Dějiny sociologie 1

Mgr. Petra Anýžová [email protected]

ATESTACE

2 h přednášky/1 h cvičení

Prezenční studium

: • 75 % aktivní účast na výuce, • prezentace 2 referátů/kritických pojednání (cca 20 – 30 min)

ZK

: ústní zkouška (2 otázky)

LITERATURA

povinná literatura

• Keller, J. (2005). Dějiny klasické sociologie. Praha: SLON.

• • Petrusek a kol. (2011). Dějiny sociologie. Praha: Grada. Durkheim, É. (2004). Společenská dělba práce. Brno: CDK. (Povinně: kniha I, kapitola I, str. 49–66). • • Weber, M. (1998). Metodologie, sociologie a politika. Praha: Oikoymenh. (Povinně: Protestantská etika a duch kapitalismu, str. 185 –226. Věda jako povolání, str. 109–134). Durkheim É. (1998). Sociologie a filosofie. Praha: SLON. (Povinně: kapitola II, str. 49–77).

doporučená literatura

• Veblen, T. (1999). Teorie zahálčivé třídy. Praha. Slon. • Simmel, G. (2006). Peníze v moderní kultuře a jiné eseje. Praha: Slon. • Martucelli, D. (2008). Sociologie modernity. Brno: CDK.

OSNOVA

1. Historický a intelektuální kontext vzniku sociologie.

2. Pozitivistická tradice: A. Comte.

3. Herbert Spencer a naturalistické proudy.

4. Místo Karla Marxe v dějinách sociologie.

5. Psychologismus v sociologii a Sigmund Freud.

6. Antipozitivistické proudy v sociologii a humanistická sociologie.

7. Tönniesova dichotomická typologie společnosti.

8. Georg Simmel a formální sociologie.

9. Idealistická tradice: Max Weber.

10. Hlavní témata Durkheimovy sociologie.

11. Hlavní témata Paretovy sociologie.

12. Dějiny empirické sociologie. Metody, výzkumná agenda a praxe.

1. Historický a intelektuální kontext vzniku sociologie

J. Keller. Dějiny klasické sociologie, kapitola 1

Dějiny sociologie

• Evropská tradice – není to samostatný vědní obor • ▫ ▫ Vznik sociologie (nejednoznačné) ▫ Antika (sociální filozofie, písemné společnosti) Josef II. zrušení nevolnictví 1781 ▫ Francouzská revoluce (restaurační období) 1789 Po 1. světové válce

Dějiny sociologie

• •  přechod tradiční společnosti do moderní společnosti  evropocentrický pohled Hospodářské, politické, kulturní a životně stylové změny na přelomu 18. a 19. století v Evropě (=

průmyslová

a politická

revoluce

)  chaotické události, hodnotová dezintegrace Snaha o nový typ kontroly probíhajících událostí = vznik nové

vědy o pokroku

Tradiční společnost

• ▫ ▫ ▫ Znaky: ▫ Moc je spojena s panovníkem, (zákonná, soudní i výkonná), stát je panovník ▫ Převaha náboženství, ideologie, morálka, vliv kléru, tradice Omezená občanská práva, nevolnictví Zemědělská a řemeslná výroba Malé komunity  sociální kontrola (bezpečí)

Moderní společnost

Moderní (industriální) západní společnost

• Západní modernita (počátky 15. /16. století) industriální společnost ▫ ▫ ▫ Kulturní aspekt – rozvoj věd, matematika, astronomie naproti tomu úpadek náboženství Politický aspekt – vznik a rozvoj státu, občanská práva, demokracie, práva člověka Společensko ekonomický aspekt – vzestup kapitalismu, industrializace, urbanizace, vznik kolonií, bankovnictví, soukromý majetek, rozvoj technických věd

Ale!

• • • Ne pro všechny zlepšení poměrů (dělnicí) Bezejmennost, chaos velkých měst Nárůst sociálně patologických jevů, kriminality, užívání drog, organizovaný zločin • • = Psychické potíže jako důsledek izolace, samoty, anonymity a ztráty identity Tradiční systém se rozpadá

sociologie

(= věda, která na to reaguje) •

E. Durkheim

 anomie

Sociální teorie

Tady jsme Tradiční moderní postmoderní globální Liberalismus Pozitivismus Teorie elit Funkcionalismus Teorie globální spol. Teorie konvergence Reflexní teorie Teorie sociálního kapitálu Marxismus Teorie jednání Časová osa Riziková společnost Konec dějin- Fukuyama, Lyotard Vzdělanostní společnost Feminismus Tekutá modernita - Bauman Konec 18 století 1. krize modernity 20. století 2. krize modernity 21. století

Sociální teorie

etapy

Protosociologie

(4. století př. n. l. až konec 18. století)

Postmoderní sociologie

(80. léta 20. století až současnost)

Klasické období sociologie

19. století až začátek 20. století

Období návratu k velkým teoriím

(60. – 80. léta 20. století)

Období velkých výzkumů

(20. až 50. léta 20. století)

Protosociologie

„Člověk se vždy snažil nějakým způsobem dění okolo sebe pochopit, dát mu hlubší smysl a řád.“

•

Sociální filozofie

▫

Antická filosofie

▫ (Demokritos, Platon, Aristoteles, Epikuros)   jak by měla ideální společnost fungovat, spekulativní, kritika) =

normativní pohled

Křesťanství

(Augustinus Aurelius, Tomáš Akvinský)

Protosociologie

• • • •

Renesance a osvícenství

Francie, Anglie a Německo (Machiavelli, Montesquieu, Voltaire, Rousseau, Diderot, Francis Bacon, Thomas Hobbes, John Lock, David Hume, Imanuel Kant) přírodovědné poznání, rozvoj techniky, zámořské objevy, moderní stát, proměna struktury společenských vztahů Konzervativci (E. Burke) -

nenormativní pohled

(základ vědeckého uvažování)

Liberalismus

• • • Liberalismus vzniká na základě rozvoje ekonomické teorie a etiky (A. Smith) a utilitaristického hnutí (Anglie)

John Stuard Mill

– spisy o svobodě – svobodné osobní vlastnictví, stát je služebníkem občanské společnosti (19.století) Utilitarismus (

J. Bentham

) je založen na vědeckém zkoumání užitečnosti, stát má zajistit štěstí pro co nejvíce lidí, společnost má maximalizovat blaho svých členů, vyvolení mají obětovat své úspory v zájmu většiny

Adam Smith (1723-1790)

• Dvě hlavní díla: „Dílo národů“ a „Teorie mravních citů“ • • • • Spontánní (přirozený) řád společnosti - „neviditelná ruka“ znamená, že prostřednictvím svých činností uskutečňuje člověk cíle, které nebyly původně jeho záměrem (hospodářský i mravní řád společnosti) „Laissez- faire“ – nechte věcem volný průběh Důraz na „vlastní zájem“ jednotlivce jako předpoklad všeobecného dobra Vlastní zájem není čistě sobecký, ale je korigován sociálně na základě interakce s ostatními lidmi („sympatií“- „antipatií“)

Protosociologie

•

Utopické vize a ideální společnosti

(Thomas More, Thomas Campanella, Claude H. de Saint-Simone, • Robert Owen, Antoine de Condorcet, Francois Fouriere) • kritické myšlení, víra v lidský pokrok, lidský rozum a vědecké poznání Claude H. de Saint-Simone

Sociální teorie

• Sociologie ▫ ▫ nejednotná disciplína pluralita = multiparadigmatická věda ▫ Povaha změny:  Diskurz osvobození (moderní společnost je pozitivní změna, diferenciace společnosti) = Comte, Spencer  Diskurz disciplinizace (tradice je lepší, přílišná diferenciace, nové druhy manipulace) = Marx

Sociální teorie

Základní otázka: jak je vůbec možný řád ve společnosti?

• • • • Teorie:

Konsensuální (fukcionalistická) Konfliktuální Interpretativní Sociální směny

Sociální teorie

• ▫ ▫ ▫ ▫ ▫

Teorie konsensu:

▫ sociální systémy jsou integrované, úmluva lidí, respekt k pravidlům, reciprocita a kooperace, autority, normy a hodnoty, rovnováha sociálních systémů (T. Parsons)  sociální statika (A. Comte)

Co přispívá ke shodě, celku? Jaké jsou společné hodnoty? Jak společnost dosáhne toho, že se její členové shodnou na určitých hodnotách a dodržují určité normy?

Sociální teorie

• ▫ ▫ ▫

Teorie konfliktu:

▫ protikladné sociální systémy, strukturální konflikty, dominance, diskriminace, ▫ ▫ mocenská nerovnost, diferenciace, rozmanitost zájmů, ▫ touha po změně (K. Marx) sociální dynamika (A.  Comte)

Jaké jsou zájmy společnosti? Jak

řešit konflikty?

Sociální teorie

•

Pozitivismus:

▫ ▫ vzor přírodní vědy, sociologie jako vědecká rekonstrukce společnosti (A. Comte) •

Humanismus:

▫ ▫ sociální vědy jsou specifické, jiné metody než přírodní vědy (M. Weber)

Sociální teorie

• • ▫ ▫ ▫

Sociologismus:

▫ spojením lidských jedinců vznikne nová entita, společnost je důležitější než jedinec, sociální fakta, sociologie jako samostatná věda (E. Durkheim)

Psychologismus:

▫ ▫ psychické znaky jedince jsou dominantní, vůle, myšlení a zkušenost individua zakládají společenské ▫ jevy, sociologie jako odvětví psychologie (G. Tarde)

Sociální teorie

•

Objektivistické

paradigma (sociální realita je objektivní skutečnost existující

vně

lidí  sociální fakta, sociální struktury, hledání zákonitostí) ▫ Pozitivismus, sociologismus, strukturální funkcionalismus •

Interpretativní

paradigma (sociální realita je konstrukt v myslích jedinců interpersonální otázky, každodenní jednání, mezilidské vztahy)  ▫ Symbolický interakcionismus, etnometodologie, fenomenologie

vysvětlení rozumění

Sociální teorie

• • • • Další paradigmata (G. Ritzer):

Sociálního faktu

(objektivní sociální danosti; témata řádu, anomie, norem, struktury):

pozitivismus, strukturální funkcionalismus

Sociálního chování

sociálních sítí: (danost je chování individuí v sociálním kontextu; témata sociální interakce a

behaviorismus, teorie sociální směny, sociobiologie

Sociální definice

(způsob interpretace stavu věcí; témata každodennosti a interpretace:

interpretativní socg., fenomenologie, konstruktivismus

Smyl studia dějin sociologie

• • • • • Význam dějin pro humanistické vědy (x přírodním vědám) Sociální jevy se proměňují Zdroj poučení a inspirace (x překážka pro inovace) Integrační prvek vědy (zvyky, pojmy, vstupní předpoklady, usnandnění komunikave v oboru) Didaktická funkce – učení se ze zkušenosti jiných

Metoda věčného návratu Comtovský komplex

Klasická sociologie

2. Pozitivistická tradice: A. Comte

J . Keller: Dějiny klasické sociologie, kap. 2

August Comte ‚1798 – 1857)

• • • •

Zakladatel vědecké sociologie

Francouzský pozitivistický filosof Vliv učitele Claude H. de Saint-Simone – první vznesl požadavek na vznik zvláštní vědy o společnosti První použil slovo „sociologie “ (1839) v knize

Kurz pozitivní filosofie

jako konzervativní vědu o společenském pokroku • • • • • Vliv doby života (7 revolucí) S ilný restaurační konzervativní proud (návrat k předrevolučnímu stavu) S polečenská reforma Několik stádií vývoje myšlenek Náboženství pozitivismu

August Comte

• • • •

Dílo:

• Kurz pozitivní filozofie (6 svazků, základní dílo pozitivismu a sociologie) Systém pozitivní politiky (reforma společnosti) Sociologie (i česky) Rozumová anarchie a sociální zla Pojednání o sociologii zakládající náboženství lidskosti

Metodologie pozitivismu

• • • • • Pozitivní metoda vede k odloučení (pravé) vědy od filosofie, metafyziky a náboženství Sociologie má být koncipována podle zásad přírodních věd Systematické vědecké poznání Cílem je poznání obecných (neměnných) sociálních zákonů pro potřeby řízení Poznání musí být využito k jednání ve prospěch lidstva

August Comte

• Systematizace / hierarchie věd ▫

Abstraktní vědy

– hledají zákony pro jevy ▫  Matematika, astronomie, fyzika, chemie, biologie, sociologie (hierarchie)  Sociologie ještě není pozitivní vědou (soc. jevy nejsložitější)/sociální fyzika, potřebuje k ní vytvořit vědeckou teorii

Konkrétní

(aplikují znalosti)

August Comte

• • • ▫ ▫ ▫ Základem poznání je empirie – smyslové vjemy Mají však smysl jen je-li jejich pozorování vedeno teorií (kritika empiricismu) Tři vědecké metody: ▫ systematické pozorování (ne imaginace, ale objektivita) experiment srovnávací metoda historická analýza

1. Statika společnosti

• • • • Comte rozlišuje statiku (zkoumání podmínek) a dynamiku společnosti (zkoumání zákonů) Základní rysy pořádku ve společnosti (soc. řád) Statika studuje strukturu, tvoří ji: ▫ rodina založená na citu ▫ ▫ stát založený na energickém jednání církev založená na inteligenci Prostředky statiky jsou: jazyk (nádoba na skladování myšlení) a vlastnictví (akumulace prostředků)

2. Dynamika společnosti

• • •

Sociální dynamika je pokračováním přírodního vývoje Stádia jsou odvozena od rozvoje lidského poznání teologické, metafyzické, vědecké (pozitivní) Společnost je strukturovaný organismus, který se vyvíjí

August Comte a sociologie

• • • cílem je vybudovat systém teoretického poznání, který pomůže překonávat krize během civilizačního vývoje (musí se aplikovat do politiky) reorganizace společnosti musí spočívat na důkladném vědění (vytvoření politického programu) věda o společnosti je „nové náboženství“ založené na poznání

Nová společnost (pozitivní politika)

• • • • • • řízení (konsensus) ▫ Moc duchovní (umělci, vědci = noví kněží) ▫ Moc světská (industriálové) reorganizace je elitářská, idea sociokracie (republika vedená učenci) vědecká organizace průmyslové společnosti dá každému takové uplatnění, jaké odpovídá jeho schopnostem společnost na základě vědy = jednota a absolutní souhlas všech členů s poměry; morální usmíření tříd ne konflikt; vědecká elita se bude snažit zmírňovat nižším třídám osud

s polečnos

t = hierarchizovaná, dogmatická, autoritářská

vyvrcholením pozitivistické sociologie

= Nejvyšší bytost

Comtova polemika se socialisty a liberály

• • • • Pozitivismus měl vyvrátit socialistické myšlenky týkající se změny vlastnických vztahů Ale také omyly liberalismu, který podle něho příliš zdůrazňuje individuální svobodu a nedoceňuje roli celku Podle Comta neexistují zásadní rozdíly v zájmech kapitalistů a dělníků. Obě složky produkují bohatství, což je v zájmu všech.

Proto mají obě strany hledat kompromis,dohodu - konsensus.

Vliv Comta v sociologii

• • • • • 19. století – velký vliv na sociology k pozitivismu se hlásila řada vědců (J.S. Mill, Spencer, Lamprecht apod.) inspirace škola biologického organicismu – společnost = organismus strukturní funkcionalismus= vždy musí existovat spontánní harmonie mezi částmi a celkem soc. systému Durkheim: reformulace Comtových principů, vliv na Parsonse a Luhmanna

Přínosné momenty v díle

• •

Odkaz: +

▫ Zaměření se na sociální strukturu (a dynamiku) ▫ ▫ Společenské instituce (vlastní logika) Faktory vývoje společnosti ▫ ▫ Sociálně inženýrský aspekt práce Snaha o pozitivní vědu ▫ ▫ ▫

Odkaz: -

▫ Ignorace individua Sociologický imperialismus Aplikační hodnota sociologie (řízení společnosti) Nevymanil sociologii z filozofie

3. Herbert Spencer proudy a naturalistické

J. Keller: Dějiny klasické sociologie kap.4

Herbert Spencer (1820 – 1903)

• • •

Sociální darwinismus

Anglický sociolog a filosof Vztah k jiným vědám – etnologie, ekonomie, psychologie, antropologie •

Díla:

▫

Social Statics

▫ ▫ ▫ ▫

First Principles Principles of Biology The principles of Sociology The Study of Sociology

Herbert Spencer - sociologie

• • • • • (Univerzální) věda o společnosti je možná Cíl: najít principy, zákony vývoje – nejen jeho popis (  kritika vědy historie) nehodnotící sociologie Práce s empirickými daty (etnologie)  institucionální analýza Chce rekonstruovat „prvotního člověka“ (jeho náb. život, intelekt, psychiku, city, atp.)

Herbert Spencer společnost

• • • • • Sociální realismus Vývoj lidstva = vývoj přírody (naturalistický pohled) Společnost jako biologický organismus, vzájemně provázané prvky, společenské instituce jako orgány těla, specifické úkoly a funkce  vše slouží k přežití k organismu Rozdíly mezi společností a organismem ▫ Volnost samostatných jednotek ▫ ▫ Schopnost myslet Existence pro dobro celku či jednotky Na rozdíl od Comta: nezasahovat do společnosti!!!

Herbert Spencer - diferenciace

• 1.

Evolucionistická teorie aplikovaná na lidskou společnost Sociální systémy rostou 2.

Roste kultura (  složitější společenská struktura) 3.

4.

Integrace struktury (instituce) Diferenciace struktur (různé funkce) • • ▫ ▫ ▫ Společnost je ze tří systémů: Užívací systém (výroba) Rozdělovací systém (ekonomie) Regulační systém (politika) Různé společnosti jsou různě vyvinuté

Herbert Spencer - typologie

• 1.

2.

Typy se nepřekrývají (empiricky ověřitelné) Jednoduché společnosti – homogenní, koherentní Složené – trvalé instituce, sdružení rodin do klanů 3.

4.

Dvojitě složené – trvalé instituce, diferenciace, subsystémy Trojitě složené společnosti – plně diferencované a stabilní

Herbert Spencer – vývoj společností

•

1.

2.

▫ ▫ ▫ ▫ ▫ ▫ ▫ ▫ ▫ ▫ ▫

Vývoj společnosti

: cyklický charakter, typ sociální kontroly a politiky

vojenská společnos

t Válečné vztahy Centralizace, poslušnost Nediferencované (vše státní) Individua podřízena státu Vlastnictví omezeno Sociální pozice se dědí (nízká mobilita)

průmyslová společnost

Mírové vztahy Volná koordinace, hra zájmu Diferenciace (zájmové kluby, autonomní) Stát je tu pro občana Otevřená mobilita

Herbert Spencer - vliv

• • • • Způsob analýzy (struktura,funkce, integrace) Inspirace pro strukturální funkcionalismus – společnost je samoregulující se systém, je funkčně diferencovaný. (viz dále funkcionalismus - Parsons, Merton) Systémová sociologie Prosadil se v USA

Naturalismus (2. pol. 19. st.)

• Snaha aplikovat teorie přírodních věd na sociální vědy, společnost • • • • • • • Organicistická t. –

René Worms

Rasově antropologický / Antroporasový směr Biometrická škola Sociální darwinismus Demografický směr – Geografický směr –

Adolphe Coste Robert E. Park

Mechanicistický směr –

H. C. Carey

Naturalismus

• • 1.

2.

• USA – úspěch přírodních věd (pozitivisticko naturalistický přístup)  přenos do soc. věd Darwinova evoluční teorie  sociální darwinismus Etnografický materiál (vykopávky + písemné prameny) Důraz na empirické důkazy Přírodní faktory

Mechanistická škola

• • • • • • Plochý materialismus Srovnání sociálních jevů s fyzikálními procesy Společnost je statický agregát Sociální analýza = zákony gravitace, odpuzování, koncentrace obyvatel, volná energie, atp.

Zákon adekvátnosti Dnes teorie systémů, kybernetika ▫ H. Ch. Carey ▫ F. Ostwald

Geografická škola

• • • Na vývoj společnosti nejvíce působí vnější faktory prostředí Přírodní výběr, prostorové rozdělení obyvatel (= sociální ekologie) Přírodní podmínky státu určují povahu lidí – rozdíly národů • • V. Cousin T. Buckle

Geopolitická škola

• • • • • • • • • • • • (Filozofic ký) vliv na proud nacismu v Německu Krajina je propojení přírody a kulturního pohledu Člověk působí na prostor, který obývá (jak ho mění?) Sociální geografie Způsob určování lidského rodu prostředím (antropogeografie) Prostorové rozšíření státu  vliv na psychosomatické vlastnosti lidí Státy jsou živé organismy a musí expandovat kvůli přežití Říše je teritoriální pojem – spojení životního prostoru a vojenské síly / národ je rasový pojem pro stát F. Ratzel K. Ritter A. Humbolt R. Kjellén

Antroporasový směr

• • • • Rasové faktory ovlivňují sociální život

J. A. Gobineau

▫ Jednotlivé lidské rasy si nejsou rovny ▫ Pro přežití nutná čistota rasy

H. S. Chamberlain

▫ Některé rasy předurčeny k vedení ▫ Teutonská rasa

G. V. de Lapouge

▫ Rasové odlišnosti: lebka, pigment, výška ▫ Sociální nerovnost je biologický fakt

Biometrická škola

•

F. Galton

▫ ▫ Vliv dědičnosti vyšší než vliv prostředí či výchovy Lidé se liší také duševními vlastnostmi •

C. Pearson

▫ ▫ Nadvláda biologických činitelů ve vývoji lidstva Autor korelačního koeficientu

4. Místo Karla Marxe v dějinách sociologie

J . Keller: Dějiny klasické sociologie, kap. 3

Karel Marx (1818 – 1883)

• • • ▫ ▫ ▫ Politický myslitel - historie, filosofie, ekonomie První polovina 19.století - situace v Evropě ▫ Rozvoj kapitalismu, industrializace, migrace ▫ Růst sociálních rozdílů, sociální nepokoje Teoretické zdroje ▫ Německá klasická filozofie, Feuerbach, Hegel Osvícenství – J.J.Rousseau

Klasická ekonomie A. Smith, J. Mill Současníci – A.Comte, H. Spencer • • • • • • •

Bída filosofie Ekonomicko filozofické rukopisy Komunistický manifest (1848), Kapitál (1867) Třídní boje ve Francii Postavení dělnické třídy v Anglii (Engels) Pařížská komuna 1871

Karl Marx

• • • • • Různí lidé a celé sociální skupiny se ve svých zájmech liší = konflikty (dějiny třídních bojů) Konflikty jsou řešeny v revolucích Hybnou silou společnosti jsou masy těch, kteří doplácejí na existenci nerovnosti Společnost není nikdy jednotná Změna ze zdola • • • Materialismus, ekonomický determinismus Evolucionismus, inovativní role výrobních sil Věda jako nástroj poznání společnosti a společenské transformace

Základní kategorie

• Bytí a vědomí • Základna a nadstavba

Základní kategorie

• • Výrobní síly a výrobní vztahy Práce • • • • Hodnota a nadhodnota Třídy a třídní boj (třída o sobě a třída pro sebe) Společensko ekonomická formace Odcizení od produktů práce, odcizení v mezilidských vztazích

Třídy o sobě & třídy pro sebe

•

Třída o sobě

▫ vzniká na základě ekonomických podmínek •

Třída pro sebe

▫ ▫ vědomí společného postavení a zájmů Cíl: prosazení svých zájmů

Společensko-ekonomická formace

• 4 typy společností (filozofie dějin) 1.

2.

3.

4.

5.

6.

Archaická, prvobytně pospolná – beztřídní Asijský výrobní způsob – vlastnictví půdy, despocie Antický výrobní způsob – otrokáři Feudální výrobní způsob – středověk, vývoj buržoazie Kapitalistický výrobní způsob – proletáři x buržoazie Komunistický výrobní způsob – beztřídní budoucnost

Společensko-ekonomická formace

• • • • Dějiny třídních bojů  dějiny mění změna výrobních sil (manuální práce, koně, stroje, atp.), změna výrobních vztahů Nadřízení se vždy postarali o podřízené Buržoazie se vymyká – najme si jiného dělníka (směna, obchod je priorita) Kapitalismus je neudržitelný  k revoluci  proletariát dojde komunistický výrobní způsob

Společensko-ekonomická formace

• •

Socialismus:

▫ První stádium přechodu ke komunismu ▫ ▫ ▫ ▫ ▫ Znárodnění výrobních prostředků Zvýšení kontroly státu Zrovnoprávnění (i ekonomické) – ekonomická svoboda Svoboda (zdraví, vzdělání, bydlení) Národní stát (centralizace)

Komunismus:

▫ Kontrola ustoupí ▫ ▫ ▫ ▫ ▫ ▫ ▫ Centrální moc se rozpadne – stát zanikne Lokální řízení Dobrovolná práce pro společné blaho Neexistuje směna ani peníze Výchova, společné zájmy Změna lidské osobnosti Osobní vlastnictví

Odcizení člověka

• • • O dcizení práce (produktu práce, aktu práce i pracovníka vůči druhým lidem i vůči sobě) Zbožní fetišismus Řešení – beztřídní společnost, překonává odcizení člověka

Dilemata - Marx

• • • • Byl Marx historickým fatalistou či voluntaristou?

Podléhá vývoj společnosti biologickému vývoji?

Jsou skutečně určující ekonomické faktory, anebo je lze jen nejsnáze studovat?

Hovoří Marx o všech společnostech, některých společnostech či pouze o dílčích vývojových etapách některých společností?

Kritika marxismu

• • • • • • • Omezenost ekonomického determinismu - jednání člověka je určováno i nemateriálními vlivy Nedocenění svobody jednotlivce Zrušení tříd – beztřídní společnost nepovede k harmonické společnosti Vzniknou jiné formy mocenské nerovnosti (železný zákon oligarchie - R. Michels) Třídy nejsou určovány jen vztahem k výrobním prostředkům  M. Weber sociální status, vrstvy Hodnota zboží je dána cenou na trhu, ne vloženou prací Změnila se sociální struktura společnosti, také proletariát se mění, přerůstá z části ve střední vrstvy

Stručné srovnání Comta a Marxe

• • • Shoda v evidenci napětí, vývoje, poznání zákonů a následné nastolení změny, možnost řízení společnosti Vše ovšem vyjádřeno rozdílnými kategoriemi Rozdíl v subjektech - Comte intelektuálové (nejvyšší bytost), Marx - proletariát

Vliv Marxe (současnost ?)

• • • • • r ozebírán: ▫ dle konkrétních politických událostí ▫ jako abstraktní teorie jeho ekonomické, politické, filosofické, sociologické analýzy se stávaly významnou částí krystalizace soc. hnutí od 2/2 19.st. probírán spíše v úvodech do sociologie Vliv na E. O. Wright, R. Fantasia, T. Durrant, Ch. W. Mills S ociologové – Tonnies, Durkheim, Masaryk, Weber, Simmel, Pareto , Frankfurtská škola

Komunistický manifest

 Je to historický dokument?

 Dá se oživit marxismus?

 Změní se člověk změnou společnosti?

 Proč nefunguje kapitalismus?

 Proč se nenaplnili Marxovi předpovědi? Vyrovná se s tím kapitalistický systém sám? Nepřispěl k tomu Marx sám? (nezamýšlené důsledky jednání)

Diskuze

• • L iberální ekonomové: když každý sleduje pouze svůj vlastní, omezený, individuální zájem → blahobyt a mír Marx: lidé sledují své zájmy, to ale nevede k harmonii soc. celku, ale ke konfliktům

5. Psychologismus v sociologii a Sigmund Freud

J. Keller. Dějiny klasické sociologie. Kapitola 5

Psychologismus

• Snaha vysvětlit sociální jevy pomocí lidské psychiky • • • • • Psychologický evolucionismus Psychologie národů Psychologie davu Instinktivismus (+ Interakcionismus Psychoanalýza)

Psychologický evolucionismus

• Sociální život: výsledek vědomého řízení sociálního procesu •

L. F. Ward

▫ ▫ Teorie sociálních sil – dynamické, řídící Intelekt drží společnost pohromadě •

F. H. Giddings

▫ ▫ ▫ Společnost: organizace, ne organismus Sociální evoluce Rodové vědomí

Psychologie národů

• • Důraz na vliv prostředí psychických procesů jednotlivců

W. Wundt

▫

(* Psychologie národů)

4 stádia dějin lidské kultury (na základě vývoje psychologie člověka):  O. prvotního člověka    O. totemismu O. bohů a hrdinů O. lidstva

Psychologie davu

• • • • Skupinová psychologie (teorie nápodoby) Existuje „skupinová duše“

G. Le Bon (* Psychologie davu)

▫ ▫ ▫ V davu klesá individualita, intelekt, zodpovědnost jedinců, vládnou iracionální psychické faktory Společné city (pudy, davová nálada) Náchylnost k přijetí vůdce

G. Tarde

(* Zákony nápodoby, Mínění a dav) ▫ ▫ Jednání individuí vytváří společnost (nominalismus) Inovace, vynálezy, šíření poznatků

Instinktivismus

• Problém: CO je instinkt? Duše, pud?

•

W. McDougall

▫ ▫ Sociální chování je podmíněno instinkty (= vrozené psychické dispozice, které nutí člověka vnímat určité věci určitým způsobem a reagovat na ně) Intelekt je slabší

Psychoanalýza - Sigmund Freud (1856 – 1939)

• • • Teorie osobnosti Teorie instinktu Teorie kultury (náboženství)  dílčí postřehy

Sigmund Freud

•

Sociologicky relevantní prvky:

▫ ▫ Důraz na vnější prostředí individua (kulturní problémy formují ego) Teorie války, davu, náboženství ▫ ▫ ▫ ▫ ▫

Totem a tabu O člověku a kultuře Psychoanalýza masy a analýza já Budoucnost jako iluze Ježíš a monoteismus

Sigmund Freud

• ▫ ▫ ▫ Teorie kultury ▫ ▫ Vývoj společnosti = vývoj libida (umpravnění pudů sociálními institucemi) Předpoklady:   Lidská přirozenost je špatná Lidské instinkty jsou neodstranitelné Represivní aspekt vývoje a sublimační aspekt Člověk vyměnil svobodu za blaženost Témata: rodina, dav, vůdcovství, válka, morálka, náboženství, socializace individua

Sigmund Freud

• Teorie struktury osobnosti ▫ ▫ ▫ Id – neuvědomované pudy Ego – princip reality; rozum; řídí chování Superego – svědomí + ideální já • Teorie instinktu – I života, I smrti – oba jsou energií pro ostatní psych. pochody

Metody psychoanalýzy

• • • Sugesce a hypnóza Volné asociace ▫ uvolnění cenzury superega Výklad snů

Kritika Freuda

• • • • • • Kulturní podmínky mění člověka  mění kulturní podmínky člověk Biologické temné stránky nevysvětluje a nezkoumá, pouze je předpokládá Psychická struktura lidí se proměňuje Nezformuloval žádný zákon psychoanalýzy Neurčil jasnou hranici mezi vědomím (racionální) a nevědomím (iracionální)  rozumu i emocích mluví jako o nevědomí Neuvažuje o sociální biografii člověka o

Přínos Freuda

• • ▫ ▫ ▫ ▫ ▫ ▫ ▫ Balík vědomí + nevědomí  obrovský vliv na teorii nevědomé motivace jednání (např. Giddens) Pokračovatelé: Jacob Moreno E. Fromm H. Marcuse J. Goldmann Mitchell K. Horneiová T. Parsons

Budoucnost jedné iluze

• • • Kombinace znalostí psychického života pacientů a znalostí dějin, umění a literatury Nevědeckost, spekulace, hypotézy • Literárně vytříbený styl (výklad, protiargumenty)

O člověku a kultuře (1989)

Co čeká naší kulturu v budoucnosti, když nebude založena na náboženství?

• • • Vliv kultury na psychiku lidí (omezení pudů, role náboženství) Kultura vědění a dovednosti (oheň, elektřina), zřízení sociálích institucí (regulace vztahů, dělení statků), koheze společnosti Elitářské pojetí kultury (malá skupina nositelů)

Totem a tabu

• • • • • • Jakým způsobem vzniká lidská kultura?

Směsice různých informací (pověsti, mýty, život současných divochů, neurotici Systém totemismu (1. artefakt) – totem Exogamie Pratlupa Kolektivní psychologie

6. Antipozitivistické proudy v sociologii a humanistická sociologie.

• • • • 19. století – kulturní skepse

1.

Kapitalismus

Protievolucionistická tendence Rozvoj antropologie a etnografie Kulturní difúze (difuzionismus x funkcionalismus) • • • • E. Tylor G. Tarde F. Boas C.L.Strauss

Antipozitivismus

• • • Rozvoj přírodních věd ▫ ▫ Mizí Newtonovská fyzika  relativita Einsteina Přírodní vědy – změna paradigmat Krize mechanicismu a pozitivní metody Role jazyka, zkušeností, interpretace

Reakce

•

Scientismus

▫ ▫ ▫ ▫ Krok zpět  obhajoba přírodních věd Ideologie vědy – věda má hlavní úlohu v kulturním systému, je to světonázor Metody přírodních věd Krajní pozitivismus

Reakce

•

Integrace poznatků – aplikované vědy

▫ Metavěda (zastřešení všech věd)

Reakce

• • • Definuje se rozdíl přírodních a humanitních věd ▫ Anglosaské pojetí  Humanitní vědy (filozofie, filologie)  Společenské vědy (sociologie, psychologie, ekonomie) ▫ Německé pojetí (věda o duchu x přírodní vědy) Předmět a metoda zkoumání se velmi liší – nelze je stejně hodnotit Protinaturalistické proudy

Novoidealismus

• ▫ ▫ ▫ ▫ Obnova idealistické koncepce vědy (Kant) ▫ ▫ Nepřátelství ke spekulativnímu přístupu Zkušenostní charakter humanistických věd ▫ (empirie) Společenské vědy jsou specifické Liší se od přírodních věd Odhalujeme souhrn zákonů sociální reality Sociální realita je vysvětlena individuálním principem (vnitřní motivy, vlastní směr = aktér) Problém poznávacího principu

Wilhelm Dilthey

• • • • • • • • Zkoumá obecné podmínky pro poznávání Důraz na historickou realitu (jednotlivci ve vývoji) Specifický přístup humanitních věd (společenský život) To, co se odehrává v člověku, lze pochopit – sledujeme motivy a cíle jednání, pochopíme vnitřní prožitky = porozumění Hledáme význam a smysl lidského jednání Kritika pozitivistické sociologie Poznání je vždy vztaženo k hodnotám dané epochy Relativismus

Novokantovci

• • • Vycházeli z Kanta, navazují na Diltheyho Rehabilitace filosofie a společenských věd 1.

Antimetafyzický postoj 2.

3.

4.

Odpor vůči spekulaci Odmítají pozitivismus Proti lineárnímu vývoji ▫ ▫ 2 hlavní školy Margburská škola Bádenská škola

Margburská škola

• • • • • • H. Cohen, Natorp, Cassirer, Stammler Menší vliv v sociologii Vliv ve vědecké logice Konstituce platných vědeckých pojmů přírodních věd Poznávání světa jako celku Vrací se k filosofii kultury, kulturním základům vědy

Bádenská škola

• • • • • • Windelband, Rickert Úkol filozofie = zkoumání poznávacích metod věd Sociální celky jsou specifické Nové dělení věd (podle formálního cíle poznání): ▫ ▫ Nomotetické vědy (hledají obecné zákony) Idiografické vědy (hledají jedinečné aspekty) Vztažení k hodnotě Základy společenských věd

Institucionalizace sociologie

• Změna témat empirických výzkumů, katedry, organizace • Evropa: ▫

Rozvoj v Anglii

 1903 – Londýnská socg. společnost, časopis   Sociological Review 1907 – Londýnská univerzita (Oxford, Cambridge ještě nedostupné) Rozvoj v rámci etnologie a antropologie

Institucionalizace sociologie

• ▫ ▫ ▫ ▫

Francie

▫ Comte ovlivnil začátky negativně  Pozitivistická sekta, náboženství  Zvláštní, zastaralá věda Vliv empirických výzkumů – sociální věda Durkheim (1896 – profesor sociálních věd Klasické školy uzavřené Sorbona – sociologie součástí pedagogiky, učení o morálce a náboženství

Institucionalizace sociologie

• ▫ ▫

Německo

▫ Filozofické fakulty se soustředí na humanitní vědy ▫ (filologie, filosofie) Empirické výzkumy (občanská povinnost, ne akademický zájem) – snaha o sjednocení empirie a teorie Spojováno se socialistickým hnutím Tönnies, Simmel, Weber

Institucionalizace sociologie

•

USA

▫ Nejlepší podmínky pro rozvoj ▫ ▫ ▫ ▫ ▫ ▫ Tradiční systém vzdělání ještě stále není uzavřen – nové univerzity, nové obory Dostatek materiálních prostředků (vznik institucí, profesoři) – Chicago Velká konkurence mezi studenty Sociologie jako nástroj reformního hnutí (urbanizace, industrializace, integrace lidí) 1895 – American journal of sociology, American sociological review 1905 – Americká socg. Společnost, zakladatelé z jiných disciplín (právníci, novináři) ▫ ▫ ▫ Summer, Small, Vincent, Ward (1. prezident) Dynamický rozvoj (10./20. l.) – studenti jezdí do Evropy  supervelmoc Mezinárodní sociologický ústav (1894 Worms) – mezinárodní konference (Tonnies, Simmel, Wundt, Ward, Giddings)

Shrnutí

• • • • Sociologie řeší společné problémy (moderní kapitalismus po rozpadu tradiční společnosti) Stanovuje si pravidla a metodologii vědy, potřeba metody Osamostatňování se od filosofie a spekulace Snaží se pojmy prověřit empiricky = humanistická sociologie

7. Tönniesova dichotomická typologie společnosti

J. Keller. Dějiny klasické sociologie. Kapitola 5

Ferdinand Tönnies (1855 – 1936)

• • • • • • Německo Významný autor Předznamenání myšlenek Webera, Simmela Empirický sociální výzkum Publikoval v Americe Vliv Schopenhauera, evolucionistů, teorie sociální směny • • •

Dílo:

•

Život a učení T. Hobbese

•

Pospolitost a společnost 1887 Základní formy čisté sociologie Marxův život a učení 1921 Kritika veřejného mínění 1922

Ferdinand Tönnies

•

Základní formy čisté sociologie

▫ Teorie nenabízí definitivní konečné poznání ▫ Je to doplněk k empirického zkoumání  přípravný ▫ ▫ krok Nabízí pojmový aparát Eklektická syntéza význam k aplikaci pro empirii     Aplikovaná sociologie Empirická sociologie Čistá sociologie je to syntetaické, ale má to ▫ ▫ Důraz na oddělení sociologie od přírodních věd Sociální svět můžeme pochopit pouze pohledem zevnitř

Sociologie

• • Různé vědní přístupy se zabývají různými typy vztahů Sociologie ▫ se zabývá fakty vzájemného uznání ▫ Motivy jednání lidí ▫ Vzájemnými vztahy ▫ ▫ ▫ Základem těchto vztahů je očekávání Vůle ovlivňuje jednání lidí a typy jejich vztahů (je to motiv, který není vždy racionální) Sociální jevy vyvozuje z psychických jevů

Pospolitost (Gemeinschaft)

• • • • • • • Přirozená vůle (wesenwill) Společná vůle komunity (zvyky, tradice, hodnoty) Prvotní typ asociace lidí – přirozená Vztahy na základě blízkosti, pokrevnosti, citů (matka a dítě, sourozenci, manželé) Pohlaví a původ = příbuzenství v rámci domácnosti Složitější pospolitosti ▫ Sousedství (teritoriální, půda a zvyky) ▫ Přátelství (hodnotová, zájmy a hodnoty) Do vztahů se zapojujeme jako celistvé osobnosti • • Sympatie od Tönniese Chce syntézu pospolitosti a společnosti

Společnost (Gesellschaft)

• • • • • • • • • • • Arbitrární vůle (kürwille) Fyzicky blízko sebe (velkoměsto) Společnost jako stát – formální aparát Dobrovolné formální a neformální organizace Spojení jen částí osobnosti – primární je funkce člověka (prodavač, pekař) Uplatnění vlastních zájmů a cílů Oblasti jednání jsou omezené Kalkulace (služba za peníze) Formální práva Veřejné mínění Cizinci

Dichotomie společností

• • • • • Čisté pojmy Evoluční koncepce x typologická koncepce (?) Chtěl konstruovat filosofii dějin Ideologický aspekt pro ostatní (romantický návrat k pospolitosti) Teoretický aspekt  příprava k empirické práci analýzy sociálního života

Role vědy

• • Pospolitost: náboženství, tradiční výklady – dávaly prostředky i cíl poznávání Společnost : je nutné dobře poznat realitu, poznat důsledky jednání, vybrat prostředek jednání • • Ale!

• Vědecké poznání spoutává vědeckého poznání  Kritika moderní racionality otroci

Veřejné mínění

• • • • • * Kritika veřejného mínění 1917 Přístup jako R. E. Park Anachronický přístup ▫ ▫ ▫ ▫ ▫ Normativní zabarvení Nový typ pospolitosti: ▫

Veřejné mínění

– vědecké mínění inteligence o světě, stabilní vědění  stabilní společenská forma Elity vzdělaných

veřejné mínění

Nekonzistentnost, nestabilita, bez vědeckosti Neelita Postupně vymizí nižší druh veřejného mínění

Kritika a vliv

• • • • • • • Vlivná kniha Pospolitost a společnost Dichotomie společností Ve stínu Webera a Simmela Populární mezi válkami (polemiky, inspirace) Záhajil cestu řešení sociálního realismu a nominalismu Chtěl se distancovat od pozitivismu a idealismu Zaměření se na individuální jednání (sociální vztahy) • Komunitarismus

8. Georg Simmel a formální sociologie

J. Keller. Dějiny klasické sociologie. Kapitola 9

Georg Simmel (1858 – 1918)

• • • Německo Filozof (odmítá být sociolog) Nesystematický – vliv humanistické sociologie, kreativita, inspirace • • • • • • • • 25 knih a 300 článků (salóní sociologie)

Úvod do morální filosofie Problém filosofie dějin Filozofie peněz Peníze v moderní kultuře a jiné eseje Sociologie O sociální diferenciaci Malá sociologie

Základní dílo

• ▫ ▫ ▫ ▫ Nesystematické: ▫ Program sociologie mlhavý (filosofie, dějiny umění, etika, estetika, literatura, náboženství, hudba) Základní filosofická stanoviska se mění Žádný systém pojmů Popularizace díla – mění formu výkladu i témata Fascinace bohatostí sociální reality

Pojetí sociologie

• • • • • •

Nová definice vědy

(mnohem úžší) ▫ Věda o formách zespolečenštění = formální sociologie Sociologie abstrahuje ze sociální reality  osamostatnění se od jiných věd

Nový předmět sociologie

= vztahy mezi jedinci Sociální vztahy utváří individua Zkoumá formy těchto vztahů Mikrosociální povaha socializace jedinců ▫ Čistá (formální) sociologie – teorie ▫ ▫ Obecná sociologie – historie Filosofická sociologie – poznávání, metafyzika

Formy (formální sociologie)

• • • • • • Sociální forma je neměnná (např. dělba práce, nadřízenost a podřízenost)   formální podobnost sociálních vztahů Formy  pravidla pro individua Formy vztahů jsou důležitější než jeho obsahy Opakovatelné stránky sociálního života Společné všem sociálním skupinám Čistá forma = podstatné rysy vztahu • Střední cesta mezi realismem a nominalismem ▫ Společnost neexistuje, existuje pouze vzájemné působení mezi jednotlivci, neustálá aktivita, dění apod.

Formy (sociální interakce)

• • • • formy soc. interakce vytvářejí podstatu společnosti nejčistší podoba sociability → hravé formy setkávání, které nemají konkrétní cíl, jsou esencí sociálního života zabývá se elementárními formami interakce, které probíhají mezi 2 a pak 3 osobami Triáda (fenomén moci)

Sociální diferenciace

O sociální diferenciaci: • vývoj moderní společnosti • • téma: prohlubující se funkční diferenciace společnosti a rozvíjející se individualismus specializace jednotlivců na urč. úkony v rámci skupiny, anebo specializaci celých skupin v rámci urč. Společnosti • • •

křížení soc. kruhů

: člověk byl v minulosti posuzován jako člen urč. kruhu, na základě toho byl pak zařazován do dalších odpovídajících kruhů a skupin

moderní společnost

: skupiny se rozšiřují a prostor pro svobodu jejich členů postupně narůstá, zároveň se však smývá osobitost celých skupin moderní člověk patří zároveň do mnoha skupin částí své osobnosti

Teorie sociální směny

• • • • • mezilidské vztahy jsou jako směna, výměna toho, co v interakci partneři považují za žádoucí ▫ ▫ ▫ Co se děje v sociálních vztazích?

Získáváme sociální kapitál Směna je oboustranná Důraz na výsledek vztahu (nejen průběh a forma) Jakým způsobem působí vztah na osobnost?

Jak vypadá její aktivní stránka? Jak působí osobnost na vztah?

Zakladatel teorie rolí

Sociální skupiny

•

Předmět obecné sociologie

▫ ▫ ▫ ▫ Zkoumání života sociálních skupin – specifické rysy (zákony, znaky) Nezávislost skupin na jednání jedinců Velké společenské celky – historie vývoje Z společnosti Hypertrofie / objektivizace (příklad peněz, módy, dělba práce)

Fenomén peněz

• analyzuje peníze jako nejčistší symbol moderní společnosti, jako zobecnělého zprostředkovatele mezilidských interakcí  zkoumá předpoklady a podmínky, které ovlivňují povahu peněz a zacházení s nimi   v jakých směrech ovlivňují peníze moderní životní styl a celou kulturu peníze sami o sobě nemají žádnou hodnotu, usilujeme o ně proto, že jsou prostředkem k získání zcela odlišných hodnot, umožňují volbu toho, co si za ně koupím a můžu se rozhodnout kdy

Velkoměsto

• • • Problém moderního života je rozpor mezi vůlí individuí uchovat si svou autonomii a tlakem soc. sil, historického dědictví a objektivní kultury → střet ve velkoměstě

Město:

velké množství podnětů působící na člověka, rozvinuté peněžní transakce, účelový kalkul, nutnost koordinace velkého počtu lidí Čím jsou formy lidského soužití obecnější a abstraktnější, tím více to podporuje individualismus

Vliv

• Formální sociologii rozpracovává Leopolda von Wiese • • Teorie konfliktu Luise Cosera: pokus o systematizaci Simmelových myšlenek Vliv na George Lukács, Max Scheler, Karl Mannheim, • • Jeho studie propagoval v USA Lester Ward a klasici chicagské školy Park a Burgess Filosofická sociologie

Vliv

• • • ▫ ▫ ▫ ▫ ▫

Je G. Simmel stále miláčkem postmoderny? (I. Mucha 1994)

Postmodernismus (80. léta) – renesance Simmela ▫ Metodologická podobnost ▫ ▫ Dílčí sociologické problémy Odmítnutí pozitivismu, historicismu Odmítnutí velkých teorií (každodennost) Podkopání zavedených vědeckých diskurzů X vzájemný vztah jednajícího individua a soc. forem jednání X individum si může uchovat svobodu rozhodování X nevybízí k hravosti, ale k individuální duchovní kultivaci Kritika modernity (70. léta) – dezintegrace jedince, normování sociálních vztahů

Peníze v moderní kultuře a jiné eseje

• • • • • Krátké eseje Koketérie, móda, hanba, cizinec Šperky a ozdoby, stydlivost, hanba, diskrétnost, peníze Kategorie nadřízenosti a podřízenosti – sociální nerovnost, konflikt Typičtí aktéři soc. života: typy cizince, přítele, prostředníka, straníka, renegáta, chuďase, lakomce, hýřila, aristokrata, kupce a světce

9. Idealistická tradice: Max Weber

J. Šubrt, J. Balon: Teorie jednání J. Keller. Dějiny klasické sociologie. Kapitola 7

Max Weber (1864 – 1920)

• • • • • Historik, právník, ekonom Jeden z nejvlivnějších sociologů Zakladatel humanistické sociologie Základ interpretativní sociologie (rozumějící sociologie – Verstehen) Metodologie společenských věd • • • • •

Dílo:

•

Hospodářská etika světových náboženství

•

Hospodářství a společnost Politika jako povolání Autorita, etika a společnost Metodologie, sociologie a politika Sociologie náboženství Protestantská etika a duch kapitalismu

(1904 – 1906)

Myšlenkové vlivy, dobová situace

• • Kritika naturalismu a pozitivismu Snaha překonat historicismus •

Německá historická škola

▫ ▫ Chce zkoumat jevy v jejich historické specifičnosti Přesná pravidla zkoumání (ne pouze historicky či iracionálně)

Myšlenkové vlivy, dobová situace

• ▫ ▫ ▫

Novokantovství

▫ Do reality vnášíme vlastní schémata My konstruujeme fakta Rozdílný přístup přírodních a humanitních věd Racionální konstrukce (ideální typy)

Myšlenkové vlivy, dobová situace

•

Marxismus

▫ Kritika Marxova ekonomického redukcionismu ▫ ▫ Vznik kapitalismu Pojem třídy (stavy a strany)

Myšlenkové vlivy, dobová situace

• •

Margburská škola

a idiografické (Rickert) – vědy nomotetické

Dilthey

– porozumění, smysl a význam lidského jednání, motivace lidí • ▫ ▫

F. Nietzsche

▫ Jedinec se rozhoduje zcela arbitrárně, které hodnoty bude vyznávat Odkouzlení světa – účelová racionalita Charismatické osobnosti ▫ Byrokracie

Základní pojmy

• * Hospodářství a společnost • • • • • • • • • • Chování a jednání, sociální jednání Subjektivní smysl jednání Ideální typ Účel Panství Moc Autorita Legitimita a legalita Vrstvy a třídy Byrokracie

Sociologie jednání

• Jednání se liší od chování. ▫

Chování

: je reaktivní a afektivní. Chování nemá předem stanovený cíl. Jednání ano.

▫ ▫

Jednání

: má cíl a lidé mu přikládají smysl

Sociální jednání

: orientováno na jednání druhých •

Smysl jednání

▫ ▫ předpoklad porozumění Subjektivně míněný, jednorázový, individuální čin Smysl objektivovaný (faktický) – ověřený, opakovaný, hromadný čin •

Nominalismus

– hledání podstaty sociálního jednání (smysluplnost, určený cíl, orientace na druhé lidi)

Jednání

• • • • • Jednání je sociální když prostřednictvím subjektivního významu, které mu přisuzují jednotlivci, bere v úvahu jednání ostatních Ze sociálního jednání vznikají složité sociální útvary – skupiny, instituce, konflikt, trh, solidarita atd.

Každé jednání člověka (lidí) má sociální obsah, souvislosti, dopady Vyplývá to ze systémových souvislostí lidského činu Sociologie jako věda o sociálním jednání usiluje o vysvětlení jeho průběhu a účinků

Jednání

• ▫ ▫ Porozumět jednání člověka můžeme dvojím způsobem Kauzálně-adekvátní porozumění (zkušenostní) Adekvátní smyslu situace (porozumění) • Chování lidí lze pochopit, porozumět mu na základě jejich motivace, záměrů, hodnot, názorů, myšlenek atp.

Jednání

• • Jednání sleduje určitý cíl. Takže jeho struktura je: cíl – prostředek – vedlejší následky Tři typy jednání podle M. Webera (ideální typy): ▫

účelově racionální

zvoleného cíle : člověk si vybírá prostředky podle účinnosti, tak aby mohl co nejlépe dosáhnout ▫ ▫ ▫

hodnotově racionální

: důraz z prostředků na cíle, člověk sleduje urč. hodnoty bez ohledu na náklady

tradiční jednání

: vedeno zažitými obyčeji a zvyky, o jejichž platnosti se nepochybuje, rutinní charakter

afektivní

: emoční stav

Sociologie

• • • Sociologie = předmětem lidské jednání, smysl jednání, vysvětlení Jak se dobrat smyslu, který uděluje svému jednání sám aktér (subjektivní významy) Multiparadigmatičnost

Hodnotová neutralita

• • • Vztažení k hodnotám významnosti a nevýznamnosti, které doprovází nutně každou vědeckou práci – výběr problému/předmětu bádání Netýká se to interpretace výsledků bádání; Povinnost vědce reflektovat své vlastní hodnoty, ozřejmit je druhým i sobě a nevydávat je za vědecká stanoviska   x zatahování politiky do výuky (dělal Schmoller) hodnotová neutralita ale znamená, že věda nemůže nikomu poradit, co by měl dělat

Věda

• ▫ ▫ ▫ ▫ ▫ K čemu je věda (když nedává návod na to, jak žít) Poznatky o technice, ovládat svět Metody a nástroje myšlení, cvičení mozku, uchopení světa Porozumět mu Objasnění nevyřešených otázek Neřekne co dělat, ale ukáže důsledky hypotetického jednání

Ideální typy

• • • reakce na individualizující německou historickou školu a příliš zobecňujícím pozitivismem Ideální typy ▫ Konstrukty umožňující poznání a pochopení ▫ Fiktivní a nereálný, umožňuje tvořit hypotézy, poměřovat s realitou Metodická pomůcka ▫ Typy podle úrovně obecnosti: ▫ 1)

nejkonkrétnější

– výklad jevů, které se vyskytly ve specifickém historickém období (moderní kapitalismus, ideální města Západu apod.) ▫ ▫ 2)

obecnější –

abstraktní prvky soc. reality, které mohou být nalezeny v různých historických a kulturních kontextech (byrokracie, feudalismus) 3)

nejobecnější

– vysoce racionalizované, empiricky neidentifikovatelné (ekonomické teorie o chování člověka)

Sociální struktura

     Rozvrstvení společnosti je založeno na více (ekonomických, politických, kulturních) kritériích – dimenze, ve kterých jsou lidé v nerovném postavení (nejen ekonomická dimenze) = kritika Marxe Nerovnost prestiž) je výsledkem nerovnoměrné distribuce materiálních a duchovních statků (blahobyt, moc a

Třídy

(ekonomické faktory)

Stavy

(kulturní faktory)

Strany

(politické faktory)

Typologie panství

•

Moc

= šance jednajícího prosadit svou vůli ▫ ▫ ▫

Tradiční

– autorita odvozena od „něčeho odedávna uznávaného“

Charismatické

– nadpřirozené schopnosti vůdce; dynamické, nestálé

Legální

– byrokratický aparát – odborně školený úředník  Neosobnost → dehumanizace společnosti

Sociologie práva

Tématické okruhy:

▫ ▫ proces postupné racionalizace práva vývoj profese právníků, jakožto nositelů této ▫ ▫ racionalizace vzájemné vztahy mezi rozvojem práva a vývojem ekonomiky vliv politických forem panství na formální kvality práva

Právo a panství

• • • •

Právo

je podle něj sociální fenomén, který má historickou a sociální proměnlivost Je to souhrn norem (platných v určité společnosti) Právo má možnost si vynutit dodržované chování stanovené v právních normách i proti odporu jednotlivce Je úzce spjaté s organizovanou politickou mocí, výlučnou autoritou a aparátem moci (= stát v moderní společnosti) •

Panství

je definováno jako šance, že určitá skupina lidí splní určitá nařízení (poslušnost) a toto jednání se orientuje na takový řád, u kterého věří, že je legitimní.

Legitimita

• • • • •

Legitimita

je otázka oprávněnosti a zákonnosti moci ve smyslu její akceptace většinovou veřejností

Legalita

je shoda s právem, zákonnost.

Víra v legitimitu vychází z: tradice, afektu, hodnotově racionálního přesvědčení a účelové racionality V moderní době je legitimita moci vyvozována ze suverenity a mandátu lidu Kritéria nelegitimity: ▫ zákony jsou v trvalém rozporu s politickými a mravními principy společnosti, ▫ ▫ jde o vyhlášení zvůle určitých skupin obyvatelstva, neexistuje nápravy zákonná cesta změny zákonů či jejich

Byrokratická společnost

Racionálně řízená organizace

▫ Kontinuita ▫ ▫ Jistota pro adresáta služby (úřad zůstane, úředním může jít) Písemné procedury (kontrola) ▫ ▫ ▫ ▫ Neosobní pravidla (objektivita a spravedlnost) Jasné vymezení práv, kompetencí a povinností jedinců Hierarchie funkcí (systém nad-/pod-řízenosti) Obsazování míst na základě předem určených pravidel (kvalifikace) ▫ ▫ Oddělení funkcí řízení (rozhodování) od instituce vlastnictví (úřad je jen dočasně svěřen) Omezený stupeň individuální iniciativy = zajištění vertikální hierarchie a formalizace

Historické práce

• • • • • • Studie z hospodářských a soc. dějin K dějinám obchodních společností ve středověku Právní aspekty římských agrárních dějin Agrární otázka ve východním Prusku Sociální příčiny zániku antické kultury Agrární poměry ve starověku • • • •

Témata:

• otázky vzniku a důsledky moderního kapitalismu • vývoj právních norem způsoby rozdělování půdy typy kontraktů mezi statkáři a zemědělskými dělníky patriarchální vztahy Správní a vojenský aparát, náboženské hodnoty

Protestantská etika a duch kapitalismu

• • • • Hospodářská úspěšnost anglosaského podnikatele náboženské kořeny ekonomické racionalizace (životního stylu) podnikatelů ▫ ▫ ▫ „duch kapitalismu“ / etika povolání J. Kalvín – učení o predestinaci Pár vyvolených, masa zavržených Práce jako prostředek ke spáse Legitimizace ziskové činnosti

Sociologie náboženství

• • vývoj náboženských představ v minulosti významně přispěl k celkové racionalizaci životního stylu nahrazení kouzelníků kněžími byl krok k racionálnějšímu sociálnímu světu • • Proroctví a spása Kontemplace a askeze • převládnutí instrumentality →

odkouzlení světa

posvátné bylo nahrazeno každodenní produkcí a spotřebou) (vyšší

Racionalizace a sociologie náboženství

• • • • • • Zkoumá proces racionalizace chodu společnosti Racionalizace = vědomé jednání vedoucí k urč. cíli

Sociologie náboženství:

• porovnává protestantskou racionalitu s racionalitou • konfucianismu, taoismu, buddhismu, hinduismu zkoumá orientaci na zisk zkoumá dopad náboženských aktivit na charakter ekonomických aktivit dané oblasti porovnává západní civilizace s jinými náboženství Weber považuje za nástroj postupné racionalizace způsobu života zkoumá faktory, které přispěly nebo brzdily rozvoj kapitalistického podnikání (v i mimo Evropu)

Vliv

• vliv v USA action – Talcott Parsons přeložil protestantskou etiku, navázal na něj v práci The structure of social • • • po 2. sv.v. byl znovuobjeven pro německou sociologii význam pro Parsonse, Rossi, R. Aron, H. Marcuse jeho vliv v celé oblasti sociologie organizace, analýza • • • • byrokracie jeho rozlišení statusového postavení na teorii soc. stratifikace interpretativní sociologie: koncepce výkladů smyslupného jednání weberových pozic konflikt Dahrendorf: kritika marxismu z Habermas: v díle Problémy legitimity v pozdním kapitalismu využívá weberovského tématu legitimizace panství k nemarxistické analýze fungování organizovaného kapitalismu a soc. státu

10. Hlavní témata Durkheimovy sociologie

A. Harrington: Moderní sociální teorie, kap.2

J. Keller: Dějiny klasické sociologie. kap.6

Émile Durkheim (1858 – 1917)

• • • • • • Ustanovení sociologie jako společensko-vědní disciplíny Studuje zdroje, na nichž je založena integrita sociálního řádu Základ strukturálního funkcionalismu Třetí francouzská republika Sociální a politický chaos Vzrůstají nové střední vrstvy  dělníků) požadují rovnost (radikalizace

Dílo:

▫

O dělbě společenské práce

(1893) ▫

Pravidla sociologické metody

(1895) ▫ ▫

Sebevražda

(1897

) Elementární formy náboženského života

(1912)

Vlivy

• Existuje věda, která by vytvořila nástroj reorganizace?  sociologie jako univerzální společenskovědní disciplína • • • • • • • Francouzská myšlenková tradice (J. J, Rousseau – obecná vůle; Pozitivistická sociologie (Comte, Saint-Simon – pozitivní zákony) Polemika s teoriemi rasismu Kritika H. Spencera Německé vlivy – Kant, W. Wundt, Tönnies Škola La Playe (demografické výzkumy, typy rodin) Sociální statistika (výzkumy státních úřadů)

Soudobé sociální problémy

•

Náboženství

▫ Durkheim se zajímá o sociální vztahy, které se utvářejí mezi věřícími v průběhu jejich společných rituálů → kolektivní rituály ▫ Rekonstrukce kolektivní jednoty ▫ Sekularizace •

Socialismus

▫ Ústřední je společnost a mezilidská solidarita ▫ ▫ Úloha státu ve společnosti (řídící funkce) Útlum přehnaného materialismu

Sociologie

• • • Sociologie jako exaktní přírodní věda = věda o sociálních faktech Sociologický imperialista Doplňuje ji o metodologii a teorii – konceptuální aparát • Sociologismus

Sociální fakt

• • • ▫ ▫ ▫ ▫ ▫ Povahu skupin nelze vysvětlit pouze z vlastností jednotlivců z nichž se skupina skládá Sociální se musí vysvětlovat sociálním Sociální fakta: ▫ Každý druh jednání ▫ Vnější (objektivní) povaha (nezávislost) Existují ale pouze v hlavách lidí Neomezený vliv (nátlak) na člověka, Materiální i nemateriální povaha, Formují vědomí, Vysvětlitelné pouze z pozice objektivní vědy (příklady: zákony, zvyky, obřady, víra, peněžní soustava, úřady, reklama, masová média, kampaně atp.)

Metodologie

• • • • • • • • * Pravidla sociologické metody - druhá polovina 19. století • Pozitivismus – metody přírodních věd, objektivismus Praktické otázky společnosti Sociální fakta Sociální morfologie Systém jasně definovaných pojmů (bez spekulace) Nepřímé pozorování Materiály ze sociální statistiky ▫ Kauzální výklad sociálních jevů ▫ Funkcionální výklad jevů Srovnávací metody Normativní hledisko

Mechaniská solidarita

• ▫ ▫ ▫ ▫ ▫ ▫ ▫

Mechanická solidarita

(tradiční společnost, pospolitost) ▫ Nízká strukturovanost společnosti Homogenní jedinci, nízká variabilita vzorců chování Kolektivní bytost Sociální mobilita minimální Komunitní život Sociální kontrola Represivní právo (trest kolektivu), rodinné právo Kmeny v pralese, tradiční malé vesnice ( = kmenová společenství)

Organická solidarita

•

Organická solidarita

(moderní společnost) ▫ ▫ ▫ Produkt industrializace, rozsáhlá dělba práce, specializace a individualizace (po průmyslové revoluci), profesionální organizace Heterogenita jedinců (sociální role, práce, zájmy, názory, potřeby)  individualismus Variabilní lidská činnost, mnoho subkultur a ▫ ▫ kontrakultur Systém formální kontroly (soudy, policie, úřady, věznice, ústavy pro choré atp.) Restitutivní právo (obnovení dřívějšího stavu věcí), právo kontraktní (peníze)

Dělba práce

• • • • • • • Společenská dělba práce – disertační práce Jaké vazby sjednocují lidi ve společnosti?

V moderní společnosti vzniká , nová solidarita, nový typ řádu, nový typ morálky  konsensus Úloha dělby práce (nový typ kolektivního vědomí – profesionální etika, kult individua) Funkce dělby práce Příčiny dělby práce Anomální / patologická dělba práce

Anomie

• • • • Stav ve společnosti Neexistuje jasná morální regulace jednání

Příčina:

▫ Společnost prošla proměnnou, ale ještě nedošlo k vytvoření norem a sociálního řádu ▫ ▫ Chaotický stav bez pevnách pravidel Nejistota

Řešení:

▫ Marx: třídní boj ▫ Durkheim: rozvoj dělby práce (organizační změny, profesionální organizace, zásah státu, výchova a vzdělání); sociální solidarita

Sebevražda

• • • • Moderní fenomén (anomie společnosti) Sociální příčiny Eliminační metoda (postupné vyřazování faktorů) Faktory: ▫ ▫ ▫ ▫ Psychopatický vztah, rodinné faktory, rasa (vliv nemá) Fyzikální prostředí (zprostředkující faktor) Nápodoba Sociální faktory • míra sebevražednosti je nepřímo úměrná stupni integrace sociálních skupin, do nichž individuum patří

Sebevražda

• ▫ ▫ ▫

Druhy sebevražd

: Egoistická ▫ Altruistická

Anomická

Fatalistická • Základ kvantitativní sociologie

Sociologie náboženství

• • • • Civil religion Náboženství plní určité funkce (společenské jsou nejdůležitější) ▫ Umožňuje pochopit svět ▫ ▫ Integruje společnost Nesouvisí s ničím nadpřirozeným Přímý vliv W. Wundta ▫ Sociální koheze jednoduchých náboženství ▫ Rituální jednání ▫ Altruismus Velký vliv v mechanické solidaritě – náboženství individualismu

Elementární formy náboženského života

• • • • • • Primitivní společnosti Pojednání o základních formách poznání  ukázat, kde se berou základní kategorie lidského myšlení Základní kategorie jsou sociálně dané Empirický materiál Snadno analyzovatelný předmět: australský totemismus Lidé rozdělují svět na posvátný a profánní ▫ Posvátné = vše, co je předmětem uctívání ▫ Profánní = světské, každodenní

Totemismus

• • • • Empirická data z Austrálie Totemismus má všechny hlavní rysy velkých náboženství Sociální organizace (klany) ▫ Všichni se považují za příbuzné ▫ Jméno

totemu

(společné jméno) – zvíře, věc se zvláštním významem (také příbuzenský vztah), zototžnění se s ním, posvátný, předmět rituálů ▫ Představuje síly společnosti (její sílu, zákony, kolektivní mysl = zástupce společnosti Celý svět se rozděluje na posvátný a profánní  představa boha

Homo duplex

• • Člověk zdvojený ▫ ▫ Individuální povaha: fyzické potřeby (pudy, žádostivost – jednotlivec) Sociální povaha: morálka, sociální normy – druh/společnost Duše a tělo, egoistický x altruistický, jedinečný x obecný

Vliv

• lidé okolo časopisu L´année sociologique (Marcel Mauss, Celestin Bouglé, Francois Simiand) • • vliv na Parsonse, Mertona, Luhmana funkcionalisté; kolektivní rituály → Goffman zájem o ritualistické interakce; Giddens parafrázoval o sociologické metodě; nazával Beck na proces individualizace; konzervativní prvky vyzdvihl Nisbet

11. Hlavní témata Paretovy sociologie

J. Keller: Dějiny klasické sociologie, kap. 8 M. Jodl: Teorie elity a problém elity; Ch.W.Mills: Elita moci

Vilfredo Pareto (1848 - 1923)

• • Itálie Myšlenkové vlivy: ▫ Machiavelismus ▫ ▫ Evolucionismus a pozitivismus, sociální darwinismus Marx, Le Bon, Tarde, Tocqueille, Durkheim, ale nečetl kolegy sociology: Webera, Simmela, Tönnise • • • • • •

Kurz politické ekonomie 1897 Socialistické systémy 1903 Učebnice politické ekonomie 1906 Traktát o obecné sociologii 1916 Fakta a teorie Transformace demokracie

Vilfredo Pareto

• • • • • • dílo konzistentní → zásady fyzikální teorie rovnováhy jsou aplikovány do oblasti ekonomické a sociologické chce obohatit ekonomii o pohledy historie, sociologie, filosofie přesvědčení, že vzorec distribuce bohatství se v různých společnostech a v různých dobách nemění jak je možné, že společnost, podobně jako fyzikální systémy, se dlouhodobě udržuje v rovnovážném stavu

2 typy jednání

▫ ▫ Logické – adekvátní prostředky a cíle Nelogické

Elity

▫ Lidé se dělí na elity a masy (vynikání v nějaké oblasti) ▫ „koloběh elit“

Sociologie

• • • • • • • • • Věrohodná, spolehlivá, zdůvodněná Neutrální, objektivní, nezávislá Nehodnotící sociologie, formalizace socg.

Zahrnuje všechny ostatní disciplíny (zastřešuje je) Popisné soudy o realitě (empiricky zdůvodněné, bez apriorního obsahu) Logicko experimentální metoda Inspirace přírodních věd – vědecké zákony a opakovatelných událostech Zákony nemají obecný charakter – závislé na pozorovateli Vzájemné působení sociálních faktů (provázaný systém)

Společnost

• • • Mechanický ráz – části společnosti na sebe působí  snaha o rovnováhu • Ekonomický výklad: Ekonomický systém je složen z lidí, kteří jsou chápáni jako individua, kteří při plnění potřeb jednají racionálně Sociologický výklad: ▫ ▫ Iracionální motivy jsou také důležité Mimologické sociální jednání

Logické a mimologické jednání

• •

Logické jednání

– jsou předem stanoveny adekvátní prostředky k dosažení cíle (rozum, znalost objektivních podmínek)

Mimologické jednání

předem takové prostředky stanoveny nemá.

▫ Obsahuje objektivní vztah příčiny a účinku nezávisle na úmyslu jednajícího (aktéra) – mohli bychom říci, že jde o exogenní faktor ▫ Subjektivní je dán významem jaký má vztah příčiny a účinku pro aktéra

• • •

Rezidua

1.

2.

3.

4.

5.

6.

Rezidua jsou to co v našem jednání zbude když odečteme jeho logickou (racionální) složku Rezidua jsou ukryta v lidské povaze – jsou to predispozice určitého způsobu myšlení Rezidua – třídy reziduí: Kombinační instinkt - inovace Trvalost agregátů - odmítání změny Potřeba manifestovat sentimenty jednání Rezidua stability – chovat se disciplinovaně Integrita individua – zachování vlastní identity a rovnováhy Sexuální reziduum – pud, jeho aktivizace a potlačování

Derivace

• • Pseudologická vysvětlení vlastního jednání Snaha o racionalizaci ▫ Kategorická tvrzení ▫ ▫ ▫ Výroky podepřené autoritou Výroky podepřené obecným principem Nejasné, pochybné slovní důkazy

Teorie elit

• • • • Nerovnost jako přirozený jev Nerovnost je zdroj vývoje lidské společnosti a věčný zákon její existence Hierarchické důsledky nerovnosti Mocenské důsledky nerovnosti • Vysvětlování příčin a důsledků nerovnosti ▫ Rozdílné vrozené dispozice, biopsychické rozdíly, vyšší inteligence… ▫ ▫ Pracovitost, zásluhovost, schopnost Sociální zdroj nerovnosti – (kapitály)

Základní rysy elitismu

M. Jodl (s. 29) • • • • • Odmítnutí teorie pokroku jako vývoje. Některé vlastnosti lidí – jako např. sobectví je věčné a platí vždy a všude Změny ve společnosti jsou změnami v kruhu (koloběh). Pohyb ve společnosti je vysvětlitelný jen z pozice pohybu elit a jejich koloběhu.

Odmítání společenského a historického optimismu Rovnost lidí ve společnosti je nemyslitelná Společnost je vždy rozdělena na část ovládající (elita) a ovládanou.

Teoretické zdroje elitismu

• • • • Nicolo Machiavelli nezměnitelný.

– (1469-1527), dílo „Vladař“. Člověk je: „nevděčné, vrtošivé, lživé, pokrytecké, bázlivé, chamtivé stvoření“ a v tomto ohledu je S tím lze počítat ve všech situacích historického vývoje, je možné na tomto základě vysvětli minulost i anticipovat budoucnost.

Ve společnosti je rozhodující moc, kterou má menšina schopná prosadit se vůči většině. To stabilizuje společnost.

Pro prosazení moci je možné použít všechny prostředky, včetně síly. Násilí je ospravedlnitelné, chrání li politický řád, pozici těch, kteří řád ustanovili. „Účel světí prostředky“

Další teoretické zdroje

• • • • A. Comte – důraz na poznání rozum, elity ve smyslu pozitivní třídy H. Spencer – dělení společnosti na vojenskou a industriální K. Marx – třídní boj jako olupování tříd, které je však podle Pareta všeobecné a věčné G. Mosca – bez rozdělení na vládnoucí a ovládané není společnost možná

Fridrich Nietsche (1844-1900)

• • • • Rozhodující je vůle k moci: ▫ ▫ Aktivní síly - panská morálka Reaktivní síly (přizpůsobování) - otrocká morálka Na otázku, co je dobré, odpovídá: „Všechno, co stupňuje pocit moci, vůli k moci a samotnou moc člověka“ Špatné je vše co pochází ze slabosti Štěstí je pocit z narůstající moci ▫ Nadčlověk – neomezená autonomie hodnoty a to takové, kterou sám chce

Koloběh elit – V. Pareto

• • • • • • Elita – lidé jsou něčím výjimeční, vynikají, různé schopnosti (dílčí elity) Vládnoucí (politická) elita – zvláštní schopnost v oblasti vládnutí (moc) x masa lidí (ovládaní) Časem elita slábne, degeneruje a je nahrazena Elity podléhají sebeuspokojení, brání se schopným a drží ve svých řadách neschopné (uzavření se) Akumulace schopných v nižších vrstvách a neschopných nahoře vede k revoluční situaci (průbojnost, racionalita)  obnova vládnoucí elity Každá snaha o odstranění stávajících elit vede ke vzniku elit nových

Typy elit

• • Vládnoucí elity střídající se u moci ▫

Lišky

= kombinační instinkt, mnoho slov, ale bez reálné síly prosazení svých zájmů, bez agresivity (inovace, změny, duchovní změny) ▫

Lvy

= agrese, autorita, nevěří kompromisům ani manipulaci (konzervatismus, duchovní sterilita) Historický materiál

Výchozí pozice kritiky teorie elit

• • • • • Princip rovnosti – humanity, důvěra v rozum a sílu poznání, nerovnosti jsou překonatelné Náboženská – před Bohem jsme si všichni rovni Demokracie – před zákonem jsme si všichni rovni, lid skutečným vládcem, svoboda, občanská společnost, otevřenost

Liberalistická

dobro, bude dobro i pro společnost, „neviditelná ruka trhu“ – bude-li každý usilovat o své Marxistická – odstranění antagonismů tříd, sobectví kapitálu, beztřídní společnost bez elit

Vliv

• • • • • • jeho ekonomický vliv byl větší než sociologický (Paretovo optimum → jednomu se zlepší situace a druhému zhorší) od 30. let roste jeho obliba v Americe, přeložen jeho traktát pod názvem The Mind and Society přednášky o jeho traktátu na Harvardu T. Parsons, Homans, Merton → teorie strukturního funkcionalismu mimologické jednání se dostává do empirické sociologie, cituje např. Elton Mayo od 60. let obliba i v Evropě, komentuje jeho dílo Giovanni Busino

12. Dějiny empirické sociologie. Metody, výzkumná agenda a praxe

Empirické výzkumy

• • • • 17. století – sociální fyzika (výzkumy zdroj koncepcí, kvalitativní metody) Vývoj sociální teorie a výzkumů je paralelní, ale nepropojen Požadavky vládní administrativy ▫ ▫ ▫

Témata:

▫ Aktuální společenské poměry Sociální reformy a problémy Životní podmínky a životní úroveň Chování sociálních skupin

Empirické výzkumy

• • • • • • • • • 19. století Oficiální instituce, dobročinné organizace, soukromé osoby, parlamentní a smíšené komise Instituce pro sběr dat (filantropické komise, statistické společnosti) Empirická tradice přerušována (nesystematičnost) Sociologie – samostatná akademická disciplína – verifikace teorií, profesionalizace Demografické a statistické analýzy Individuální terénní pozorování Sekundární analýza dat Metodologické problémy

Anglie empirické výzkumy

• • • Reformy zastaralých společenských institucí (vzdělávací systém, zdravotní péče, volební systém) Zákon o chudých (sociální výzkumy lidu, statistické údaje)  sčítání Komise, konzultativní výbory (snaha o změnu)

Anglie empirické výzkumy

• •

John Sinclair

▫ Sčítání lidu, obsah dotazovacích archů ▫ ▫ * Statistický popis Skotska (pro farnost a obyvatele, 116 otázek) – pohlaví, věk, profese, porodnost, úmrtnost, stav zemědělství Základní jednotka: domácnost (zanikla farnost)

J. K-Shuttlewoorth

▫ Téma sociální hygieny ▫ Zakládá statistickou společnost v Manchestru (inspektoři, okresy, čtvrtě) ▫ * Morální a fyzické podmínky života dělníků v Manchesteru

Anglie empirické výzkumy

• ▫ ▫ ▫ ▫

Pod vlivem L. A. Quételeta

▫ Založena statistická sekce v Britské asociaci (Londýnská statistická společnost) Od r. 1801 Sčítání lidu každých 10 let ▫ Statistika – pomoc v sociálních problémech vládě 4 oddíly statistiky  ekonomický, politický, lékařský, morálně-intelektuální Ukazatele národního pokroku (ekon. + soc.) Zákony vytvořeny – od 40./50. let úpadek zájmu o zkoumání soc. problémů

Anglie empirické výzkumy

• • ▫ ▫ ▫ ▫ ▫ 60. léta 19. st.

▫ Vliv sociálního darwinismu ▫ ▫ ▫ Souvislost zločinnosti, bídy a nedostatku vzdělání Dědičnost Rasová čistota národa (antropologie, eugenika) 80. léta ▫ Problémy chudoby (soc. problémy) ▫ Analýza příčin práce, návyky, okolnosti Analýza zaměstnanců a řemesel (hlava rodiny) Nová klasifikace obyvatel (vyšší, střední a nižší třída) Životní podmínky dělníků Reformy – všeobecné vzdělání, zdravotní péče státu, minimální mzda, nezaměstnanost Základ ekologie města

Anglie empirické výzkumy

• • •

Ch. Booth

▫ měření chudoby ▫ ▫ ▫

Beatrice Webbová

▫ Zaměstnanost a chudoba ▫ ▫ ▫ ▫ Vědecká fakta, racionalita jedince (liberál) Analýza dat sčítání lidu 1881 Změna struktury obyvatel (přesun ze zemědělství do průmyslu dvojnásobný) Analýza rodinných rozpočtů, pozorování života rodin podle důchodu a přijmu * Život a práce lidí v Londýně Osobní pozorování + oficiální údaje od policie a inspektorů Barevné mapy obvodů Londýna

A. L. Bowley

– výběrová šetření

Francie – empirické výzkumy

• ▫ ▫ ▫ 19. století ▫ Tradice statistických výzkumů (Colbert, Voban, Turgot, D‘Alembert, La Place, Condorcet) ▫ ▫ ▫ Praktická orientace výzkumů populace 1801 – první Sčítání lidu (min. vnitra) Napoleon – mnoho statistických zpráv z jednotlivých departmentů, nechtěl zveřejňovat výsledky, jen pro potřeby vláda 1836 – plnohodnotné Sčítání lidu Období restaurace – soukromé výzkumy (spotřeba, přijmy, sebevražednost) Dělnická otázka – obnovení výzkumů, sociální hygiena

Francie empirické výzkumy

•

L. Villermé

▫ ▫ Lékař, hygiena, úmrtnost, vězení * Zpráva o fyzickém a morálním stavu dělníků (dětská práce, nemanželské děti) • ▫ ▫

A. Paran-Duchatelet

▫ Státní zdravotní instituce * Společenská hygiena, Prostituce v Paříži Údaje policie, osobní pozorování, rozhovory, statistická data ▫ Sociální původ prostitutek

Francie empirické výzkumy

• ▫ ▫ ▫ ▫

A. Guerry

▫ Kriminální statistika (vzdělání  činů) počet trestných * Nárys morální statistiky Francie Počet činů ročně neroste, druh činů má konkrétní rozdělení podle pohlaví, věku Zamítl přímou vazbu vzdělání a kriminality Rozhodující je průmyslový rozvoj okresů

Francie empirické výzkumy

• ▫ ▫

A. Quételet

▫ ▫ ▫ ▫ Statistické kvantitativní metody (sjednocení) Mezinárodní statistická asociace pro kooperaci sběru soc. info 1. mezinárodní statistický kongres Sociálně-antropologické výzkumy (pravděpodobnostní výzkum, tabulky úmrtnosti) Koncepce průměrného člověka (diagramy podobné N rozdělení, stačí dost pozorování) = nositel průměrných vlastností Zákon náhodných příčin

Francie empirické výzkumy

• ▫ ▫ ▫

Fréderic Le Play

▫ Metodolog, teoretik – důlní inženýr ▫ Příčiny vzniku sociálních revolucí ▫ ▫ ▫ Základní jednotka pozorování – rodina – v ní jsou všechna specifika společnosti (300 rodin z nejpočetnějších tříd) * Evropští dělníci Monografická metoda pozorování rodin (lokalita, profese, živ. způsob, historie rodiny, rozpočet) Volný rozhovor Typologie rodin Složité socio-ekonomické indexy

Francie empirické výzkumy

•

Tourville, Desmoulins

▫ ▫ Monografické metody Místo bydliště rodin (geografický determinismus) ▫ Typologie rodin  Patriarchální (nejstabilnější)  Kmenová (nejpřijatelnější) ▫  Nestabilní Tradicionalita, otcovská autorita (výchova, škola), patronství

Německo – empirické výzkumy

• • • • • • • Zaostalý výzkum Zkušenost a výsledky jiných zemí Iniciativa byrokratické moci, univerzity Sociální hygiena Zdravotní péče Zemědělská práce a pěstitelství Absence výzkumů průmyslových dělníků (y Bismarcova vláda)

Německo – empirické výzkumy

• • • •

R. Virchow, S. Neumann, R. Leubuscher

(lékařská statistika), hnutí pro zdravotní reformy, epidemiologická situace, příčiny zaostalosti, sociální reformy, morální statistika (chudoba)

E. Engel

– výzkum rodinných rozpočtů

A. Wagner

– demografie, kriminologie, sebevraždy, srovnávací statistika

W. Lexis

– matematický model masového chování

Německo – empirické výzkumy

•

G. Schapper-Arendt

▫ ▫ ▫ ▫ Metodologie empirických výzkumů Práce, životní podmínky pracujících (velkoprůmysl) Materiální podmínky výroby, fyziologické a psychologické faktory tovární a zemědělské práce Intelektuální zájmy dělníků

Německo – empirické výzkumy

• ▫ ▫

M. Weber

▫ ▫ Průmyslová sociologie Účinky průmyslových podniků na individuální charakter dělníků ▫ ▫ Etnický, sociální a kulturní původ dělníků, tradice, životní standardy * Postavení zemědělských dělníků v Německu na východ od Labe (1908) Produktivita práce Typologie sociálního jednání

Německo – empirické výzkumy

•

A. Löwenstein

▫ ▫ ▫ ▫ * Dělnická otázka 8000 dotazníků, 3 kategorie dělníků, 8 průmyslových oblastí, návratnost 63 % Metodicky špatně Témata: motivace, spokojenost, postoj k pracovnímu zařazení

Československá a česká sociologie

• • • • • • 2. polovina 19. století Vliv francouzské, americké a německé sociologie

Gustav Adolf Lindner

(1828 – 1887) – první teoretik sociálních věd, sociální psychologie

Tomáš Garrigue Masaryk

(1850 – 1937) – zakladatel tradice československé sociologie, kritický realismus, pozitivistické smýšlení, filosofie národních dějin, výuka sociologie na vysokých školách (od 20. let 20. století) ▫

Česká otázka, Ideály humanitní, Sebevražda hromadným jevem společenským moderní osvěty, Rukověť sociologie

Eduard Beneš

(1884 – 1948) – národní otázky, sociologie politiky, alkoholismus a abstinenství Komunismus – ideologická deformace, „pavěda“

Americké sociální myšlení v 19. století

Zvláštnosti amerického prostředí • Americká střední třída ▫ Není ve sporu s aristokracií nebo církví • ▫ ▫ ▫ ▫ ▫ ▫ Není ve sporu s proletariátem Farmářské, tržně orientované komunity Městské obyvatelstvo nemá tradice, ale vzniká Náboženský pluralismus Nedůvěra v centrální instituce (check and balances) Ideál: malá města a soběstační farmáři Americké sociální myšlení ▫ Reformismus (social gospel) – anglický reformismus ▫ Evolucionismus (naturalistický a sociální) – interpretace Darwina, Spencera ▫ ▫ Individualismus  Nedůvěra k sociologickému kolektivismu (problém řízení) – Comte Selektivní přijímání evropské sociologie  Studijní cesty amerických studentů (Německo 1820 – 1920: 8 tis. stud.)

Počátky americké sociologie

• • • Sociologie na Jihu (před občanskou válkou) ▫ Velký vliv Comta ▫ Obhajoba sociálních kast a otroctví  Fitzhug: Sociology of the South (1854)  Hughes: Treatise on Sociology (1854) Reformní hnutí (až do 1. svět. války) ▫ Populistické hnutí ▫ ▫ Všechny sociální vědy Odpověď na problémy pauperizace, industrializace, imigrace a urbanizace ▫ Propojení sociálního výzkumu a soukromých nadací nebo státu (J.D. Rockefeller, Russel Sage Foundation, Bureau of Municipal Research – Boston, NY, Chicago) Institucionalizace sociologie, průnik sociologie na akademickou půdu (90. léta 19. století)

Lester Frank Ward (1841 – 1913)

•

Dynamic Sociology (1883)

• • • • • Středozápad, nuzné poměry, samostudium, večerní škola Humanitní vědy, medicína, právo, paleobotanika Katedra socg. Brown University (1906) Měkká verze sociálního evolucionismu Idea státu blahobytu

Lester Frank Ward /2/

Sociální evoluce • Sociologie má studovat změnu společenských institucí jako smysluplný vývoj • Evoluce ▫ Genesis – přírodní zákony ▫ Telesis – zákony vývoje společnosti •      Snaha vyvrátit redukcionistický biologismus Malthusovy zákony se nevztahují na lidskou společnost „Zatímco příroda se vyvíjí tím, že ničí nejslabší, společnost se vyvíjí tím, že nejslabší ochraňuje.“ Lidské dějiny = boj mezi třídami a rasami (Gumplowicz, Ralzenhofer) Tyto boje jsou plýtváním, budoucí společnost vedená „sociokracií“ boje ukončí díky plánování, lidová vláda   Úloha vzdělání při pozvedání slabých (osobní zkušenost) Prorok státu blahobytu Místy nekoherentní (vrací se k představě kosmické evoluce)

William Graham Sumner (1840 – 1910)

• •

What Social Classes Owe to Each Other (1883) Folkways: A Study of the Sociological Importance of Usage, Manners, Customs, Mores, and Morals

(1906) • • • • • Ve 14 letech – Harriet Martineau, popularizace Ricarda, Malthuse, později Spencera „Society needs first of all to be free from meddlers – that is, to be let alone“ Rektor episkopální církve, ztráta víry (Spencer, Darwin) Yale Publicistická činnost (proti protekcionismu, pro svobodný trh, proti imperialismu Španělsko-Americké války)

William Graham Sumner /2/

• • Obhajoba naturalistického evolucionismu • zákon přežití nejsilnějších nebyl vytvořen člověkem a nemůže být člověkem zrušen • • lidské dějiny jsou dějinami zápasu mezi jednotlivci a třídami (dogmatický ekonomický determinismus) odmítá reformismus (slabí jsou zahálčiví, člověk nemá žádná přirozená práva vůči společnosti a přírodě) • jedinou alternativou k přežití nejsilnějších je přežití nejslabších co dluží jedna třída druhé? – nic!

zapomenutý člověk

William Graham Sumner /3/

• • • •

Analýza zvyků

• Folkways = lidové způsoby chování, zvyky • Morální relativismus, laissez faire Vysvětlení vývoje lidstva a přetrvání urč. základních lidských rysů Lidské chování – instinkt, vyhnutí se bolesti, maximalizovat potěšení ▫ ▫ Pokusy a omyly – typy kolektivního chování Chování mimo vědomé rozvažování Folkways – obvyklé způsoby chování (slabé sankce) Mores – obvyklé způsoby chování, které jsou skupinou vnímány jako chování, které zaručuje (silné sankce) • • Institutions ▫ Crescive – „rostoucí“ – vyrostly pomalu z folkways a mores (starodávné instituce, náboženství ▫ apod.) Enacted – „zevedené“ – jsou uváženě a racionálně zavedené (pozitivní zákony) Instituce, které jsou v rozporu s mores se hroutí (nejsou přizpůsobeny podmínkám života) ▫ Kritika – platí pouze u homogenních společností (ex: civil rights movement)

In-group, out-group Antagonistic co.operation

Vstup sociologie na akademickou půdu

• 1876 – kurz sociologie na Yale (G.W. Sumner) • Vznik kateder sociologie na „nových“ univerzitách ▫ Marginální, nově osídlené oblasti; nové myšlenky; reformismus; otevřenost; nedůvěra ke spekulaci; praktické vzdělání; ▫ 1992 – založení katedry sociologie na Chicagské univerzitě (A. Small) • ▫ ▫ ▫ ▫ Minnesota (G.E. Vincent, P. Sorokin, Sutherland) „Staré“ univerzity (Yale, Harvard, Brown, Princeton, Columbia…) ▫ Potřeby elit, vzdělání kleriků ▫  G. Vincent, C.R. Henderson, W.I. Thomas, G.H. Mead, T. Veblen, R.E. Park, E.W. Burgess… Columbia (F.H. Giddings) Michigan (C.H. Cooley) Wisconsin (E.A. Ross, T.C. McCormick) Sociologie se zde dlouhou dobu nedokáže uchytit (Harvard – Sorokin: počátek 30. let)

Franklin H. Giddings (1855 – 1931)

• •

Principles of Sociology

(1896)

Elements of Sociology

(1898) • • • • • Nová Anglie Technické vzdělání, žurnalista Profesor sociologie na Kolumbijské univerzitě (1894) Aktivní mnoha sociálně vědních institucích a časopisech (mj. American Statistical Association) Vliv Comta, Spencera, Darwina, Warda, Tarda, Smithe, Durkheima a Sumnera

Franklin H. Giddings /2/

• • Koncepce sociologie • Na počátku kariéry – sympatie s Wardovým ameliorismem (sociální věda má být vodítkem sociální změny) • Později: sociální závazky sociologie ustupují do pozadí, příklon k „objektivní“ kvantitativní analýze Hlavní metodou sociologie má být statistika Intelektuální oběť 1. svět. války: příklon k Sumnerově konzervatismu (antigermanismus, antibolševismus)

Albion Small (1854 – 1926)

• • •

Introduction to the Study of Society

(s Vincentem, 1894)

General Sociology

(1905)

The Origins of Sociology

(1924) • • • • • Studium v Berlíně a Lipsku (sociální ekonomie – G. Schmoller, A. Wagner) Zakladatel katedry na Chicagské univerzitě Podíl na institucionalizaci sociologie (AJS, ASS/ASA) Konfliktualistický model (Gumplowicz, Ratzenhofer), dobrá znalost Marxe Teorie zájmu, důraz na meziskupinové procesy

Albion Small /2/

• • Koncepce sociologie • Akademická a vědecká objektivita (Ward) • Sociologie pomáhá člověku přizpůsobit se soudobé společnosti a umožňuje řízenou změnu společnosti Přírodní podmínky a práce ovlivňují produktivitu Kritizuje etiku „velkého“ (zděděného) kapitálu – plýtvání, neefektivnost, nespravedlnost při řízení společnosti

Edward Alsworth Ross (1866 – 1951)

• • •

Social Control (1901) The Foundation of Sociology (1905) Social Psychology (1908)

• • • • • • • • Středozápad, nuzné poměry, vyrůstá u příbuzných Ovlivněn Spencerem a Darwinem, ztrácí víru Odjíždí získat „skutečné vzdělání“ do Německa Hegel, Schopenhauer, Nietzsche návrat, praktická činnost; Richard Ely, John Hopkins, Lester Ward Progresivní hnutí (W.J. Bryan, T. Roosevelt) Radikální reformisté (C. Darrow, J. Addams, L. Steffens, U.Sinclair, i. Tarbell…) 200 článků, 24 knih…

Edward Alsworth Ross /2/

Kontrola ve společnosti • Objasnění toho, jak společnosti kontrolují chování svých jedinců tak, že je donutí přijmout sociální nároky • Odmítá filosofickou spekulaci, snaží se o deskripci (seznam 33 způsobů kontroly) ▫ Vnější kontrola  Zvyk  Neformální, ale stále jako základ a doplněk zákona • • •   Menší donucovací síla (klep) Právo  Formalizace, represivní mechanismus ▫ Internalizace pravidel  Veřejné mínění, vzdělání, napodobování významných morálních osobností Morální vývoj společnosti ▫ Společnost využívá přesvědčování, nikoli donucování ▫ (Demokratické společenství) Kritika „velkého kapitálu“ ▫ Brzdí rozvoj demokratického společenství ▫ Čím více bohatých lidí sledujících pouze vlastní zájmy – tím více donucován více donucování ve společnosti Předchůdce kritické sociologie (sociologie má pomáhat jednat)

Thorsten Veblen (1857 – 1919)

• •

Theory of Leisure Class

(1899, česky 1999)

The Higher Learning in America

(1918) • • • • Vyrůstá v izolované komunitě norských přistěhovalců (Wisconsin) „marginální“ student, intelektuál a profesor (Chicago, Satnford, Missouri Uni.) Evolucionistická ekonomie Sociologie vědění, vývoje, technologií

Thorsten Veblen /2/

Institucionalistická (evolucionistická) ekonomie • Kritika klasické ekonomie ▫ Postulovaná přirozenost člověka se mění pod tlakem vnějších okolností ▫ ▫ Přirozenost člověka souvisí s povahou vnějších sociálních vazeb do nichž je zasazen Poptávání statků se neřídí výhradně racionální kalkulací (uspokojováním momentálních potřeb), ale též tradicí, obyčeji, zvyky (analýza poptávky nemůže vycházet pouze ze studia chování individua) • Založení institucionální ekonomie (též Mitchell, Commons, Clark) ▫ Ekonomický život neprobíhá individuálně, ale společensky ▫ ▫ ▫ ▫ Základní komponentou sociálního i ekonomického života je sociální instituce Instituce tvoří rámec, podmínku i důsledek ekonomických činností Ekonomický a sociální život se vzájemně střetávají a ovlivňují (vzájemné ovlivňování sociálních a ekonomických institucí) Instituce jsou relativně stabilní, ale ne věčné (jejich vývoj závisí na zejména na vývoji techniky a technologie)

Thorsten Veblen /3/

Kapitalistická společnost • Opozice obchodu (vlastnictví) a průmyslu (technologie) – vytváření peněz a vytváření zboží (schopnost prodávat vs. schopnost vytvářet) • Je ovládána „zahálčivou třídou“ ▫ Žije z průmyslu ale ne v rámci něj ▫ ▫ Vykořisťuje podřízené třídy Nastavuje systém cen, které omezují rozvoj průmyslu (rozvoj výroby a tím rozvoj lidstva) • Systém cen a okázalá kultura ▫ Vede ke vzniku soutěživé kultury – „postavení“ ▫ ▫ Vědomí vlastní ceny se opírá o dojem, který dělají na druhé a ne o výsledky jejich práce Okázalá spotřeba, okázalé trávení volného času, okázalé vystavování symbolů • ▫ Ekonomická aktivita není motivována snahou uspět ve výrobě a obchodu, ale „zapůsobit“ Systém cen vs. Průmyslová výroba ▫ Deformace lidského charakteru (řemeslnická zručnost, dobře vykoanná práce atd.) – mezera mezi technologickým a institucionálním vývojem

Vzestup Chicagské školy

• • • Mezi válkami je Ch.Š. nejvýznamnější katedrou sociologie v USA Chicago ▫ Druhé největší město USA ▫ Sociální problémy (empirické zaměření Ch.Š.) Pluralita názorů, volnost v rozvoji individualit ▫ Filosofie (John Dewey, G.H. Mead) ▫ ▫ ▫ ▫ Ekonomie (T. Veblen) Politické vědy (Harold Lasswell) Antropologie (Edward Sapir) Soicologie (W.I. Thomas, R.E. Park, E.W. Burgess)

Konec jedné epochy…

• • Ekonomická krize ▫ Zhroucení individualistického ideálu ▫ ▫ Zpochybnění teoretického konsensu ▫ Zpochybnění elementarismu a individualismu ▫ ▫ ▫ Stát blahobytu (New Deal) Zpochybnění empirismu Rozkol mezi kvalitativní a kvantitativní sociologií (uvnitř Chicagské UNI) 1935 – shromáždění ASS má „protichicagskou náladu“ – vznik ASR Objevuje se teoretická sociologie (Parsons 1937)

Americká sociologie dnes

Světová sociologická produkce (knihy, články – Sociological Abstracts 1990) USA západní Evropa Velká Britá východní Evropa Indie SSSR ostatní 60% 18% 11% 3% 2% 2% 4% (in Cuin et Gresle 2004)