Jak si vyhodnotit výstup Podle proudění si vyberu stanici (Praha-Libuš nebo Prostějov) Malounko teorie aneb co je co a co potřebuji vědět, abych se v.

Download Report

Transcript Jak si vyhodnotit výstup Podle proudění si vyberu stanici (Praha-Libuš nebo Prostějov) Malounko teorie aneb co je co a co potřebuji vědět, abych se v.

Jak si vyhodnotit výstup
Podle proudění si vyberu stanici
(Praha-Libuš nebo Prostějov)
Malounko teorie
aneb co je co a co potřebuji vědět,
abych se v tom vyznal
Tak a jde se na to:
• Buď si výstup vytisknu (pro začátek ano)
• nebo to zkusím rovnou na ploše pomocí pravítka nebo
papírového aršíku.
• Ale napřed si zjistím z předpovědních map předpověď
max. teploty a teplotu rosného bodu
• ty si vynesu na papír na čáru („osu X“) nadmořské výšky
místa startu
• Pro kupovitou oblačnost si zkusím vypočítat výšku
základny oblačnosti:
122 . (T-TD)
kde: 122 = konstanta
T = předpokládaná teplota vzduchu pro dané místo
TD = předpokládaná teplota rosného bodu
Základní čáry
Izograma (směšovací poměr)
Vlhká adiabata
Suchá adiabata
Křivka zvrstvení
Průběh teploty
rosného bodu
Pracovní postup
1.
2.
3.
4.
5.
6.
Ze získané předpovědi přízemního rosného bodu rovnoběžka s
izogramou, až protne křivku zvrstvení
Z aktuální teploty na zemi rovnoběžka se suchou adiabatou, až se
protne s rovnoběžkou izogramy.
Tam je výstupná kondenzační hladina (VKH) za aktuálních podmínek
(výšku odhadnu na ose „Y“ vlevo).
Průsečík izogramy s křivkou zvrstvení je konvekčně kondenzační
hladina (výšku opět odhadnu na ose „Y“)
Rovnoběžka se suchou adiabatou z tohoto bodu dolů na osu teplot
vyznačí teplotu, při které se začnou dělat kumuly.
Tento bod na příkladu není, ale pokud si udělám rovnoběžku
z maximální předpovídané teploty se suchou adiabatou až se protne
s rovnoběžkou z izogramy, tam je nejvyšší předpokládaná základna
toho dne (VKH, výstupná kondenzační hladina). Zkus si výsledek
porovnat s výpočtem na začátku.
Profesionální
zpracování. Všimni si
indexu Fausta – indikátor
síly konvekce.
Faustův index (sondážky Libuš a Prostějov):
: < - 5:
– fakticky stabilní zvrstvení, slabá konvekce
-5 – 0:
0 – 3:
> 3:
– slabá až mírná konvekce, ale žádná významná aktivita
– od pěkných kumulů až po přeháňky
– bouřky
CAPE index (Convective Available Potencial Energy):
< 300:
300 – 1000:
1000 – 2000:
2000 – 3000:
>3000:
– nevýznamná konvekce
– slabá konvekce
– mírná konvekce
– silná konvekce
– velmi silná konvekce (bouřky)
LI – index (Lifted index):
> 6:
1 – 6:
0 – -2:
-2 – -6:
< -6:
– velmi stabilní podmínky
– stabilní podmínky
– mírně nestabilní, možné bouřky
– nestabilní, bouřky, které mohou být velmi silné
– velmi nestabilní, silné bouře
Tak hodně zdaru.
Jacek Kerum