Jak si vyhodnotit výstup Podle proudění si vyberu stanici (Praha-Libuš nebo Prostějov) Malounko teorie aneb co je co a co potřebuji vědět, abych se v.
Download ReportTranscript Jak si vyhodnotit výstup Podle proudění si vyberu stanici (Praha-Libuš nebo Prostějov) Malounko teorie aneb co je co a co potřebuji vědět, abych se v.
Jak si vyhodnotit výstup Podle proudění si vyberu stanici (Praha-Libuš nebo Prostějov) Malounko teorie aneb co je co a co potřebuji vědět, abych se v tom vyznal Tak a jde se na to: • Buď si výstup vytisknu (pro začátek ano) • nebo to zkusím rovnou na ploše pomocí pravítka nebo papírového aršíku. • Ale napřed si zjistím z předpovědních map předpověď max. teploty a teplotu rosného bodu • ty si vynesu na papír na čáru („osu X“) nadmořské výšky místa startu • Pro kupovitou oblačnost si zkusím vypočítat výšku základny oblačnosti: 122 . (T-TD) kde: 122 = konstanta T = předpokládaná teplota vzduchu pro dané místo TD = předpokládaná teplota rosného bodu Základní čáry Izograma (směšovací poměr) Vlhká adiabata Suchá adiabata Křivka zvrstvení Průběh teploty rosného bodu Pracovní postup 1. 2. 3. 4. 5. 6. Ze získané předpovědi přízemního rosného bodu rovnoběžka s izogramou, až protne křivku zvrstvení Z aktuální teploty na zemi rovnoběžka se suchou adiabatou, až se protne s rovnoběžkou izogramy. Tam je výstupná kondenzační hladina (VKH) za aktuálních podmínek (výšku odhadnu na ose „Y“ vlevo). Průsečík izogramy s křivkou zvrstvení je konvekčně kondenzační hladina (výšku opět odhadnu na ose „Y“) Rovnoběžka se suchou adiabatou z tohoto bodu dolů na osu teplot vyznačí teplotu, při které se začnou dělat kumuly. Tento bod na příkladu není, ale pokud si udělám rovnoběžku z maximální předpovídané teploty se suchou adiabatou až se protne s rovnoběžkou z izogramy, tam je nejvyšší předpokládaná základna toho dne (VKH, výstupná kondenzační hladina). Zkus si výsledek porovnat s výpočtem na začátku. Profesionální zpracování. Všimni si indexu Fausta – indikátor síly konvekce. Faustův index (sondážky Libuš a Prostějov): : < - 5: – fakticky stabilní zvrstvení, slabá konvekce -5 – 0: 0 – 3: > 3: – slabá až mírná konvekce, ale žádná významná aktivita – od pěkných kumulů až po přeháňky – bouřky CAPE index (Convective Available Potencial Energy): < 300: 300 – 1000: 1000 – 2000: 2000 – 3000: >3000: – nevýznamná konvekce – slabá konvekce – mírná konvekce – silná konvekce – velmi silná konvekce (bouřky) LI – index (Lifted index): > 6: 1 – 6: 0 – -2: -2 – -6: < -6: – velmi stabilní podmínky – stabilní podmínky – mírně nestabilní, možné bouřky – nestabilní, bouřky, které mohou být velmi silné – velmi nestabilní, silné bouře Tak hodně zdaru. Jacek Kerum