neznámý, zanechal na místě činu krevní skvrnu.
Podezřelý má náhodou shodný profil jako neznámý pachatel.
Bayesův teorém – forenzní věda
úlohou znalce je určit věrohodnostní poměr (likelyhood ratio)
porovnání četnosti výskytu daného jevu za platnosti
různých navzájem se vylučujících hypotéz, tezí, verzí,
scénářů...
LR = P(E|H1)/ P(E|H2)
Relevantní důkaz je takový, který má VP  1 (tedy přidává na jednu misku vah)
Bayesův teorém – forenzní genetika
P(A|B) = P(A) x P(B|A)
P(B)
Aposteriorní podíl šancí
pst., že osoba X
zanechala stopu,
když profil je
shodný
= Apriorní podíl šancí x
věrohodnostní poměr
apriorní pst., že
pravděpodobnost, že
osoba X zanechala
profil je shodný,
stopu
pokud osoba X
zanechala stopu, ku
pravděpodobnosti, že
profil je shodný za
platnosti alternativní
hypotézy
Bayesův teorém – forenzní genetika
Aposteriorní podíl šancí
= Apriorní podíl šancí x
věrohodnostní poměr
pravděpodobnost, že
profil je shodný,
pokud osoba X
zanechala stopu, ku
pravděpodobnosti, že
profil je shodný, když
jiná osoba zanechala
stopu
Bayesův teorém – forenzní genetika
mám stopu, která má v lokusu A genotyp 6/9
mám podezřelou osobu X, která má v lokusu A genotyp 6/9
1
2
3
4
5
6
7
8
9
0,02
0,08
0,11
0,24
0,09
0,21
0,15
0,09
0,01
frekvence tohoto genotypu v populaci je tedy 0,0042
H1: stopu zanechal podezřelý
H2:stopu zanechala jiná osoba
LR = P(E|H1)/ P(E|H2)
P(E|H1) = 1
P(E|H2) = RMP
RMP
random match probability = pravděpodobnost náhodné shody
vyjadřuje pravděpodobnost, že náhodně vybraná osoba
bude mít právě tento genotyp
číselně je zpravidla rovna frekvenci daného genotypu v
příslušné poulaci
LR = P(E|H1)/ P(E|H2) = 1/RMP = cca 238
Jak tuto hodnotu interpretovat????
LR interpretace
Důkaz je LR krát pravděpodobnější za předpokladu, že
platí teze obžaloby, než pokud by platila teze obhajoby.
Ať jsou jiné důkazy ve prospěch teze obžaloby jakkoli
velké, tato analýza je posiluje LR krát.
LR interpretace
mohu použít slovní vyjádření
LR rozsah
<0,001
0,001 ÷ 0,01
0,01 ÷ 0,1
0,1 ÷ 0,99
1 ÷ 10
10 ÷ 100
100 ÷ 1000
>1000
Slovně
velmi silný důkaz proti
silný důkaz důkaz proti
středně silný proti
slabý důkaz proti
slabý důkaz pro
středně silný důkaz pro
silný důkaz pro
velmi silný důkaz pro
LR dezinterpretace
„logický trik obžaloby“: přehození podmínky
P(E|H1)  P(H1|E) !!!
P, že zvíře je pes, víme-li, že má 4 nohy, se nerovná P, že zvíře
má 4 nohy, víme-li, že je to pes
Tvrzení, že P (důkazu/H) = P (H/důkazu), což není pravda
P(DNA profil nařčeného a místa činu jsou shodné/nařčený
byl na místě činu) ≠
P(nařčený byl na místě činu/DNA profil nařčeného a místa
činu jsou shodné)
LR dezinterpretace
„logický trik obhajoby“: poukaz na vysoký počet
shodujících se osob
„je-li LR=238, pak to znamená, že v 10milionové ČR žije 42 tisíc
lidí, kteří se se stopou také shodnou! Tedy pravděpodobnost, že
obžalovaný stopu zanechal, je 1/42000, tedy pouhých
0,00238%!!!“
nesmysl, tento přístup by měl opodstatnění pouze u shod
získaných prohledáváním databází, i tam by ale výpočet
vypadal jinak
nakonec ještě zpět k případu:
Machourek měl 2 střípky...
zvažuji 2 základní hypotézy:
H1 – Machourek sklo u balkónu rozbil
H2 – Machourek sklo nerozbil, střípky má náhodou
Porovnám, jak je pravděpodobný daný výsledek zkoumání E ( = nález dvou
střípků s daným indexem lomu) za platnosti obou hypotéz:
LR = P(E|H1) / P(E|H2)
v našem případě:
• pokud člověk sklo z 1m rozbije, najdou se u něj 1-2 střípky v 6 případech ze
100, tzn. v 6% případů, tzn. s pravděpodobností 0,06
• pokud člověk sklo nerozbije, najdou se u něj 1-2 střípky ve 24 případech ze
100, tzn. v 24% případů, tzn. s pravděpodobností 0,24
LR = 0,06 / 0,24 = 0,25
PŘÍPAD
2 základní hypotézy:
H1 – Machourek sklo u balkónu rozbil
H2 – Machourek sklo nerozbil, střípky má náhodou
LR = 0,06 / 0,24 = 0,25 = ¼
Zjištěná hodnota nám říká, že:
daný jev (= nález 2 střípků) je 4x pravděpodobnější, pokud Machourek sklo
nerozbil, než pokud ho rozbil z 1m
INTUITIVNÍ HODNOCENÍ DŮKAZU
• může být někdy správné, ale…!
• intuice nás často může v těchto oblastech dovést k naprosto nesprávnému závěru
SPRÁVNÉ HODNOCENÍ DŮKAZU
• forenzní znalec musí umět daný jev nejenom odzkoumat, ale i správně zhodnotit,
a to bayesiánsky
Horší než intuice už je jen špatné
použití statistiky 
STR důkaz – některé další aspekty
U typického lokusu mají méně početné alely frekvence řádově kolem 0,05
Tím mohu dosáhnout RMP kolem 0,025, tedy LR kolem 40
– to je pro jasné konstatování viny málo…
Co s tím?
Použiji více lokusů a hodnoty zkombinuji jako samostatné
LR do jednoho výsledného 
Základní pohled na STR důkaz
U typického lokusu mají méně početné alely frekvence řádově kolem 0,05
Tím mohu dosáhnout RMP kolem 0,025 – to je pro jasné
konstatování viny málo…
Co s tím?
Použiji více lokusů a hodnoty zkombinuji 
ZÁSADNÍ PODMÍNKA? – vazebná rovnováha LE
kumulativní četnost
RMP
(PI)
lokusu
LR
PE
Kumulativní
RMP (PI)
Kumulativní
LR
Kumulativní PE
Lokus
A
0,0042
238
0,9958
0,0042
238
0,9958
Lokus
B
0,0321
31
0,9679
0,00013482
7417
0,99986518
Lokus
C
0,1202
8
0,8798
0,000016205364
61708
0,999983794636
Narůstající počet lokusů znamená zvyšující se hodnotu LR…
Kdy bude LR dostatečně velké, abych mohla říci, že shoda už hraničí s
jistotou?
RMP, LR
Neexistuje žádná přirozená hranice, kdy už bychom mluvili o individualitě...
HRANICI SI STANOVUJEME ARBITRÁRNĚ
např globálně: LR > 10.000.000.000 (10 miliard)
nebo lokálně: LR > 10.000.000 (10 milionů)
Paternitní testování
Základní fakta, situace a podmínky:
• musí vždy existovat alespoň jedna alela, kterou sdílejí otec a dítě
• motherless a mother-in případy – jaký je rozdíl?
• u každého lokusu porovnávám, jak je daná shoda pravděpodobná za
platnosti dvou alternativních hypotéz (počet hypotéz mohu i rozšířit )
• u paternit obzvlášť musím dobře zvažovat možnou existenci mutací!
Paternitní testování
LR se v paternitních případech nazývá PI = paternity index
a pravděpodobnost otcovství W lze určit jako
W=PI/(PI+1)
u lokusu též mohu počítat tzv. sílu vyloučení – PE (power
of exclusion), od ní se ale ustupuje...
Child
Mother
Alleged father
PI (paternity index)
q
q
pq
q
pq
q
q
q
pq
pq
pq
q
q
q
pq
p
p or pr
q
p or pr or ps
p
pq
q
pq
pq
pq
pq
q
p
q
q
q
q
qr (or pq)
qr
qr (or pq)
qr
pq
q
qr
r
r
r
1/q
impossible
1/q
1/q
1/2q
impossible
1/2q
1/2q
1/(p+q)
1/(p+q)
1/(2p+2q)
0
0
impossible
q
Mother not tested
q
1/q
pq
Mother not tested
q
1/2q
q
Mother not tested
qr
1/2q
pq
Mother not tested
pq
(p+q) / 4pq
pq
Mother not tested
qr
1/4q
q
Mother not tested
r
0