Transcript HYDROSFÉRA

HYDROSFÉRA
• řec. hydor = voda → vodní obal Země
voda: ◦ povrchová - světový oceán (96,54 %)
- vodní toky
- přirozené vodní útvary (jezera, bažiny, rašeliniště, slatiniště) - umělé vodní nádrže (rybníky, přehrady)
- led a sníh (1,74 %)
◦ podpovrchová
◦ v atmosféře - vodní pára
- déšť
- sněhové vločky a kroupy (0,001 %)
◦ v živých organismech - součást rostlinných a živočišných organismů
• vědy: hydrologie - vody na souši
hydrogeologie - podzemní vody v horninách
hydrogeografie - vztahy mezi hydrosférou a ostatními
složkami FGS
oceánografie - světový oceán
• Oběh vody na Zemi (hydrologický cyklus)
- způsoben sluneční energií a zemskou přitažlivostí
výpar - odnos - srážky - odtok, vsak, výpar
◦ velký - výměna vody oceán - pevnina
◦ malý - nad oceány nebo nad pevninami
průměrné roční srážky:
oceány
pevniny
1 140 mm
910 mm
nad pevninami spadne jen 8,3 % srážek
◦ bezodtokové oblasti (21,5 % souše; 32 mil. km2)
výpar + vsak jsou větší než srážky
• Světový oceán
řec. Ókeanos = velká řeka obtékající celou Zemi
= všechny oceány a moře = 361 mil. km2 (71 % povrchu Země)
- severní polokoule (61 %) - jižní (81 %)
- mezi 55° j.š. - 65° j.š. není pevnina = podnebí vyrovnanější a
oceaničtější než severní
střední hloubka 3 554 m
oceány
- mezi kontinenty, pánve (4 000-6 000 m hluboké), uzavřený systém proudění vody
mil. km2 z. povrch nehlubší příkop
◦ Tichý (Pacifik)
179,7
35,2 %
Mariánský, 10 924 m
◦ Atlantský
94,2
18,5 %
Portorický, 8 648 m (9 219 m)
◦ Indický
76,2
14,9 %
Jávský, 7 725 m (7 450 m)
◦ Severní ledový (Arktický) 11,4
2,2 %
Nansenova pánev, 5 450 m
(◦ Jižní, 20,3 mil. km2, hranice = 60°j.š.; od roku 2 000)
Jižní oceán
◦ moře
menší části oceánů, vnikají do pevniny - odděleny řetězem ostrovů
→ okrajová - oddělena poloostrovy, ostrovy - Beringovo, Severní, Filipínské, Korálové (největší, 4,791 mil. km2), Arabské
→ středozemní - spojena průlivy, hluboko do pevniny, odlišné
vlastnosti vod
- vnitřní = Baltské
- středozemní = Středozemní, Černé, Rudé, Marmarské
(nejmenší, 11 000 km2)
◦ zálivy
menší části oceánů, moří - vnikají do pevniny
Biskajský, Botnický
Bengálský, Guinejský, Mexický - vlastnosti okrajových moří (historický název)
◦ průlivy
- zúžené části moří, oceánů mezi pevninou, souše - ostrovy
úzké: Bospor (660 m), Dardanely
široké: Drakeův (1 100 km), Davisův , Mosambický (nejdelší, 1 760 km)
Marmarské moře - nejmenší (11 000 km2)
Korálové moře - největší (4,791 mil. km2)
• vlastnosti mořské vody
- mořská voda = roztok minerálních a organických látek a plynů
◦ salinita (slanost)
= celkové množství rozpuštěných minerálních látek v 1 kg mořské
vody udává se v promile (‰, tj. v g/ 1 kg mořské vody)
průměrná = 35 ‰
chloridy (88,8 %), sírany (10,8 %), uhličitany (0,3 % x sladká voda 79,9 %)
chlorid sodný - chlorid hořečnatý - síran hořečnatý;
látky - iont: chlór
55 % sodík
30,6 %
síra
7,7 %
magnezium 3,7 %
vápník 1,2 % draslík
1,1 %
= celkem 99,3 %
 hořkoslaná chuť
ovlivňují ji: výpar
atmosférické srážky přítok říční vody
zamrzání
rozmrzání
hloubka
pohyby mořské vody
- rovník = menší (mnoho srážek)
- obratníky (subtropy) - největší (velký výpar, málo srážek, vysoké teploty) Rudé moře (42 ‰), Perský záliv
- polární oblasti - nejmenší (přítoky řek, tající sníh a led, nízká
teplota a výpar)
Baltské moře (0,8 ‰), Černé moře (1,6 - 1,8 ‰)
brakická voda
- při ústí řek = smíšená (vrstva sladké na slané vodě)
chlorinita = jen obsah soli (po vypaření veškeré vody světového
oceánu by se vytvořila vrstva soli 150 m silná)
◦ hustota
závisí na: teplotě (s rostoucí klesá), salinitě a tlaku (s rostoucími roste)
nejmenší v tropických oblastech x největší v polárních
obecně vyšší než u sladké
maximální při teplotě 4 °C a 35 ‰ salinitě (s rostoucí salinitou pod 4 °C)
◦ barva
závisí na: obsahu minerálních a organických látek
hloubce
→ žlutohnědá = velké množství anorganických látek = Žluté
moře (spraše  Huang He)
→ zelená = bohatá na plankton = Severní, Baltské moře
→ modrá = chudé na plankton = 40° s.š. - 40° j.š. - Rudé moře
(barva jen při rozmnožování červených řas)
◦ teplota
zdroje:
pohlcování slunečního záření (85 %) = oceán je hlavní
regulátor teploty zemské atmosféry
teplo: ze dna oceánů, zemské kůry
z chemických a biologických procesů
vznikající při kondenzaci vodních par
ztráty:
vyzařování tepelné energie z hladiny
výpar
neustále probíhá transport (přenos) tepla:
horizontální → mořské proudy (hlavně z nižších do vyšších zeměpisných šířek - teplé)
vertikální → konvekční proudění (teplejší voda je slanější, větší
hustota = klesá a přináší teplo ke dnu)
výkyvy - denní: zasahají do hloubek 20 - 30 m
- roční: závisí na zeměpisné šířce, do 200 - 400 m
průměrná teplota povrchové vrstvy světového oceánu = 17 °C
nejteplejší je Tichý oceán (19 °C)
teplejší je severní polokoule - důvody:
Antarktida - ochlazuje
teplé mořské proudy z jižní polokoule přes rovník na severní
dno hlubokomořských pánví = 0 °C - 2 °C (všude)
mořská voda zamrzá při teplotě -1,9 °C (35 ‰ salinita)
→ tabulový led (maximální mocnost 2 - 2,5 m; při zamrzání se
vylučují soli a voda pod ledem je slanější, což znesnadňuje další
zamrzání) → ledové kry (1/6 nad hladinou)
• pohyby mořské vody
mořská voda je v neustálém pohybu - příčiny:
kosmické vlivy (přitažlivost Měsíce a Slunce)
fyzikálně chemické vlivy (souvisejí se slunečním zářením, oběhem vzduchu, rozdělením srážek, výparem)
pohyby zemské kůry
3 druhy: dmutí
vlnění
proudění
◦ mořské dmutí (příliv a odliv) - slapové jevy
◦ vlnění
hlavní příčinou je vítr = vlny eolického původu → příboj
výška vln závisí na ploše, na kterou vítr působí a na jeho rychlosti: zálivy, vnitřní moře = menší - Baltské moře 5 m
Atlantský oceán 25 m
nejvyšší 34 m (vítr 126 km/ hod)
tsunami (jap. tsu = zaplavující, nami = vlna) - ničivé, výbuch podmořské sopky, podmořské sesuvy (mořetřesení); až 800 km/ hod.;
desítky metrů vysoké
◦ mořské proudy
přenos velkého množství vody, tepla na velké vzdálenosti (horizontálně i vertikálně) = regulace teploty
velký vliv na podnebí oceánů, moří, přilehlých pevnin
hlavní příčina = cirkulace atmosféry (pravidelné větry) - nucené
proudy (hnané větrem)
teplé - relativně - přinášejí teplejší vodu z nižších zeměpisných
šířek do vyšších
Golfský (Severoatlantský; 80 mil. m3/s, 26 °C =
60 x více vody než všechny světové řeky),Brazilský, Kuro šio (50 mil.
km3/s, 22 °C) , Východoaustralský
studené - Západní příhon (100 mil. km3/s; 6 °C), Benguelský a Peruánský (pouště Namib, Atacama), Labradorský, Kanárský, Kalifornský
• význam světového oceánu:
oběh vody (atmosférické srážky)
zdroj potravin (živočišné bílkoviny)
kyslík, rozklad CO2
odsolováním → pitná voda
nerostné suroviny: soli, ropa, zemní plyn, uhlí, rudy
přílivové elektrárny
lodní doprava
nebezpečí:
znečištění (odpady, )ropa
ukládání nebezpečných odpadů
V Tichém oceánu plave ostrov odpadků větší než ČR
Ve vodách Tichého oceánu plave ostrov. A není to jen tak ledajaký ostrov. Tvoří jej totiž
igelitové obaly, uzávěry, zapalovače, pneumatiky a další vesměs plastové předměty. V
prostoru mezi Kalifornií a Havajskými ostrovy se vlivem mořských proudů nahromadilo
největší smetiště světa o průměru 1600 kilometrů a hmotnosti 3 miliony tun.
Syntetický ostrov se svou rozlohou vyrovná státům střední Evropy. Odhodí-li někdo v
Japonsku do moře plastovou láhev, je vysoce pravděpodobné, že zhruba za rok doputuje
láhev k Havaji. Mořské proudy tam přinášejí odpad z celého Pacifiku. Na vysokou
koncentraci nebezpečných látek doplácejí ptáci, ryby i celá řada dalších druhů organismů.
"V žaludcích mrtvých ptáků a ryb je všechno, včetně zboží ze vzdálených zemí," posteskl si
ekolog Charles Moore. "Devadesát procent uhynulých zvířat má v těle stopy plastu."
Je smutnou skutečností, že většina plastových výrobků vyhozených lidmi končí v oceánech.
(Recyklováno je méně než 5 procent.) Odhaduje se, že miliardy tun odpadů usmrtí ročně
nejméně 100 tisíc mořských savců, ptáků a želv.
Obchod s toxickým odpadem je pro mnoho pochybných firem ideální příležitostí, jak získat
peníze. Místo řádného zpracování končí odpad v mořích, řekách, na ilegálních skládkách
nebo se vyváží do rozvojových zemí. "Striktní předpisy pro nakládání s toxickým odpadem
v USA a Evropě zakazují jeho skládkování. Export do Asie je proto nejjednodušším
řešením," napsal deník Asia Times. Jen do Indie se každý rok doveze několik miliónů tun
odpadu. Ještě více odpadu končí v Číně. Při jeho zpracování jsou místní dělníci vystavení
značnému zdravotnímu riziku a mnozí z nich později umírají.
USA, Austrálie a další hospodářsky vyspělé státy odmítají podepsat mezinárodní úmluvu o
zákazu obchodu s toxickým odpadem. V chudých zemích třetího světa tak končí 80 procent
vyřazených elektronických výrobků.