Transcript PODZEMNÍ STAVBY

PODZEMNÍ STAVBY
NATM
Ústav geotechniky
Nová rakouská tunelovací metoda
(NRTM, NATM, NÖTM)
Moderní tunelovací metoda, jejíž zásady byly od 40. a
50. let XX. stol. rozpracovány teoretiky a praktiky tzv.
„Salzburgské školy“ (Rabcewicz, Fener, Pacher, Müller
a další)
 Dlouholetý spor rakouských a švýcarských tunelářů,
zda NATM vůbec existuje (Švýc.: Spritzbetonmethode)
 Univerzální a velmi flexibilní metoda použitelná
prakticky pro veškeré typy PS a pro jakékoliv
geologické podmínky
 Již v r. 1998 bylo NATM (obvykle s použitím trhavin)
vyraženo na světě několik tisíc tunelů


Definice Rakouského národního komitétu PS:
 Horninový masív se při NATM stává nosným prvkem
 K tomu je potřebná koncepce
 Ta spočívá v aktivování nosného prstence v horninovém
masívu (tvořeném zeminou nebo skalní horninou)

Jedná se o typický případ OBSERVAČNÍ METODY
použité pro návrh a realizaci složité inženýrské
konstrukce:
 Na základě předběžného návrhu (výpočtem nebo podle
zkušenosti) následuje:
• Provedení zkušebního úseku (pro optimalizaci postupu a
výstroje) široce instrumentovaného a monitorovaného
• Stanovení provozních a varovných stavů pro prováděnou
stavbu včetně nutných opatření v případě dosažení
varovných stavů
• Návrh observační procedury pro kontrolu provozních
(varovných) stavů

Cílem je maximální ekonomie při optimálním nebo
maximálním postupu

Principy
metody jsou
shrnuty do 21
až 24 zásad
(nejčastěji je
uváděno 22)
Lauferova
klasifikace
„volné délky“
a jí odpovídajícího
času stabilnosti:

Instrumentace
a monitorování
podzemní
liniové stavby
(tunelu) při
NATM

Nesmírně důležitý je vliv času => musí být použita
jednoduchá a rychlá výstroj

Jako výstroj se používá:
 SB na ocelové sítě (KARI-síť, svařovanou mřížovinu). SB
bývá urychlený; suchý či mokrý i s rozptýlenou výztuží [=
tenkostěnné, tak akorát poddajné ostění]
 Kotvení (včetně čela). Svorníky a hřebíky všech možných
typů
 Ocelové oblouky. Plnostěnné (I, H, HE, HEB, K [TH =
Heintzmann]) i příhradové (Bretex, Pantex, Asta ap.)
 Ve velmi až extrémně špatné geologii je možné předstihové
zlepšování horninového masívu v okolí i předpolí PS
(pilotami, mikropilotami, injektáží, TI, zmrazováním,
odvodňováním ap.)
Při NATM je obvykle zřizován nekruhový Ø [= podkova
či „tlamový“], často s dolní klenbou
 Pro NATM je typické (vedle variability vystrojování)
ČLENĚNÍ VÝRUBU v příčném i podélném směru =>
vstupujeme do masívu menšími šetrnými záběry,
rychle zvládnutelnými, se kterými se hornina dobře
vyrovná (tzn. volíme vhodné volné rozpětí l*)


Člení se:
 Horizontálně:
 Vertikálně:
Tunel Hřebeč – horizontální členění výrubu

Rozpojování horniny (ražení) probíhá:
 Trhavinami
(= trhací
prací):
 TSM (=
výložníkové
frézy,
rypadla,
impaktory):
Typický příklad
dvoukolejného
železničního
tunelu raženého
NATM
(s jednoduchým
členěním na
kalotu + lávku)
Švýcarsko
Zugwaldtunnel
u Davosu
(dl. 2,1 km)
část T1
dl. 110
a
240 m
od
portálů
Železniční Vereinatunnel (Švýcarsko – u Davosu,
dl. 19 km)
Horizontální členění na 2 (3) záběry
Členění výrubu při ražbě
Uetliberg tunnel (Švýcarsko)
Tunel
Mrázovka
v Praze
Pracovní postup při NATM
[Zlepšení horniny]
 Rozpojení horniny = uvolnění záběru
 Odvoz rubaniny = vyklizení záběru (oba kroky mohou
probíhat současně)
 Vystrojení [dílčího] záběru = primární obezdívka

Položení mezilehlé izolace
 Betonáž sekundární (vyztužené příp. nevyztužené)
obezdívky
