Transcript Plynárenství v ČR - všeobecné informace

Plynárenství ČR –
všeobecná informace
Jan Zaplatílek
Jelenovská 25.1.
2012
2004 Ministerstvo průmyslu a obchodu
Celková roční spotřeba plynu
Spotřeba v mil.
м3
Spotřeba v
GWh
Meziroční
změna v м3
Meziroční
změna v %
2002
9 542
100 193
-231
- 2.4
2003
2004
2005
2006
9 739
9 691
9 562
9 269
102 600
102 236
100 829
97 806
+197
-48
-129
-191
+2.1
-0.5
-1.3
-3.1
2007
2008
2009
8 646
8 685
8 164
91 214
91 673
86 247
-521
+39
- 521
-6,7
+0,4
-6
2010
2011
8 980
8 075
95 084
85 536
+816
- 905
+10
-10
2
2004 Ministerstvo průmyslu a obchodu
Vývoj celkové spotřeby plynu –
varianta: 2011_základní (GWh)
Nízký (GWh)
VO
SO
MO
DOM
Bilanční rozdíl
Celková spotřeba ZP v ČR
1995
43369
8420
10813
18201
2016
82819
2009
36278
8750
12514
26642
2353
86536
2010
37279
8644
12368
26627
1706
86624
2011
37945
8210
12445
26259
1944
86803
2020
49365
9173
12860
24956
1856
98210
2030
53233
9622
13112
23719
1887
101574
2040
66872
9673
13128
22354
2085
114112
2050
66298
9666
13096
20915
2016
111990
2060
65648
9664
13091
19585
1868
109856
Referenční (GWh)
VO
SO
MO
DOM
Bilanční rozdíl
Celková spotřeba ZP v ČR
1995
43369
8420
10813
18201
2016
82819
2009
36278
8750
12514
26642
2353
86536
2010
37279
8644
12368
26627
1706
86624
2011
38126
8253
12521
26458
1956
87314
2020
51227
9614
13499
26008
1933
102280
2030
55880
10357
14326
25692
2012
108267
2040
69818
10585
14672
25258
2239
122572
2050
69515
10713
14811
24729
2195
121962
2060
69163
10836
14900
24302
2061
121263
Vysoký (GWh)
VO
SO
MO
DOM
Bilanční rozdíl
Celková spotřeba ZP v ČR
1995
43369
8420
10813
18201
2016
82819
2009
36278
8750
12514
26642
2353
86536
2010
37279
8644
12368
26627
1706
86624
2011
38306
8296
12597
26658
1967
87825
2020
53088
10054
14137
27060
2010
106350
2030
58527
11092
15540
27665
2136
114960
2040
72764
11497
16216
28161
2394
131033
2050
72731
11760
16525
28542
2375
131934
2060
72678
12008
16709
29020
2255
132671
2004 Ministerstvo průmyslu a obchodu
Vývoj celkové spotřeby plynu –
varianta: 2011_základní (%) rok
2010 = 100 %
Nízký (GWh)
VO
SO
MO
DOM
Bilanční rozdíl
Celková spotřeba ZP v ČR
1995
116,3
97,4
87,4
68,4
118,1
95,6
2009
97,3
101,2
101,2
100,1
137,9
99,9
2010
100,0
100,0
100,0
100,0
100,0
100,0
2011
101,8
95,0
100,6
98,6
113,9
100,2
2020
132,4
106,1
104,0
93,7
108,8
113,4
2030
142,8
111,3
106,0
89,1
110,6
117,3
2040
179,4
111,9
106,1
84,0
122,2
131,7
2050
177,8
111,8
105,9
78,5
118,1
129,3
2060
176,1
111,8
105,8
73,6
109,4
126,8
Referenční (GWh)
VO
SO
MO
DOM
Bilanční rozdíl
Celková spotřeba ZP v ČR
1995
116,3
97,4
87,4
68,4
118,1
95,6
2009
97,3
101,2
101,2
100,1
137,9
99,9
2010
100,0
100,0
100,0
100,0
100,0
100,0
2011
102,3
95,5
101,2
99,4
114,6
100,8
2020
137,4
111,2
109,1
97,7
113,3
118,1
2030
149,9
119,8
115,8
96,5
117,9
125,0
2040
187,3
122,5
118,6
94,9
131,2
141,5
2050
186,5
123,9
119,7
92,9
128,6
140,8
2060
185,5
125,4
120,5
91,3
120,8
140,0
Vysoký (GWh)
VO
SO
MO
DOM
Bilanční rozdíl
Celková spotřeba ZP v ČR
1995
116,3
97,4
87,4
68,4
118,1
95,6
2009
97,3
101,2
101,2
100,1
137,9
99,9
2010
100,0
100,0
100,0
100,0
100,0
100,0
2011
102,8
96,0
101,9
100,1
115,3
101,4
2020
142,4
116,3
114,3
101,6
117,8
122,8
2030
157,0
128,3
125,6
103,9
125,2
132,7
2040
195,2
133,0
131,1
105,8
140,3
151,3
2050
195,1
136,0
133,6
107,2
139,2
152,3
2060
195,0
138,9
135,1
109,0
132,2
153,2
2004 Ministerstvo průmyslu a obchodu
Predikce spotřeby plynu v ČR

mezi roky 2010 a 2060 je očekáván nárůst celkové spotřeby plynu
pro variantu rozvoje ES a KVET 2011_základní o přibližně:
nízký scénář
27 %
referenční scénář 40 %
vysoký scénář

53 %
nárůst bude dominantně tvořen nárůstem spotřeby plynu ve výrobní
sféře a zejména pak v sektoru výroby elektřiny z plynu.
2004 Ministerstvo průmyslu a obchodu
Predikce spotřeby plynu sféry
domácností
Spotřeba sektoru domácností

mezi roky 2010 a 2060 je očekáván pokles spotřeby plynu v
sektoru domácností o přibližně 8,7 %,

dle predikce bude pokles dominantně způsoben intenzivní aplikací
zateplení.
2004 Ministerstvo průmyslu a obchodu
Predikce spotřeby plynu sféry
domácností
Počet odběrných míst

mezi roky 2010 a 2060 je očekáván nárůst podílu odběrných míst
na počtu domácností o 6,7 %,

počet domácností naroste o 16 %,

celkový počet odběrných míst v sektoru domácností ve stejném období
naroste o 24 %,
Měrná spotřeba domácností

mezi roky 2010 a 2060 je očekáván pokles měrné spotřeby, tj.
spotřeby na jednu domácnost, o přibližně 27 %,

tento pokles je dominantně způsoben aplikací zateplení v
nadcházejícím období a odpovídá poklesu měrné spotřeby zejména při
vytápění.
2004 Ministerstvo průmyslu a obchodu
Predikce spotřeby plynu výrobní
sféry
Hlavní předpoklady a rozdíly oproti minulé predikci

mezi roky 2010 a 2060 je očekáván nárůst spotřeby plynu ve výrobní
sféře o přibližně 63 %,

předložené predikce počítají s výrazně diferencovaným vývojem
plynoenergetické náročnosti tvorby přidané hodnoty v závislosti na
sektoru výrobní sféry,

pokles náročnosti bude pro plyn mírně výraznější než pro elektřinu –
mezi roky 2009 a 2060 na 52 % úrovně roku 2009 (EEN dle platné
predikce na 45 %),

převážná většina růstu spotřeby plynu bude souviset s rozvojem použití
plynu jako paliva pro výrobu elektřiny a tepla,

všechny grafy zobrazují situaci, která by nastala, pokud by byl realizován
rozvoj výrobní základny a závodních elektráren a tepláren dle varianty
2011_základní z bilancí elektřiny.
2004 Ministerstvo průmyslu a obchodu
Podíly na dovozu zemního plynu
v roce 2010
ČEZ, a.s.
1.11%
E.ON Energie, a.s.
2.16%
CONTE spol. s r.o.
0.03%
VNG Energie Czech a.s.
1.23%
GDF SUEZ Prodej plynu s.r.o.
1.78%
LAMA INVESTMENTS a.s.
1.27%
Česká plynárenská a.s.
0.02%
Lumius, spol. s r.o.
0.97%
Bohemia Energy entity s.r.o.
0.60%
MND a.s.
0.80%
WINGAS GmbH & Co.KG
0.80%
Pragoplyn, a.s.
0.76%
VEMEX s.r.o.
5.78%
RSP Energy a.s.
0.10%
United Energy Trading, a.s.
4.94%
RWE Energie, a.s.
0.02%
SPP CZ, a.s.
5.01%
RWE Transgas, a.s.
72.62%
9
2004 Ministerstvo průmyslu a obchodu
Podíly na dovozu zemního plynu
v listopadu 2011
GDF SUEZ Prodej plynu s.r.o.
1.86%
BOHEMIA ENERGY entity s.r.o.
1.66%
Pragoplyn, a.s.
2.16%
WINGAS GmbH & Co.KG
1.62%
LAMA INVESTMENTS a.s.
2.25%
VNG Energie Czech a.s.
0.92%
Lumius, spol. s r.o.
2.30%
GDF SUEZ Trading
0.91%
ČEZ, a. s.
2.48%
E.ON Ruhrgas AG
2.48%
MND Gas Storage a.s.
0.68%
VEMEX s.r.o.
5.12%
Ostatní
0.60%
United Energy Trading, a.s.
5.40%
SPP CZ, a.s.
5.46%
RWE Transgas, a.s.
64.12%
10
2004 Ministerstvo průmyslu a obchodu
Podíly na prodeji zemního plynu
v roce 2010
Energie Bohemia a.s.
0.37%
E.ON Energie, a.s.
4.81%
Jihomoravská plynárenská, a.s.
18.24%
GDF SUEZ Prodej plynu s.r.o.
2.75%
LAMA INVESTMENTS a.s.
1.58%
Lumius, spol. s r.o.
3.67%
MND a.s.
0.08%
ČEZ, a.s.
0.003%
Pragoplyn, a.s.
3.03%
ČEZ Prodej, s.r.o.
1.98%
CONTE spol. s r.o.
0.004%
Pražská plynárenská, a.s.
12.50%
Bohemia Energy entity s.r.o.
1.52%
K-Gas s.r.o.
0.04%
RSP Energy a.s.
0.11%
Východočeská plynárenská, a.s.
8.00%
RWE Energie, a.s.
22.30%
VEMEX s.r.o.
4.58%
SPP CZ, a.s.
0.60%
Severomoravská plynárenská, a.s.
13.85%
11
2004 Ministerstvo průmyslu a obchodu
Podíly na prodeji zemního plynu
v listopadu 2011
BOHEMIA ENERGY entity s.r.o.
2.91%
LAMA INVESTMENTS a.s.
2.55%
GDF SUEZ Prodej plynu s.r.o.
2.19%
VEMEX s.r.o.
3.67%
United Energy Trading, a.s.
1.96%
Pragoplyn, a.s.
4.44%
Ostatní
6.14%
ČEZ Prodej, s.r.o.
4.49%
Jihomoravská plynárenská, a.s.
16.69%
E.ON Energie, a.s.
4.57%
Lumius, spol. s r.o.
4.76%
RWE Energie, a.s.
13.45%
RWE Key Account CZ, s.r.o.
5.25%
Východočeská plynárenská, a.s.
6.38%
Severomoravská plynárenská, a.s.
9.80%
12
Pražská plynárenská, a.s.
10.73%
2004 Ministerstvo průmyslu a obchodu
Změny dodavatele plynu
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
CELKEM
VO
2
2
104
129
152
213
536
1 138
SO
0
24
9
90
267
674
1142
2 206
MO
0
428
62
366
4506
6842
26 991
39 195
DOM
0
0
6 524
11
28 402 76 695 333 272
444 904
454
6 699
596
33 327
487 443
CELKEM 2
13
84 424
361 941
2004 Ministerstvo průmyslu a obchodu
Situace na tuzemském trhu
s plynem
+
Bezproblémové
splnění
bezpečnostního standardu N – 1
pro plynárenskou infrastrukturu
Meziroční nárůst počtu
dovozců
i
aktivních
obchodníků
Značný
počet
změn
dodavatele
u
konečných zákazníků
Pokles podílu skupiny RWE
jak v oblasti dovozu, tak i
prodeje
konečným
zákazníkům
Problémy
se
zajištěním
a
prokázáním
bezpečnostního
standardu části obchodníků →
snaha MPO jasně bezpečnostní
standard
pro
obchodníky
definovat a jednoznačně jeho
zajištění prokazovat s cílem
maximalizace
ochrany
chráněných zákazníků
14
2004 Ministerstvo průmyslu a obchodu
Plynárenská infrastruktura –
bezpečnostní standard
 Bezpečnostní standard pro plynárenskou infrastrukturu
definuje Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
994/2010 ze dne 20. října 2010, o opatřeních na
zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu a o zrušení
směrnice Rady 2004/67/ES
 Je posuzován dle výpočtu vzorce N – 1
 Oblastí výpočtu pro niž se vypočítá vzorec N-1 bylo
stanoveno území státu.
 Jako den s nejvyšší spotřebou byl identifikován 23. 1.
2006, jehož hodnota byla 67,639 mil. m3/den (15 °C).
 Jako infrastruktura s nejvyšší kapacitou pro dodávky
plynu byl určen vstupní bod Lanžhot.
15
2004 Ministerstvo průmyslu a obchodu
Výsledky výpočtu vzorce N – 1
16
2004 Ministerstvo průmyslu a obchodu
Bezpečnostní standard pro
dodávky plynu
 Stanovuje jej Nařízení 994/2010, povinnost zajišťovat
ukládá Energetický zákon
 Jeho cílem je zajištění dodávek plynu chráněným
zákazníkům členského státu v následujících případech:
 a) při mimořádných teplotních hodnotách v průběhu
sedmidenního období poptávkových špiček, ke kterým
dochází statisticky jednou za 20 let
 b) v období výjimečně vysoké poptávky po plynu v délce
nejméně 30 dní, ke kterým dochází statisticky jednou za
20 let
 c) v období v délce nejméně 30 dní v případě narušení
jediné
největší
plynárenské
infrastruktury
za
průměrných zimních podmínek
17
2004 Ministerstvo průmyslu a obchodu
Možnosti zajištění bezpečnostního
standardu
 diverzifikace zdrojů plynu
 diverzifikace tras
 uskladnění plynu v zásobníku plynu
 dlouhodobé smlouvy na dodávku plynu
 zvýšení objemu těžby plynu a
 využívání alternativních paliv v kombinaci se
smlouvami, u kterých lze přerušit dodávku
plynu
18
2004 Ministerstvo průmyslu a obchodu
Diverzifikace zdrojů plynu
 Původní schéma 75% dodávek plynu z Ruské
federace a 25% z Norska se po liberalizaci trhu
výrazně změnilo. Stále více jsou využívány
krátkodobé kontrakty na spotovém trhu EU, které
v roce 2010 činily 23,5%, dodávky ruského plynu
64,1% a norského plynu 12,4%, zbytek tj. 1,5%
činí domácí těžba. K diverzifikaci přepravních cest
významně přispějí i plynovody Nord Stream a OPAL,
na něž navazuje v České republice budovaný
plynovod Gazela, který bude přepravovat cca 30
mld.m3 plynu ročně a bude propojen s českou
přepravní soustavou.
19
2004 Ministerstvo průmyslu a obchodu
Uskladnění plynu v zásobníku
plynu
 Uskladnění plynu v podzemním zásobníku
plynu je druhým nejdůležitějším opatřením
na zajištění bezpečnostního standardu
dodávky, neboť kapacita všech podzemních
zásobníků plynu v České republice dosahuje
cca 3,457 mld.m3, což činí cca 40% celkové
roční spotřeby.
20
2004 Ministerstvo průmyslu a obchodu
Dlouhodobé smlouvy na
dodávku plynu
Obchodníci s plynem v České republice
mají uzavřeny dlouhodobé kontrakty
na dodávky zemního plynu s ruskými
producenty do roku 2035 a s norskými
producenty do roku 2017.
21
2004 Ministerstvo průmyslu a obchodu
Zvýšení objemu těžby plynu
 Zvýšení objemu těžby plynu není pro
Českou republiku účinným nástrojem pro
zajištění
bezpečnostního
standardu
dodávky, neboť domácí těžba se podílí
pouze na 1,5% spotřeby.
22
2004 Ministerstvo průmyslu a obchodu
Využívání alternativních paliv
v kombinaci se smlouvami, u
kterých lze přerušit dodávku
plynu
 Vzhledem k dosavadní spolehlivosti
v zásobování zemním plynem není tento
způsob v České republice široce využíván
23
2004 Ministerstvo průmyslu a obchodu
Požadavek na zajištění části
standardu v zásobnících plynu
 Nejspolehlivější
způsob
zajištění
bezpečnostního
standardu
dodávky
je
prostřednictvím zásobníků plynu.
 Proto je navrhováno, aby v období od 30. září
do 1. dubna byl bezpečnostní standard
dodávky minimálně z 20 % zajišťován
uskladněním plynu v zásobnících plynu na
území Evropské unie.
24
2004 Ministerstvo průmyslu a obchodu
Prokazování zajištění
bezpečnostního standardu
 u plynu uloženého v zásobnících plynu na území České republiky,
potvrzením o uskladněném množství plynu od provozovatele zásobníku
plynu a současně dokladem prokazujícím zajištění pevné přepravní
kapacity na vstupním bodě virtuálního zásobníku plynu;
 u plynu uloženého v zásobnících plynu mimo území České republiky buď
kopií smlouvy o uskladnění plynu, nebo potvrzením o uskladněném
množství plynu od provozovatele zásobníku plynu a současně dokladem
prokazujícím zajištění pevné přepravní kapacity do České republiky;
 u diverzifikovaných zdrojů plynu buď kopií nákupního kontraktu na
příslušný objem plynu, nebo potvrzením od zahraničního dodavatele na
tento objem plynu a současně dokladem prokazujícím zajištění pevné
přepravní kapacity z bodu dodávky do České republiky;
 u zvýšení objemu výroby plynu buď kopií smlouvy, nebo potvrzením od
příslušného výrobce plynu;
 dohodou o swapové operaci v návaznosti na výše uvedené;
 potvrzení dotčeného chráněného zákazníka, že má možnost využití
alternativních paliv, a kopií smlouvy o dodávce plynu, podle které lze
dodávku plynu přerušit.
 potvrzení o zajištění bezpečnostního standardu dodávek jiným účastníkem
trhu s plynem
25
2004 Ministerstvo průmyslu a obchodu
Chránění zákazníci
 skupina C1, jimiž jsou zákazníci s převažujícím otopovým odběrem s
předpokládaným ročním odběrem v příslušném roce nad 4 200 MWh, kteří
nespadají do skupiny A nebo D; tato odběrná místa náležejí do této skupiny,
pokud součet spotřeb za poslední čtvrtletí předchozího roku a první čtvrtletí
daného roku činí 70 % a více z celkové spotřeby za období od 1. dubna
předchozího roku do 31. března daného roku a pokud zákazníci zařazení do této
skupiny poskytují více jak 20% vyrobené tepelné energie z celkového vyrobeného
množství domácnostem, zdravotnickým zařízením a zařízením sociálních služeb;
 skupina D, jimiž jsou zákazníci s předpokládaným ročním odběrem v daném roce
nad 630 MWh, kteří zajišťují výrobu potravin denní spotřeby pro obyvatelstvo,
zejména zpracování potravin podléhajících zkáze, provozy živočišné výroby s
nebezpečím úhynu zvířat, výrobu pohonných hmot, spalovny komunálního
odpadu, pohon vozidel městské hromadné dopravy, zdravotnická zařízení, zařízení
sociálních služeb, základní složky Integrovaného záchranného systému, asanační
zařízení, krematoria, jakož i Česká národní banka;
 skupina F, jimiž jsou zákazníci s předpokládaným ročním odběrem v daném roce
do 630 MWh a domácnosti
26
2004 Ministerstvo průmyslu a obchodu
Bezpečnost - shrnutí
 Česká republika má zajištěn bezpečnostní
standard infrastruktury na velmi vysoké
úrovni
 U bezpečnostního standardu pro dodávky
plynu je nutné jej přesně definovat
a
detailně prokazovat
 Přijetím uvedených návrhů a jejich realizací
v praxi dojde k zajištění rovných podmínek
všech obchodníků s plynem s reálnému
zvýšení bezpečnosti dodávek plynu všem
chráněným zákazníkům
27
2004 Ministerstvo průmyslu a obchodu
Otevření plynovodu STORK
28
2004 Ministerstvo průmyslu a obchodu
Otevření HPS Brandov (I.etapa
plynovodu GAZELA)
29
2004 Ministerstvo průmyslu a obchodu
Otevření plynovodu NORD
STREAM
30
2004 Ministerstvo průmyslu a obchodu
Děkuji
Vám
za
pozornost.
31
2004 Ministerstvo průmyslu a obchodu