Transcript DRUHOHORY
Mezozoikum (česky druhohory) je geologická éra, spadající do eonu fanerozoikum. Zahrnuje 3 periody: (od nejstarší) trias, jura, křída. Druhohory začaly asi před 245 mil. skončily před 63 mil. lety. Rozpadem Pangey vznikly základy současných pevninských desek, které se od sebe pomalu vzdalovaly. Z hlediska horotvorné činnosti byla větší část druhohor klidná, v křídě začalo Alpínské vrásnění, které pokračovalo během třetihor a čtvrtohor. Jeho činností vznikly Alpy, Karpaty, ale také Himálaj, Kordillery, Andy apod. V juře a křídě bylo podnebí vlhké a teplé. Během druhohor proběhla dvě hromadná vymírání: na konci triasu a na konci křídy. Příčinami byly hlavně klimatické změny a kompetice (soutěžení) mezi organismy. Na křídovém vymírání se podílela i sopečná činnost a dopad asteroidu na Zemi. Vývoj rostlin byl poznamenán hlavně teplým klimatem na začátku druhohor. Hlavní rostliny jako kapradiny, mechy a přesličky začaly v raném triasu mizet. Novými rostlinami se staly jehličnany – rozmnožovaly se semeny uloženými v šiškách. Krytosemenné rostliny se vyvinuly v průběhu křídy – charakteristickým jevem byla neoplodněná semena uzavřená v ochranných obalech. Flóra druhohor se začala podílet hlavně na vzniku hnědého uhlí. Vyhynutí organismů na konci prvohor vyvolal velký převrat v mořském životě. Kostnaté a chrupavčité ryby se staly spolu se žraloky hlavními dravci. Ve vodách se objevili také noví živočichové – byly to například želvy. První želvy s ochranným krunýřem se objevily v křídě. Vyvinuly se z primitivních suchozemských želv žijících v triasu. Dále se také kromě želv vyvinuli krokodýli, plesiosauři, ichtyosauři a mosasauři. Ichtyosauři byli dravci s tělem podobným delfínům. Jejich zobákovité čelisti měly zuby. Tito živočichové žili od triasu do křídy. Mezi obojživelníky se objevily vyspělejší skupiny jako třeba žáby. Druhohory jsou však především věkem plazů. Křída je vývojová etapa Země, je nejmladším útvarem druhohor a jednou z hlavních částí geologického času, pokračuje od konce jurského období až do začátku paleocénu. Trvá tedy přibližně od 145 do 65 milonů let před naším letopočtem. Stejně jako ostatní starší geologická období, je i křída identifikovatelná zkamenělinami, ale přesné určení času není možné, chyba se pohybuje v milionech let. Zato konec periody(Jury) je definován velmi jasně – vrstvou bohatou na iridium, která se rozprostírá po celém světě a věříme, že je spojená s kráterem v Chicxulub v Yucatánu. Vrstva se vytvořila před 65,5 miliony let. Tento kráter byl vytvořen kolizí s kometou nebo asteroidem, jehož šířka podle některých odhadů činila přes 180 km. Kolize s tímto tělesem je pravděpodobně zodpovědná za masové vymírání druhů na přelomu druhohor a třetihor. Křída byla pojmenovaná po vzniku velkých ložisek křídy, vytvořených ukládáním schránek mořských bezobratlých. Hlavní naleziště v Evropě jsou v Británii a v přilehlé vnitrozemní Evropě. Jura je geologická perioda patřící do éry druhohor. Její začátek je datován přibližně před 200 miliony let, konec před 145 miliony let. Název je odvozen od pohoří Jura.Od předešlé periody liší především tím, že v ní došlo k celosvětovému zvednutí oceánů, což mělo za následek zatopení souší. Je až s podivem, jak se jurská flora utvářela velmi podobně na nejrůznějších místech Země. Trias je geologická perioda druhohorního období. Trval od zhruba 251 do 199,6 milionů let. Trias je první ze tří period druhohor a následuje po poslední periodě prvohorního období, permu.V triasu se oblasti střídavě zaplavovaly a stávaly opět souší, celkově se oteplilo a v mnohých místech docházelo i k tvorbě uhelných slojí, což svědčí o pásmu vlhkém a teplém. Nejdůležitějšími rostlinami, které hrály v triasu prim byly rostliny nahosemenné.