Dalimilova kronika - Střední škola živnostenská Sokolov

Download Report

Transcript Dalimilova kronika - Střední škola živnostenská Sokolov

 „EU
peníze středním školám“
Název projektu
Moderní škola
Registrační číslo projektu
CZ.1.07/1.5.00/34.0526
Název aktivity
III/2 Inovace a zkvalitnění výuky
prostřednictvím ICT
Název vzdělávacího materiálu
Dalimilova kronika
Číslo vzdělávacího materiálu
VY_32_INOVACE_33/1
Jméno autora
Mgr. Simona Tomášková
Název školy
Střední škola živnostenská Sokolov,
příspěvková organizace
Název
Aktivita III/2. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím
ICT – Český jazyk a literatura
Popis
Aktivita –Dalimilova kronika – určeno pro žáky 1. ročníků
tříletých učebních oborů
Přispěvatelé
Mgr. Simona Tomášková
Jazyk
český
Typ interakce
výklad
Druh výukového zdroje
prezentace
Jazyk cílové skupiny
český jazyk
Typická délka použití
0 h 30 minut
Speciální vzdělávací potřeby
žádné
Licence a práva užití
http://cs.wikipedia.org/wiki/Dalimilova_kronika
http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Dalimilova_kronika
_parizsky_fragment.jpg
Technické a softwarové požadavky
Interaktivní tabule, projektor
Celková délka
0 h 30 minut
Zařazení do struktury RVP
všeobecné vzdělávání
Podniková klíčová slova
Dalimilova kronika – neznámý autor, zdroje a obsah Dalimilovy
kroniky, vydání Dalimilovy kroniky, ukázka z vypravování
Oldřich a Božena
Vypracovala: Mgr. SIMONA TOMÁŠKOVÁ
 Dalimilova
kronika je nejstarší česky psaná
veršovaná kronika, jedno ze stěžejních děl
českého písemnictví. Pochází z počátku 14.
století, záznamy končí rokem 1314, existuje
několik pozdějších dodatků. Podle svého
nejdůležitějšího zdroje bývá označována též
jako Kronika Boleslavská. Označení
přívlastkem „Dalimilova“ se objevuje až v
17. století. Již ve 14. a 15. století bylo
vytvořeno mnoho jejích opisů a překladů.
 NEZNÁMÝ
AUTOR ( zřejmě šlechtického
původu) používal pouze pět kronik: kroniku
boleslavskou, pražskou, břevnovskou,
opatovickou a vyšehradskou (k tomu v textu
ještě přidává kroniku moravskou a
německou).
 Vedle zmíněných pramenů to bylo
nepochybně ústního podání kmenových,
místních a erbovních pověstí.
 Kronika
obsahuje celkem 106 kapitol. Na
začátku líčí stavbu babylónské věže,
následující boží trest, zmatení jazyků a
rozchod lidí do různých částí světa.
Pokračuje chronologicky řazenými příběhy z
historie Čech počínaje osídlením našeho
území praotcem Čechem, pověstmi o
Libušině proroctví, o Přemyslu Oráčovi a o
Dívčí válce. Končí v období vlády Jana
Lucemburského v roce svého dopsání (1314),
existuje ale i několik pozdějších dodatků
(zejména z let 1315 a 1316), které však
patrně nenapsal původní autor.
 je
psána česky
 promlouvá prostě, volí přiléhavá přirovnání,
nevyhýbá se lidovým výrazům a rčením.
Používá bezrozměrového verše o
proměnlivém počtu slabik a blíží se tak
hovorové řeči. Pro tyto vlastnosti se první
česky psaná kronika stala ve všech dobách
velmi populární a její význam je trvale
aktuální.




První vydání tiskem pořídil roku 1620 Pavel Ješín z Bezdězce Po
porážce na Bílé hoře byla většina výtisků zničena a kronika
upadla na čas v zapomnění. Znovu vyšla až roku 1786 nákladem
Františka Faustina Procházky, jednoho z prvních obrozeneckých
buditelů. Kronika se tak znovu dostala do širšího oběhu a jistě
zapůsobila na upevňující se národní vědomí.
V roce 1892 kroniku podle rukopisu Cambridgeského vydala Česká
akademie. V roce 1920 byla kronika přepsána v novém jazyce
Václavem Flajšhansem. V roce 1947 vyšla kronika v prozaické
formě, do které ji převedl a upravil Milan Maralík.
V roce 1977 bylo vydáno další novočeské přebásnění od Marie
Krčmové a Hany Vrbové. Poslední novočeský překlad (přebásnění)
vydala Marie Bláhová Kronika tak řečeného Dalimila, originál
přeložila Marie Krčmová, přebásnila, doslov k překladu napsala a
slovníček starších jmen a výrazů sestavila Hana Vrbová. Paseka,
2005.
V roce 2006 byla vydána Národní knihovnou v Praze barevná
kopie nově nalezeného iluminovaného zlomku Dalimilovy kroniky
v latině.

"Kníže český Oldřich času jarního, chtě sobě a
svým služebnikům kratochvíl učiniti, šel do
lesův. I přihodilo se dne jednoho, když se z lovu
navracoval a jel skrze jednu ves, jížto jméno
bylo Opučna. I uhledal prostřed vsi, ana stojí u
studnice dívka velmi krásné postavy, praní šatu
nechavši, tvář svou na kníže a jeho služebníky
obrátila. I řekl jest kníže svým služebnikům:
věřte mi jistě, že jest toto div nemalý, že tata
véska velmi chatrná mohla takové krásné
stvoření uroditi. Optejte se jí prosím vás, které
jest její jméno. To oni když jsou učinili,
ochotnou tváří odpověděla řkúc: Jest mé jméno
Božena; obrátiv se kníže k svým služebníkům
řekl: Jistě vám pravím, že tato Božena bude má
žena.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Dalimilova_kroni
ka
http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Dali
milova_kronika_parizsky_fragment.jpg