Transcript USA a KANADA
• • • • • • •
SEVERNÍ AMERIKA
RZS 104-105, AS 124-125, ADS 138
Vymezení Ameriky je nejednotné
Vpravo je ve 3 odstínech zelené barvy vyznačen světadíl Severní Amerika (včetně Střední Ameriky a Karibiku).
Do subkontinentu Severní Amerika se často řadí státy USA, Kanada a Mexiko (+ Grónsko, Saint Pierre a Miquelon a Bermudy). USA,CAN, MEX jsou členy organizace NAFTA ( North American Free Trade Agreement ) a tvoří tak jeden hospodářský prostor.
Fyzickogeografickou hranici mezi Severní a Střední Amerikou tvoří Tehuantepecká šíje v Mexiku.
Do makroregionu Severní Amerika se často řadí jen USA a Kanada (vpravo na mapě světle zelená barva) . Tento region bývá označován také jako ANGLOAMERIKA . Provincie Québec však bývá označována jako FRANKOAMERIKA.
V TÉTO PREZENTACI JE VYMEZENA SEVERNÍ AMERIKA jako 2 STÁTY – USA a KANADA. (učebnice Regionální zeměpis světadílů str. 104 a 105)
1 – vymezení Severní Ameriky
.
USA
a
KANADA
– členitost
(vyhledejte v atlase názvy pro oceány (1-3), průlivy (4-6), zálivy (7-10), moře(11-16)– pravý dolní roh obdélníku s číslem geografický objekt lokalizuje)
1 11 4 7 16 15 3 2 – obecně zeměpisná mapa Severní Ameriky 10 14 8 5 6 13 9 12 2 OCEÁNY (1-3):
1 TICHÝ OCEÁN 2 ATLANTSKÝ OCEÁN 3 SEVERNÍ LEDOVÝ OCEÁN
PRŮLIVY(4-6):
4 5 BERINGŮV PRŮLIV HUDSONŮV PRŮLIV 6 DAVISŮV PRŮLIV
ZÁLIVY (7-10):
7 ALJAŠSKÝ ZÁLIV 8 9 MEXICKÝ ZÁLIV ZÁLIV SV.VAVŘINCE 10 HUDSONŮV ZÁLIV
MOŘE (11-16):
11 12 13 14 15 16 BERINGOVO MOŘE SARGASOVÉ MOŘE LABRADORSKÉ MOŘE BAFFINOVO MOŘE BEAUFORTOVO MOŘE ČUKOTSKÉ MOŘE
BERINGŮV PRŮLIV
AS 112 – POJMENUJTE SVĚTADÍLY (STÁTY,POLOOSTROVY) , KTERÉ ODDĚLUJE a OCEÁNY(MOŘE), KTERÉ SPOJUJE
• • • • • • •
odděluje Asii a Ameriku odděluje Rusko a USA odděluje Čuko tku (RUS) a Aljašku (USA) odděluje nejvýchodnější bod Asie (Děžněvův mys*) a nejzápadnější bod Ameriky (mys prince Waleského) spojuje Severní ledový oceán a Tichý oceán spojuje Čukotské moře (SL) a Beringovo moře (T) široký 85 km, hluboký až 52m
3 – satelitní snímek Beringova průlivu (NASA), přibližně v půli průlivu se nacházejí
Diomédovy ostrovy, Velký Diomédes
patří
Rusku
a
Malý Diomédes
patří
USA,
Mezi ostrovy (3 km od sebe) prochází státní hranice i mezinárodní datová hranice.
Jaký má den Velký Diomédes, když ho pozorujete z Malého D. v neděli v poledne?
* též Děžňovův
13
USA
a
KANADA
– POLOOSTROVY A OSTROVY (vyhledejte v atlase názvy pro poloostrovy (1-5), ostrovy (6-12) a souostroví (13-16)– pravý dolní roh obdélníku s číslem geografický objekt lokalizuje)
4 11 10 8 3 9 7 6 .
2 – obecně zeměpisná mapa Severní Ameriky 1 2 12 14 5 15 16 POLOOSTROVY (1-5):
1- LABRADOR (CAN) 2 NOVÉ SKOTSKO (CAN) 3- BOOTHIA (CAN) 4 ALJAŠKA (USA) 5- FLORIDA (USA)
OSTROVY (6-13):
6 GRÓNSKO (DNK) 7 BAFFINŮV OSTROV (CAN) 8- VIKTORIIN OSTROV (CAN) 9 ELLESMERŮV O. (CAN) 10- DEVON (CAN) 11- VANCOUVER (CAN) 12- NEWFOUNDLAND (CAN)
SOUOSTROVÍ (6-13):
13- ALEUTY (USA) 14- FLORIDA KEYS (USA) KEY WEST (největší ostrov) 15- BAHAMY (BHS) 16- BERMUDY (GBR)
GRÓNSKO
• • • • • • •
Největší ostrov světa
rozloha – 2,17 mil.km² 57 tisíc obyvatel
Závislé území Dánska
Autonomní součást Dánského království (hlavou státu dánská královna) Vlastní vláda a parlament
1973-1985 součást ES Nyní zámořské teritorium EU (není členem EU)
4 – politická mapa Grónska (zdroj CIA World Factbook), hlavní město Nuuk
KANADSKÉ ARKTICKÉ SOUOSTROVÍ
Rozloha přes 1,4 mil. km², 36 563 ostrovů!
Z 10 největších kanadských ostrovů zde leží 9 (CAN 4 – Newfoundland) CAN 1 (W5) – Baffinův (NU) CAN 2 (W8) – Viktoriin (NU,NT) CAN 3 (W10) – Ellesmerův (NU) CAN 5 (W24) – Banksův (NT) CAN 6 (W27) – Devon (NU) CAN 7 (W32) – Axel Heibergův (NU) CAN 8 (W33) – Melvillův (NU,NT) CAN 9 (W34) – Southampton (NU) CAN 10 (W40) – o.prince Waleského (NU) •NU – teritorium Nunavut •NT – Severozápadní teritoria
Vyhledejte 9 výše uvedených ostrovů v mapce vlevo. Vyhledejte 10 největších ostrovů Kanady v atlase (AS126), pokuste se je lokalizovat na slepé mapě.
5 – Kanadské arktické souostroví
USA
a
KANADA
– POVRCH (vyhledejte v atlase názvy pro nížiny (1-4) a pohoří (5-12) – pravý dolní roh obdélníku s číslem geografický objekt lokalizuje)
6 7 5 11 11 11 10 5 5 9 9 8 5 9 5 1 2 4 12 3 .
2 – obecně zeměpisná mapa Severní Ameriky NÍŽINY (1-4):
1 ARKTICKÁ (CAN) 2 3 POBŘEŽNÍ (USA) ATLANTSKÁ (USA) 4 MISSISSIPPSKÁ (USA)
POHOŘÍ(5-12):
5- KORDILLERY (6194) 6 ALJAŠSKÉ HORY(6194) 7- ST.ELIAS MOUNTAINS (5951) 8- SIERRA NEVADA (4418) 9 10 SKALNATÉ HORY (4399) KASKÁDOVÉ POHOŘÍ (4392) 11 POBŘEŽNÍ PÁSMO (4041) 12 APPALAČSKÉ POHOŘÍ (2037) U každého pohoří je v závorce uvedena maximální výška – dohledejte v atlase název hory a její polohu (USA-stát, CAN provincie nebo teritorium).
USA
a
KANADA
– nejvyšší hory významných pohoří RZS 104-105, AS 124-125, ADS 138 - ŘEŠENÍ Nejvyšší hora
Mount McKinley Mount Logan** Mt.Whitney
Mt.Elbert
Mt.Rainier
Mt.Waddington
Mt.Mitchell
pohoří
Aljašské hory * Saint Elias Mountains Sierra Nevada Skalnaté hory Kaskádové pohoří Pobřežní pásmo Appalačské pohoří
Výška (m n. m.) Stát USA, provincie či teritorium CAN
6194 5951 4418 4399 4392 4041 2037 USA (Aljaška) CAN (Yukon) USA (Kalifornie) USA (Colorado) USA (Washington) CAN (Britská Kolumbie) USA (Severní Karolína) * Kordillery, ** též Mount Pierre Elliott Trudeau
MOUNT McKINLEY
– nejvyšší hora Severní Ameriky
•
Používán název Mount
McKinley
(25.prezident USA William McKinley 1897-1901) i *Denali (Denali je i název pro národní park, ve kterém se hora nachází)
•
*Státní komise pro geografické
názvy používá název McKinley,
Aljašská komise pro geografické
názvy používá název Denali. 6 – Denali – Mount McKinley, nejvyšší bod USA a Severní Ameriky - 6194
9
USA
a
KANADA
– vodstvo - řeky (vyhledejte v atlase názvy pro řeky (1-12)– pravý dolní roh obdélníku s číslem geografický objekt lokalizuje)
10 11 8 8 8 12 2 1 3 6 1 5 4 7 ŘEKY(Atlantský oceán1-7):
1- MISSISSIPPI 2- MISSOURI 3- ARKANSAS 4- OHIO 5- TENNESSEE 6- RIO GRANDE 7 ŘEKA SV. VAVŘINCE
ŘEKY(Severní ledový oceán 8):
8- MACKENZIE (-SLAVE, ATHABASKA)
ŘEKY(Tichý oceán 9-13):
9- YUKON 10- COLUMBIA 11- SNAKE 12- COLORADO
.
2 – obecně zeměpisná mapa Severní Ameriky
MISSISSIPPI
KTERÝMI STÁTY USA PROTÉKÁ? (AS126) Najděte největší města a přístavy na Mississippi, ke každému městu uveďte stát. Najděte přítoky řeky Mississippi, které se jmenují jako některý ze států USA.
• • • • •
MISSISSIPPI (-MISSOURI) – 6212 km (W4)
Delší jsou pouze : Amazonas (-Ucayali,-Apurímac), Nil ( Kagera) a Chang Jiang Teče od severu k jihu a převážně tvoří hranici mezi státy USA Minnesota, Wisconsin, Iowa, Illinois, Missouri, Kentucky, Arkansas, Tennessee, Mississippi, Louisiana
Města a přístavy: Minneapolis Saint Paul (MN), St.Louis (MO), Memphis (TN), Baton Rouge (LA),
New Orleans (LA)
7 – Řeka Mississippi, její přítoky a povodí
ŘEKY SEVERNÍ AMERIKY – test – Vytvořte správné dvojice – ke každé řece přiřaďte správnou charakteristiku
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 řeka
Colorado Columbia Hudson Mackenzie Mississippi Missouri Potomac Rio Grande St.Lawrence River Yukon
A B C D E F J G I H charakteristika
leží na ní vodní elektrárna Grand Coulee (W5) nejdelší řeka Severní Ameriky největší přítok nejdelší řeky USA odvádí vodu z Velkých jezer protéká hlavní městem USA tvoří hranici mezi státy New York a New Jersey v NYC tvoří hranici mezi Texasem a Mexikem ústí do Beaufortova moře vytvořila Grand Canyon zprava přijímá přítok Klondike
ŘEKY SEVERNÍ AMERIKY – řešení – Vytvořte správné dvojice – ke každé řece přiřaďte správnou charakteristiku
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 řeka
Colorado Columbia Hudson Mackenzie Mississippi Missouri Potomac Rio Grande St.Lawrence River Yukon
I F E H A B J D C G charakteristika
vytvořila Grand Canyon leží na ní vodní elektrárna Grand Coulee (W5) tvoří hranici mezi státy New York a New Jersey v NYC ústí do Beaufortova moře nejdelší řeka Severní Ameriky největší přítok nejdelší řeky USA protéká hlavní městem USA tvoří hranici mezi Texasem a Mexikem odvádí vodu z Velkých jezer zprava přijímá přítok Klondike
USA
a
KANADA
– vodstvo - jezera (vyhledejte v atlase názvy pro jezera (1-12)– pravý dolní roh obdélníku s číslem geografický objekt lokalizuje)
8 9 10 12 11 7 1 3 2 4 5 6 „ VELKÁ JEZERA “:
1 HOŘEJŠÍ 2 3 HURONSKÉ MICHIGANSKÉ 4 ERIJSKÉ 5- ONTARIO
DALŠÍ JEZERA USA:
6- OKEECHOBEE 7 VELKÉ SOLNÉ JEZERO
DALŠÍ JEZERA KANADY:
8 VELKÉ MEDVĚDÍ 9 VELKÉ OTROČÍ 10- ATHABASKA 11 WINNIPEŽSKÉ 12-MANITOBA
.
2 – obecně zeměpisná mapa Severní Ameriky
VELKÁ JEZERA
• •
NA HRANICI USA-CAN MICHIGAN
– jediné jen v USA (W5-58 tis. km²) , město Chicago
• • • • •
HOŘEJŠÍ
– největší v Americe (W2 82 tis. km²), největší sladkovodní (W1)
HURONSKÉ
– (W4-60 tis. km²)
ERIJSKÉ
– města Buffalo, Cleveland
ONTARIO
– město Toronto Vodu z jezer odvádí řeka Sv. Vavřince (Saint Lawrence River)
8 – „VELKÁ JEZERA“ – Hořejší (Superior), Huronské, Michiganské, Erijské a Ontario
NIAGARSKÉ VODOPÁDY
• • •
mezi jezery
Erie
a
Ontario
na řece Niagara
výška 52 m
•
města : Niagara Falls
(Ontario – CAN)
Niagara Falls
(New York – USA) 9 – Niagarské vodopády
AMERIKA
– zdroje 1
• http://cs.wikipedia.org/ Obr.1 - [cit. 2013-02-03]. < http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Mapa_de_Am%C3%A9rica_del_Norte.png
> . Licence: Creative Commons Attribution ShareAlike 3.0, Autor: Maulicioni Obr.2- [cit. 2013-02-03].
< http://commons.wikimedia.org/wiki/File:North_America_laea_relief_location_map.jpg
> . Licence: Creative Commons Attribution ShareAlike 3.0, Autor: Uwe Dedering Obr.3 - [cit. 2013-02-03]. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Bering_Strait.jpeg
> . Licence: Public domain, Autor: Ævar Arnfjörð Bjarmason (Původní zdroj : PD-USGov-NASA) Obr.4 - [cit. 2013-02-03]. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Greenland-CIA_WFB_Map.png
> . Licence: Public domain, Autor: Hoshie (Původní zdroj : CIA World Factbook) Obr.5 - [cit. 2013-02-03]. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Canadarcticislands.gif
> . Licence: Public domain, Autor: Timvasquez Obr.6 - [cit. 2013-02-03]. < http://en.wikipedia.org/wiki/File:Denali_Mt_McKinley.jpg
> . Licence: Public domain, Autor: RedWolf (Původní zdroj : PD-USGov-NPS) Obr.7- [cit. 2013-02-03]. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Mississippi_watershed_map_1.jpg
> . Licence: Creative Commons Attribution ShareAlike 3.0, Autor: Jon Platek Obr.8 - [cit. 2013-02-03]. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Grlakes_lawrence_map.png
> . Creative Commons Attribution ShareAlike 2.5 Generic, Autor: Kmusser (Původní zdroj : USGS) Obr.9 - [cit. 2013-02-03]. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Niagara_Falls_USA-CANADA.jpg
> . Creative Commons Attribution ShareAlike 3.0, Autor: Ĉiuĵaŭde
AMERIKA –
zdroje 2
• • • • • • • • • • Wikipedie, otevřená encyklopedie. [on-line]. [cit. 2013-02-03]. Dostupné z WWW: http://cs.wikipedia.org/ Amerika. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Amerika > Beringův průliv -< http://cs.wikipedia.org/wiki/Bering%C5%AFv_pr%C5%AFliv/ > Kanadské arktické souostroví -< http://cs.wikipedia.org/wiki/Kanadsk%C3%A9_arktick%C3%A9_souostrov%C3%AD > Mississippi-< http://cs.wikipedia.org/wiki/Mississippi_%28%C5%99eka%29 > Velká jezera-< http://cs.wikipedia.org/wiki/Velk%C3%A1_jezera/ > Niagarské vodopády-< http://cs.wikipedia.org/wiki/Velk%C3%A1_jezera/ >
http://cs.wikipedia.org/wiki/ISO_3166-1 - kódy států http://en.wikipedia.org/wiki/Lists_of_countries
• • • • • • • • Bičík, Ivan a kol. Regionální zeměpis světadílů. Učebnice zeměpisu pro střední školy. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, s. r. o., 2003. 1. vydání, ISBN 80-86034-43-7 Anděl, Jiří ; Mareš, Roman. „Nový svět“ – Amerika a Oceánie. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, s. r. o.,2000. 1.vydání, ISBN 80-7182-113 6 Bičík, Ivan a kol. Makroregiony světa. Regionální geografie pro gymnázia. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, s. r. o., 2010. 1. vydání, ISBN 978-80-86034-78-2 Valenta, Václav a kol. Maturita ze zeměpisu. Studijní příručka pro maturanty. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, s. r. o., 2000. 1. vydání, ISBN 80-86034-44-5 Kašparovský. Karel. Zeměpis II. v kostce pro SŠ
.
Praha: Nakladatelství FRAGMENT,s. r. o.,2008.1. vydání, ISBN 978-80-253-0585-0 Klímová, Eva. Školní atlas světa. Praha: Kartografie Praha, a. s., 2004. 1. vydání, ISBN 80-7011-730-3 Hanus, Martin; Šídlo, Luděk. Školní atlas dnešního světa. Nakladatelství Terra, s. r. o. 2011. 1. vydání. ISBN 978-80-902282-6-9 Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Alois Studenovský.