Transcript Faktory zvýšení konkurenceschopnosti MSP ve sféře zdravotnictví

Faktory zvýšení konkurenceschopnosti MSP ve
sféře zdravotnictví
Doc.Ing.Marianna Dražanová,CSc.
Akademie STING
13.4.2015
1
V současné době systém zdravotnictví po celém světě
prochází nespočetnými změnami a reformami, které
podporovaly a podporují vznik a vývoj tržních vztahů. Jak
ukázala analýza, teď ve sféře zdravotnictví působí velký
počet obchodních společností všech druhů, což potvrzuje i
výrok profesorky Dr. Sharon Oswaldové z Auburn
University, že „zdravotnictví je byznys, ať chceme nebo
nechceme“. Sféra zdravotnictví se stala lukrativní oblastí
pro podnikání nejen pro velký počet malých a středních
zdravotnických zařízení, ale i pro akciové společnosti nebo
investory, které kupují nebo provozují, nebo pronajímají
nemocnice, polikliniky, lékárny, léčebny a další
zdravotnická zařízení
13.4.2015
2
Podle názory odborníků existují čtyři základní modely zdravotnických systémů:


Zdravotní systémy založené na pojištění:
liberální model – dobrovolné zdravotní pojištění (USA):
zdravotní péče je privilegium, stát negarantuje zdravotní péči pro všechny,
pouze pro některé sociální skupiny, a to formou státních zdravotnických
programů. Týkají se důchodců nad 65 let a chudých lidí, tj. těch, jejichž příjem
je nižší než oficiálně stanovená hranice životního minima a některých dalších
skupin. Náklady na zdravotnictví jsou hrazeny z komerčního (soukromého)
zdravotního pojištění. Veřejné (povinné) zdravotní pojištění neexistuje;

bismarckovský model - povinné zdravotní pojištění (Evropa): platí
princip solidarity, kdy každý občan přispívá do základního fondu zdravotní
pojišťovny dle svých možností (obvykle určité procento z vyměřovacího
základu) a zdravotní péči čerpá dle svých potřeb, existuje státní garance
zdravotní péči pro všechny obyvatele.
13.4.2015
3
 Národní zdravotní služba - zdravotní péče hrazená z veřejných
prostředků, daní, tj. prostřednictvím státního rozpočtu.
Stát garantuje určitý balík služeb, vlastní většinu zdravotnických zařízení, zejména
nemocnic. Jedná se o státní (centralizované) zdravotnictví. Mezi znaky patří hlavně
dostupnost zdravotní péče a rovný přístup ke všem obyvatelům:

Semaškův model (bývalý SSSR a země sovětského bloku, nyní na Kubě):
neexistuje soukromý sektor. V současné době na Ukrajině probíhá reforma
zdravotnictví s přenesením rozhodování na regiony a se zavedením praxe
rodinných doktorů;

Beveridgeův model (Velká Británie, Kanada, Nový Zéland, Austrálie, Švédsko,
Norsko, Finsko, Dánsko, Španělsko, Portugalsko, Řecko, Itálie aj.) je zdravotnický
systém, kdy je zdravotnictví financováno z daní. Platí stejné principy jako u
Semaškova modelu ale je rozdíl v existenci soukromých zdravotních služeb, které
mají doplňkový charakter, obvykle tvoří 15−20 % zdravotní péče, jejich podíl však
roste, navíc lze uzavřít soukromé zdravotní pojištění; určitá míra spoluúčasti však
existuje (léky, zubní péče, hospitalizační a ambulantní poplatky); v současnosti
trend směruje k decentralizaci, k přenesení rozhodování na regiony.

Jak ukázala analýza, zatím neexistuje ideální zdravotnický systém, který by
měl pouze výhody, ale jak konstatují odborníci, společné co tyto systémy
propojuje je medicína, principy a vývoj které je hlavní pro účely hledání
optimální varianty. V tomto případě hlavním cílem zdravotnického
systému má být jeho funkčnost, kvalita a dostupnost nejširší veřejnosti
bez ohledu na věk, pohlaví, národnost, společenské zatřídění.

V rámci systému péče o zdraví působí organizační jednotky - zařízení a
institucí, které se zabývají jak poskytováním zdravotní péče, tak i
zabezpečením fungování tohoto systému.

Přičemž je nutno brát v úvahu, že zvláštnosti tohoto odvětví je částečná
existence tržních vztahů na úrovni zdravotnických zařízení, které v plném
rozsahu působí pouze v rámci pracovního trhu a spotřebních materiálů jako
jsou léky, zařízení, různé zdravotní prostředky, potraviny a jiné.







V rámci podnikání MSP ve sféře zdravotnictví se potýkají s nespočteným
množstvím protikladů a omezení, k hlavním z nich patří:
Protiklad mezi Hippokratovou přísahou (morálkou, etikou) a podnikatelskou
činností lékaře;
Protiklad mezi ústavním právem pacienta na zdravotní péče a odmítnutím
pojišťovny financovat péči;
Omezení finanční, které vytvářejí pojišťovny s limitami, tedy finančním
hodnocením, které jsou ochotní zaplatit za poskytnutou péči;
Omezení ze strany zákonů a neustále reformy, které mění aktuální situaci na
zdravotním trhu, vztah lékaře a pacienta, celkové zatížení lékaře apod.
Omezení spojené s tím, že zřizovatelé/poskytovatelé postrádají jakékoliv
manažerské vzdělání, řídí organizační jednotku na základě intuice, zkušeností
z dřívějška, ale za podmínek nestabilního zákonodárství a předpisů ve
zdravotnictví;
Omezení spojené s tím, že odběratelé (pojišťovny) jsou v rámci roku stále stejní a
systém plateb od nich je dlouhodobě nastaven nezávisle na existenci jakékoli
světové krize a inflaci, což může přivést k existenčním problémům zdravotního
zařízení a osob, zaměstnaných ve sféře zdravotnictví atd.
Podle profesorky Dr. Sharon Oswaldové z Auburn University:„ Prostě proto, že
zdravotnictví je byznys, ať chceme nebo nechceme, lidé, kteří v něm mají
rozhodovací pravomoci, musejí rozumět principům řízení organizace a
ekonomickým a právním aspektům. Pokud tomu tak nebude, dříve či později to
bude mít negativní dopad na medicínu, kterou budou nabízet“. Za takových
podmínek musí být pro tento obor vytvořen systém řízení, na základě zvláštních metod
a nástrojů, který dovolí MSP-nestátním zdravotnickým zařízením, působit
v konkurenčním prostředí. K nim patří controlling.
● Controlling je určitý systém moderního řízení podniku, orientovaný na budoucnost,
rozvoj podle stanovených cílů, dosažení zisku, a na zajištění dlouhodobé existence
podniku v měnícím se prostředí. Jádrem controllingu je systematické řízení podle
cílů, porovnávání plánovaného stavu se skutečností, analytická práce se
zaměřením na diagnózu tendencí, zjištění budoucích výsledků a na hledání
způsobů, jak je žádoucím způsobem ovlivnit. Podporuje se myšlenka, že cílem
controllingu není řízení manažerů, ale podpora při samořízení. Tento trend je velice
důležitý i pro nestátní zdravotnická zařízení (NZZ).
● V rámci našeho výzkumu pro účely vytvoření moderního systému řízení MSP ve
sféře zdravotnictví byla provedena analýza prací v typicky fungujícím nestátním
zdravotnickém zařízení (NZZ).
Druhy činností v NZZ
Lékař
Sestra
Manažer
Controller
Vyšetření pacienta a diagnóza
choroby
Předepsání léků, léčebného zákroku
Poskytování komplexní
ošetřovatelské péče
Poskytování informací o
stavu pacientů
Monitoring a hodnocení
fyziologických funkcí
Odběr biologického materiálu
Provádění orientačních
vyšetření
Zajištění podávání léčivých
přípravků
Pomoc lékařům při činnosti
Plánování
Stanovení priorit
pojišťoven
Stanovení priorit
dodavatelů materiálu
Stanovení priorit
Výnosů nakladu
Cílové řízení příjmů
Zjištěni cenové politiky pro
nestandardní zařízení
Standardní a nestandardní
služby
Hodnocení
Zajištění vyšetření u jiného lékaře
Odhad vývoje onemocnění
Kontroly pacientova stavu
Očkování
Prohlídky
Doklady ošetřených a
hospitalizovaných pacientů
Dokumentace při nemocech, které
podléhají zprávám a depistáži
Kontakt banky
Příprava faktur
Administrativa NZZ
Komunikace s účetní
Úřední písemnosti
Zaměstnanecké písemnosti.
Komunikace s dodavateli, odběrateli
Rozhodování
Koordinování
Motivování
Organizování
Kontrola
Prezentace
managementu
Příprava žádanek na vyšetření Získání,
zpracování
informací
Přijímací lístky.
Administrativa a
dokumentace v péči o
inventář na pracovišti
Archivace a skartovaní
Tvorba metod a nástrojů
Moderování dat.
Koordinace a aktualizace
systému.
Schéma moderního řízení MSP-NZZ ve sféře zdravotnictví
Monitorování
prostředí
koncepce
a cíle NZZ
Plánování
NZZ
Analýza a
hodnocení
situace
Nápravná
opatření
Vnitřní
analýza NZZ

Operativní analýza a nástroje controllingu

Analýza ABC jako nástroj pro stanovení priorit dovoluje provést klasifikaci
pojišťoven a stanovit nejdůležitějších z nich; provést klasifikaci dodavatelů a
stanovit nejdůležitějších, provést klasifikaci pacientů a vypracovat strategii
spolupráce; provést roztřídění a hodnocení časového vytížení lékaře. Timemanagement umožní stanovit priority a delegovat úkoly.
Analýza nákladů dává možnost zformovat a zavést systém evidence a
hodnocení nákladů.
Výpočet hospodářského výsledku dává možnost zjistit zisk NZZ a také
provést analýzu ziskovosti skupin poskytnutých služeb, skupin pacientů a
území kde funguje zařízení a vytvořit plán opatření likvidace slabých míst.
Analýza systému odměňování vlastních a externích pracovníků dovolují
stanovit kritéria hodnocení spojená s výsledky, kvalitou a bezchybností.




Strategická analýza a nástroje controllingu

Analýza potenciálu podniku dovoluje zjistit strukturu potenciálu, stanovit
kritéria hodnocení a vytvořit strategie rozvoje
Analýza silných a slabých stránek dává možnost zpracovat katalog kritérií,
provést analýzu, zjistit možnosti poskytovaní služeb v rámcích EU a vytvořit
program nápravných opatření.
Analýza konkurence dává možnost zpracovat katalog kritérií, provést
hodnocení a vytvořit program nápravných opatření.
Analýza vlastních nebo cizích služeb porovnává alternativy a poskytuje
základy rozhodování.




Zavedení controllingu v praxi NZZ zvýší odůvodněnost a kvalitu
rozhodovacích procesů, umožní firmám ve sféře zdravotnictví
čelit negativním vlivům, vykonávat svou běžnou činnost, tj. léčit
pacienty, sledovat vývoj svého oboru ve zdravotnictví a
uskutečňovat řízení organizační jednotky v konkurenčním
prostředí.

Dekuji za pozornost