Transcript 15. Kótování

KÓTOVÁNÍ
ISO 129
ČSN 01 3130
KÓTOVÁNÍ – základní pojmy
- Kóta je číselná hodnota, určuje bez ohledu na měřítko
zobrazení, rozměry výrobku
- Na technických výkresech se délkové rozměry kótují
v milimetrech, bez uvedení měřící jednotky
- Úhly kótujeme ve stupních, minutách a vteřinách se
zapsáním příslušného označení: 10° 15´ 20´´. Je-li úhel
menší než 1°, píše se před minuty 0° 45´.
- Výškové kóty v absolutních nebo relativních hodnotách
se udávají v metrech na tři desetinná místa
KÓTOVÁNÍ – základní pravidla
y
z
- Každý konstrukční prvek se kótuje pouze jednou
x
KÓTOVÁNÍ – základní pravidla
- Kóty jednoho prvku se umisťují do jednoho obrazu,
v němž je prvek zobrazen nejzřetelněji
KÓTOVÁNÍ – základní pravidla
20
-Zřejmé rozměry se nemusí kótovat vůbec:
- pravé úhly hran, os apod.
- úhly stěn těles se základnou pravidelných
mnohoúhelníků
- poloměry kružnic spojující např. dvě zakótované
rovnoběžky
KÓTOVÁNÍ – základní pravidla
- Souměrné prvky v částečném zobrazení se mohou
kótovat pouze v jedné z obou souměrných částí
Kótovací a pomocné čáry
- Kótovací a pomocné čáry se kreslí tenkou plnou čarou
Kótovací a pomocné čáry
2
- Pomocné (vynášecí) čáry se prodlužují za kótovací čáry
cca o 1 až 4 mm, dle velikosti kót (výkresu)
Kótovací a pomocné čáry
- Protínající se pomocné kótovací čáry se prodlužují za
jejich průsečík
Kótovací a pomocné čáry
- Pomocné kótovací čáry se kreslí kolmé ke směru
kótovaného prvku, v nezbytných případech šikmo, vždy
spolu rovnoběžné
Kótovací a pomocné čáry
- Kótovací čára se ukončuje na pomocných čarách, pokud
není nutné ji prodloužit pro zapsání kóty nebo nakreslení
vnějších hraničních šipek
Kótovací a pomocné čáry
- Při kótování úhlů se kreslí pomocné kótovací čáry jako
úsečky vycházející z vrcholu úhlu. Kótovací čáry jsou
oblouky kružnic se středem ve vrcholech úhlů.
Kótovací a pomocné čáry
- Kótovací a odkazové čáry se umisťují vně obrazů a nemají
se vzájemně protínat. Delší kótovací čáry se umisťují
postupně dále od obrazu.
Kótovací a pomocné čáry
10 10 10
- Vzdálenost kótovací čáry od obrysu a vzdálenost mezi
kótovacími čarami musí být taková, aby byla zřejmá
příslušnost kóty ke kótovací čáře.
Kótovací a pomocné čáry
-Kótovací čáry se nesmí ztotožňovat s:
- obrysovými čarami
-odkazovými čarami
- osami
- pomocnými kótovacími čarami a nesmí být jejich
pokračováním
Kótovací a pomocné čáry
- Je možné prodloužení kótovacích čar jako čar
pomocných, pro kótování křivek
Kótovací a pomocné čáry
- Lze využít os, nebo jejich prodloužení, jako pomocných čar
Kótovací a pomocné čáry
- Lze použít zkrácené kótovací čáry s jednou hraniční
značkou ke kótování:
-průměrů
-souměrných částečných obrazců
- rozměrů od základny, která není na výkrese zobrazena
Hraniční značky
- Kótovací čáry jsou zakončeny hraničními šipkami, nebo
úsečkami. Na jednom výkresovém souboru se používá
jen jeden způsob. U několika krátkých rozměrů lze dvě
přilehlé šipky nahradit výraznou tečkou nebo úsečkou.
Hraniční značky
- Velikost hraniční značky se odvíjí od velikosti písma
- Hraniční šipky se kreslí uvnitř pomocných kótovacích
nebo obrysových čar
30
15
Hraniční značky
- není-li uvnitř pomocných nebo obrysových čar dostatek
místa, kreslí se šipky vně pomocných nebo obrysových
čar
Hraniční značky
- střídají-li se dlouhé a krátké rozměry na společné
kótovací čáře, lze šipky kratších kót vynechat
Hraniční značky
- je-li na téže kótovací čáře v řetězci několik krátkých
rozměrů, můžeme vnitřní šipky nahradit úsečkami, nebo
výraznými tečkami. Doporučuje se však použít
rozloženého kótovacího řetězce:
Hraniční značky
- Hraniční šipky nemají být protínány žádnou čarou, proto
se kreslí:
- Přes obrysové čáry jen v nejnutnějších případech a pak
se obrysová čára v místě protnutí přeruší
- Vně ploch s šrafováním
Zapisování kót
Kóty se zapisují tak, aby byly čitelné odspodu, nebo z pravé
strany výkresu
- Délkové rozměry:
- Kóty úhlů:
Umisťování kót
- Kóty se umisťují k nepřerušeným kótovacím čarám,
přednostně uprostřed délky a přiměřeně vysoko
- není-li mezi pomocnými nebo obrysovými čarami
dostatek místa, umisťují se přednostně vpravo stranou
nad prodlouženou kótovací čáru
20
40
2 x 45°
Umisťování kót
- není-li dostatek místa pro vepsání kót nad, nebo stranou
nad prodlouženou kótovací čáru, zapíše se kóta pod ní,
nebo pomocí odkazové čáry:
Soustavy kót
1) Řetězcové kótování
2) Kótování od společné základny
3) Smíšené kótování
4) Souřadnicové kótování
Řetězcové kótování
- Řetězce bezprostředně za sebou následujících kót lze
použít tehdy, nevzniknou-li nesrovnalosti v součtech
tolerancí rozměrů. Pokud ano, musí se zapsat některý
rozměr do oblých závorek.
Příklad:
Řetězcové kótování
Mezní úchylky
netolerovaných délkových
rozměrů dle ČSN 01 4240:
Rozměr
Mezní úchylka
160
± 0,5
70
± 0,3
200
± 0,5
30
± 0,2
Celkem:
± 1,5
460
± 0,8
Z tabulky vyplývá, že součet mezních úchylek jednotlivých
rozměrů téměř dvojnásobně překračuje povolenou mezní
úchylku celkového rozměru, a proto musí být některý
rozměr uveden v oblých závorkách, a to ten, na který není
z hlediska přesnosti kladen důraz.
Řetězcové kótování
Větší počet shodných prvků lze kótovat součinem, v němž
první člen udává počet roztečí prvků a druhý rozměr roztečí
Kótování od společné základny
Má-li poloha kótovaných prvků funkční nebo technologický
vztah k jednomu prvku, kótují se délkové, popř. i úhlové
rozměry od tohoto prvku, který označujeme jako
společnou základnu pro kótování:
Zjednodušené kótování od společné základny
Výchozí bod (počátek) se označí kružnicí a nulou, kóty se
zapisují buďto vně kótovací čáry k pomocným čarám,
nebo nad kótovací čáru k hraniční značce:
Smíšené kótování
Kombinace řetězcového kótování s kótováním od společné
základny
Souřadnicové kótování
Pro strojní obrábění se polohy prvků udávají pomocí
pravoúhlých souřadnic:
Kótování úhlů
Kótovací čáry jsou oblouky kružnic se středy ve vrcholech
úhlů, pomocné kótovací čáry jsou úsečky vycházející
z vrcholů úhlů
Kótování oblouků
Při kótování oblouků musí být vždy zakótován poloměr
a jeden z následujících rozměrů:
a) - středový úhel
b) - délka tětivy
c) - délka oblouku
Kótování poloměrů
Kóta poloměru je složena z písmene R (Rádius) a číselné
hodnoty velikosti poloměru. Kótovací čára je zakončena
pouze jednou hraniční šipkou a vede se:
a) z vyznačeného středu
Kótování poloměrů
b) Ve směru do středu oblouku – používá se u malých
poloměrů, někdy nemusí být ani vykreslené
Kótování poloměrů
c) Ve směru do středu oblouku, který se nalézá mimo
kreslící plochu
Do skutečného středu oblouku
směřuje ta část kótovací čáry,
která je opatřena hraniční šipkou
u oblouku. Lomí se k ose, obě
části jsou rovnoběžné a spojovací
rameno je na ně kolmé.
Kótování průměrů
Součástí kóty průměru je značka Ø, umístěná před číselnou
hodnotu.
Průměr, zobrazený jako kružnice, se kótuje:
a) Kótou umístěnou v obraze:
Kótování průměrů
b) Kótou umístěnou vně obrazu:
Kótování průměrů
c) U kružnic malých průměrů kótou na prodloužené
kótovací čáře:
Kótování průměrů
d) U kružnic velmi malých průměrů kótou umístěnou na
odkazové čáře:
Kótování průměrů
e) U nezobrazených kružnic kótou ke kótovací čáře
ukončenou šipkou k průsečíku os.
Kótování průměrů
Průměr, zobrazený jako úsečka, se kótuje délkou této úsečky:
Kótování průměrů
Kružnice, které nejsou zobrazeny celé, kótujeme pomocí
neúplných kótovacích čar s jednou hraniční šipkou:
Kótování koulí
Kulová plocha se kótuje:
a) průměrem, je-li zobrazena více jak polovina koule
b) poloměrem, je-li zobrazena méně jak polovina koule
Při kótování průměru nebo poloměru kulové plochy,
předchází značce průměru Ø nebo poloměru R, písmeno S
(Sphere)
Kótování kuželů
Pro kótování rotačních kuželů používáme výraz kuželovitost,
označovanou písmenem C.
Platí C = D/L (D – průměr, L – délka kuželové plochy)
Pro komolý kužel D nahrazujeme rozdílem průměrů (D-d)
Kótování kuželů
Je dán kužel dvěma průměry a délkou. Urči jeho kuželovitost.
C = (D – d) : L = (40 – 30) : 50
= 10 : 50 = 1 : 5
Značka kuželovitosti:
h = velikost písma
Kótování kuželů
Komolý kužel je určen vždy třemi rozměry:
-Dvěma průměry a délkou
-Jedním průměrem, délkou a kuželovitostí
Kótování kuželů
V případě, že komolý kužel tvoří přechod mezi dvěma válci,
může být určen jedním průměrem, délkou a polovičním
vrcholovým úhlem
Kótování kuželů
Jedním průměrem, délkou a polovičním vrcholovým úhlem
Kótování kuželů
Dvěma průměry a vrcholovým úhlem – vzájemné uložení
dvou kuželů – kuželové zahloubení díry pro kuželovou
hlavu zápustného šroubu
Kótování kuželů
Hodnota kuželovitosti se udává:
- poměrem – např. 1 : 5; 1 : 50 apod.
- v procentech – např. 20 % , 2 % apod.
- vrcholovým úhlem – ve stupních, minutách a vteřinách
Zapisuje se:
Na odkazovou čáru za značku kuželovitosti, která se kreslí
tlustou čarou, shodně orientována s označeným kuželem
Kótování jehlanů
Platí obdobná pravidla a výpočty jako pro kuželovitost
Kótování sklonu (úkosu)
Sklon (úkos) plochy kótujeme:
a) Udáním všech tří rozměrů H, h, L:
Kótování sklonu (úkosu)
b) Dvěma rozměry H, L a úhlem sklonu β:
Kótování sklonu (úkosu)
c) Dvěma rozměry H, L a značkou sklonu:
Kótování sklonu (úkosu)
Velikost sklonu je dána poměrem 1 : X
X = (H – h) : L = tg β
Kótování sklonu (úkosu)
Sklon se zapisuje:
a) Na praporek odkazové čáry zakončené na skloněné
obrysové čáře šipkou:
Kótování sklonu (úkosu)
b) Značkou sklonu umístěnou rovnoběžně se skloněnou
hranou předmětu:
Kótování sklonu (úkosu)
U profilových polotovarů, šikmých podložek apod. se
sklon předepisuje také v procentech. Údaj v procentech
určíme ze vztahu: p = 100/X. Např. úkosu 1 : 5 odpovídá
sklon v procentech p = 100/5 = 20 %
Kótování zkosených hran
a) Na plochých součástech dvěma délkovými rozměry,
nebo jedním délkovým a jedním úhlovým rozměrem:
Kótování zkosených hran
b) U rotačních součástí délkovým rozměrem ve směru osy
a úhlovým rozměrem
Kótování zkosených hran
c) Pouze hrany zkosené pod úhlem 45° se kótují součinem
velikosti zkosení a úhlu 45°
Kótování zkosených hran
d) Malá nezobrazená zkosení se kótují na nebo k odkazové
čáře, zakončené v místě zkosení šipkou, směřující proti
zkosení:
Kótování zkosených hran
e) není-li zkosení hrany na výkrese předepsáno a není-li
u hrany nápis OSTRÁ HRANA, zkosí se hrana při
výrobě zkosením 0,4 x 45°, nebo se zaoblí
poloměrem R 0,4
Kótování přechodů
Zaoblené přechody se kótují k myšleným průsečíkům
obrysových čar:
Kótování hranolů
Pravidelný čtyřboký hranol (čtyřhran), nebo díra čtvercového
průřezu, se kótují za grafickou značku čtyřhranu:
V průčelné poloze:
V nárožní poloze:
Kótování hranolů
Pravidelný šestiboký hranol (šestihran), nebo šestihranná
díra se kótují za grafickou značku šestihranu, vzdáleností
rovnoběžných stěn (velikost stranového klíče)
30
Pozor !
Pro konstrukci šestiúhelníku využíváme kružnici opsanou,
pro kótování = určení rozměru šestihranu, kružnici
vepsanou.
ρ = ½r . √ 3 =. ½r . 1,732
r = 1,1547 . ρ
Kótování tloušťky desek
40
Tloušťka plochých součástí tvaru desek, zobrazených v
jednom pohledu, nevyžadujících dalších údajů, se uvádí na
odkazové čáře za písmeno T
T 3,5
1 500
Označování profilů a tyčí – ČSN EN ISO 5261 (01 3142)
Grafická značka
Popis
Význam
KÓTOVÁNÍ DĚR
- Průchodná díra – kótujeme průměr a polohu:
KÓTOVÁNÍ DĚR
- Neprůchodná díra – kótujeme průměr, polohu a hloubku:
a) hloubka vrtané díry se kótuje bez kuželového zakončení od
šroubovitého vrtáku, které se zakreslí s vrcholovým úhlem 120°
KÓTOVÁNÍ DĚR
b) u díry ukončené kuželem s jiným vrcholovým úhlem
než 120 ° se vrcholový úhel kótuje
KÓTOVÁNÍ DĚR
c) Při nebezpečí možného provrtání stěny součásti se kótuje
hloubka neprůchodné díry včetně kuželového zakončení:
KÓTOVÁNÍ DĚR
d) Nezobrazená průchodná díra malého průměru se kótuje
na odkazovou čáru. Hloubka neprůchozí díry se zapisuje
součinem průměru a hloubky:
KÓTOVÁNÍ DĚR
15
Poloha děr se kótuje:
-a) vzdáleností os a pomocnými rozměry
-b) vzdáleností os a úhlem
KÓTOVÁNÍ DĚR
- c) souřadnicemi od vhodné základny:
Kótování opakujících se prvků
Stejné prvky kótujeme pouze jednou, uvedeme jejich
počet a zakótujeme rozteče :
Kótování opakujících se prvků
Stejné prvky není nutno zobrazovat všechny, stačí zakreslit
jeden prvek (díru), zakótovat a uvést počet. Ostatní se
vyznačí pouze osami a kótují se jejich rozteče:
Kótování opakujících se prvků
U pravidelně rozložených shodných prvků na roztečné
kružnici se úhlové rozteče nekótují:
Kótování opakujících se prvků
Při pootočení soustavy shodných prvků s pravidelnými
roztečemi musí být poloha soustavy vztažena k vhodné
základně:
Tabulkové kótování
Pro výrobu geometricky shodných součástek, lišících se
pouze rozměry, není nutno kreslit samostatné výkresy, ale
součástka se zakótuje písmeny a skutečné hodnoty se
uvedou do tabulky:
Kótování křivek
Jednoduché křivky v tvaru součástí (např. vačky) kótujeme
pomocí úhlového rozměru a poloměru:
Příklad konstrukce:
.
.
.
Kótování rozměrů dané plochy
Plocha omezené velikosti, jako část povrchu předmětu, se
v obraze vyznačí tlustou čerchovanou čarou. Poloha a
velikost se okótují běžným způsobem:
CEMENTOVÁNO DO HL. 0,5 mm
52,5
20
2 x 45°
125
Ø 80
Ø 120
28