Transcript 4.Litosféra-exogenní pochody

Exogenní pochody
Exogenní pochody
 Činnost exogenních sil je ovlivňována gravitací a rotací Země. Exogenní
pochody modelují tvary zemského povrchu.
 Projevují se:
a) činností rušivou – vymílání (eroze )
b)činností přenosnou – odnos zvětralin (transport)
c) činností tvořivou – usazování ( sedimentace )
 Do těchto pochodů řadíme: pochody svahové, říční, kryogenní,
větrné, mořské, biotické a antropogenní.
Svahové pochody
 pohyby uvolněných hornin po svazích - svah je povrch země, který má sklon větší, než 2°
 způsobuje je zemská gravitace
 můžou být rychlé, pomalé
1) řícení - krátkodobý pohyb, vzniká vlivem gravitace a eroze , odnáší kamení a
hrubozrnný materiál
2) sesouvání – pomalejší pohyb než řícení, krátkodobé i dlouhodobé, přenos jemnějšího
materiálu
3) laviny – rychlé pochody
- sněhové – Krkonoše, Jeseníky
- zemní – mury
4) bahenní proudy - tání sněhu + půda
 osyp –útvar, který tvoří kamenitá suť pod svahem
 suťový kužel – tvoří se v údolích pod skalními stěnami
Říční ( fluviální ) pochody
 činitel: povrchově tekoucí voda
 a) rušivé pochody : vodní eroze – voda vymílá, odnáší, rozrušuje
 b) tvořivé pochody : vznik naplavenin
 odtok vody: a) nesoustředěný ( plošný) – ron : vzniká při dešti nebo tání sněhu, na svazích






vytváří ronové rýhy
b) soustředěný – vodní tok : protéká korytem
voda modeluje koryto unášeným materiálem ve svislém směru – hloubková eroze (dno), a
také v horizontálním směru – boční eroze (břehy)
hloubková i boční eroze prohlubuje a rozšiřuje koryto vodního toku
splaveniny- hrubozrnné úlomky, kameny vlečené po dně
plaveniny – jemnozrnný materiál rozptýlený ve vodě ( písek, hlína, kamínky )
vodní toky se snaží dosáhnout tzv. profilu rovnováhy – stav, kdy skon, šířka a hloubka koryta
jsou v rovnováze s průměrným průtokem a množstvím splavenin a plavenin
soutěska – strmé svahy kolem řeky
 v toku řek rozeznáváme podle činnosti vody 3 části – horní, střední a dolní tok :
a) horní tok : od pramenu, řeka má velký spád, převládá rušivá činnost ( výmoly – vznikají obří
hrnce , transport ), má příčný profil písmene V
b) střední tok : převládá sedimentace nad erozí
- řeka může téct ve svých náplavách, které tvoří tzv. údolní nivu
- říční toky se klikatí ( meandrují ) :
-meandr je zákrut, který má více než 180 °
- vznikají slepá ramena řek nebo říční jezera
- říční terasy – vodorovné plošiny, které tvoří několik stupňů nad sebou
- jsou to zbytky údolních niv z minulých dob, kdy řeky ještě
nebyly tak
hluboko zaříznuté jako dnes
c) dolní tok : řeka ztrácí energii, unášené hmoty vrství, mohou vznikat ostrovy
- řeka se rozděluje na říční ramena
- tvar říčního údolí je široce rozevřený – nazývá se úval
- ústí : delta – rozvětvené ústí, ve tvaru trojúhelníku
estuárium – nálevkovité ústí
Kryogenní pochody

činitel: led
 V územích nad sněžnou čárou (hranice, za níž s rostoucí nadm. výškou netaje sníh) se z nahromaděného sněhu
tvoří ledovec. Sníh se postupně mění překrystalizováním a tlakem v ledovcový led.
 Ledovce se dělí na :
a) pevninské - pokrývají rozsáhlé plochy Antarktidy a Grónska
b) plošné – pokrývají vrcholové oblasti plochých hornatina – např. ve Skandinávii
c) horské – vyplňují údolí horských masivů
- 2 části: vyživovací oblast – hromadění sněhu
ledovcový splaz – hl. část ledovce zasahujícího pod sněžnou čáru
- kar – erozní útvar ve vyživovací oblasti, skalní kotel ze 3 stran obklopený stěnami a čtvrtou stranu
tvoří ledovcem ohlazená skála, kudy ledovcový splaz sestupuje do údolí
 trog – ledovcové údolí (původně říční údolí), příčný profil písmene U – široké převážně rovné dno a strmé
svahy
 fjordy – zvláštní typ ledovcového údolí, vznikly činností okrajových splazů pevninských ledovců
- dlouhé, hluboké zálivy moře do pevniny
- Norsko, Irsko, Grónsko, Aljaška, Chile
 moréna - soubor materiálu dopravovaný ledovcem
- tvořena pískem, kameny, sutí
- přední (čelní), zadní, spodní, boční, vnitřní
 Ledovcovou exarací (erozí) ledovec vyrývá tvrdým unášeným materiálem do podloží tzv. exarační rýhy a
deterzí(ohlazováním) obrušuje do oblých tvarů skály – nazýváme je oblíky.
Větrné (eolitické) pochody





-
-
vítr je důležitým exogenním činitelem hlavně v místech, které nejsou kryté rostlinným porostem
zvláště na pouštích (aridní oblast), stepích a na mořských písčitých plážích
vítr odnáší částečky prachu a písečná zrna a ty potom naráží na stěny skal, které obrušuje
vznikají: skalní římsy, okna a brány
- skalní hřiby
- skalní vyváté hrnce
- hrance – kámen, který má vybroušené rovné plochy oddělené ostrými hranami
- náhorní plošina – vyzdvižená zemská kůra z vodorovných vrstev sedimentu
- stolová (tabulová) hora – hora – na povrchu plošina – omezená strmými svahy
- svědecký vrch – kužel bez vrchní části, osamocený vrch, v Ostaši
vítr unáší písek, který vytváří různé tvary:
duny (písečné přesypy) – na návětrné straně jsou zrnečka písku vynášena na hřeben přesypu a na závětrné
straně , která je strmější, klesají vlastní vahou dolů
tím se duny přemisťují ve směru vanoucích větrů
jemný prach z pouští je přenášen na velké vzdálenosti (např. monzunové větry přenášely prach po celá
tisíciletí ze Střední Asie do Číny ) – tím se vytvářejí silné vrstvy spraše
barchan – tvar podobný duně, má ale tvar půlměsíce (rohlíku)
čeřiny – písečné vlnky (na souši v poušti i na mořském dně)
Mořské(marinní) pochody






soustřeďují se hlavně na pobřeží, kde působí jako exogenní činitel příliv, odliv a hlavně příboj
vyvolaný větrem
rušivá činnost moře se nazývá abraze – mořské vlny naráží na pobřeží a omílají břehy, břehy se
podmílají a podemleté skály se řítí do moře
vzniká:
pobřežní srub – příkrý sráz skály
útes – část pevniny vyčnívající z moře
abrazní terasa – skalnatá plošina vzniklá ustupováním břehu, v úrovni mořské hladiny
- vytvářejí se zde pobřežní výklenky a jeskyně
úlomky hornin odlomených z pobřežních skal jsou obrušovány a rozmělňovány a tvoří se z nich
štěrk, písek a bahno – při odlivu jsou tyto části odnášeny a vznikají z nich usazeniny (sedimenty)
působením pobřežních proudů dochází k ukládání podmořských písečných valů, které se postupně
vynořují nad mořskou hladinu – vznikají mělčiny a kosy (úzké dlouhé poloostrovy)
(mangrovy – spec. druhy stromů. které rostou ve slané vodě – Středozemní moře, Asie, Indonésie)
Biogenní pochody
 činitelé : organismy
rušivá činnost: hlavně za svého života (zvířata – kořeny stromů, rostliny)
- účinek mechanický a chemický
- přispívají ke zvětrávání hornin a ke vzniku půd
2. tvořivá činnost: většinou až po odumření
- usazují se na dně moří a vznikají z nich vápenité, křemičité a
fosforečné horniny
- z org. zbytků těl se tvoří ropa a zemní plyn
- z odumřelých rostlin vzniká z rašeliništích rašelina, v mořských
nebo jezerních pánvích vzniká uhlí
- v teplých mořích na mělkém svahu nebo kolem sopečných ostrovů
vznikají činností láčkovců korálové útesy (např. Velká útesová bariéra v Austrálii).
korálové ostrovy(atoly) – Tichý oceán, Indonésii
- krtinec, mraveniště, termitiště, ….
1.
Antropogenní pochody

činitel: člověk
 stále výrazněji se na přetváření georeliéfu podílí činnost lidské společnosti – člověk je v současné době
nejvýznamnější exogenní činitel
 vznikají antropogenní formy reliéfu – všechny tvary zemského povrchu vytvořené, pozměněné nebo podmíněné
činností člověka
 činnost člověka pochody zpomaluje(regulace řek, betonování a asfalování povrchů) i zrychluje (odlesňování,
obdělávání půdy, povrchová těžba)
1. tvary související s těžbou surovin:
- lomy – těží se na povrchu
- důl – těžba pod povrchem
- šachta(svislá), štola(vodorovná, může ale vést i do kopce), komora(větší prostor – místnost)
2. vojenské tvary:
- val – uměle vytvořený kopec na rovině
- příkop – uměle vytvořená prohlubeň na rovině
- zákop – pouze pro jednoho člověka
- okop – kryt pro jednoho ležícího střelce
- kráter – prohlubeň v místech, kde došlo k explozi
3. dopravní tvary:
- komunikační valy – železniční násep, dálnice, silnice
4. sportovní tvary:
- můstek, rampa, sjezdovka, hřiště