Transcript Hydrologie

Hydrosféra
Hydrosféra – vodní obal Země
Voda povrchová, podpovrchová a voda v atmosféře

Studiem hydrosféry se zabývá vědní obor – Hydrologie
Co všechno je myšleno vodou povrchovou a podpovrchovou?
Rozložení vodstva na Zemi
Řeky, jezera a
podzem ní vody
1%
Ledovce a sníh
2%
Atm osféra
0% (0,001%)
Oceány a m oře
97%
Světový oceán vs. pevnina


Z celkové plochy povrchu Země tvoří 71% světový oceán a 29% pevnina.
Rozdělení oceánů a pevnin na zemském povrchu je nerovnoměrné
Zdroj 1
Koloběh vody na zemi
Velký oběh vody – výměna vody mezi oceánem a pevninou
 Malý oběh vody- probíhá buď nad oceány nebo nadř pevninami
Umíte vysvětlit jak tyto oběhy fungují?

Zdroj 2
Světový oceán


Světový oceán = všechny oceány a moře
Má rozlohu 361 mil.km2
Které 4 oceány jej tvoří a jak jdou velikostně za sebou od největšího?
-
Tichý oceán 178 mil.km2 ( Mariánský příkop 11km)
Atlantský oceán 91,5 mil.km2 ( Portorický příkop 9 km)
Indický oceán 76 mil.km2 ( Sundský příkop 7,5 km)
Severní ledový oceán 14,7 mil.km2 ( Grónské moře 5,5 km)

Moře – jsou součástí oceánů,
vnikají do pevniny nebo jsou od
oceánů odděleny řetězem ostrovů.
-
okrajová ( Beringovo m., Severní
m.),
vnitřní ( Středozemní m., Černé
nebo Rudé m.)
-

Zálivy – menší části oceánů nebo
moří vnikající do pevniny (
Biskajský, Botnický, Mexický z.)

Průlivy – zúžené části moří nebo
oceánů mezi pevninou, nebo mezi
souší a ostrovy ( Bospor,
Dardanely, Mosambický p.)
Zdroj 3
Zdroj 4
Vlastnosti mořské vody

Salinita = Slanost – obsah
minerálních látek na 1kg mořské
vody, udává se v promile, průměrná
salinita je 35‰ (hl.chloridy a
sírany)
Čím je salinita ovlivňována?
 Výparem, srážkami, přítokem říční
vody, zamrzáním, pohyby mořské
vody

Brakická voda – smíšená voda v
ústí řek, vrstva sladké vody spočívá
na slané vodě. Proč?
Zdroj 5

Hustota – závisí na teplotě, salinitě a tlaku. Se vzrůstajícím tlakem a salinitou
se zvyšuje, s rostoucí teplotou snižuje. Nejmenší hustota je v tropických
oblastech a největší v polárních mořích.

Barva – závislá na obsahu organických a minerálních látek.
Baltské a Severní moře – mají zelenou barvu, voda je bohatá na plankton,
moře chudá na plankton mají barvu modrou
Žluté moře ?
Rudé moře ?

-
Teplota – závisí na zeměpisné šířce a hloubce vody
oceán je rezervoárem tepla pohlcuje až 85% dopadajícího slunečního záření
horizontální vs. vertikální přenos tepla (mořské proudy vs.konvekční
proudění)
mořská voda zamrzá při teplotách nižších než 0°C
Pohyby mořské vody



-
-
Mořské dmutí – Slapové jevy- příliv a
odliv
Vlnění – eolitické vlivy, výška vlny závisí
na velikosti vodní plochy, př. Baltské
moře max.5m, Atlantský oceán až 25m,
erozivní účinky. Vulkanická a zemětřesná
činnost- tsunami
Mořské proudy – přenos vodních mas horizontální a vertikální – regulace teploty
vody v oceánech, vliv na podnebí,
příčinou vzniku je cirkulace atmosféry
teplé vs. studené mořské proudy
Golfský proud, Kuro-šio, Mosambický
proud x Labradorský proud, Oja-šio,
Západní příhon
Zdroj 6
Vody pevnin
Pocházejí ze srážek, tajícího sněhu a
ledu, z podzemních vod, které
vytékají na povrch ve formě
pramenů.
Vodní toky – místem vzniku je
pramen- vývěr podzemní vody na
povrch, vznikají menší toky které se
spojují v řeky.
Říční síť – soustava vodních toků na
určitém území, v říční síti se
rozlišuje hlavní tok a jeho přítoky.
Povodí – základní hydrologická
jednotka, území ze kterého vodní
tok odvádí povrchovou i
podpovrchovou vodu
Zdroj 7
Rozvodí – hranice mezi jednotlivými povodími
Rozvodnice – myšlená čára vyznačující hranici mezi sousedními povodími
Úmoří – území tvořené povodími vodních toků, které odvádějí vodu do stejného
moře. Hranici mezi úmořími tvoří hlavní rozvodnice.
Které řeky protékají ČR a ke kterým úmořím patří?
Zdroj 8
Podle čeho hodnotíme vodní toky??


Délka toku – vzdálenost od pramene
k ústí do moře, nebo k soutoku s
jiným tokem
Průtok – množství vody které proteče
průtočným profilem za sekundu
(počítá se jako součin průtočné plochy
S a průměrné rychlosti proudění v
Q = S.v)
-
Největší délku toku a průtoky na světě
mají řeky Amazonka, Kongo, Chang
Jiang, Orinoco, Jenisej, Mississippi

Režim odtoku – změny průtoku
během roku, je závislý na podnebí,
geologickém podloží, na georeliéfu a
zdrojích ze kterých je vodní tok
zásobován
– řeky s rovníkovým režimem
(vyrovnaný), řeky s vysokohorským
režimem ( největší v době tání sněhu)
Zdroj 9, řeka Amazonka
Typy řek podle odtokového režimu
Horké a subtropické podnebí





rovníkový typ (např. Amazonka, Kongo, Orinoko)
monzunový typ (např. Mekong, Iravadi, Salwin, Senegal, Gambia)
polopouštní typ (např. Amudarja, Eufrat, Tigris, Syrdarja, Jordán)
pouštní typ
středomořský typ - fiumare (např. Tibera, Tajo, Guadalquiviri, Arno)
Mírný pás


seinský (např. Seina, Temže, Severn, Temže, Seina, Loira, Garonne)
oderský (např. Odra, Labe, Tisa, Mosela, Vezera, Visla, Odra)


východoevropský (např. Volha, Don, Ural, Dněpr, Dněstr)
severoamerický (např. Hudson, Mississippi)
Studené podnebí


vysokohorský (např. Rhôna, Pád, Dunaj, horní Rýn, Columbia,
Pád, kavkazské a himalájské toky)
subpolární (např. Lena, Yucon, Mackenzie, Pečora, Ob, Jenisej,
Lena, Indigirka, Kolyma)
Jezerní typ

(např. Něva, řeka sv. Vavřince, střední Rýn)

Rovníkový typ (amazonský)
Roční chod odtoku - Kongo
% ročního odtoku
12
10
8
6
4
2
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
měsíce
Monzunový typ (mekongský)
Roční chod odtoku - dolní tok Huang-He
% ročního odtoku

20
18
16
14
12
10
8
6
4
2
0
Jan Feb Mar Apr May Jun Jul
měsíce
Zdroj 10
Aug Sep Oct Nov Dec
Západoevropský typ
(seinský)
Roční chod odtoku - Seina (Paříž)
% ročního odtoku

18
16
14
12
10
8
6
4
2
0
I
II
III
IV
V
VI
VII
VIII
IX
X
XI
XII
měsíce
Východoevropský typ
(volžský)
Roční chod odtoku - Volha
30
% ročního odtoku

25
20
15
10
5
0
Jan Feb Mar Apr May Jun Jul
měsíce
Zdroj 10
Aug Sep Oct Nov Dec

Jezero – přirozená sníženina
zemského povrchu vyplněná
vodou, jezera tvoří 0,5% zásob
sladké vody na zemi
Jaká jezera podle způsobu vzniku
znáte?
-
-
Vulkanická a tektonická – vzniklá
působením endogenních sil
Ledovcová, krasová a pobřežní –
vzniklá působením exogenních sil
Jezera smíšeného původu – vzniklá
endogenními procesy a později
přemodelována exogenními
pochody
Největší Kaspické moře, nejhlubší
Bajkal
Aralské jezero – problémy s
vysycháním
Proč?
Zdroj 11

Bažiny – půda prosycená vodou,
vznikají za příhodných
klimatických podmínek- množství
srážek větší než výpar.

Rašeliniště – vznikají v jezerních
pánvích a na rozvodí řek. Zarůstají
rašeliníkem a mechy.

Slatiniště – vznikají v okolí vývěrů
podzemních vod nebo v oblasti
říčních ramen a zarůstají
vlhkomilným rostlinstvem(ostřice,
rákos).
Zdroj 12
Umělé vodní nádrže
Rybníky
 Průtočné
 Pramenité
 Nebeské
Přehradní nádrže
 Ochranné
 Zásobní
 Vyrovnávací
Zdroj 13
Zdroj 14
Podpovrchové vody



Půdní voda – voda obsažená v půdních pórech
Podzemní (spodní) voda – vyplňuje pukliny a dutiny po
nepropustnou vrstvu půdy, vytváří hladinu podzemní vody
Krasová podzemní voda – zvláštní typ podzemní vody ve
vápencích a dolomitech

Artézská studna
Umíte vysvětlit princip
fungování artezské studny?
Zdroj 15

Termální prameny (37-50°C),
vřídla (nad 50°C), gejzíry
Zdroj 16
Zdroje

KAŠPAROVSKÝ, K. Zeměpis I. v kostce. 1. vyd., Brno: Fragment, 2003. 139 s. ISBN
80-7200-252-X

Školní atlas světa. 1. vyd.,Praha: Kartografie PRAHA, 2005. 32 s. ISBN 80-7011-730-3
Obrázky:
•
Zdroj 1: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Whole_world_-_land_and_oceans_12000.jpg
•
Zdroj 2: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Watercycleczechhigh.jpg
•
Zdroj 3: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:NASA_NorthSea1.jpg
•
Zdroj 4: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Bay_of_Biscay_map.png
•
Zdroj 5: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Dead_sea_newspaper.jpg
•
Zdroj 6: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Golfstream.jpg
•
Zdroj 7: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Odra,_Ostrava-Koblov.jpg
•
Zdroj 8: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Odra-mapa.png
•
Zdroj 9 http://www.panoramio.com/photo/9390524







Zdroj 10: http://www.svp.muni.cz/download.php?docId=477
Zdroj 11: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Aral_Sea_1989-2008.jpg
Zdroj 12: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:L%C3%BCtt-Witt_Moor-2.jpg
Zdroj 13:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Kocl%C3%AD%C5%99ov_a_Velk%C3%BD_Tis%C3%B
D.JPG
Zdroj 14: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:%C5%A0ance_panorama.jpg
Zdroj 15: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Artesian_Well.png
Zdroj 16: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Islande_source_Deildartunguhver.jpg