Transcript SAVCI – ŽIVORODÍ – PLACENTÁLOVÉ CHUDOZUBÍ

SAVCI – ŽIVORODÍ – PLACENTÁLOVÉ
CHUDOZUBÍ
Chudozubí tvoří malý řád savců.
Žijí výhradně v Jižní a Střední Americe.
Vzhledem si nejsou moc podobní.
Všichni mají zvláštní spojení hrudních
a bederních obratlů.
SAVCI – ŽIVORODÍ – PLACENTÁLOVÉ
CHUDOZUBÍ
Spojené výběžky vzniklé zkostnatěním
vazů zpevňují páteř.
Kůže chudozubých je hodně silná.
Na nízkém vývojovém stupni zůstal
mozek.
Mají velmi dobrý čich, ale ostatní smysly
nemají příliš dokonalé.
SAVCI – ŽIVORODÍ – PLACENTÁLOVÉ
CHUDOZUBÍ
ZÁSTUPCI:
a)pásovec štětinatý
Je dlouhý asi 50 cm (naše ZOO).
Krunýř, který se skládá z kostěných
destiček, pokrytých vrstvou rohoviny.
Uprostřed krunýře je 6 – 8 pásů
spojených křehkou ohebnou kůží.
SAVCI – ŽIVORODÍ – PLACENTÁLOVÉ
CHUDOZUBÍ
Pásovci mají ze všech dnešních savců
nejvíce zubů (96 až 104).
Název řádu, do kterého
patří, není proto příliš
výstižný.
SAVCI – ŽIVORODÍ – PLACENTÁLOVÉ
CHUDOZUBÍ
SAVCI – ŽIVORODÍ – PLACENTÁLOVÉ
CHUDOZUBÍ
SAVCI – ŽIVORODÍ – PLACENTÁLOVÉ
CHUDOZUBÍ
SAVCI – ŽIVORODÍ – PLACENTÁLOVÉ
CHUDOZUBÍ
Je jedním z nejrozšířenějších druhů pásovců.
Obývá pampy v Jižní Americe.
Velmi dobře hrabe a je schopný prohrabat
beton i asfalt. Podhrabává se pod mrtvoly
zvířat, kde nachází tučné larvy.
Dále se živí všemi drobnými bezobratlými
živočichy a drobnými obratlovci, které je
schopen ulovit a částečně i rostlinnou
potravou.
SAVCI – ŽIVORODÍ – PLACENTÁLOVÉ
CHUDOZUBÍ
Rozšíření pásovce štětinatého
SAVCI – ŽIVORODÍ – PLACENTÁLOVÉ
CHUDOZUBÍ
b) lenochod tříprstý
Specialista na život v korunách stromů
Zachycuje se na větvích pomocí drápů
(má po 3 drápech na předních i zadních
končetinách) zavěšen hlavou dolů.
Dosahuje délky asi 50 cm
SAVCI – ŽIVORODÍ – PLACENTÁLOVÉ
CHUDOZUBÍ
Živí se listím stromů.
Hojnější je lenochod dvouprstý (na
předních končetinách má dva dlouhé
drápy, na zadních tři).
SAVCI – ŽIVORODÍ – PLACENTÁLOVÉ
CHUDOZUBÍ
Nejpomaleji se pohybující savec.
Tento na pohled nevelmi přitažlivý savec
obývá tropické lesy Jižní Ameriky.
Dorůstá do délky 50 cm a hmotnost má
4 až 5 kg.
Žije na stromech, kde požírá
nízkokalorické listí. Svou energii proto
využívá mimořádně ekonomicky
SAVCI – ŽIVORODÍ – PLACENTÁLOVÉ
CHUDOZUBÍ
Pohyby má pomalé, jeho průměrná
rychlost je 1,5 až 2,5 m/min.
 Na zem sestupuje jen kvůli vylučování,
a to asi jednou za týden.
Trávení má tak pomalé, že potrava se
mu až měsíc dostává ze žaludku do
tenkého střeva
SAVCI – ŽIVORODÍ – PLACENTÁLOVÉ
CHUDOZUBÍ
 Na stromech i spí, a to tak, že visí zády
dolů, zachycený na větvi dlouhými,
hákovitými drápy.
Zavěšený hlavou dolů se dokonce i páří
a rodí mláďata.
Někdy i po smrti zůstane jeho tělo
zavěšeno na mohutných drápech.
SAVCI – ŽIVORODÍ – PLACENTÁLOVÉ
CHUDOZUBÍ
Většině zvířat roste srst tak, aby po ní co
nejlépe stékala dešťová voda.
Lenochod visící stále hlavou dolů, ji má
proto orientovanou opačně. Roste mu
od středu břicha směrem k hřbetu.
 Hlavně v období dešťů mu v dlouhé
srsti rostou zelené řasy a od nich
dostává nazelenalou barvu.
SAVCI – ŽIVORODÍ – PLACENTÁLOVÉ
CHUDOZUBÍ
Díky pomalému metabolismu se oba
druhy lenochodů vyznačují poměrně
nízkou tělesnou
teplotou, která se
pohybuje mezi
32 až 35 ºC.
SAVCI – ŽIVORODÍ – PLACENTÁLOVÉ
CHUDOZUBÍ
SAVCI – ŽIVORODÍ – PLACENTÁLOVÉ
CHUDOZUBÍ
SAVCI – ŽIVORODÍ – PLACENTÁLOVÉ
CHUDOZUBÍ
c) Mravenečník velký
Délka 2,30 m, hmotnost až 50 kg.
Dobře snáší i nízké teploty.
Před chladem ho chrání až čtvrt metru
dlouhá žíňová srst, huňatým ocasem se
přikrývá.
SAVCI – ŽIVORODÍ – PLACENTÁLOVÉ
CHUDOZUBÍ
Jazyk dokáže vysunout až na vzdálenost
50 cm
Sliny má lepkavé.
Živí se termity, mravenci
V čelistech nemá žádné zuby
Typickou je protáhlá černá skvrna a bílý
ramenní pruh.
SAVCI – ŽIVORODÍ – PLACENTÁLOVÉ
CHUDOZUBÍ
SAVCI – ŽIVORODÍ – PLACENTÁLOVÉ
CHUDOZUBÍ
Vyskytuje se ve Střední a Jižní Americe,
kde obývá pastviny, listnaté lesy i deštné
pralesy.
Živí se drobným hmyzem, převážně
mravenci a termity, výjimečně
housenkami, či vejci.
Polyká také menší kamínky, které mu v
žaludku pomáhají s trávením.
SAVCI – ŽIVORODÍ – PLACENTÁLOVÉ
CHUDOZUBÍ
Jsou převážně samotářští a aktivní
zpravidla v noci.
Přes den odpočívají ve stínu stromů,
nebo v opuštěných norách.
Většinu života tráví na souši, po které se
pohybují na kloubech prstů, dokážou
však také velmi dobře plavat.
SAVCI – ŽIVORODÍ – PLACENTÁLOVÉ
CHUDOZUBÍ
Mají velmi dobře vyvinutý čich, zrak a
sluch mají poměrně špatný.
Mezi sebou se dorozumívají prskáním,
syčením a čenicháním (jsou cítit do
vzdálenosti až několika metrů).
SAVCI – ŽIVORODÍ – PLACENTÁLOVÉ
CHUDOZUBÍ
Mravenečníci velcí jsou březí 190 dní, po
kterých samice rodí jediné, osrstěné a
plně vyvinuté mládě.
Mládě po porodu váží okolo 1,3 kg a
několik prvních týdnů se vozí matce na
hřbetě.
Jsou obvykle odstavena 6 měsíců po
narození.
SAVCI – ŽIVORODÍ – PLACENTÁLOVÉ
CHUDOZUBÍ
Samice se zpravidla rozmnožují jednou
za 9 měsíců.
 Samci i samice mravenečníků pohlavně
dospívají ve 2,5 - 4 letech a dožívají se až
25ti let.
SAVCI – ŽIVORODÍ – PLACENTÁLOVÉ
CHUDOZUBÍ
Mravenečníci velcí jsou ve volné přírodě
ohrožováni kočkovitými šelmami
(jaguáry a pumami) a také úbytkem
přirozeného životního prostředí.
V případě nebezpečí se, podobně jako
medvědi, dovedou postavit na zadní
končetiny a na obranu sekat svými
ostrými drápy.
SAVCI – ŽIVORODÍ – PLACENTÁLOVÉ
CHUDOZUBÍ
SAVCI – ŽIVORODÍ – PLACENTÁLOVÉ
CHUDOZUBÍ
SAVCI – ŽIVORODÍ – PLACENTÁLOVÉ
CHUDOZUBÍ