Transcript 26. Tropické deštné lesy

Tropické deštné lesy se vyznačují trvale teplým a
vlhkým podnebím. Vlhkost vzduchu je vysoká až
100 %, teplota je relativně stálá, rozdíly mezi
jednotlivými ročními obdobími jsou malé nebo
prakticky nulové.
Tyto příznivé podmínky
pro život jsou příčinou toho,
že v tropických deštných
lesích žije nejvyšší počet
druhů rostlin i živočichů
ze všech ekosystémů
na Zemi.
ROZLOŽENÍ SRÁŽEK A TEPLOT V TROPICKÉM DEŠTNÉM LESE
BĚHEM ROKU
Odhaduje se, že
v tropických lesích žijí
2/3 všech známých
rostlinných a
suchozemských
živočišných druhů této
planety.
Žijí zde především
různé druhy hmyzu,
plazů, ptactva a opic.
PODÍL ROZLOHY TROPICKÝCH LESŮ
NA ROZLOZE SOUŠE
PODÍL ORGANISMŮ ŽIJÍCÍCH
V TROPICKÝCH LESÍCH NA CELKOVÉM
MNOŽSTVÍ ŽIJÍCÍCH ORGANISMŮ
Tropické deštné lesy jsou
tvořeny obrovskými
stromy s častými liánami.
Až 90% všech druhů
vyšších rostlin tvoří
v tropických deštných
lesích dřeviny.
Výskyt bylin je poměrně
malý. Byliny zde rostoucí
jsou velmi dobře
přizpůsobené nedostatku
světla.
Epifyty jsou organismy rostoucí na žijících rostlinách, ale vyživující
se samostatně, tj. nejsou parazité. Jsou hojné v tropických deštných
lesích.
Epifytické rostliny nekoření v půdě, ale zachycují se krátkými kořeny
kmenů a větví stromů. Živí se tzv. rostlinným humusem, který se
hromadí v trhlinách kůry stromů. Vodu dokážou přijímat ze vzdušné
vlhkosti, která bývá až 100%.
Tropické deštné pralesy bývají nazývány „největší
lékárna světa“ pro výskyt velkého počtu přírodních
léčiv. Téměř polovina užívaných léků pochází
z tropických deštných pralesů.
Půda je zde mimořádně úrodná a má velkou zásobu živin.
Povrch půdy je pokryt silnou vrstvou spadaného listí a
zbytků organismů. Vše se díky velké vlhkosti a teplotě rychle
rozkládá.
Hlavní zásoba živin tropického pralesa je uložena
v hmotě stromů a vrací se do půdy po troškách
s odumírajícími listy, větvemi a kmeny .
moist soil = vlhká půda
lots of soil = spousta půdy
2,5 incehes soil = 2,5 palce půdy
hilly land = kopcovitá krajina
V současné době tropické deštné
lesy ubývají jednak kvůli spotřebě
dřeva jako paliva i výrobní
suroviny, ale také kvůli
vypalování pro zisk nové
zemědělské půdy.
ZA POSLEDNÍCH
100 LET JIŽ
ZMIZELO Z
POVRCHU ZEMĚ
VÍCE NEŽ 50 %
ROZLOHY
TROPICKÝCH
DEŠTNÝCH
PRALESŮ .
Pokud dojde k rozsáhlému
poškození pralesa,
k čemuž dochází prakticky
výhradně činností člověka,
přirozená obnova pralesa
je otázkou staletí až
tisíciletí.
Pokud je prales vypálen, popel obohatí půdu, která je tak velmi
úrodná, nicméně již po 2–3 letech se získaná oblast nedá
pro zemědělství použít.
Následky kácení pralesů jsou větrná a půdní eroze, povodně a
sesuvy půdy (voda nemá být čím pohlcená - chybí rostliny) ,
zanášení údolních nádrží půdou i pokles srážek. To vše vede
ke ztrátě možnosti pro místní lidi používat les jako zdroj dřeva
a plodin.
Většina semen rostlin potřebuje pro klíčení stín, zatímco na
vykácené mýtině je žhnoucí slunce, navíc dešti nebrání prales
v odnosu půdy, takže semena nemají možnost ani vzejít.
V důsledku kácení se snižuje genofond - nenávratně mizí
z přírody rostlinné i živočišné druhy.
Možná řešení
• Právo využívat les by měli mít pouze lidé, kteří jsou
na něm existenčně závislí, ne politici či úředníci.
• Dřevěné výrobky jsou příliš levné, měly by zdražit.
• Bojkot výrobků z tropického dřeva v Evropě a
Severní Americe.
• Zamezení propojení těžařských firem a vládních
struktur .
• Odpuštění dluhů zemím „třetího světa“.
CIZOKRAJNÉ EKOSYSTÉMY
Tropické deštné lesy
 tropické deštné lesy - ekosystém okolo rovníku
 vhodné podmínky (teplo a dostatek vláhy)  veliká
rozmanitost rostlin i živočichů (přes ½ organismů světa)
 kácení deštných lesů pro území i dřevo  vymírání
organismů a ohrožuje podnebí na Zemi - rostliny upravují
množství oxidu uhličitého = skleníkový plyn v ovzduší  na
vykáceném území – odplavení tenké vrstvy půdy vodou 
neúrodné území
Závěr:
1. Kde se rozkládá tropický deštný les? Jaké
podmínky z této polohy plynou? Co umožňují tyto
podmínky?
2. Jak člověk ohrožuje tropický deštný les? Co
všechno tím riskuje?