Transcript Zarazovani do klasifikacnich systemu

Zařazování do klasifikačních
systémů
Literatura
Klasifikace vegetace obecně:
• Moravec J. a kol. (2004): Fytocenologie. Academia,
Praha. Str. 87–89, 105–110, 141–144, 324–329
• Randuška, D., Vorel, J., Plíva, K. (1986):
Fytocenológia a lesnícka typológia. Príroda,
Bratislava. Str. 68–70, 221–297
• Štykar, J. (2008): Lesnická fytocenologie a typologie.
MZLU v Brně, Brno. Str. 57–63, 185–201
Literatura
Klasifikace vegetace – curyšsko-montpelliérský
systém:
• Chytrý, M. (eds.) (2007): Vegetace České republiky. 1. Travinná a
keříčková vegetace. Academia, Praha.
• Chytrý, M. (eds.) (2009): Vegetace České republiky. 2. Ruderální,
plevelová, skalní a suťová vegetace. Academia, Praha.
• Chytrý, M. (eds.) (2011): Vegetace České republiky. 3. Vodní a
mokřadní vegetace. Academia, Praha.
• Chytrý M. & Tichý L. (2003): Diagnostic, constant and dominant
species of vegetation classes and alliances of the Czech
Republic: a statistical revision. Folia Facultatis Scientiarum
Naturalium Universitatis Masarykianae Brunensis 108: 1–231.
• Moravec, J. red. (1998–2003): Přehled vegetace České republiky.
Svazek 1.–4. Academia, Praha.
• Moravec, J. a kol. (1995): Rostlinná společenstva České
republiky a jejich ohrožení. Severočeskou přírodou, Litoměřice.
Literatura
Klasifikace vegetace – systém dle katalogu
biotopů:
• Chytrý, M., Kučera, T., Kočí, K. (eds.) (2001): Katalog
biotopů České republiky. Agentura ochrany přírody a
krajiny ČR, Praha.
• Chytrý, M., Kučera, T., Kočí, M., Grulich, V., Lustyk, P.
(eds.) (2010): Katalog biotopů České republiky. Ed. 2.
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha.
• Stanová, V., Valachovič, M., (eds.) 2002: Katalóg
Biotopov Slovenska. DAPHNE – Inštitút aplikovanej
ekológie, Bratislava.
Literatura
Klasifikace vegetace – geobiocenologický
systém:
• Ambros, Z., Štykar, J. (1999): Geobiocenologie I.
Ekologicko cenotické charakteristiky rostlin lesů a
křovin Čech, Moravy a Slezska. MZLU v Brně, Brno.
• Buček, A., Lacina, J. (1999): Geobiocenologie II.
MZLU v Brně, Brno.
Principy fytoindikace
• metoda, která umožňuje odhadnout vlastnosti stanoviště podle
výskytu různých rostlinných druhů
• každý druh má určitou amplitudu tolerance (valenci) k určitému
ekologickému faktoru
druhy euryvalentní (euryekní) x
stenovalentní (stenoekní)
Principy fytoindikace
• znalost ekologických nároků (optim, ekologických
amplitud) jednotlivých druhů umožňuje využít tyto
druhy jako indikátory ekologických podmínek!!
• důležitá je znalost ekologických nároků
př. Urtica dioica = stenoekní nitrofyt
Obsah dusíku?
Obsah dusíku?
Principy fytoindikace
 vyhodnocuji fytoindikační schopnost všech přítomných
druhů
 fytoindikační význam (= váha) druhu je dána jeho
pokryvností
1.
Výsledek
Geobiocenologický systém:
2BD2 – Fagi-querceta tiliae (sub)humilia
Katalog biotopů:
L6.4 – Středoevropské bazifilní teplomilné
doubravy
Curyšsko-montpelliérský systém:
Quercion petraeae; Quercion pubescentipetraeae
2.
Výsledek
Geobiocenologický systém:
2(3)B3(4) – Fagi-querceta typica
Katalog biotopů:
L3.1 – Hercynské dubohabřiny
Curyšsko-montpelliérský systém:
Carpinion
2.
Výsledek
Geobiocenologický systém:
2(3)BC4-5a – Fraxini-alneta inferiora
Katalog biotopů:
T1.6 – vlhká tužebníková lada
Curyšsko-montpelliérský systém:
Calthion