ARCHITEKTONICKÉ SLOHY I.

PRŮŽEZ ARCHITEKTONICKÝMI SLOHY PRAVĚK, STAROVĚK A STŘEDOVĚK

Nejstarší architektura Neolitická vesnice

Nejstarší architektura přelom 3. a 2. tisíciletí DOLMENY =dva kameny přepažené nasucho třetím ve 2. tisíciletí MENHIRY např. Alej menhirů v Carnaku (Francie)

Nejstarší architektura kol. roku 1800 př. Kr. -

STONEHENGE

(Velká Británie) •

kromlech

• kruhový půdorys o průměru 100 m • tvoří balvany vážící přes 50 tun • orientace stavby podle východu slunce v den letního slunovratu

Nejstarší architektura

Druhy megalitických památek

menhir aleje dolmen kromlech

Svoboda, K.: Tajemné megality, Horizont, Praha, 1990, s. 14)

Architektura starověkého Egypta

Architektura starověkého Egypta

Sakkára Džoserova stupňovitá pyramida

• šestistupňová hrobka s labyrintem chodeb a pohřební komorou • za stavitele považován Imhotep základna 125 x115 m, vysoká 61 m

Architektura starověkého Egypta

Gíza

= nejslavnější trojice pyramid 1. Chufewova (Cheopsova) 2. Raachefova (Chafreova, Chefrenova) 3. Menkauréova (Mykerinova) Chufewova pyramida byla ještě před 100 lety největší stavbou světa 146, 7m

Architektura starověkého Egypta

Gíza

= nejslavnější trojice pyramid 1. Chufewova (Cheopsova) 2. Raachefova (Chafreova, Chefrenova) 3. Menkauréova (Mykerinova) Chufewova pyramida byla ještě před 100 lety největší stavbou světa 146, 7m

Architektura starověkého Egypta

Gíza

= nejslavnější trojice pyramid 1. Chufewova (Cheopsova) 2. Raachefova (Chafreova, Chefrenova) 3. Menkauréova (Mykerinova) Chufewova pyramida byla ještě před 100 lety největší stavbou světa 146, 7m

Architektura starověkého Egypta

Karnak a Luxor

• obrovský komplex chrámů, který faraónové stavěli téměř 2000 let • chrám boha Amóna (ve starověku pokryt zlatem a stříbrem) • chrám v Luxoru v jižní části Vesetu x Karnak v části severní • komplexy dříve spojeny alejí sfing v délce 40 km. • okolo těchto chrámů leží pod vrstvami písku a nilského bahna starověké velkoměsto

Weset

(Théby,100tis. obyv.)

Architektura starověkého Egypta

Údolí králů

(u Karnaku) • komplex skalních hrobů • dnes známo 61 hrobů • první hrob nechal vytvořit Thutmose I. v 16.stl. př. Kr

Tutanchamonova hrobka

H. Carter, 1922 • téměř nevyloupený hrob s pokladem • ne příliš významný panovník (vládl 9 let, zemřel v 18 letech) • poklad zabírá v muzeu v Káhiře 12 sálů

Architektura starověkého Egypta

Abu simbel

• relokaci a záchrana chrámů v Abú Simbelu (díky Velké asuánské přehradě) • v letech 1964-1968 (42 milionů USD egyptská vláda a UNESCO) • památky rozřezány na velké bloky (v průměru měly 20 tun) a převezeny na novou lokaci o 65 metrů výše a tam znovu sestaveny • přesun považován za největší počin archeologického inženýrství v historii • perličkou průvodců je upozorňování na chybu, ke které došlo při sestavování chrámu Ramesse II. - sluneční paprsek, který prochází jeho částí, dnes ukazuje rovnodennost s rozdílem jednoho dne oproti původní stavbě

Řecká architektura

chrámové stavby na athénské Akropoli centrální chrám

Parthenon

Řecká architektura

dórský sloh Dórský stavební řád:

• vznikl kolem 7. století před naším letopočtem • dórský sloup byl masivní a mohutný • svou výzdobou však byl střízlivý a prostý Héfaistův chrám v Athénách 1 –

tympanon

, 14 –

hlavice

, 17 –

sloup

Řecká architektura

ionský sloh

Iónský sloh se rozvíjel v 6. století před naším letopočtem hlavně v městských státech Malé Asie. Nejznámější památkou byl

Artemidin chrám v Efezu

, který byl jednou z nejmonumentálnějších staveb antiky. Měřil 120 metrů a jeho sloupy byly 18 metrů vysoké. V roce 356 našeho letopočtu byl chrám zapálen šílencem Hérostratem.

Srovnání řádů dórského a ionského: • vznosnější a zdobnější • sloup štíhlejší • patka u dórského chybí • patka u ionského členitá a s volutami • výskyt dórský: Peloponés, Itálie, Sicílie • výskyt ionský: Malá Asie

SEDM DIVŮ SVĚTA

Řekové postavili pět ze sedmi divů světa: Feidiův Zeus v Olympii

(435 př. n. l.)

Artemidin chrám v Efesu

(550 př. Kr.)

Mauzoleum v Halikarnassu

( 351 př. Kr.)

Rhódský kolos

(292-280 př. n. l.

Maják na ostrově Faru

(3. století př. Kr.) + pyramidy (2550 př. Kr.) Visuté zahrady Semiramidiny (600 př. n. l. )

Architektura antického Říma • vyšli z řecké architektury a obohatili ji o

nové stavební prvky

• směřování architektury

k účelnosti

(stavby

cest, vodovody

) • objev

betonu

umožnil stavět rozsáhlejší stavby •

urbanistický plán

měst - postavena podle jednotného vzoru s tvorbou centrálních fór, vodovodních rozvodů s ideou pravoúhlých ulic • chrám vychází z řeckého - půdorys římských chrámu je od klasicky obdélníkového až po kruhový • rozvinuli myšlenku baziliky = základ křesťanského chrámu • zvláštností jsou

tzv. vítězné oblouky

, což jsou vlastně brány vybudované ke slavnostnímu vjezdu vracejících se vítězů

Architektura antického Říma chrámy

Architektura antického Říma

oblouky (Konstantinův, Titův)

Architektura antického Říma

Pantheon v Římě

Románská architektura Románský sloh v českých zemích ozývá se v něm latinské označení Říma – Roma kostelní stavby se podle prostorového uspořádání dělí na centrální a podélné

:

centrální = rotundy podélné kostely = jednolodní a vícelodní, zpočátku malé, nízké, s apsidou a bez věže po roce 1100 se tento typ stává prostornější: k vysoké lodi, často o dvou polích křížových kleneb oddělených pasem, přisedá nízká apsida a k západnímu průčelí se připojuje věž, někdy o stejné šířce jako loď

Gotická architektura

Znaky gotické architektury: • lomený oblouk • žebrová klenba • opěrný systém • vertikalita a štíhlost tvarů

Lomený oblouk

umožňuje užít stejně vysoké klenby nad prostorem o různé šíři, což je u půlkruhového románského oblouku vyloučeno. Tlaky kleneb, nyní slabších, protože je nesou žebra, směřují více šikmo dolů než do stran a dají se opěrným systémem podchytit natolik, že stěny mohou být méně silné a jsou stále více odhmotňovány zvětšujícími vrcholu geometrickými obrazci kružeb.

se okenními otvory, dělenými pruty a ve Půdorysy románské a gotické etapy výstavby kostela

Gotická architektura

Lomený oblouk: Okno katedrály ve Štrasburku

Gotická architektura

Gotická klenba s opěrným systémem je spolu s lomeným obloukem základním prvkem gotické architektury.

Křížová klenba (základní typ) Šestidílná klenba

Gotická architektura

Opěrný systém: Vnější opěrný systém dómu v Miláně

Gotická architektura

Vertikalita a štíhlost tvarů: