Transcript Pedosféra - Integrovaná střední škola technická Vysoké Mýto

Název školy
Integrovaná střední škola technická, Vysoké Mýto, Mládežnická 380
Číslo a název projektu
CZ.1.07/1.5.00/34.0374
Inovace vzdělávacích metod EU - OP VK
Číslo a název klíčové aktivity
III/2 inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Autor
Bc. Tomáš Černý
Číslo materiálu
VY_32_INOVACE_CAP_1S1U_ČE_16_18
Název
Pedosféra
Druh učebního materiálu
Výkladová prezentace PowerPoint s komentářem učitele
Předmět
Člověk a příroda
Ročník
První
Tématický celek
Ekologie
Anotace
Vznik půd a jejich druhy
Metodický pokyn
Materiál slouží k výkladu nové látky a následnému pochopení vzájemných souvislostí
(30 min.)
Klíčová slova
Půda, hornina, humus, černozem, červenozem, hnědozem
Očekávaný výstup
Žáci budou znát vznik půd a jejich druhy
Datum vytvoření
19.3.2014
PEDOSFÉRA
- půdní obal Země
- vznikl přeměnou svrchní části zemské kůry působením
organismů za účasti vzduchu, vody a slunečního záření
- leží na styku s litosférou, atmosférou, hydrosférou,
biosférou a socioekonomickou sférou
- tyto geosféry podmiňují v pedosféře pochody vedoucí k
její vertikální a horizontální diferenciaci
ŘEZ PLANETOU
PŮDA
- trojrozměrný výřez pedosféry od jejího povrchu
( pokryvného humusu) až po podložní mateční
horninu
- je základním výrobním prostředkem pro zemědělství
a lesnictví
- nejdůležitější vlastností je úrodnost
Úrodnost
- schopnost poskytovat rostlinám dostatečné
množství vody, živin a vzduchu a tím zajistit jejich
úrodu
- přirozená – bez zásahu člověka ( dána typem půd)
- kulturní – vznik kultivací přírodních půd
( obdělávání, hnojení, zavlažování)
PŮDNÍ HORIZONT
Působením času vznikají půdní horizonty, které pozorujeme na půdním profilu:
horizont A – tmavý, bohatý na organické látky – humus (zbytky organismů)
horizont B – hnědě-žlutá barva, bohatý na minerální látky
horizont C – kamenitý, jílovitý přechod kpodložní mateční hornině
SLOŽENÍ PŮDY
1) Pevné anorganické složky půdy
- úlomky nerostů a hornin
2) Půdní roztok
- půdní voda s rozpuštěnými minerálními a
organickými látkami
3) Půdní vzduch
- složen z dusíku, kyslíku, oxidu uhličitého
4) Humus
- zbytky odumřelého rostlinstva a živočišstva v
různém stupni rozkladu
5) Půdní edafon
- půdní organismy – rostlinné
- živočišné
DRUHY PŮD
- dělení dle zrnitosti = velikosti částic
1) Půdy lehké ( písčité)
- lehce obdělatelné, nedostatek jílovitých částic
- dobře propouští vodu, obsahují málo humusu
2) Půdy středně těžké ( hlinité)
- středně obdělatelné, výhodné pro zemědělství
- výskyt v nížinách, podobný podíl písku a jílu
3) Půdy těžké ( jílovité)
- nesnadno obdělatelné, nadbytek jílovitých částic
- hůře propustné pro vodu a vzduch
DRUHY PŮD
písčitá, hlinitá a jílovitá půda
Chemické složení a půdní reakce
- jsou další vlastnosti půdy
- je určována aktivitou volných iontů H+ a OH- v roztoku
1) Půdy neutrální – hodnoty ph okolo 7
2) Půdy kyselé - ph pod 7
3) Půdy zásadité - ph nad 7
Struktura půdy a porovitost
- základní fyzikální vlastnost půdy
- je to schopnost půdní hmoty seskupovat se či rozpadat
- struktura má vliv na úrodnost
- porovitost – mezi pevnými částicemi půdy jsou volné
prostory= pory – průnik vody a vzduchu do
půdy
PŮDOTVORNÍ ČINITELÉ
1) Mateční hornina - svým složením ovlivnuje zásobu živin v
půdě, zrnitost a barvu půdy
2) Podnebí - teplota a srážky ovlivnují rychlost chem. Reakcí
3) Živé organismy- způsobují rozklad organ. hmoty- umožnění
vzniku humusu
4) Podzemní voda - umožňuje pohyb složek půdní hmoty
5) Reliéf území - ovlivňuje vlhkost a teplotu půdy
6) Čas - podmiňuje vyhranění půdního typu
7) Člověk - reguluje průběh půdotvorného procesu a zvyšuje
či degraduje úrodnost půdy
ROZŠÍŘENÍ PŮD NA ZEMI
- pedosféra je rozdělena dle typu podnebí a georeliéfu
- na velkých územích se rozšíření půd řídí zákonitostmi
zeměpisné zonálnosti
a) Horizontální zonálnost ( vodorovná pásmovitost )
- projevuje se ve velkých nížinách či rovných plochách
- podmíněna změnou teploty a vlhkosti v souvislosti se
změnou zeměpisné délky a šířky
b) Vertikální zonálnost ( výšková stupňovitost )
- projevuje se v hornatých krajinách
- dochází k podnebným změnám v souvislosti s
narůstáním nadmořské výšky
PŮDNÍ TYPY
TYPY PŮD DLE HORIZONTÁLNÍ ZONÁLNOSTI
1) Tundrové půdy
- subarktické oblasti, Euroasie, Sev. Amerika
- permafrost = zamrzlá nepropustná půda
2) Podzolové půdy
- Skandinávie, sever Ruska, pás tajgy v Kanadě
- nekvalitní humus, kyselé reakce, málo úrodné
3) Černozemě
- lesostepní a stepní oblasti mírného pásu, Rusko,
USA, Ukrajina
- nejúrodnější, vysoký obsah živin
4) Žlutozemě a červenozemě
- půdy vlhkých subtropických lesů, JV USA, JV Číny
- kyselé, chudé na živiny, musí se hnojit
- dobrá úroda po zemědělském ošetření
- bavlna, čaj, tabák, soja
5) Pouštní a polopouštní půdy
- subtropickém pásu, suché klima
- málo humusu, využití jako pastviny
6) Červené půdy
- oblasti mezi 10 stupni sev a již. Šířky a obratníky
- savany
- poměrně úrodné, bez zavlažování jako pastviny
7) Červenožluté půdy
- vlhké tropické lesy, okolí rovníku
- tropické ovoce, kakaovník, cukrová třtina
TYPY PŮD DLE VERTIKÁLNÍ ZONÁLNOSTI
- podmíněna především změnou klimatických podmínek
v souvislosti s narůstáním nadmořské výšky
1) Nivní půdy
- nejníže položená místa- řeky
- úrodnost je velice různá, využití pole, louky, pastviny
2) Lužní půdy- černice
- stejné poloha jen dále od řek ( bez záplav)
- nejúrodnější půdy ve střední Evropě
3) Černozemě
- do výšky 300 m.n.m
- velice úrodné
4) Hnědozemě
- svahy pahorkatin, lemují černozemě
- úrodné zemědělské půdy
5) Illimerizované půdy
- navazují na hnědozemě směrem do výše položených
oblastí
- středně úrodné
6) Hnědé lesní půdy
- typické půdy vrchovin, převládají ve střední Evropě
- využití lesy
7) Podzolové půdy
- půdy vyšších hornatin
- malá úrodnost, většinou zalesněné
ZDROJE
https://www.prirodovedci.cz/storage/images/original/1774.png
http://vyuka.zsjarose.cz/data/swic/lessons/1101.jpg
http://www.keliwood.cz/userfiles/image/aktuality/zahradni_kalendar/cervenec/puda11.jpg
http://www.oskole.sk/userfiles/image/geografia/MO/klasifikacia_pody/image001.jpg