Transcript Vztah civilizace a životního prostředí v historii.

Kontakty a materiály
Josef Šedlbauer
e-mail: [email protected]
tel.: 48-535-3375
Alena Ševců
e-mail: [email protected]
tel.: 48-535-3786
informace k Základům environmentalistiky:
www.fp.tul.cz/kch/sedlbauer (odkaz na předmět)
Environmentalistika
Zabývá se důsledky působení člověka a jeho
technologií na okolní svět (přírodní i lidský).
Interdisciplinární, zahrnuje poznatky z fyziky,
chemie, biologie, sociálních věd, filosofie.
Přehledový a motivační předmět, lze navázat
souvisejícími povinně-volitelnými předměty
(Globální problémy a Kurs globální výchovy).
Sylabus
13.2. Vztah civilizace a životního prostředí v historii
27.2. Ekologické principy a zákonitosti
12.3. Globální problémy: společnost
26.3. Globální problémy: příroda
23.4. Trvale udržitelný rozvoj
7.5. Ekonomie a politika životního prostředí
7.5. Filozofické a etické otázky vztahu člověka
k životnímu prostředí, spotřebitelská ekologie
Semináře
Umožňují hlubší diskusi nad vybranými
problémy. Hlavní náplň seminářů je společná
práce (ve 2-4 členných skupinkách studentů)
nad zadaným projektem, jeho prezentace a
obhajoba. Témata projektů se týkají stavu
životního prostředí a nástrojů na jeho
ovlivnění. Zahrnují zpravidla popis
příslušného environmnentálního problému,
objasnění pozic všech stran souvisejícího
environmentálního konfliktu a návrh
možného řešení.
Literatura
Základní literatura:
Kotovicová J., Ulčák Z., Trnka P., Knotek J., Prudký J., Šťastná M.,
Hubačíková V., Oppeltová P., Toman F., Marada P.: Vybrané kapitoly
z environmentalistiky. Brno, MZLU, 2009.
Doporučená literatura k jednotlivým tématům:
1) Diamond, Jared: Kolaps. Proč společnosti přežívají či zanikají. Praha,
Academia, 2008.
2) Goudie A.: The Human Impact on the Natural Environment. Blackwell
Publishers, 1994.
3) Giddens, Anthony: Unikající svět (jak globalizace mění náš život). Praha,
2000.
4) Moldan, Bedřich: Podmaněná planeta. Praha, Karolinum, 2009.
5) Moldan, Bedřich: Ekologická dimenze udržitelného rozvoje. Praha,
Karolinum, 2007.
6) Mezřický, Václav: Environmentální politika a udržitelný rozvoj. Praha,
Portál, 2008.
7) Kohák, Erazim: Zelená svatozář, Praha, Sociologické nakladatelství,
2000.
Hodnocení
Podmínkou získání zápočtu je úspěšné napsání písemného
testu v rozsahu přednášek (minimum 60 %) a doložená
aktivita při zpracování a prezentaci projektu. Pokud není
projekt úspěšně obhájen, alternativním způsobem získání
zápočtu je pozitivní hodnocení při ústním kolokviu k
přednášeným tématům. Bodové hodnocení práce na
projektu zahrnuje
1) doloženou aktivitu na zpracování podkladů pro
prezentaci a jejich kvalitu
2) podíl na vlastní prezentaci
3) úroveň odpovědí na otázky, týkající se projektu.
Při kolokviu budou pokládány otázky v rozsahu
přednášených témat.
Kdy a kde
přednášky: liché pondělky od 8:50 do 10:20 v
F02
semináře: každý týden od 14:20 do 15:50 v B5
(spol. místnost bloku C na kolejích Harcov)
Co jsou základní problémy ve vztahu člověka a
životního prostředí?
počet
nároky
Počet obyvatel ve světě a odhad vývoje
miliardy
10
2.52
3.02
3.69
4.43
5.25
6.06
6.83
7.58
8.27
8.85
9.32
0
1950 1960 1970 1980 1990 2000 2010 2020 2030 2040 2050
Populační dynamika
Populační pyramidy (typy, současnost)
Populační pyramida ČR, 2010
Populační pyramida ČR, 2050 (odhad)
Porodnost (počet dětí na jednu ženu)
Rozložení obyvatel po kontinentech
Asie
59,5 %
Evropa
15,0 %
Afrika
11,0 %
Střední a Jižní Amerika
8,0 %
Severní Amerika
6,0 %
Austrálie a Oceánie
0,5 %
Spotřeba energie na jednoho člověka - historie
spotřeba
[103J
den-1]
sběračsko - lovecká společnost, bez ohně
8.200
sběračsko - lovecká společnost využívající oheň
16.500
primitivní zemědělská společnost s malým počtem
50.000
domestikovaných zvířat
pokročilá zemědělská společnost
100.000
Německo, Anglie a USA v letech 1850 - 1870
275.000
USA v roce 1975
960.000
období
Spotřeba energie podle zdrojů
„Fotosyntetický limit“ se uplatňoval po
naprostou většinu historie. Dnešní spotřeba
energie na osobu je nejméně dvacetinásobná
(v některých zemích více než stonásobná).
Spotřeba energie na jednoho člověka - současnost
Od 80. let stabilizace díky vyrovnání rychlosti
růstu energetické efektivity a ekonomiky. Lidí
ovšem přibývá.
Spotřeba energie na jednoho člověka – podle zemí
Co znamená populační růst?
Thomas Malthus (1798): počet
lidí má tendenci narůstat
geometricky, množství
dostupných zdrojů potravy
pouze aritmeticky. Důsledek –
války, epidemie (často spojené),
pokles populace.
Před 15 000 lety bylo na Zemi asi 5-15 milionů obyvatel,
populace se donedávna měnila jen pozvolna. Prudký
nárůst ve 20. století, přesto se výživa zlepšila – Zelená
revoluce. Cenou je rozsáhlá půdní degradace a závislost
zemědělství na fosilních zdrojích energie (výroba
průmyslových hnojiv a pesticidů, mechanizace).
Co znamenají rostoucí nároky?
Meadowsovi (1972,
1992, 2004): Meze
růstu - model
exponenciálního
růstu v konečném
prostředí. Nárůst –
„přestřelení“ –
stabilizace nebo
pokles (pokud
dojde k degradaci
zdroje).
Množství zdrojů je neznámé a model nezahrnuje
potenciální náhrady. Zda došlo v některé oblasti již
k „přestřelení“ ovšem dokážeme posoudit jenom
zpětně. 20% lidí dnes využívá 80% zdrojů.
Populace a zdroje potravin
• Zemědělsky využívaná půda dnes zaujímá 40% povrchu
pevnin (v r. 1700 to bylo 7%)
• Další plocha už k zemědělství není dostupná ani vhodná
• Na osobu dnes připadá průměrně 0.2 hektaru orné
půdy: podle FAO je k běžné výživě nutná plocha 0.5
hektaru na osobu
• „Kapacita“ Země je z tohoto hlediska kolem 3 miliard
lidí (záleží na způsobu stravování, náročná na zdroje je
hlavně produkce masa)
• Za posledních 40 let byla degradována třetina
zemědělské půdy, tempo degradace je 100 000 km2 / rok
(rozloha ČR je 79 000 km2 )
Poučení z historie: Velikonoční ostrovy
Evropané navštívili poprvé 1722 a našli zbytek primitivních
domorodců – kanibalů v jeskyních. Příčinou pádu bylo
odlesnění kvůli stavbě moai a následná půdní degradace.
Poučení z historie: Mayové na Yucatanu
Rozvinuté městské státy, od 2. do 9. st. v nich žilo 5-15
milionů obyvatel. Kombinace populačního tlaku, půdní
degradace, suchých období a válek vedla k lokálním
kolapsům, které se posléze už nepodařilo zvrátit.
Poučení z historie: Čína
Industrializace bez regulace a potřeba uživit 1.3 miliardy
obyvatel s rostoucími nároky vedly k tomu, že v čínských
městech a řekách je nejznečištěnější vzduch a voda na
světě, 20% plochy je erodováno (Sprašová plošina), k
desertifikaci, prachovým bouřím…
Poučení z historie: Haiti a Dominikánská republika
Haiti bylo intenzivněji zemědělsky využíváno (a bylo
bohatší), ve 20. století kompletně odlesněno. Odlesnění a
strmější terén vedly k rozsáhlé degradaci půdy, dnes
nejchudší země světa. V D. r. byly ve 20. století zavedeny
rezervace, parky, ochrana povodí…
Proč to děláme?
• Neumíme problém předvídat nebo používáme chybné
analogie (králíci a lišky v Austrálii…)
• Již existující problém nepostřehneme včas („plíživá
normalita“ – změny klimatu…, „krajinná amnézie“ –
odlesnění na Velikonočním ostrově…)
• Problém se nepokusíme řešit (nátlakové skupiny –
rybáři, zemědělci, těžaři…, lpění na překonaných
hodnotách - chov ovcí v Austrálii, lov velryb v
Japonsku, stavby v záplavových zónách…,
„psychologie davu“ - krize na finančních trzích…
• Problém nedokážeme vyřešit (dovezení škůdci…)
Shrnutí
• zásadním problémem je růst spotřeby a počtu lidí
• tento trend nenastal s, byl však výrazně akcelerován
průmyslovou revolucí
• s rostoucí technologickou mocí člověk začal měnit svoje
prostředí, aniž uvažoval a aniž znal následky takového
jednání na ekosystémy a celou biosféru
• při zachování současných trendů, přístupů, myšlení,
opakování chyb a omylů, bídě a nevzdělanosti spěje
lidstvo stále rychleji k fyzickým i biologickým hranicím
svého růstu
• realitou 21.století se stávají křivky „neudržitelnosti“,
trendy signalizující brzké dosažení nejen hranic vývoje,
ale také mezí přežití; většina z nich úzce souvisí s
exponenciálním růstem lidské populace
Základní problémy v detailu
• změny ve struktuře krajiny
• snižování a změna biodiverzity
• čerpání zdrojů
• vliv na globální systémy
• změny koloběhů látek na lokální a regionální úrovni
• přemnožení lidstva
• produkce odpadů
• eutrofizace ekosystémů
• aridizace ekosystémů
• zvýšené množství toxických látek v ekosystémech