Transcript členovci v lidskýc..

ČLENOVCI V LIDSKÝCH
PŘÍBYTCÍCH
1. moucha domácí
ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH
1. moucha domácí
Třída : hmyz
Oči mouchy jsou složeny z tisíců čoček
jednotlivce a jsou velmi citlivé na pohyb.
Ústní ústrojí je sosák se sacími
polštářky.
Má jeden pár křídel a druhý pár
přeměněný v kyvadélka.
ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH
Moucha žije samotářsky.
Každá samice naklade do různých
odpadků až 900 vajíček ve snůškách po
120 až 160.
Z vajíček se vylíhnou larvy a po 3 až 4
dnech se zakuklí.
Již tři dny po opuštění kukly je samice
mouchy domácí schopna klást vajíčka.
ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH
ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH
Potravou mouchy domácí je kazící se maso,
ovoce a výkaly.
Živí se mimo jiné pozůstatky odumřelých
organismů a spolu s ostatními druhy
dvoukřídlých má tedy důležitou roli při
likvidaci organických odpadů.
Bez much a jim příbuzných druhů bychom
byli zavaleni hnijícími odpadky a zdechlinami.
I ona se navíc stává potravou, často žab.
ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH
Běžná moucha domácí se dožívá průměrného
věku 1 měsíc.
Bzučení - slyšitelné jen za letu - je způsobeno
tím, že letící hmyz kmitá křídly i
několiksetkrát za vteřinu.
Výskyt : Moucha domácí je po celém světě
známá jako přenašeč různých mikrobů.
Náleží k vysoce vyvinuté skupině hmyzu a její
letové schopnosti lze srovnávat s výkony
moderních letadel.
ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH
2. octomilka obecná
Třída: hmyz
Jsou využívány jako laboratorní zvířata
nebo krmivo(zdrojem potravy pro
dravý hmyz, některé ryby, žáby), ale
především jako
nejrozšířenější modelové organismy v
biologii a v genetických studiích.
ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH
2. octomilka obecná
ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH
Pro laboratorní a chovatelské (krmivo) účely
se z praktických důvodů často používá
bezkřídlá mutace.
Původní (divoká) forma octomilky obecné má
jasně červené oči a je dlouhá 2 až 3 mm.
Vyskytuje se na kvasícím ovoci,
marmeládách, ovocných šťávách apod.
Beznohé larvy jsou dlouhé přibližně 7 mm a
žijí v hnijící dužnině ovoce.
ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH
2. octomilka obecná
ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH
3. potemník moučný
Larválnímu stadiu tohoto brouka se
říká moučný červ.
Jako všechny druhy hmyzu s proměnou
dokonalou, prodělává čtyři vývojová
stadia: vajíčko, larva, kukla a dospělec.
Larvy mívají kolem 2,5 cm nebo více,
zatímco dospělci obecně měří mezi 1,25
až 1,8 cm.
ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH
3. potemník moučný
ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH
3. potemník moučný
ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH
4. šváb obecný
Patří k nejprimitivnějším a
nejstarobylejším skupinám hmyzu.
Mohou znečišťovat potraviny, jelikož se
vyskytují v místech, kde je
nahromaděna nečistota.
Mají velmi ploché tělo a dlouhé štíhlé
nohy, přizpůsobené k rychlému běhu.
ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH
4. šváb obecný
ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH
4. šváb obecný
Mladí švábi (nymfy) se podobají dospělců,
mají však nevyvinutá křídla.
Některé druhy se svlékají 6x - 8x a dospívají
asi za šest týdnů.
Jiné druhy se svlékají vícekrát a vývoj trvá
až půl roku.
Na území Česka se nejedná o původní druh,
byl zavlečen a ve volné přírodě se v
podstatě nevyskytuje.
ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH
4. šváb obecný
ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH
4. šváb obecný
Původním místem výskytu byla
pravděpodobně jižní Asie.
Dorůstá velikosti okolo 21 až 28 mm a má
tmavě hnědou barvu.
Řadí se mezi všežravce.
Samice a samec jsou rozdílní.
Samec má dobře vyvinutá křídla, kdežto
samice má jen pahýly křídel.
ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH
5. mol kožešinový
Žlutě hedvábitě lesklý, uprostřed
předních křídel s 1 nebo 2 černými
tečkami.
Rozmnožování, šíření
Zakuklují se v září buď v dutých zrnech
nebo ve štěrbinách podlahy.
Samička snáší po 1 až 2 vajíčkách,
z nichž v 10–14 dnech vylézají housenky.
ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH
5. mol kožešinový
ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH
5. mol kožešinový
Způsob života
Poletují nejčastěji v červnu a v červenci.
Housenky molů jsou velmi škodlivé ve
vlněných látkách, kožešinách, vycpaném
nábytku a ve sbírkách.
Vyžírají chodby a vytváří si z vyžírané
hmoty hnízdo.
ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH
5. mol kožešinový
ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH
5. mol kožešinový
ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH
6. zavíječ moučný
Zavíječ moučný neboli mol potravinový
je původně asijský motýlek, který však
byl do Evropy i Ameriky zavlečen.
Je větší než mol šatní, rozpětí křídel činí
až dva centimetry.
Podobně jako u mola šatního, ani
dospělci zavíječe již nemusí přijímat
potravu a žijí jen několik týdnů.
ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH
6. zavíječ moučný
ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH
6. zavíječ moučný
Létají především zrána a zvečera, mají za úkol
se co nejrychleji spářit.
Samička pak klade stovky vajíček na vhodný
podklad.
Nejvíce larvám svědčí mouka, uživí je ale i
rozmanité obilninové výrobky, ovesné a jiné
vločky, sušenky, pečivo, těstoviny, luštěniny,
sušené ovoce, ořechy apod.
ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH
6. zavíječ moučný
ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH
7. bzučivka obecná
Velká moucha okolo 1cm namodralé
barvy.
Je známá tím, že když jí máme v místnosti
bzučí.
Obecně se mouchám této velikosti říká
masařky i když masařka obecná je jiná
moucha.
ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH
7. bzučivka obecná
Samice bzučivky klade vajíčka na
rozkládající se maso a může být
přenašečem některých onemocnění.
ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH
7. bzučivka obecná
ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH
7. bzučivka obecná
ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH
8. rybenka domácí
Jedná se o velmi starobylý hmyz.
Patrně na zemi žijí již 300 milionů let
/srovnejte s Homo Sapiens, který vznikl
přibližně před 200.000 lety/.
Jeho velikost je okolo 1 cm má
kapkovitý tvar, a je pokryta stříbrnými
šupinkami.
Odtud její český název rybenka domácí.
ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH
8. rybenka domácí
ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH
8. rybenka domácí
Zdržuje se převážně v domech, kde se živí
různými zbytky sacharidů a škrobů.
Má raději tmu, při rozsvícení se snaží
uprchnout a schovat do nějaké skuliny.
Štětiny, které má na těle slouží jako senzory a
při změně proudění vzduchu rybenku včas
varují před blížícím se nebezpečím.
ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH
8. rybenka domácí
ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH
8. rybenka domácí
Rybenky milují vlhké prostředí a teplotu
od 22-27°C.
Mohou dosáhnout věku až 3 roky a za tu
dobou jsou schopny naklást až 100
vajec. Ve větším výskytu mohou škodit a
to zejména na výrobcích z papíru, nebo
výrobcích z kůže, koberců, fotografií.
ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH
8. rybenka domácí
ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH
9. křižák obecný
Je nejznámějším a velmi
hojným pavoukem v Česku.
Zbarvení je velmi variabilní, od světle
hnědého až po červenohnědé a
černohnědé.
Vždy je zřetelná charakteristická křížová
kresba na hřbetní straně zadečku,
kterou tvoří pět bílých skvrn.
ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH
9. křižák obecný
ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH
9. křižák obecný
Tvar zadečku, který bývá zpravidla mnohem
větší než hlavohruď.
Zatímco samci dorůstají jen 5-10 mm,
samice můžou mít 12-17 mm.
Křižáci tkají charakteristické
kolové pavučiny.
Křižák se zpravidla dožívá 3 let.
Kousnutí křižáka obecného je pro člověka
naprosto neškodné.
ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH
9. křižák obecný
ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH
9. křižák obecný
Dospělý samec si už nepřede síť, neloví,
veškerý čas tráví vyhledáváním partnerky.
Když se mu podaří objevit síť dospělé samice,
upřede k jejímu okraji vlastní vlákno, které
mu poslouží jako komunikační prostředek brnká na ni jako na strunu a přenáší zvukové
vibrace na partnerčinu síť.
ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH
9. křižák obecný
ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH
9. křižák obecný
Námluvy velmi často končí zabitím
samce.
Mláďata se líhnou na jaře z vajíček,
která nakladla samice na podzim.
Dospívají až další rok na jaře.
Samice hynou po nakladení vajec.
ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH
ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH
10. pokoutník domácí
Pokoutník se vyskytuje hojně všude v
domech, kůlnách a stájích, uchyluje se
často do světlíků, které nikdo nevymetá.
ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH
10. pokoutník domácí
V rozích místnosti si spřádá hustě,
vodorovně napnuté pavučiny, směrem
do kouta končí síť upředenou trubicí,
která slouží jako úkryt.
ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH
10. pokoutník domácí
ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH
10. pokoutník domácí
ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH
10. pokoutník domácí
ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH
10. pokoutník domácí