Transcript Národní (bezpečnostní) zájmy a role ozbrojených sil

Bezpečnostní a obranná politika státu
Národní (bezpečnostní) zájmy a role ozbrojených sil
Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost
Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.2.00/28.0326
Cíl přednášky
• Seznámit studenty s konceptem referenčního objektu a jeho
významem pro bezpečnostní politiku
• Osvětlit význam a roli ozbrojených sil (faktoru vojenské
připravenosti) při zajišťování bezpečnosti a prosazování vlivu
státu v anarchickém systému mezinárodních vztahů
• Informovat o historickém vývoji státu a jeho postavení jakožto
suverénní jednotky v systému mezinárodních vztahů
• Definovat národní zájmy (zájmy státu), nastínit jejich genezi,
členění, obsah a funkci z pohledu vybraných ideologických
přístupů a škol
Obsah přednášky
• Referenční objekt a jeho vymezení
• Referenční objekty v bezpečnostní politice
• Stát a vývoj jeho postavení
• Stát vs. nestátní jednotky a hodnoty
• Národní zájmy – vývoj, vymezení a struktura
• Moc státu a vojenská připravenost
Referenční objekt a jeho vymezení
• Jedním ze základních pojmů bezpečnostní politiky je termín
„referenční objekt“
– Referenční objekt je jednotkou, na jejíž bezpečnostní
zájmy se odvolávají činitelé/aktéři bezpečnostní politiky
– Jménem referenčního objektu a jeho zájmů se
zdůvodňují všechna důležitá rozhodnutí v oblasti
realizace bezpečnostní politiky
– Bezpečnost každého referenčního objektu je relativní a
vychází z daných hrozeb a rizik a schopnosti jim čelit
Referenční objekt a jeho vymezení
• Referenční objekt je jedním ze základních prvků
konceptuálního aparátu bezpečnostní analýzy tzv. kodaňské
školy bezpečnostních studií
Pod tímto pojmem lze identifikovat takovou entitu, která je
existenčně ohrožena a může legitimně nárokovat právo na
přežití. Vedle státu se tedy mezi referenční objekty řadí i další
entity
–Čí bezpečnost?
–Bezpečnost jakých hodnot?
–Bezpečnost před čím?
Referenční objekt a jeho vymezení
• V současnosti je stále nejvýznamnějším a nejčastějším
referenčním objektem stát (a jeho zájmy)
• Měl by být nejlépe strukturován k tomu, aby čelil hrozbě
(zejména vojenské)
• Od konce studené války se referenčními objekty stávají také
nestátní jednotky a vybrané hodnoty/mezinárodně-politické
principy
• Mezinárodní organizace a aliance, regionální či mezinárodní
systém
• Rovnováha sil, zájmy mezinárodního společenství, ochrana
lidských práv, nešíření zbraní hromadného ničení
Referenční objekt – stát a jeho vývoj
• Tradiční pozice státu v mezinárodních vztazích souvisí s vytvořením tzv.
vestfálského systému po skončení Třicetileté války roku 1648. Uznává
státní suverenitu jako princip mezinárodního práva:
– Vnitřní suverenita
– Stát je svrchovaným správcem území a obyvatelstva, na němž se
rozkládá, a nikdo není oprávněn zasahovat do jeho jurisdikce
– Žádná substátní jednotka není právní jednotkou ve vztahu
k zahraničí (není subjektem mezinárodního práva)
– Vnější suverenita
– Suverenita navenek státu znamená, že stát si je z právního hlediska
s ostatními státy roven
– Suverenita je reciproční. Stát jediný má právo na
zahraničněpolitické jednání, ovšem jeho svobodné chování je
omezováno či regulováno stejným právem ostatních států
Referenční objekt – stát a jeho vývoj
– Vestfálské principy byly v době svého vzniku vztaženy pouze
na křesťanské evropské státy
– Vestfálský systém implicitně předpokládal, že signatáři
smluv jsou jedinými existujícími státy; předpokladem pro
začlenění státu do systému bylo jeho uznání existujícími
suverénními státy (platné dosud)
– Vestfálský systém tak ve svém prvotním pojetí podporoval
kolonizaci, která fakticky skončila až v 60. letech 20. století
– Světové dějiny přestávají být nesčetným souhrnem
paralelně se vyvíjejících civilizací – evropská kultura jim v
tomto období začíná dominovat. Světový politický systém
se od počátku formuje jako hierarchický, s hegemonií
evropských mocností
Referenční objekt – stát a jeho vývoj
– Vestfálský systém
• Klíčovými jsou státní suverenita a monopol na legitimní
použití síly státu (národního/dynastického)
• Podstatou je existence suverénních států, které vzájemně
nezasahují do svých vnitřních záležitostí, přičemž
vzájemné vztahy se řídí zejména politikou rovnováhy
moci
– Globální platnost systému prošla dvěma etapami:
• Sjednocení světa prostřednictvím evropských
koloniálních říší
• Sjednocený světový politický systém států bez kolonií (až
s přijetím Deklarace o poskytnutí nezávislosti koloniálním
zemím a národům OSN v roce 1960)
Referenční objekt – stát a jeho zájmy
– Základní otázka bezpečnosti státu – jeho přežití (zejména
vůči vojenské hrozbě)
• Nutnost zajištění bezpečnosti/obrany státu (území,
institucí, hodnot, obyvatel)
• Vnější (agrese) i vnitřní (separatistická hnutí) hrozby
• Stát zpravidla disponuje největšími a nejsilnějšími
nástroji k zajištění bezpečnosti
• Stát a jeho bezpečnost jsou ovlivňovány také ostatními
referenčními objekty nestátního charakteru
Stát vs. nestátní referenční objekty
– Mezinárodní organizace, aliance, rovnováha sil, zájmy
mezinárodního společenství (ochrana lidských práv,
nešíření zbraní hromadného ničení)
– Od konce studené války relativizace významu státu jako
referenčního objektu – realizace akcí (bezpečnostních
opatření i konkrétních vojensko-bezpečnostních akcí)
pod záštitou nestátních referenčních objektů
– Základní charakteristikou těchto akcí je nadřazování
ochrany obecných hodnot (demokracie, lidských práv
atd.) nad princip respektování suverenity států
Příklady angažmá nestátních ref.
objektů
– Oživení Všeobecné deklarace lidských práv (OSN 1948) po
studené válce
– Rezoluce OSN (přijaté od konce studené války)
– Role dalších organizací (NATO, OBSE, EU)
– Operace Pouštní bouře (1990-1991)
– Genocida ve Rwandě (1994)
– Angažovanost mezinárodního společenství v bývalé
Jugoslávii
– Zásah v Kosovu (1999)
– Protiteroristická operace Trvalá svoboda v Afghánistánu (od
2001)
– Operace Irácká svoboda (2003)
Stát a jeho zájmy
– Světový politický systém je nejdůležitější část prostředí,
v němž konkrétní stát provádí svou zahraniční politiku
– Zájem představuje propojení objektivní reality v
podobě mezinárodního prostředí se subjektem
zahraniční politiky – státem (politikou)
• „zájem je hlavním ukazatelem směru, který pomáhá nalézt
cestu krajinou mezinárodní politiky“ (americký politolog a
teoretik národního zájmu H. Morgenthau)
– Pro označení racionálního vymezení zájmu v pojmech
moci, který musí stát sledovat k zajištění své existence,
se vžil výraz „národní zájem“
• Problém terminologický
• Problém obsahový
Stát a jeho zájmy
– Problém terminologický:
– Tři etapy chápání/vývoje zájmu státu:
• Dynastický zájem – propojen se zájmy panovníka
• Raison d´état (zájem státu) – státní zájmy jsou nadřazené
zájmům koruny, země, vladaře či lidí (kardinál Richelieu)
• Národní zájem – stát přebírá odpovědnost za obyvatele a
zodpovídá se jim
– Pojem národní zájem (national interest) se hojně
používá zejména v anglosaském prostředí
– Chápání pojmu: národní = státní zájem (vychází z
angloamerického jazykového a společensko-politického
kontextu); nikoliv národní zájem v etnickém smyslu
Stát a jeho zájmy
– Problém obsahový:
– Objektivně-subjektivní dvojznačnost národního zájmu:
• Objektivní charakter národního zájmu vyplývá ze
skutečnosti, že existuje obecný a trvalý cíl, v jehož
směru stát jedná
• Subjektivní charakter je určován tím, co daní
představitelé státu chápou jako důležité pro
zachování státu
Národní zájmy - vymezení
– Definice
• Národní zájem je soubor nejobecnějších požadavků státu
vyplývajících z jeho geografické pozice, historických zkušeností
a z aktuálních vztahů k jiným mocenským centrům
– Alternativní definice
• Národní zájem je v určitém časovém intervalu stálé zaměření
státu vzniklé na pozadí jeho vnitropolitické a
zahraničněpolitické situace, která podněcuje jeho elity, aby na
základě charakteru režimu, potřeb a hodnotové orientace
obyvatelstva stanovovaly určité pro stát důležité cíle a
usilovaly o jejich dosažení
Národní zájmy - vymezení
– Obhajoba národních zájmů je primárním důvodem a
zároveň prostředkem existence a fungování státu
– V klasickém pojetí je za klíčový (životní) národní zájem
státu pokládáno jeho politické i fyzické „přežití“
(zachování např. teritoria, fungujících institucí)
– V současnosti se jedná také o zajištění dalších aspektů
(např. stávající životní úrovně/welfare state,
ekonomického růstu či životního prostředí), nejde tedy
jen o zajištění vojenské bezpečnosti, ale také politické,
ekonomické, societální a ekologické)
Národní zájmy - členění
– Jedná se o komplexní pojem, který zahrnuje řadu cílů
vzájemně diferencovaných v teorii i praxi. Pro vnitřní
členění můžeme použít tři základní kritéria:
• Čas (dle délky trvání): trvalé/permanentní x proměnné,
krátkodobé, střednědobé, dlouhodobé
• Význam (dle obsahu): primární/životní x ostatní/druhotné
• Obecnost (dle tematického rozsahu): obecné a specifické
– Lze vymezit tři druhy „mezinárodních“ zájmů, neboli
skupin národních zájmů více států (tyto skupiny zájmů
jsou proměnné):
• Identické zájmy
• Komplementární zájmy
• Konfliktní zájmy
Národní zájmy - členění
Životní zájmy
(dlouhodobé, stálé)
Strategické zájmy
(proměnlivé,
relativně
krátkodobé)
Další významné
zájmy
Další významné
zájmy
(podpůrné,
proměnlivé)
(relativně
krátkodobé)
Strategické zájmy
Další významné
zájmy
Národní zájmy - členění
– Členění dle Bezpečnostní strategie ČR z roku 2011:
– Životní zájmy
• Jsou relativně stálé a neměnné, představují raison d´etat a na
jejich obhajobu je stát ochoten vynaložit veškeré dostupné
zdroje a prostředky (včetně použití ozbrojených sil).
Nejčastějšími životními zájmy je zachování suverenity, územní
celistvosti, politického systému, ochrana národa atd.
– Strategické a další významné zájmy
• Jejich naplňováním se usiluje o časově a sektorově omezenou
podporu naplňování životních národních zájmů. Nezávisí tedy
na nich existence státu. Strategické a další významné národní
zájmy procházejí neustálou modifikací reagující na měnící se
bezpečnostní prostředí a potřeby zajišťování bezpečnosti
státu (jsou tedy proměnlivé, krátkodobé, specifické)
Národní zájmy - členění
– Životní zájmy České republiky :
• Životním zájmem je zajištění svrchované existence,
územní celistvosti a politické nezávislosti ČR, zachování
všech náležitostí demokratického právního státu včetně
záruky a ochrany základních lidských práv a svobod
obyvatel. Ochrana životních zájmů státu a jeho občanů
je základní povinností vlády. Pro jejich zajištění a
obranu je ČR připravena využít všech legitimních
přístupů a použít všechny dostupné prostředky.
Národní zájmy - členění
– Strategické zájmy ČR jsou zejména :
• bezpečnost a stabilita, především v euroatlantickém prostoru
• prevence a zvládání místních a regionálních konfliktů a zmírňování
jejich následků
• zachování globální stabilizační role a zvýšení efektivnosti OSN
• posilování soudržnosti a efektivnosti NATO a EU a zachování funkční
a věrohodné transatlantické vazby
• naplňování strategického partnerství mezi NATO a EU, včetně
posilování jejich spolupráce při komplementárním rozvíjení
obranných a bezpečnostních schopností
• rozvíjení role OBSE v oblasti prevence ozbrojených konfliktů,
demokratizace a posilování vzájemné důvěry a bezpečnosti
• udržení funkčního a transparentního režimu kontroly konvenčního
zbrojení v Evropě
Národní zájmy - členění
– Strategické zájmy ČR jsou zejména :
• podpora a rozvoj regionální spolupráce
• podpora mezinárodní stability prostřednictvím spolupráce s
•
•
•
•
•
partnerskými zeměmi
podpora demokracie, základních svobod a principů právního
státu
zajištění vnitřní bezpečnosti a ochrany obyvatelstva
zajištění ekonomické bezpečnosti ČR a posilování
konkurenceschopnosti ekonomiky
zajištění energetické, surovinové a potravinové bezpečnosti
ČR a adekvátní úrovně strategických rezerv
prevence a potlačování bezpečnostních hrozeb ovlivňujících
bezpečnost ČR a jejích spojenců
Další významné zájmy
– Mezi další významné zájmy zejména patří :
• snižování kriminality s důrazem na hospodářskou kriminalitu
• vytváření podmínek pro tolerantní občanskou společnost,
•
•
•
•
potlačování extremismu a jeho příčin
zvyšování efektivity a profesionality státních institucí a
soudnictví, a v této souvislosti posilování spolupráce veřejné
správy s občany a podnikajícími fyzickými a právnickými
osobami
rozvoj občanských sdružení a nevládních organizací působících
v oblasti bezpečnosti
posilování veřejné informovanosti a aktivního podílu občanů
na zajištění bezpečnosti
vědecko-technický rozvoj s důrazem na nové technologie s
vysokou přidanou hodnotou inovace
Další významné zájmy
– Mezi další významné zájmy patří:
• rozvíjení technických a technologických schopností
při zpracování a přenosu utajovaných a citlivých
informací s důrazem na jejich ochranu a dostupnost
• ochrana životního prostředí
Národní zájmy – základní přístupy
– Liberalismus:
• Základem mezinárodních vztahů je jedinec/sociální skupina (ne
stát; ten představuje souhrn těchto jednotek). Vnitřní politika
má velký vliv na zahraniční politiku. Mezinárodní prostředí se
může měnit
– Marxismus:
• Základem mezinárodních vztahů je společenská třída, nikoliv stát
• Oba směry chápou národní zájem spíše jako projekci zájmů
(nejvlivnějších) sociálních skupin než státu jako jednolitého
aktéra
– Feminismus:
• Pohlíží na národní zájem jako na abstraktní princip, který
upřednostňuje prosazování maskulinních charakteristik (obrana
teritoria, konfliktní charakter mezinárodních vztahů, nezávislost
státu) před femininními (spolupráce, solidarita)
Národní zájmy – základní přístupy
– Realistická škola mezinárodních vztahů:
– Klíčový pojem realistické školy mezinárodních vztahů
• (anarchie – moc – konflikt – stát/státocentrismus –
protichůdné/národní zájmy)
• Jedná se o zájem státu, jehož realizace povede ke zvýšení
jeho mocenského postavení
• Národní zájem státu je objektivně dán a politické elity by
měly za všech okolností usilovat o jeho uskutečnění
• Stát je pokládán za racionálně jednajícího aktéra (realitu
můžeme poznat, ale ne radikálně změnit)
Národní zájmy - vymezení
– Míra objektivity národního zájmu a význam
vnitrostátních subjektů při konstituování národního
zájmu
Teoretický
přístup
Míra objektivity/ subjektivity
národního zájmu
Relevance
vnitrostátních subjektů
při formování
národního zájmu
Realismus
Jednoznačně objektivní
Žádná
Liberalismus
Objektivní i subjektivní prvky
Vysoká
Marxismus
Subjektivní s objektivním
prvkem
Zcela rozhodující
Národní zájmy - shrnutí
Moc státu
• Hans Morgenthau („Politics Among Nations, 1948“) hodnotí
moc státu podle těchto kritérií:
• I. MATERIÁLNÍ FAKTORY MOCI:
– a) geografická poloha jako nejstabilnější faktor moci státu
– b) přírodní zdroje měřené jako schopnost samozásobování či
soběstačnosti
– c) průmyslová kapacita
– d) vojenská připravenost, která je aktuálním vyjádřením
předcházejících faktorů, (stupeň vojenské připravenosti je dán
technologickými inovacemi ve zbrojení, kvalitou velení a
kvalitou i kvantitou ozbrojených sil)
– e) kvantita populace
Moc státu
• II. DUCHOVNÍ FAKTORY MOCI:
– f) kvalitativní stránka populace
– g) kvalita vlády, zejména úroveň zahraniční politiky (reálná
schopnost vlády využít materiální potenciál země v zahraniční
politice, jak dokáže uvádět do souladu potenciál a cíle
zahraniční politiky a jak dokáže zajistit podporu domácí a
zahraniční veřejnosti své zahraniční politice)
– h) úroveň diplomacie (kvalita kádrů a schopnost vymezit
národní zájmy a prosazovat je v praktické zahraniční politice)
– i) úroveň vojenských kádrů
– j) národní morálka, která je výrazem stupně odhodlání
veřejnosti podporovat národní zájmy
Vojenská připravenost
– Popisuje vojenskou sílu státu, kvalitu a kvantitu jeho
ozbrojených sil
– Cílem státu je vybudování takového vojenského potenciálu,
který by byl dostačující ke schopnosti obhájit a prosadit své
národní zájmy, avšak zároveň takového, který by příliš
nezatěžoval nebo nepodvazoval ostatní sféry života státu
(především sféru ekonomickou – viz SSSR, Severní Korea
aj.)
– Čína 1.6 mil.
– Indie 1.3 mil.
– Severní Korea 1 mil
– Pákistán 620 tis.
– Jižní Korea 560 tis.
– Turecko 550 tis.
– USA 520 tis., Vietnam 450 tis., Rusko 400 tis., Írán 350 tis.
Bezpečnostní a obranná politika státu
Národní (bezpečnostní) zájmy a role ozbrojených sil
Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost
Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.2.00/28.0326