Transcript Vymezení a pojetí sociálních služeb

Sociální služby představují:
 významný nástroj sociální politiky
a jeden ze základních nástrojů
sociální pomoci.
 Sociální
služby jsou charakterizovány
jako významná část aktivit státu,
samosprávy a nestátních subjektů, která
řeší problémy jednotlivců, rodin a skupin
občanů a tím pozitivně ovlivňuje sociální
klima celé společnosti. Bez působení
sociálních služeb by se významná část
občanů nemohla podílet na všech
stránkách života společnosti (Průša, L.,
1997, Kozlová, L., 2005).
 Autoři
Vavrinčíková, L., Jusko, P., (2007),
Stanek, V. a kol.,(2011) definují sociální
služby :
 jako formu sociální pomoci zahrnující
specializované činnosti pro řešení
sociální nouze.
Dle Tomeše (2001) se sociální služby mohou
vytvářet v sociálním pojištění, v systémech
státních podpor a sociální pomoci. Sociální
služby se vyskytují místo peněžitých dávek, tam
kde je to sociálně efektivnější.
 Dle Tomeše, I.,( 2001, s. 29) jsou sociální služby
vymezovány:
 „jako druh sociální péče poskytované konáním
státní či obecní instituce ve prospěch jiné osoby,
 šířeji jako činnosti (výkony) ve prospěch
občanů poskytované soukromoprávní nebo
veřejnoprávní institucí přímo nebo
soukromoprávní institucí za podpory
veřejnoprávní instituce,
 jako sociální práce (odborná činnost sociálních
pracovníků) ve prospěch lidí v sociální nouzi.“

Legislativně jsou sociální služby vymezovány
jako součást tzv. sociální pomoci, jež obsahuje
nejen sociální služby, ale také finanční a věcné
dávky, kterými jsou zabezpečováni lidé ve stavu
hmotné nouze.
 Sociální služby nemusí být poskytovány jen v
rámci státní sociální pomoci, ale může je zcela
hradit příjemce na základě uzavřené smlouvy
jako kteroukoli jinou službu a nestátní subjekt
může působit jako poskytovatel služby, která je
pro klienta bez úhrady.
 Cílem sociálních služeb je zlepšení kvality
života, případně v možné míře začlenění
znevýhodněných osob do společnosti (Matoušek a
kol., 2011).

Sociální služby poskytují ochranu jak před
obecnými, tak specifickými životními riziky a
pomáhají při osobních problémech anebo krizích.
 Sociální služby představují klíčový nástroj
ochrany základních lidských práv a lidské
důstojnosti, přispívají k nediskriminujícímu
jednání, ochraně lidského zdraví, zlepšování
životní úrovně a kvality života a k zajištění
rovných příležitostí pro všechny, čímž zvyšují
schopnost jedinců plně se zapojit do společnosti
(Služby obecného zájmu, včetně sociálních
služeb obecného zájmu: nový evropský závazek,
2007).

 Sociální
služby rámci tržní ekonomiky jsou
jako segment veřejných služeb ekonomickým
(vzácným) statkem s nenulovou cenou
produkce a můžou být klasifikovány podle
ekonomického kritéria při spotřebě.
 Sociální
služby obvykle nesplňují
charakteristiky čistých veřejných statků
(jako je nevylučitelnost ze spotřeby,
nezmenšitelnost), lze je zařadit k tzv.
smíšeným veřejným statkům.
U
smíšených veřejných statků je typickým
jevem tzv. efekt přetížení, k němuž dochází,
pokud s růstem počtu uživatelů smíšeného
statku dochází od určitého momentu ke
změně kvality daného statku.
 Příkladem
u sociálních služeb může být
péče v domovech pro seniory, kde nárůst
počtu klientů může znamenat pokles kvality
pro každého z nich.
 Některé
formy poskytování sociálních
služeb lze zařadit ke statkům
soukromým.
 Jedná se zejména o individualizované
transakce nabízené soukromými ziskovými
poskytovateli „na míru“ jednotlivým
klientům, kteří si je hradí ze svých
soukromých zdrojů.
Sociální služby nejsou statkem, jehož spotřebu
by si člověk volil, ale na jejich spotřebu je často
odkázán.
 Sociální služby se liší od jiných statků, na nichž
je člověk závislý, jako je (např. jídlo nebo
bydlení), které spotřebovávat musí, i když v
diferencované kvalitě.
 Sociální služby spotřebovává vždy jen poměrně
úzká (heterogenní) sociální skupina a tato
spotřeba je lokalizovaná jen do určité části
života. Okruh poptávajících je tak výrazně užší a
míra závislosti na konkrétní sociální službě vyšší.

 Sociální
služby jsou specifické tím, že se
integrálně dotýkají osobnosti poptávajícího.
 Problémem u sociálních služeb je také
informační asymetrie
 která se projevuje tím, že sociální pracovník
nebo poskytovatel sociálních služeb má
nesporně informační převahu nad klientem.
 Informační asymetrie ve prospěch
poskytovatele sociálních služeb se může
projevovat preferencí klientů zdravějších či
klientů s vyššími příjmy.
 Vymezení
sociálních služeb v České
republice představuje užší pojímání
sociálních služeb. V tomto pojetí sociální
služby odpovídají platné legislativě v České
republice.
 Sociální služba dle zákona č. 108/2006 Sb.,
je činnost nebo soubor činností, jimiž se
zajišťuje pomoc osobám v nepříznivé
sociální situaci. Zákon č. 108/2006 Sb., o
sociálních službách, vyhláška č. 505/2006 k
zákonu o sociálních službách.
 Sociální
služby dle zákona č. 108/2006 Sb.,
o sociálních službách se rozlišují dle forem,
v jakých mohou být poskytovány.
 Pobytové služby jsou služby spojené s
ubytováním v zařízeních sociálních služeb.
 Ambulantními službami se rozumí služby, za
kterými osoba dochází nebo je doprovázena
nebo dopravována do zařízení sociálních
služeb a součástí této služby není ubytování.
 Terénní služby představují služby, které jsou
osobě poskytovány v jejím přirozeném
sociálním prostředí.
Sociální služby se v ČR dělí na tyto
druhy:
 sociální poradenství,
 služby sociální péče,
 služby sociální prevence.




Sociální poradenství poskytuje informace přispívající
k řešení nepříznivé sociální situace. Sociální poradenství
je základní činností při poskytování všech druhů
sociálních služeb.
Sociální poradenství zahrnuje:
základní sociální poradenství, které poskytuje osobám
potřebné informace přispívající k řešení jejich
nepříznivé sociální situace. Sociální poradenství je
základní činností při poskytování všech druhů sociálních
služeb a poskytovatelé sociálních služeb jsou vždy
povinni tuto činnost zajistit.
odborné sociální poradenství, které se zaměřuje na
potřeby jednotlivých sociálních skupin osob
v občanských poradnách, manželských a rodinných
poradnách, v poradnách pro oběti trestných činů a
domácího násilí a zahrnuje též sociální práci s osobami
se specifickými potřebami. Součástí odborného
poradenství je i půjčování kompenzačních pomůcek
 Služby
sociální péče napomáhají osobám se
stabilizovaným zdravotním stavem zajistit
jejich fyzickou a psychickou soběstačnost,
s cílem umožnit jim zapojení do běžného
života společnosti, a v případech, kdy toto
vylučuje jejich stav, zajistit jim důstojné
prostředí a zacházení.
osobní asistence,
 pečovatelská služba,
 tísňová péče,
 průvodcovské a
předčitatelské služby,
 podpora
samostatného
bydlení,
 odlehčovací služby,
 centra denních služeb
 denní stacionáře,
 týdenní stacionáře,

domovy pro osoby se
zdravotním
postižením,
 domovy pro seniory,
 domovy se zvláštním
režimem,
 chráněné bydlení,
 sociální služby
poskytované ve
zdravotnických
zařízeních ústavní
péče.

 Služby
sociální prevence napomáhají
zabránit sociálnímu vyloučení osob, které
jsou jím ohroženy pro krizovou sociální
situaci, životní návyky, způsob života vedoucí
ke konfliktu se společností, sociálně
znevýhodňující prostředí a ohrožení práv a
zájmů trestnou činností jiné osoby.
 Cílem služeb sociální prevence je napomáhat
osobám k překonání jejich nepříznivé sociální
situace a chránit společnost před vznikem a
šířením nežádoucích společenských jevů










raná péče,
telefonická krizová
pomoc,
tlumočnické služby,
azylové domy,
domy na půl cesty,
kontaktní centra,
krizová pomoc,
nízkoprahová denní
centra,
nízkoprahová zařízení
pro děti a mládež,
noclehárny,







služby následné péče,
sociálně aktivizační
služby pro rodiny
s dětmi,
sociálně aktivizační
služby pro seniory a
osoby se zdravotním
postižením,
sociálně terapeutické
dílny,
terapeutické komunity,
terénní programy,
sociální rehabilitace.
 Sociální
služby bývají tradičně řazeny mezi
služby obecného zájmu a v evropském
pojetí jsou sociální služby vnímány v širším
kontextu než je uvedeno v českém právním
řádu.
 V návaznosti na Bílou knihu o službách
obecného zájmu z roku 2004 se sociální
služby prolínají např. se zdravotní,
vzdělávací nebo bytovou politikou.
 Tento
přístup je využíván v rámci EU, kdy
pojetí sociálních služeb v evropských
zemích je podstatně širší. Rozumí se jimi
například systémy sociální ochrany, služby
zaměstnanosti, služby dlouhodobé péče, ale i
sociální bydlení aj.
 Cílem sociálních služeb obecného zájmu v
EU je:
 zajišťování sociální, hospodářské a územní
soudržnosti,
 vysoká úroveň zaměstnanosti,
 sociální začleňování a ekonomický růst.
Sociální služby obecného zájmu jsou
vymezovány jako dva širší typy sociálních
služeb:
1. zákonné a doplňkové systémy
sociálního zabezpečení,
2.
ostatní základní služby
1.
Zákonné a doplňkové systémy
sociálního zabezpečení - jsou
organizovány různým způsobem
(vzájemné a zaměstnanecké pojišťovny)
a pokrývají hlavní životní rizika, spojená
například se zdravotním postižením,
stárnutím, pracovními úrazy,
nezaměstnaností, odchodem do důchodu
či zdravotním postižením.
Ostatní základní služby poskytované přímo
dotyčné osobě. Jedná se o služby, jejichž
cílem je zajištění prevence a sociální
soudržnosti, poskytují individualizovanou
pomoc s cílem usnadnit začlenění osob do
společnosti a zaručit jim výkon jejich
základních práv.
 ostatní základní služby poskytované
konkrétní osobě, zahrnují:
 služby sociální pomoci,
 služby v oblasti zaměstnanosti a vzdělávání,
 sociální bydlení a služby dlouhodobé péče.
2.