Transcript Populace - Schlägelová

POPULACE
Populace
• soubor jedinců jednoho druhu (ve všech vývojových
stádiích), kteří žijí v určitém čase na určitém místě
např. celosvětová populace člověka, populace křováků
v Africe, populace lipnice hajní v Českém krasu
• ekologií populací se zabývá = demekologie
populace prvosenky jarní v doubravě v Českém krasu
populace běláska zelného na
louce
kukla – housenka – dospělý
motýl
Populace
• populace je živý systém, v němž se projevují
biologické vlastnosti jedinců, ale i biologické
vlastnosti celé skupiny (populace)
• vlastnosti populací:
- hustota populace
- růst populace
- oscilace a fluktuace
- rozmístění populace
- struktura populace
Hustota populace
• vyjadřuje se počtem jedinců v populaci nebo
jejich biomasou na jednotku plochy či objemu
• hustota nebo-li denzita, abundance
např. počet střevlíků na 1m2
• hustota populací velkých predátorů je vždy menší,
než hustota konzumentů nižšího řádu (např.
hrabošů)
• na 10 ha pole bude žít jediný pár poštolek, ale
tisíce hrabošů
Biomasa
Vzhledem k tomu, že velikosti jedinců v rámci
jednoho druhu jsou rozdílné, přepočítává se hustota
na hmotnost živé váhy = biomasy.
např. posečeme-li na louce 1m2 porostu lipnice luční a
zvážíme-li hmotnost posečené hmoty, dostaneme
biomasu na jednotku plochy
Hustota populace podléhá změnám:
fluktuace = kolísání populace během několika let –
dlouhodobé kolísání
oscilace = kolísání hustoty populace během jediného
roku, někdy i měsíce... – krátkodobé kolísání
Kolísání hustoty populací závisí na charakteru
rozmnožování druhu, na vnějších podmínkách –
predátoři, potrava, podnebí, choroby.
příklad fluktuace – reakce kořist - dravec
příklad fluktuace – reakce kořist - dravec
N = počet
jedinců
fáze gradační křivky
(gradace)
Rozmístění (rozptyl) populace
• organismy v rámci populace bývají v krajině
rozmístěny zpravidla nenáhodně, nerovnoměrně
• rozptyl populace závisí na potřebě životního
prostoru, na potravě, na sociální struktuře populace...
Struktura populace
• podle pohlaví – poměr samců a samic v populaci
• podle věku – poměr mladých a starších jedinců
• sociální struktura – vztahy a postavení jedinců
(hierarchie) v rámci populace
struktura populace podle pohlaví
- obvykle je v populacích poměr pohlaví 1:1
- u partenogeneticky se rozmnožujících populací jsou
přítomny pouze samice!!!
- u přemnožené populace hrabošů polních je častý
poměr samců ku samicím 1:6
partenogeneticky se
množící populace mšic –
v populaci jsou jen samice!
Věková struktura populací
a) pyramida – velké množství mladých jedinců
b) zvon – stálá populace, hodně mladých a starších jedinců,
kteří se rozmnožují
c) urna – velký podíl starých jedinců, neschopných
rozmnožování
Sociální struktura populace
hierarchie v tlupě goril
Růst populace
• podobně jako jedinec, i populace se vyvíjí, roste,
stárne, zmenšuje se, odumírá...
• růst populace závisí na:
- množivosti (natalitě)
- úmrtnosti (mortalitě)
- stěhování (migraci)
Natalita
• množivost je přímo závislá na rychlosti metabolismu
jedinců v populaci, nepřímo pak závisí na jejich
velikosti
např. natalita je vyšší u prvoků a myší než u kopytníků
a slonů...
Mortalita
• úmrtnost je vždy nejvyšší u mláďat
• u některých populací např. krokodýli, vrabci, motýli
je úmrtnost vysoká někdy až 99%
• způsobují ji nemoci, paraziti, predátoři, prostorová a
potravní konkurence jiných druhů, nepřízeň počasí
únosná kapacita prostředí
S = sigmoidální křivka – působí omezující faktory prostředí
J = exponenciální křivka – chybí omezující faktory prostředí
Prostorová aktivita populací
• k prostorové aktivitě populací dochází jednak v rámci
teritoria (vyhledávání optimálních potravních zdrojů,
úkrytů před predátory, sexuálních partnerů)
nebo též mimo teritoria na dosud neobývaná území, pak
mluvíme o expanzi druhu
nebo na území, kde se pravidelně populace vyskytuje v
určitých obdobích – migrace populací
invazní populace ondatry pižmové – r. 1905 byla malá
populace (původní v S. Americe) vysazena u Dobříše v ČR
O 30 let později
obývaly ondatry
již celou střední
Evropu až po
Alpy!
invazní klíněnka jírovcová
(Cameraria ohridella)
Poprvé objevena r. 1986 v Makedonii, v ČR v r. 1993.
Dnes se vyskytuje nejen v celé ČR, ale též v celé stř. Evropě
migrace
• stěhování z klimatických důvodů se zpětným
návratem (stěhovaví ptáci)
• migrace za účelem rozmnožování
- anadromní migrace – z moře do řek
- katadromní migrace – z řek do moře
• migrace za potravou
• migrace vertikální z hor do nížin v době vysokého
sněhu
migrace pakoní
hřivnatých v Africe
- za potravou
monarcha stěhovavý
(Danaus plexippus)
ptačí migrace
úhoř říční
losos severoatlantský
- anadromní migrace
– katadromní migrace
migrace soba polárního
vertikální migrace kamzíků
kamzík horský
(Rupicapra rupicapra)
Vztahy mezi populacemi
• populace na sebe mohou působit:
- pozitivně
- negativně
- neutrálně – neovlivňují se
Pozitivní vztahy mezi populacemi
- mutualismus (symbióza)
- protokooperace
- aliance
- komenzálismus
Symbióza
- soužití je nezbytné pro oba druhy
např.:
• většina vstavačovitých rostlin nepřežívá, pokud
zahynou mykorhitické organismy na jejich
kořenovém systému
• rak poustevníček si pěstuje sasanky na ulitě
hlízky bakterie rodu
Rhizobium na
kořenovém systému
vyšší rostliny
Gunera mexicana
v jejích listech žijí
sinice schopné fixace
vzdušného dusíku
Protokooperace
• vzájemně prospěšné sdružování některých druhů
např. hnízdiště některých druhů ptáků na stejném
místě
Aliance
• dočasné sdružování jedinců různých druhů
např. nosorožec a ptáci, kteří se vozí na jeho hřbetě
Komenzálismus
• soužití dvou druhů, kdy jeden z druhů je na tom
druhém závislý, pro jednoho z nich toto soužití nic
neznamená
např. afričtí mrchoužrouti jsou plně závislí na
predátorech – šelmách, šelmy na nich závislé ale
nejsou
Negativní vztahy mezi populacemi
- amenzálismus
- allelopatie
- kompetice (konkurence)
- predace
- parazitismus
- hyperparazitismus
Amenzalismus
- jeden druh nějakým způsobem – většinou
chemickými výměšky – ovlivňuje a omezuje ten druhý
např. bakterie a houby vylučují antibiotika,
toxiny sinic ovlivňující ryby
Zvláštním případem amenzálismu u rostlin je
allelopatie - rostliny vylučují do prostředí jedovaté
toxiny a zbavují se tak konkurentních druhů
např. akát vylučuje kořeny jedovaté alkaloidy, listy
ořešáku obsahují toxiny, které po rozkladu listů na
podzim ovlivňují prostředí v blízkosti jedince
Allelopatie akátu
ořešák královský
parazitismus