Transcript Základní transformace dat: Rekódování a vytváření nových

UK FHS
Historická sociologie, Řízení a supervize
(LS 2012+)
AKD I./II./III. a Praktikum elem analýzy dat
Data management v SPSS/PSPP
Základní transformace dat:
Rekódování a vytváření
nových proměnných
Jiří Šafr
jiri.safr(AT)seznam.cz
Poslední aktualizace 10/3/2015 (21/4/2014)
Úprava dat v Menu SPSS
(agregování, filtrování, rekódování, …)
→ příkazy v sekcích hlavního menu
Data a Transform
(nebo přímé zadání pomocí příkazového
řádku v Syntaxu – viz dále)
2
Úpravy dat v Syntaxu:
přímé zadání pomocí příkazového řádku
Výhodou je, že sekvenci příkazů můžeme uložit
(soubor s koncovkou *.sps) a kdykoliv se k ní vrátit,
případně měnit vstupní proměnné. V případě úpravy dat
poskytuje kontrolu operací a umožňuje úpravy sdílet.
Syntax lze u každé operace (analýzy či úpravy dat) vygenerovat při zadávání z menu
3
pomocí tlačítka Paste. Podobně lze do syntaxu vkládat jména proměnných.
Labelování (popisky) v syntaxu
Popisky (labely) jsou mezi uvozovkami " " nebo apostrofech ' '.
Popisek k názvu proměnné (label)
VARIABLE LABEL vekkat "Věkové kategorie".
Popisky názvů hodnot (label)
VALUE LABEL vekkat
1 "do 35let"
2 "36-55"
3 "nad 56".
• Popisky nemusí být u všech hodnot (např. u ordinálních znaků stačí krajní hodnoty).
• Hodnoty lze labelovat pro vícero proměnných se stejnými
kategoriemi najednou.
VALUE LABEL Spok1 Spok2 1 "Nespokojen" 2 "Spokojen".
Popisky hodnot lze také přidat (původní zůstanou/stejné se přepíší):
ADD VALUE LABELS vekkat
4 “nad 70”.
4
Chybějící hodnoty
MISSING VALUES
nastavení v SPSS
K jejich identifikaci a případné analýze viz
Analýza chybějících hodnot (missing values)
http://metodykv.wz.cz/AKD2_missing2.ppt
Chybějící hodnoty - MISSING VALUES
• V SPSS rozlišujeme dva typy chybějících
hodnot (systémový):
• systémový → SYSMIS (prázdná datová
buňka)
• uživatelsky definovaný → MISSING (k
určité hodnotě je přiřazena informace –
nepočítat s ní v analýze (zůstává ale v
datech a lze je .
Toto nastavení lze vypnout/zapnout
6
Existují dva druhy missingů (v SPSS):
1. Systémové = SYSMIS (v datech: „ . “)
Jde o základní formu označení chybějící hodnoty, ale v
podstatě zde není žádná informace proč chybí.
Nejčastěji záznam v datech nebyl u dané proměnné vůbec proveden, nebo se
proměnná daného případu (respondenta) netýká (např. rok rozvodu u
svobodných/ženatých).
Máme-li např. z dotazníku k dispozici podrobnější informaci (například „Netýká se“,
„Odmítl odpovědět“, „Neví“) můžeme mít navíc také
2. Uživatelsky definované = MISSING VALUES
V datech je označujeme hodnotami „mimo“ rozsah
standardních kategorií, např. : „9“ nebo „99“ a často je i
labelujeme, např. 8 = Odmítl odpovědět, 9 = Neví.
Tyto hodnoty pak nebudou obsaženy v
základní části analýz (pokud jejich označení jako MISSING
VALUES nevypneme, což můžeme podle potřeby využívat).
7
Nastavení chybějících hodnot
MISSING VALUES Var1 případně další Var2 Var3 …(0 8 9).
→ označit lze až tři hodnoty, které budou
vyloučeny ze základu analýz.
nebo: (LOWEST THRU 5). či (8 THRU HIGHEST).
lze i kombinaci intervalu a jedné hodnoty:
(5 8 thru Highest).
Lze zadat i přes Data editor,
ale syntax zaručuje kontrolu a dokumentaci
manipulace s daty
8
Identifikace a označení chybějících hodnot.
Příklad „věk studentů VŠ“
FREQUENCIES vek.
12 a 92 jsou z hlediska věku
posluchačů kurzu AKD „nesmyslné“
hodnoty, proto je označíme jako
chybějící. Pomocí příkazu v syntaxu:
MISSING VALUES vek (12 92).
Nebo v data editoru (klikem myši přes menu)
Poznámka: Po zadání MV, se zdánlivě nic nestane, pouze jsme v datech
9
označili MV, proto je dobré vytisknout si opět tabulku třídění 1.stupně:
Zároveň vidíme, že v datech zatím žádné uživatelské missingy nebyly
definovány (jsou zde pouze 2 případy systémových SYSMIS).
FREQUENCIES vek.
Identifikace a označení chybějících hodnot.
Příklad „věk studentů VŠ“, pokračování
Označení rozsahu MV: od zvolené hodnoty do
Maxima nebo od hodnoty do Minima
+ lze přidat ještě jedna hodnota.
• od minima do zvolené hodnoty.
MISSING VALUES vek (LOWEST THRU 20).
• od zvolené hodnoty do maxima.
MISSING VALUES vek (50 THRU HIGHEST).
• a přidat můžeme i jednu hodnotu navíc.
MISSING VALUES vek (50 THRU HIGHEST 12).
10
„Vypínání“ a „zapínání“ Missingů v Syntaxu
• Missingy "vypneme" - odznačíme pokud
závorka bude prázdná.
MISSING VALUES vek ( ).
FREQUENCIES vek.
Nyní budou všechny hodnoty součástí analýzy
(pochopitelně neplatí pro systémové missingy ty
zůstávají vyloučeny)
a opět můžeme „zapnout“.
MISSING VALUES vek (12 92).
FREQUENCIES vek.
11
Poznámky k Missing Values
• Pokud se u dané proměnné v datech zadané chybějící hodnoty ve
skutečnosti nevyskytují, pak se v tabulce tř. 1.stupně (Frequencies)
v sekci Missing neobjeví (zobrazuje se jen skutečný výskyt, hodnota
je nicméně stále jako Missing nastavena). Zobrazit informaci o
nastavení missing values lze pomocí DISPLAY.
DISPLAY DICTIONARY /VARIABLES = vek.
• Pozor také na situaci, kdy se v tabulce Frequencies objeví určitá
hodnota několikrát, např.: 1 1 1 je ve skutečnosti, např. 0,9 a 0,6 a 1
(0,9 a 0,6 se zaokrouhlí na 1, ale zobrazí se při formátu bez desetinných míst jako
unikátní hodnota 1) → změníme formát zobrazení FORMATS vek (F8.1).
12
Uživatelsky definované chybějící hodnoty
→ MISSING VALUES: příklady
• Pomocí MISSING VALUES → můžeme uživatelsky
definovat max. 3 hodnoty nebo rozpětí.
MISSING VALUES Var1 (9).
MISSING VALUES Var1 (8 9).
MISSING VALUES Var1 (5 THRU 10).
MISSING VALUES Var1 (LOWEST THRU 1).
MISSING VALUES Var1 (8 THRU HIGHEST).
Můžeme jednu diskrétní hodnotu (zde 16) a rozsah
MISSING VALUES vek (16, 60 THRU HIGHEST).
Vypnutí uživatelských missingů → prázdná
závorka.
13
MISSING VALUES vek ( ).
Transformace dat
• Operace, kdy z existujících proměnných
vznikají nové nebo se tyto proměnné
systematicky podle zadaného předpisu
mění.
• Již v přípravné fázi výzkumu často
počítáme s tím, že z primárních dat se
budou vytvářet nové proměnné.
• SPSS má základní funkce: COMPUTE,
RECODE, IF, RANK, AUTORECODE
Zdroj: [Bártová, Řehák 1993: 51]
14
Rekódování hodnot
pomocí příkazu
RECODE
RECODE
• Příkazem RECODE měníme hodnoty
proměnné podle určitého předpisu.
Nejčastější použití:
– slučování hodnot
– kategorizování číselných–kardinálních
proměnných (vytváření intervalů)
– změna pořadí kategorií (např. otočení škály)
– vyloučení některých kategorií z analýz
16
RECODE – principy rekódování
• Hodnoty jsou v závorkách:
• původní hodnota(y) = nová hodnota(y)
• Nezmíněné/vynechané hodnoty budou automaticky
systémové missingy (SISMIS).
• POZOR: hodnoty, které byly definovány jako uživatelsky
vynechané (příkazem MISSING VALUES) nebudou
automaticky missingy, ale platná hodnota.
Na to pozor při překopírování všeho ostatního: (ELSE = COPY)). Proto je
musíme poté znovu nově označit nebo v rekódu označit jako
SYSMIS.
• Hodnoty se rekódují postupně z leva doprava.
Proto lze: (1 THRU 3 =1) (3 THRU 5 =2) a „zbylé hodnoty“ (ELSE = hodnota) musí být až na konci.
Rekódování do nové proměnné → INTO jméno nové proměnné
Ta bývá nová, ale lze i do již existující, pak u případů, kde se
hodnoty neměnily zůstanou původní hodnoty.
To někdy s výhodou používáme, ale pozor může to být nebezpečné, pokud se
např. rekód nepovede správně napoprvé a my novu proměnou před
opravením příkazu nesmažeme (mohou zůstat špatně vytvořené hodnoty).
• Rekódovat lze více proměnných najednou (podle stejného klíče).
17
RECODE: Input/output keywords
LO nebo LOWEST → (od) nejnižší hodnoty
HI nebo HIGHEST → (do) nejvyšší hodnoty
THRU → až do (od hodnoty do hodnoty)
MISSING → označuje uživatelské i systémové
chybějící hodnoty. Pozor, funguje pouze pro
původní hodnoty (tj. pouze pro načtení).
SYSMIS → načte/vytvoří systémový missing
(funguje jak pro původní tak pro nové hodnoty)
ELSE → platí pro ostatní (neuvedené hodnoty)
COPY → zkopíruje původní hodnoty
18
Princip RECODE – základní zadání
• RECODE původní proměnná (původní
hodnota/y = nová hodnota/y) (původní
hodnota/y = nová hodnota/y)
INTO nová proměnná.
(pokud vynecháme INTO NováProměnná provede se rekód v
původní proměnné, ale POZOR pak původní hodnoty
ztratíme a je také třeba změnit Labely hodnot)
RECODE VAR1 (1 2 =1) (3 4 =2) INTO VAR1r.
→ sloučení hodnot do nové proměnné.
RECODE VAR1 (1=3) (2=2) (3=1).
→ otočení škály, přepíše hodnoty v původní proměnné.
19
RECODE - příklady
RECODE vek (MISSING = 999) (LOWEST THRU 29 =1)
(29 THRU 55 = 2) (55 THRU HIGHEST = 3) INTO vek3k.
RECODE VAR1 (1=3) (2=2) (3=1) (ELSE=COPY) INTO
VAR1r. /* zbytek hodnot se zkopíruje.
RECODE VAR1 TO VAR3 (1=3) (2=2) (3=1) INTO VAR1r
VAR2r VAR3r. /*případné další hodnoty → SYSMIS.
RECODE VAR1 (0.5, 1, 3, 7 =1) (2, 2.5, 4, 5 =2) (6 =3).
* Pozor zde bez INTO, tzn. přepíší se hodnoty v původní
proměnné (a tak ztratíme původní informaci).
Čárka odděluje hodnoty (ale nemusíme používat,
stačí mezera), tečka je desetinnou čárkou.
• RECODE lze také kombinovat s různými podmínkami a
smyčkami (např. DO IF).
DO IF vek GE 18. /* Rekód proběhne jen u lidí starších 17-ti let.
RECODE VAR1 (1=3) (2=2) (3=1) INTO VAR1r.
END IF.
20
Rekódování stringových proměnných
• Rekódovat lze i „slovní“ řetězcové - string proměnné.
• Hodnoty (znaky/slova) jsou v uvozovkách („CR“)
nebo ('CR').
• Prázdná hodnota, tj. nic (blank) je významově znak.
RECODE VAR1$ ('A','B','C' ='prvni') ('D','E','F' ='druhy') (' '='nic') (ELSE=' ').
• Pokud do nové proměnné, tak ta musí být předem
vytvořena a definována jako stringová
(a mít správně nastavenou délku řetězce) → STRING jméno proměnné (A2).
STRING stat2 (A2).
RECODE stat1 ('CR' = 'Česká republika') (ELSE = COPY) INTO stat2.
• Rekódem lze převést stringovou proměnnou na
numerickou.
RECODE pohlavi$ ('Z' = 1) ('M' = 2) INTO pohlavi.
21
Rekódování stringových
proměnných
• CONVERT převede hodnoty čísel ze
stringového formátu (zaznamenané ale
jako písmena) na číselný.
• Missingy v stringových proměnných nejsou
vidět (prázdná buňka je totiž „nic“ tj. znak),
ale po rekódu na numerickou, pokud
neurčíme jinak, budou v SYSMIS.
RECODE VAR1$ (' ' = 9) (CONVERT) ('-' = 98) INTO VAR1.
22
AUTORECODE
• AUTORECODE převádí hodnoty stringových a
numerických proměnných na po sobě jdoucí
celá čísla (pořadí) do nové proměnné.
• Výhodné pro jednoduché vytvoření numerické
proměnné ze stringové.
• Použití nalezne také při převodu spojitých
nepřetržitých hodnot s desetinnými čísly, např.
faktorové skóre, na celá čísla, což některé
procedury vyžadují a šetří se tím výpočtový čas.
• Value labels původní proměnné nebo u
stringových proměnných jejich hodnoty jsou
automaticky použity jako value labels v nové
proměnné.
23
AUTORECODE: příklad
převodu stringového na numerický formát
• AUTORECODE kraj$ /INTO kraj /PRINT.
Prázdná buňka ve stringovém
znaku má hodnotu „“ (tj. není
automaticky SYSMIS).
24
Visual Binding
• Visual Binding – nástroj pro snadné rekódování (pro
spojité-kardinální znaky např. dle percentilů).
• Dostupné bohužel pouze v některých vyšších verzích SPSS.
25
Vytváření nových
proměnných
pomocí příkazů
COMPUTE, COUNT
COMPUTE
• Příkaz COMPUTE vytváří novou
proměnnou (v numerickém formátu),
pomocí matematických, statistických,
logických aj. funkcí a operátorů, případně
takto modifikuje hodnoty existující
numerické i stringové proměnné.
• Princip: COMPUTE nová proměnná =
původní proměnná/é (nebo konstanta většinou
doplněno o nějakou funkci či operaci).
27
COMPUTE – základní zadání
Příklady aritmetických funkcí
COMPUTE Var3 = Var1 + Var2.
→ součet Var1 a Var2
COMPUTE Var2 = 30 – Var1.
→ od Var1 odečte konstantu 25
COMPUTE Var3 = (Var1 / Var2) * 100.
→ procento Var1 z Var2
28
Příklady COMPUTE: aritmetické funkce
COMPUTE Var3 = ABS(Var1 – Var2).
→ absolutní hodnota rozdílu Var1 a Var2
COMPUTE Var2 = RND((Var1 / Var2)*100).
→ zaokrouhlené procento Var1 z Var2
COMPUTE Var3 = TRUNC(Var1 / Var2).
→ hodnota na celá čísla z podílu Var1 a Var2
COMPUTE Var3 = SQRT(Var1 * Var2).
→ odmocnina z násobku Var1 a Var2
29
Příklady COMPUTE: statistické funkce
COMPUTE Var3 = SUM(Var1, Var2).
→ součet Var1 a Var2
COMPUTE Var4 = MIN(Var1, Var2, Var3).
→ nejnižší hodnota z Var1, Var2, Var3
COMPUTE Var4 = MAX(Var1, Var2, Var3).
→ nejvyšší hodnota z Var1, Var2, Var3
COMPUTE Var4 = MEAN(Var1, Var2, Var3).
→ průměrná hodnota z Var1, Var2, Var3
30
Příklady COMPUTE
COMPUTE Var5 = RND(MEAN(var1 TO var4)).
→ zaokrouhlený průměr z proměnných 1 až 4.
COMPUTE Var2 = Var1.
→ zkopíruje hodnoty proměnné Var1 do Var2.
COMPUTE Var1 = 1.
→ konstanta 1 (u všech případů bude hodnota 1).
31
COMPUTE:
součty apod. proměnných
řešení pro missingy
Pokud provedeme prostý součet (rozdíl apod.)
COMPUTE var3 = (var1+var2),
pak se sečtou jen případy se všemi platnými
hodnotami (příkaz nesečte ty případy, kde je
alespoň jeden missing).
COMPUTE – statistické funkce:
podmíněnost počtem validních hodnot
COMPUTE PrijDomc = prijOtec + prijMatk + prijOst.
→ součet příjmů za domácnost → novou proměnnou bude mít
jen ten případ, kde budou uvedeny všechny tři příjmy, u
ostatních, kde je min.1x syst./uživatel. missing bude SISMIS.
• Funkce SUM narozdíl od sčítání umožňuje specifikovat, u
kolika proměnných může být missing a přesto se daný řádekpřípad sečte/zpracuje (platí i pro funkce MEAN, MIN, MAX atd.).
COMPUTE PrijDomc = SUM(prijOtec, prijMatk, prijOst).
→ u těchto statistických funkcí je defaultně 1, tj. stačí validní
hodnota u jedné z proměnných a na ní bude spočítán výsledek
pro novou proměnou (tj. zde min. jeden příjem s validní hodnotou).
COMPUTE PrijDomc = SUM.2(prijOtec, prijMatk, prijOst).
→"tečka" a číslo za SUM říká, že musí být min. 2 proměnné
validní (zde ze 3), aby vznikla hodnota na nové proměnné (tj.
zde aby byly uvedeny alespoň 2 ze 3 příjmů).
• U postupu se sčítáním/odčítáním pomocí +/- (aj. operací) musí
mít všechny proměnné platné hodnoty, jinak je u daného
33
případu v nové proměnné chybějící hodnota.
COMPUTE: řešení pro missingy
pomocí VALUE
• Příklad: Celkový příjem jako součet
hlavního a vedlejšího příjmu (který ale
každý nemá a na hlavní ne všichni
odpoví).
COMPUTE PrijemCelk = VALUE(PrijHlav)
+ VALUE(PrijVedl).
• Indikace missingu (systémový i
uživatelský) v nové binární proměnné.
IF (SYSMIS Var1) Var1Miss =1.
34
Další využití COMPUTE
• příkaz COMPUTE lze kombinovat s
různými podmínkami a smyčkami. Např.:
DO IF EkAktiv = 1.
COMPUTE MzdaRok = Prijem * 12.
ELSE.
COMPUTE MzdaRok = 0.
END IF.
→ Proměnná mzda za rok se spočítá jako 12-ti násobek měsíčního
příjmu jen u ekonomicky aktivních (ostatní mají hodnotu 0).
• A příkaz COMPUTE toho umí mnohem
více …
35
Přehled funkcí COMPUTE
• Aritmetické: např. ABS, RND, TRUNC, MOD, SQRT, EXP, LG10,
LN
• Statistické: SUM, MEAN, SD, VAR, CFVAR, MIN, MAX
• Stringové: např. ANY, CONCAT, INDEX, LAG,LPAD, LTRIM,
NUMBER
• Konverze stringového/numerického formátu: STRING,
NUMBER
• Datum a čas: např. YRMODA, CTIME.DAYS, DATE.YMD
• Náhodné proměnné a distribuční funkce: UNIFORM,
NORMAL, CDFNORM, PROBIT
• Chybějící hodnoty - Missing Value: VALUE, MISSING, SYSMIS,
NMISS, NVALID
• Logické: RANGE, ANY
• Cross-case (převod hodnot z předchozího případu): LAG
• Value Label (kopie labelů do stringové proměnné): VALUELABEL
Podtrženy jsou frekventovaně používané funkce.
36
Základní operátory a funkce příkazů COMPUTE a IF
Aritmetické operátory
+ sčítání - odečítání * násobení / dělení ** mocnina ( ) závorky
Relační operátory
EQ rovná se NE nerovná se LT menší než < LE menší nebo
rovno <= GT větší než > GE větší nebo rovno >=
Logické operátory
AND obě relace musí být pravda OR jedna relace může být
pravda NOT obrací výsledek nepravda/nepravda
následujícího výrazu
Numerické funkce
ABS absolutní hodnota
TRUNC celá část čísla
RND zaokrouhlení na celé číslo MOD10 zbytek podělení 10
SQRT druhá odmocnina
EXP exponenciální funkce
LG10 logaritmus při základu 10 LN přirozený logaritmus
Funkce pro vynechané hodnoty
VALUE uživatelsky vynechávané hodnoty přebírá do výpočtu
SYSMIS má hodnotu 1, je-li argument systémový missing
MISSING = 1, je-li argument uživat. nebo systémový missing37
Zdroj: [Bártová, Řehák 1993: 51]
Vybrané další operátory a funkce
příkazů COMPUTE a IF
Funkce převádějí hodnoty z jiných případů
LAG přebírá hodnotu předchozího případu u dané
proměnné
Funkce generování náhodných čísel
UNIFORM generuje pseudonáhodné číslo mezi
nulou a danou hodnotou
NORMAL generuje pseudonáhodné číslo z
normálního rozložení o průměru 0 a standardní
odchylce rovné argumentu
Funkce převádějící datum na pořadové číslo
YRMODA vrací pořadové číslo zadaného dne
(první den podle Gregoriánského kalendáře, tj.
YRMODA (1582, 10, 15)=1).
38
COUNT
• Počet výskytů určité hodnoty v daném seznamu
proměnných → načítání („bodování“) za výskyt
vymezených hodnot do nové proměnné.
• Funguje i pro stringové proměnné.
• Princip: COUNT nová proměnná = původní
proměnná/é ( její hodnoty ).
• Počáteční hodnota nové proměnné je 0.
• Použít můžeme klíčová slova: LOWEST,
HIGHEST, THRU, SISMIS, MISSING
39
COUNT: příklady
COUNT Var2 = Var1 (2).
→ za výskyt hodnoty 2 u Var1 bude ve Var2 „1“ (v podstatě rekód).
COUNT Var4 = Var1 Var2 Var3 (1, 4, 7).
COUNT PocDeti = Dite1vek, Dite2vek, Dite3vek
(LOW THRU HIGH).
COUNT PobPraha = Pobyt1, Pobyt2, Pobyt3
(„Praha“).
→ počet pobytů v Praze ze stringových proměnných.
COUNT Var6 = Var1 TO Var5 (SYSMIS).
→ počet syst. missingů u proměnných Var1 až Var5 (SYSMIS nebo
MISSING – bere jak SYSMIS tak i uživatelské missingy)
40
Užitečné drobnosti v SPSS
(zobrazení, nastavení, …)
DISPLAY DICTIONARY
DISPLAY DICTIONARY.
*vypíše info o proměnných a jejich hodnotách, formátu, missings atd.
→ codebook
42
Jak vypnout možnost mít otevřeno
více datových souborů v SPSS
• Suppressing Multiple Datasets
• V menu: Edit → Options...
• Na kartě General zaškrtněte Open only one dataset at
a time.
Více k ovládání DATASETů
v presentaci
Data management v SPSS/PSPP (2)
http://metodykv.wz.cz/SPSS_navod2_datamanag.ppt
Nebo v syntaxu:
SET Unicode=No CCC='-,,,' CCE='-,,,' FUZZBITS=6 OLang=English RNG=MC CCB='-,,,' Epoch=Automatic 43
Small=0 CCD='-,,,' Format=F8.0 CCA='-,,,'.
Nastavení outputu SPSS
Praktická úprava výstupů se zobrazováním
hodnot a názvů proměnných
(oproti továrnímu nastavení,
kde jsou pouze labely)
Nastavení labelů při zobrazování tabulek
v outputu
SET TNumbers=Both ONumbers=Both CCC='-,,,' CCE='-,,,' CCB='-,,,' OVars=Both CCD='-,,,' TVars=Both CCA='-,,,'.
NEW FILE.
45
Nastavení labelů při zobrazování
tabulek v outputu
• Bez názvu
proměnné a
hodnot kategorií
(původní tovární
nastavení)
→ vhodné pro finální
prezentaci v textu
• S názvem
proměnné a
hodnotami
kategorií
(naše nastavení)
→ vhodnější pro analýzy
46
Zobrazování labelů/hodnot v outputu
lze spustit pomocí skriptu v Syntaxu
*NASTAVENI Labelů v OUTPUTU SPSS (funguje od verze 16).
*vypnutí hodnot kategorii v tabulkách a grafech, tj. jen
labels bez jmen proměných.
SET TNumbers=Labels ONumbers=Labels CCC='-,,,' CCE='-,,,'
CCB='-,,,' OVars=Labels CCD='-,,,' TVars=Labels CCA=',,,'.
*zapnuti hodnot kategorii v tabulkách a grafech, tj.
hodnoty+labels a jména proměnných.
SET TNumbers=Both ONumbers=Both CCC='-,,,' CCE='-,,,'
CCB='-,,,' OVars=Both CCD='-,,,' TVars=Both CCA='-,,,'.
*Zobrazování jména proměnných (místo VAR labelů) v seznamu
při vstupu do analýz.
SET TNumbers=Both ONumbers=Both CCC='-,,,' CCE='-,,,'
CCB='-,,,' OVars=Both CCD='-,,,' TVars=Both CCA='-,,,'.
47
Reference
• Bártová, I. Řehák, J. 1993. Základy
SPSS/PC+. Praha: Univerzita Karlova.
• SPSS Inc. 1990. SPSS Reference Guide.
48