Přehled základních plodin podle poskytovaných produktů

OBILNINY

• • čeleď lipnicovitých, pouze pohanka do rdesnovitých a laskavec do laskavcovitých

Význam:

výživa lidstva, krmivo pro dobytek, sláma průmyslová surovina

Výhody

: jednoduché pěstování na velkých plochách lehká skladovatelnost mechanizovaná sklizeň

Rozdělení podle morfol. znaků, biol. vlastností a požadavků:

1. Obilniny mírné klimatické zóny Rod

Triticum

– pšenice

Secale

– žito

Hordeum

– ječmen

Avena

– oves Mezidruhový kříženec

Triticosecale

– tritikale (žitovec) 2. Obilniny teplé klimatické zóny Rod

Zea

– kukuřice

Panicum

– proso

Sorghum

– čirok

Oryza

– rýže

Setaria

– čumíza, mohár

Fagopyrum

- pohanka

• Rozdělení podle vývoje: - ozimy – výsev pol. IX – pol. X jařiny – výsev III – IV, kukuřice IV – V, proso + čirok + pohanka + rýže pol. V • Vysoká výživná hodnota zrna: glycidy (60 %), bílkoviny (9-15 %), tuky (do 3 %), cukry (4 %), vitamíny B, E, D a minerální látky (1,8 – 3,8 %) • Pořadí rostlin podle velikosti pěstebních ploch: pšenice, rýže a kukuřice, čirok

OKOPANINY

• Různé botanické čeledě lilkovité – lilek brambor merlíkovité – řepa obecná brukvovité – tuřín, vodnice hvězdnicovité – topinambur • Pomalý počáteční vývoj, náročné na půdu a hnojení, pěstování v širokých řádcích • Použití: přímý konzum, průmyslové plodiny, krmné plodiny

• a) b) c) Dělení podle užitkových částí: hlíznaté okopaniny – brambory (

Solanum tuberosum)

a topinambury (

Helianthus tuberosus)

, jakon (

Polymnia sonchifolia

), batáty (

Ipomoea batatas

), v praxi se množí vegetativně bulevnaté okopaniny – řepa (

Beta vulgaris

), krmná mrkev a brukev, čekanka (

Cichorium intybus

var.

sativum)

, tuřín (

Brassica napus

r var.

napobraccica), apa),

vodnice (

B. rapa

v praxi se množí generativně subsp. listnaté – krmná kapusta, listová řepa

• • • •

OLEJNINY

rostlinné druhy obsahující v semenech či plodech významný podíl oleje letničky až vytrvalé rostliny potravinářský průmysl, tuky a oleje pro farmaceutické účely, průmyslové tuky, živočišná výroba Řepka setá (

Brassica napus

ssp.

oleifera biennis),

Slunečnice roční (

Helianthus

f.

annuus),

Hořčice bílá (

Sinapis alba),

Mák setý (

Papaver somniferum),

Světlice barvířská (

Carthamus tinctorius),

Skočec obecný (

Ricinus communis),

Olivovník evropský (

Olea europaea)

PŘADNÉ ROSTLINY

• Kulturní nebo plané rostliny (více než 2 000 druhů) obsahující určité množství rostlinného vlákna (sklerenchymatických pletiv), které lze získat z různých částí rostlin: a) vlákna plodů b) vlákna vnitřních pletiv • Získaná vlákna pevná, trvanlivá, odolná vůči teplu a hnilobě, s dobrou sací schopností i tepelně izolačními vlastnostmi • Využitelná je i kopřiva dvoudomá, chmel, lípa malolistá, vrba bílá, jalovec, divizna velkokvětá, bez černý, některé jeteloviny a luskoviny (lupina, fazol)

Mezi základní druhy počítáme: len setý (

Linum usitatisimum)

, konopí seté (

Cannabis sativa

)

,

bavlník chlupatý (

Gossypirum hirsutum

) Dále k přadným rostlinám řadíme:

Abutilon theophrastii, A. indicum, Agave sisalana, Ananas sativus, Boehmeria nivea

(ramie),

Cocos nucifera

(kokosovník),

Corchorus olitorius

(juta),

Hibiscus cannabinus

(ibišek konopnatý),

Luffa cylindrica, Musa textilis, Yucca filamentosa

LUSKOVINY

• Pro suchá semena s vysokým obsahem bílkovin, na zelené krmení, zelené hnojení, konzervárenství • Čeleď bobovitých: hrách setý (

Pisum sativum

), čočka jedlá (

Lens esculenta

) (

Lens culinaris

), fazol obecný (

Phaseolus vulgaris

), bob obecný (

Faba vulgaris

) , sója luštinatá (

Glycine max

), cizrna beraní (

Cicer arietinum

), vikve (

Vicia

), lupiny (

Lupinus

) • Asimilace vzdušného N prostřednictvím symbiotických bakterií

PÍCNINY

• Trvalé a dočasné travní porosty (louky, pastviny) • Pícniny na orné půdě (jeteloviny, silážní plodiny)

ZELENINA

• planě rostoucí i kulturní druhy rostlin • potrava, koření, přísady do jídel • využíváme plody, listy, výhony, řapíky, cibule, kořeny, hlízy, poupata, semena • využíváno více než 1 200 druhů rostlin náležejících do 80 čeledí - hospodářský význam: 300 – 350 druhů • celosvětový průměr spotřeby 100 kg/os/rok

• Význam: zdroj vitamínů, minerálních látek, vlákniny, org. kyselin, éterických olejů, fytoncidů podpora střevní mikroflóry, bránění vzniku tox. látek v zažívacím traktu, vliv na stravitelnost potravy a využitelnost jejích složek, celkovou odolnost organismu, na peristaltiku střev

Dělení zelenin • Podle užitkových částí: košťáloviny kořenové zeleniny, cibulové zeleniny, listové zeleniny, plodové zeleniny, luskové zeleniny, případně kořeninové zeleniny a aromatické rostliny, houby • Podle botanického hlediska: jednoděložné, dvouděložné • Podle vývojového cyklu: jednoleté, dvouleté, vytrvalé

KOŘENINOVÉ A LÉČIVÉ ROSTLINY

• Jejich čerstvé, sušené (drogy), případně jinak stabilizované části obsahují látky lidskému tělu prospěšné • Kořeninové rostliny se vyznačují osobitou vůní či chutí (rostliny aromatické se vyznačují typickou vůní) • Organografický systém: podle sklízených částí • Farmakologický systém: podle přirozeného rostlinného systému (miříkovité, hvězdnicovité, lilkovité, hluchavkovité) • Farmakodynamický systém: podle převládajícího účinku (laxativa, diuretika, sedativa apod.) • Farmakochemický systém: obsah účinných látek

OVOCNÉ DŘEVINY A VINNÁ RÉVA

• Ovoce: jedlé plody, plodenství a semena různých kulturních i planých druhů dřevin (příp. bylin) • Dělení: 1. Podle růstu a tvaru - stromy, keře, polokeře, vytrvalé byliny 2. Z ovocnářského hlediska - jádroviny, peckoviny, skořápkoviny, drobné ovoce, méně rozšířené druhy, jižní ovoce

• 3.

Z botanického hlediska

– 11 čeledí Růžovité – jabloň, broskvoň, hloh, hrušeň, jahodník, jeřáb, kdouloň, kdoulovec, maliník, mandloň, meruňka, mišpule, ostružiník, růže, slivoň, třešeň, višeň Ořešákovité – ořešák vlašský Břízovité – líska obecná Bukovité – kaštanovník setý Lomikamenovité – rybíz, meruzalka Srstkovité - angrešt Dřínovité - dřín

Morušovníkovité – morušovník Vřesovcovité – brusnice borůvka, brusnice brusinka, klikva, vlochyně Hlošinovité – rakytník řešetlákový Zimolezovité – bez černý, zimolez kamčatský Révovité – réva vinná

OKRASNÉ ROSTLINY

• Květiny (včetně pokojových rostlin) a okrasné dřeviny • Jednoleté květiny: k okrasným účelům pouze v jednom vegetačním období • Dvouleté rostliny: vyžadují zimní klidovou fázi, vegetační cyklus 14 – 17 měsíců • Trvalky (pereny): na venkovním stanovišti vydrží několik let, rostliny přečkávající nepříznivé období roku formou zásobních orgánů, rostliny stálezelené, často u báze dřevnatějící

• Pokojové rostliny: byliny či dřeviny pěstované v interiéru trvale nebo delší dobu vegetace

• Okrasné dřeviny: stromy, keře, polokeře 1. opadavé – opad na podzim listy opadávají až při rašení nových listů na jaře 2. stálezelené – opad jednotlivě, list přes období dvou zim • jehličnaté, listnaté