Transcript Včela Medonosná

Kristýna Kavková
8. Ročník 2010
Přírodopis
Zdroje : Wikipedie, Kniha o včelách, Ekologie a Příroda
Včela Medonosná :

Včela medonosná patří mezi blanokřídlí hmyz a je to jeden
z nejznámějších zástupců společenského hmyzu. Původně žila
jen v Evropě, Asii a v Africe. Do Ameriky, Austrálie a Nového
Zélandu byla přivezena až někdy v 17. století. Svá hnízda staví
na chráněných místech přičemž sou jednotlivě plástve (plásty)
umístěny vedle sebe. Má nejvyšší hospodářské využití.
Včela Medonosná :







ŘÍŠE : živočichové
KMEN : členovci
TŘÍDA : hmyz
ŘÁD : blanokřídlí
PODŘÁD : štíhlopasí
ČELEĎ : včelovití
ROD : včela
Včela Medonosná :






Vývoj včeli :
Vajíčko
larva
před kukla
kukla
dospělec (imago)
vajíčko a larvy
včela s
částečně
vysunutým
sosáčkem
Včela Medonosná :



Včely žijí ve společnosti, kterou nazýváme včelstvo. Včelstvo je
zpravidla složeno z jedné matky, mnoha dělnic, a určitého
množství trubců, závisejícího na síle včelstva, dostupností pylu
a roční době. Do určité míry je odchod trupců podmíněn i
genetickými vlastnostmi a stářím matky. Jednotliví členové
včelstva jsou na sobě závislí tak, že jeden bez ostatních
nedovede plnit svou funkci a následně zahyne. Mezi včelami
funguje dokonalá dělba práce.
Včelí tělo se skládá ze tří částí. Hlava, hruď a zadeček, které
jsou od sebe odděleného zúžením, jenž umožňuje pohyblivost.
Oporu svalstva umožňuje vnitřní kostra. Dvě oči po stranách
hlavy a tři jednoduché oči na vrcholu temena. Ve srovnání
s lidským okem je u včel horší rozlišování barev. Například
špatně rozeznává červenou barvu. Na rozdíl od člověka vidí
ultrafialové barvy a náležité toho využívá při hledání květin.
Včela Medonosná :

K vidění používá pouze složené oči, jednoduché oči
používá pouze na světelné dráždění. Včelí tykadla jsou
dvě článkovitá ústrojí ve středu přední strany hlavy. Včelí
hruď má v larválním vývojovém stádiu 3 hrudní články,
v dospělosti má včela hruď složenou ze 4 článků. Včela
má 3 páry nohou, které slouží nejen k pohybu, ale i
k vytváření řetízků s ostatními včelami, k předávání
voskových šupinek, sběru a ukládání pylu, čištění tykadel.
Včela Medonosná :
Včela Medonosná :
Včela má po bocích hrudi dva páry blanitých křídel. Křídla jsou
na povrchu pokrytá množstvím drobných chloupků. Pohyb
včelích křídel za letu je tak rychlý, že není možné sledovat
jednotlivé kmity. Včela dokáže letět nejen dopředu, ale i stát
v letu na místě.
 Zadeček včel obsahuje zažívací orgány, medový váček,
jedovou žláza, vzdušné vaky a žihadlo. Žihadlo na konci
zadečku je duté, napojené na jedový váček. Na konci má
žihadla je háček, aby po bodnutí nešel vytáhnout z rány.
Včela po vytržení žihadla i s jedovým váčkem později umírá.
Vytržené žihadlo ještě chvíli vypouští jed do rány.

Včela Medonosná :
Rojení je přirozený způsob rozmnožování včelstev. Při
rojení se včelstvo rozdělí na dvě části. Stará matka
vyletí s prvním rojem a zabydlí se ve vyhlédnuté
dutině. Silné včelstvo se může vyrojit i vícekrát v jedné
sezóně.
 Včelí dělnice jsou to samičky, které mají nevyvinuté
pohlavní orgány. Dělnice vyrůstají do velikosti 12-14
mm a jejich hmotnost se pohybuje okolo 100 mg.
Líhnou se z oplodněných vajíček a v hlavní snůšce se
jich v úlu nachází dělnic 30 000 - 50 000, v době
zimního klidu 10 000 - 20 000.

Včela Medonosná :

Včela Medonosná :

Pokud včelstvo přijde o matku a nedokáže si odchovat matku,
dojde k vzájemnému krmení dělnic mateří kašičkou, která
způsobí aktivaci jejich vaječníků. Taková včela ale není
schopna se spářit s trubcem, proto klade vajíčka neoplodněná,
z nichž se líhnou trubci.
Včela Medonosná :

Trubec je včelí sameček. Měří 15-17 mm a váží okolo 220 mg a
nemá žihadlo. Trubci se líhnou z neoplozených vajíček. Trubci
žijí zpravidla jen v letním období. Může jich být několik set až
pár tisíc. Na konci léta jsou trubci vyhnáni z úlu.