Transcript Atmosféra - gykas.cz

Atmosféra – obaluje Zemi
do výšky několika set
kilometrů – je držena
přitažlivostí Země.
S rostoucí výškou klesá
hustota vzduchu (snižuje se
tlak vzduchu) a klesá teplota
vzduchu.
Složení vzduchu:
Dusík, kyslík (dýchání),
vodní pára, oxid uhličitý
(fotosyntéza), ozon (brání
pronikání UV záření).
Spojte správně:
Složení atmosféry
Zabraňuje přehřátí a zmrznutí
planety
Význam atmosféry
Okamžitý stav atmosféry
Meteorologie
Oblačnost, srážky, vítr, tlak
vzduchu. vlhkost vzduchu,
teplota vzduchu
Počasí
Dusík, kyslík, CO2, vodní páry,
ozon, vzácné plyny,…
Umožňuje život na Zemi
Věda zabývající se počasím
Předpověď počasí
Chrání před škodlivým
kosmickým zářením
Synoptická mapa
Meteorologické prvky
Spojte správně:
Složení atmosféry
Význam atmosféry
Meteorologie
Počasí
Synoptická mapa
Meteorologické prvky
Zabraňuje přehřátí a zmrznutí
planety
Okamžitý stav atmosféry
Oblačnost, srážky, vítr, tlak
vzduchu. vlhkost vzduchu,
teplota vzduchu
Dusík, kyslík, CO2, vodní páry,
ozon, vzácné plyny,…
Umožňuje život na Zemi
Věda zabývající se počasím
Předpověď počasí
Chrání před škodlivým
kosmickým zářením
= okamžitý stav ovzduší
1. TEPLOTA VZDUCHU
- měří se ve stupních Celsia,
nejvyšší – Libye 580C,
nejnižší – Antarktida –890C
SP: Vypočítej rozdíl mezi nejteplejším a nejchladnějším
místem na Zemi
Průměrné teploty - denní, měsíční, roční
2. OBLAČNOST
- vzniká nahromaděním páry
v troposféře
Zvláštní případ oblačnosti je MLHA – nahromadění
drobounkých kapiček, lehké, vznášejí se v ovzduší
Množství oblačnosti posuzujeme podle toho, jak
velkou část oblohy pokrývá.
Rozlišujeme : jasno
polojasno
oblačno
zataženo
DÚ: Dokresli meteorologické značky
CIRRUS
CUMULUS
STRATOCUMULUS
CUMULUS CONGESTUS
3.ATMOSFÉRICKÉ SRÁŽKY
- DÉŠŤ, MRHOLENÍ, SNÍH,
KROUPY
Srážky se měří pomocí srážkoměru.
V ČR naprší za jeden rok průměrně 500 až 700milimetrů vody.
Znamená to, že kdyby voda neodtékala a neodpařovala se,
brodili bychom se za jeden rok vrstvou vody hlubokou více
než půl metru.
SP: V atlase zjisti místa s největšími a nejmenšími průměrným
ročními srážkami.
Nejvyšší roční úhrn srážek na Zemi
- 22 990 mm se vyskytl na stanici Čerápundží v Indii v
roce 1861.
Nejnižší roční úhrn srážek na Zemi
-0 mm se uvádí pro stanici Iquique v Chile, kde 14 let
nepršelo.
Nejvyšší průměrný roční úhrn srážek na Zemi
-12 344 mm se uvádí pro stanici Mount Waialeale na
Havaji za období 1920 - 1945.
-Nejnižší průměrný roční úhrn srážek na Zemi
- 0,7 mm se uvádí pro stanici Arica v Chile za období
1911 - 1949.
4. ATMOSFÉRICKÝ TLAK
- atmosféra působí na zemský povrch silou, která se
nazývá AT. Měří se v pascalech
Není všude stejný. Stoupá s nadmořskou výškou
5.VÍTR
= pohyb vzduchu
podél zemského
povrchu.
Vítr je charakterizován
rychlostí a směrem.
Rychlost větru měříme v metrech za sekundu (v ČR
běžný vítr do 10m/s)
Směr větru je určen odkud vítr vane, tzn.,
že západní vítr proudí od západu na východ
(v ČR nejčastěji od SZ)
= mapa předpovědi
počasí
= proudění vzduchu
základní činitelé proudění vzduchu jsou teplota a tlak
vzduchu
Tlak vzduchu = jeho hmotnost
Teplý vzduch je lehčí, stoupá vzhůru, nízký tlak
→ oblačnost, srážky
Studený vzduch je těžký, klesá dolů  stlačuje vzduch
pod sebou  vysoký tlak
→slunečné počasí, zima
Proudění vzduchu je vyvolané rozdílným tlakem
v jednotlivých oblastech.
Schéma proudění vzduchu
V místě sedu se zvýší tlak a
vzduch z promáčklé matrace
proudí pryč. Nastane zde vysoký
tlak. Okolo se matrace zvedne,
proudí tam další vzduch – je zde
nízký tlak.
→ Vzduch proudí z oblastí
vyššího tlaku vzduchu (TV)
do oblastí nižšího tlaku
vzduchu (TN).
Přenos teplého a studeného vzduchu – je vlastně
vyrovnávání tlaku vzduchu (rovník, polární kruh –
TN) x (obratníky, pól – TV) = vzduch proudí z TV
do TN.
Díky otáčení země se větry stáčí:
východní větry (pasáty) – mezi rovníkem a
obratníky
západní větry – mezi obratníky a polárními kruhy
východní větry – mezi polárními kruhy a póly
monzuny – 2x ročně mění směr
VÝCHODNÍ PROUDĚNÍ
ZÁPADNÍ PROUDĚNÍ
PASÁTY
PÁSMO TIŠIN
PASÁTY
ZÁPADNÍ PROUDĚNÍ
VÝCHODNÍ PROUDĚNÍ
PRAVIDELNÉ VĚTRY
Pasáty - větry vanoucí od 300severní a 300 jižní šířky
směrem k rovníku. Pasáty vanou od SV na severní
a od JV na jižní polokouli
SEZÓNNÍ VĚTRY - jejich směr se mění s ročním
obdobím, nejvýznamnější jsou monzuny
V létě vanou od oceánu nad teplejší pevninu a
přinášejí hodně srážek a oblačnosti
V zimě vanou z chladnější pevniny nad
oceán, jsou suché, chladné
Výskyt: J a JV Asie
KATASTROFY ZPŮSOBENÉ ATMOSFÉROU
Největší rychlosti při zemském povrchu se vyskytují
v nejsilnějších bouřích označovaných jakO
TROPICKÉ CYKLONY.
Podle místa vzniku rozlišujeme tropické cyklony:
Nad oceánem (v nejteplejších částech)
 URAGÁNY nebo HURIKÁNY (v blízkosti Ameriky)
 TAJFUNY (v jihovýchodní Asii)
Tyto bouře vypadají jako mohutné víry o průměru mnoha
stovek kilometrů. Trvají několik dnů a způsobují obrovské
škody.
Nad pevninou  TORNÁDA
- rotující vzdušný vír v podobě trychtýře a průměru desítek
až stovek metrů - USA středozápad (Mississippi)
= klima
= dlouhodobý stav počasí
Klimatologie - věda o podnebí
Podnebí závisí na:
1. Zeměpisné šířce
rovník  póly
teplo  zima
2. Vzdálenosti od oceánu
oceánské podnebí -  srážek,  teplotní
rozdíly mezi zimou a létem,
mírnější a vlhčí
vnitrozemské (kontinentální) -  srážek,
 teplotní rozdíly mezi zimou a
létem
3. Oceánských proudech
 teplé - oteplující vliv
 studené - ochlazující vliv
4. Nadmořské výšce
5. Činnosti člověka - např. ve městech je
tepleji
PODNEBNÉ PÁSY
ROVNÍKOVÝ
- horko, dusno,  srážky
- průměrná roční teplota 280C
- oblast kolem rovníku
TROPICKÝ
 vlhký - teplo, střídá se období sucha a
dešťů (savany)
 suchý - teplo, sucho,
 srážek (pouště)
SUBTROPICKÝ
Léto - teplé, suché
Zima - mírná, deštivá
Např. oblast Středozemního
moře
MÍRNÝ
Velká proměnlivost počasí  střídání 4 ročních dob (ČR)
SUBPOLÁRNÍ
chladné krátké léto, dlouhá studená zima
POLÁRNÍ
- mrazy
Polární den - slunce nezapadá
Polární noc - slunce nevychází