Transcript EDC - Common Rail

Palivová soustava
vznětového motoru EDC
se systémem Common Rail
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Radek Hladný
Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz; ISSN 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR.
Provozuje národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání
pedagogických pracovníků (NÚV) .
Charakteristika a použití palivové
soustavy se systémem EDC - CR
Vysokého tlaku, který je potřeba k jemnému rozptýlení paliva,
se dosahuje pomocí vysokotlakého pístového čerpadla s radiálními
písty, které dodává palivo o vysokém tlaku do zásobníku (railu). Tento
tlak je regulován dle provozních podmínek motoru. Ze zásobníku vede
vysokotlaké potrubí k jednotlivým vstřikovačům, jejichž činnost řídí
elektromagnetický ventil nebo piezoovladač.
Běžně je palivo vstřikováno minimálně ve dvou dávkách - pilotní vstřik
(předvstřik) a hlavní vstřik. Při použití filtru pevných částic nebo
k ochlazení spalin pro menší tvorbu oxidů dusíku je pak využíván
i tzv. dostřik.
Tento systém uvedla do sériové výroby firma Bosch v roce 1997
pro motory s přímým vstřikem a to jak pro automobily a traktory, tak
také pro lodě a lokomotivy. Maximální vstřikovací tlaky dosahovaly
u 1.generace 135 MPa a v současnosti mohou být až přes 200 MPa.
Konstrukční úpravou ve vstřikovači lze dosáhnout dokonce až 250
MPa.
Přehled částí palivové soustavy
Nízkotlaká část :
Nádrž, elektrické nebo mechanické podávací
čerpadlo, jemný čistič se zpětným ventilem,
nízkotlaké potrubí a hadice, vratné potrubí.
Vysokotlaká část :
Vysokotlaké pístové čerpadlo, potrubí, zásobník
(Rail), pojistný ventil, omezovače průtoku
(u větších motorů), potrubí ke vstřikovačům,
vstřikovače.
Přehled částí palivové soustavy
- nízkotlaká větev
•
•
•
Nízkotlaké palivové vedení – některá vozidla mohou mít ve zpětném vedení chladič
paliva
Palivový filtr – Ve spodní části se nachází sběrná nádobka na vodu , přičemž
automatický hlásič vody může prostřednictvím varovné kontrolky upozornit na nutnost
vypuštění kondenzátu.
Podávací čerpadlo - úkolem podávacího čerpadla je zásobovat vysokotlaké čerpadlo
dostatkem paliva.
U osobních a lehkých užitkových vozidel se zpravidla používá elektrické válečkové
čerpadlo stejně jako u benzínových systémů, které také může být umístěno v nádrži
nebo v potrubí. Bezpečnostní obvod zajistí odstavení čerpadla při stojícím motoru
a zapnutém zapalování.
Zubové palivové čerpadlo s mechanickým pohonem se používá u osobních,
ale především užitkových a zemědělských vozidel. Může být integrováno
do vysokotlakého čerpadla nebo je přímo na motoru. Konstrukčně se jedná o čerpadlo
se dvěma koly s vnějším čelním ozubením. Regulace dopravního množství se provádí
škrcením na sací straně nebo obtokovým ventilem na výtlačné straně.
Umístění některých částí systému
v motorovém prostoru (Peugeot)
vstřikovače
vstřikovače
─►
Rail
─►
Vysokotlaké
čerpadlo
Palivový
filtr
Snímač teploty paliva
Přetlakový ventil(za ním)
Přehled částí palivové soustavy
- vysokotlaká větev
• Vysokotlaké čerpadlo
• Vytváří trvale dostatečnou zásobu
paliva o systémovém tlaku
pro vysokotlaký zásobník– Rail.
• Čerpadlo je poháněno od motoru a je
mazáno palivem. Používá se pístové
čerpadlo a to většinou se třemi
radiálními písty přesazenými o 120˚.
• Protože je čerpadlo dimenzováno
pro vysoké dopravované množství,
zůstává při volnoběhu nebo částečné
zátěži přebytek paliva, který by
se vracel do nádrže. To se eliminuje
odpojením jednoho elementu čerpadla
z činnosti. K tomu dojde pomocí
elektromagnetického ventilu, jehož
kotva přes připojený čep trvale otevře
sací ventil příslušného elementu.
Elektromagnetický odpojovací ventil 1 elementu
Přehled částí palivové soustavy
- vysokotlaká větev
Vysokotlaké čerpadlo - činnost
• Hnací hřídel s excentrem pohybuje přes kroužek třemi písty čerpadla dle excentru
nahoru a dolů. Každé ze tří pístových čerpadel má svůj sací a výtlačný ventil. Tak
dochází střídavě k nasátí paliva a jeho vytlačení do zásobníku.
▲ Čerpadlové elementy (uvnitř)
Valivý kroužek
─►
►
Čerpadlový element
Excentr
hřídel
Přehled částí palivové soustavy
- vysokotlaká větev
Regulační ventil tlaku
•
•
•
•
Jeho úkolem je nastavovat a udržovat tlak
v zásobníku (Railu) v závislosti na zatížení
motoru. Může být umístěn na vysokotlakém
čerpadle nebo na zásobníku.
Kotva elektromagnetického ventilu tlačí
kuličku proti sedlu, čímž utěsňuje
vysokotlakou stranu proti nízkotlaké. Přitom
je kotva tlačena silou pružiny a silou
elektromagnetu a proti nim působí tlak paliva.
Není-li regulační ventil aktivován, působí
vysoký tlak paliva na regulační ventil tlaku.
Jakmile překoná sílu pružiny, zůstává
pootevřen v závislosti na dodaném množství
paliva.
Má-li být tlak ve vysokotlakém okruhu
zvýšen, je aktivován elektromagnet ventilu.
Společné působení síly pružiny
a elektromagnetu tak uzavře kuličkový ventil,
dokud nenastane znovu rovnováha sil.
Přehled částí palivové soustavy
- vysokotlaká větev
Vysokotlaký zásobník (Rail)
• Jeho úkolem je akumulovat palivo pod vysokým tlakem a svým objemem
tlumit tlakové kmitání vznikající dopravou paliva a jeho vstřikováním.
• Je to kovová trubice která může mít tvar přizpůsobený konkrétnímu motoru,
např. do kruhu.
• Na zásobníku se nachází snímač tlaku paliva, pojistný ventil, popřípadě
omezovače průtoku (u větších motorů) a regulační ventil tlaku, pokud není
umístěn na vysokotlakém čerpadle.
Přehled částí palivové soustavy
- vysokotlaká větev
Tlakový pojistný ventil
• Jedná se vlastně o přetlakový
ventil, který omezuje tlak
v Railu.
• Ventil je tvořen pouzdrem,
ve kterém se nachází píst
s kuželovým koncem, kterým
je přitlačován silou pružiny
do těsnícího sedla. Ventil
se otevírá a přepouští palivo
zpět do nádrže, jestliže tlak
v Railu překročí určitou
hodnotu (u 1.generace to bylo
1350 barů).
Snímač teploty paliva
─►
Pojistný ventil (vzadu)
Přehled částí palivové soustavy
- vysokotlaká větev
Omezovač průtoku
•
•
•
•
•
Jeho úkolem je zamezit nepravděpodobnému případu trvalého vstřikování
jednoho vstřikovače. To realizuje uzavřením průtoku při překročení
maximálního odběrového množství z Railu k poškozenému vstřikovači.
Uvnitř omezovače se nachází píst tlačený pružinou k zásobníku a utěsněný
v pouzdru. V pístu je podélný vývrt s tryskou, který spojuje vstup od Railu
s výstupem k vstřikovači.
Při otevření vstřikovače mírně klesá tlak na jeho straně, protože se nestačí
palivo tak rychle přes trysku doplnit, píst omezovače se tak pohybuje k vývodu
ke vstřikovači , ale nedosáhne těsnícího sedla a po ukončení vstřikování se
silou pružiny vrátí a tlak paliva se přes trysku vyrovná.
Dochází-li k úniku paliva přes potrubí nebo vstřikovač, vytlačí se píst
omezovače postupně (malý únik) nebo náhle (velký únik) až do těsnícího sedla
a trvale tak uzavře průchod paliva ke vstřikovači.
Omezovače průtoku se nemontují běžně, ale spíše u motorů s větší spotřebou
paliva.
Vysokotlaká část - vstřikovač s elektromagnetem
(zjednodušené schéma)
Vstřikovač je upevněn
pomocí upínacích příložek
v hlavě válců a tvoří jej
otvorová tryska a pouzdro
vstřikovače
s elektromagnetickým
ventilem a hydraulickým
servosystémem.
Palivo je vedeno
ve vstřikovači k trysce
a současně přes škrtící trysku
do prostoru ovládacího
ventilu. Tento prostor je také
propojen přes odtokovou
škrtící trysku a elektromagn.
ventil se zpětným vedením
paliva (přepadem). Ovládání
vstřikovače je řízeno
otvíráním a zavíráním
elektromagnetického ventilu
Vysokotlaká část - vstřikovač s elektromagnetem
(zjednodušené schéma)
• Vstřikovač je uzavřen
─►
─►
Elektromagnetický ventil není
aktivován a tím je uzavřen
odtokový kanál. Vstřikovací
tryska je uzavřena, protože tlak
paliva na řídící píst a jehlu
shora je stejný jako tlak paliva
přivedený pod kuželovou část
jehly trysky. Tím, že zespodu
působí tlak na menší plochu
jehly je síla na jehlu menší
a nemůže ji nadzvednout.
Vysokotlaká část - vstřikovač s elektromagnetem
(zjednodušené schéma)
• Vstřikovač je otevřen
─►
─►
Rychlým otevřením
elektromagnetického ventilu otevře
jeho kotva odtokový škrtící otvor.
Uvolněným průřezem odtéká palivo
z prostoru ovládacího ventilu k nádrži
a vlivem poklesu jeho tlaku se tlakem
paliva na kuželovou část jehly trysky
otevře vstřikovací tryska. Síla na píst
a jehlu shora je totiž menší než síla
zdola. Palivo je tak vstřikováno
přibližně stejným tlakem jako
v Railu.
Snímání provozních údajů
Snímač otáček motoru
Jedná se o indukční snímač, který je
umístěn u setrvačníku na přírubě
bloku motoru se skříni převodovky
a reaguje zuby kotouče na konci
klikové hřídele, jejichž pozici vůči
horní úvrati 1. válce ŘJ zná.
Signál se využívá k určení okamžiku
vstřiku, k regulaci předstihu zážehu
ale také regulaci volnoběhu
či omezení maximálních otáček.
V případě výpadku signálu pracuje
řídící jednotka motoru s náhradním
signálem ze snímače úhlu otočení
v řídící jednotce.
◄─Snímač otáček motoru
Snímání provozních údajů
Snímač otáček vačkové hřídele
Jedná se o Hallův snímač, který je umístěn na konci
vačkové hřídele na přírubě hlavy válců a reaguje
na zuby kotouče vačkové hřídele, jejichž pozice
pro jednotlivé válce ŘJ zná.
Signál se využívá k určení pozice horní úvrati
kompresního zdvihu 1. válce, což je třeba k určení
správného okamžiku vstřiku pro jednotlivé válce.
V případě výpadku signálu za chodu pracuje řídící
jednotka motoru v nouzovém režimu. Motor již nelze
znovu nastartovat.
Snímání provozních údajů
Snímač tlaku paliva v Railu
•
•
•
•
Jeho úkolem je měřit aktuální tlak
v zásobníku (Railu).
Pracuje na piezorezistivním principu. Tlak
paliva působí na membránu snímače,
na které se nachází snímací člen, jehož
elektrický odpor se mění vlivem deformace
membrány a tím i snímacího prvku.
To vyvolá přes můstkové zapojení změnu
napětí, které je zesíleno vyhodnocovacím
obvodem, takže dosahuje hodnot 0,5 – 4,5 V.
Změřený tlak porovnává řídící jednotka
s vypočteným a dle potřeby provádí jeho
korekci pomocí elektromagnetického
regulačního ventilu.
V případě výpadku signálu řídí jednotka tlak
dle pevně daných hodnot.
─►
Snímání provozních údajů
Snímač hmotnosti nasávaného
vzduchu
•
•
•
Tento snímač (měřič) je umístěn za
vzduchovým filtrem a vyhodnocuje
hmotnost nasávaného vzduchu a převádí je
na napěťový signál.
Používá se snímač hmotnosti nasávaného
vzduchu s vyhřívaným filmem (HFM).
Protože vyhřívané prvky jsou ochlazovány
proudícím vzduchem, musí být měněn
vyhřívací proud, aby teplota byla pořád
stejná. Výsledný signál může zohledňovat
i teplotu nasávaného vzduchu. Snímač
kompenzuje i vliv zpětného proudění
vzduchu.
Při poruše snímače je aktivován nouzový
program s náhradní hodnotou a dojde
ke snížení plnícího tlaku.
Snímání provozních údajů
Snímač plnícího tlaku
Snímač se nachází na sacím
potrubí za chladičem
stlačeného vzduchu. Snímač
tlaku může být integrován
i v ŘJ.
Pracuje na piezorezistivním
principu a měří absolutní tlak
vzduchu. Při jeho výpadku se
sníží maximální dávka paliva.
Snímání provozních údajů
Snímač atmosférického tlaku vzduchu
Snímač bývá umístěn přímo v řídící jednotce
motoru. Pracuje jako snímač plnícího tlaku
na piezorezistivním principu a měří absolutní
atmosférický tlak vzduchu. Z rozdílu plnícího
a atmosférického tlaku určí ŘJ relativní plnící
tlak.
Při jeho výpadku si ŘJ dosadí náhradní hodnotu.
Snímač se bohužel nedá vyměnit samostatně
a musí se vyměnit celá řídící jednotka motoru.
Snímání provozních údajů
Snímač teploty motoru
Je to polovodičový odporový snímač
s NTC charakteristikou umístěný
v pouzdře, přičemž změna odporu je
převáděna na změnu napětí.
Snímač je umístěn u hlavy válců motoru
a snímá teplotu chladící kapaliny.
Údaj o teplotě využívá řídící jednotka
k určení obohacení při studených
startech a zahřívání, při regulaci
počátku vstřiku a doby žhavení.
Při výpadku použije ŘJ náhradní hodnoty
a doba předžhavení bude maximální.
Snímání provozních údajů
Snímač teploty paliva
Je to polovodičový odporový snímač s NTC charakteristikou.Snímač je umístěn
ve zpětném palivovém vedení a měří tak teplotu nafty vracející se do nádrže.
Údaj o teplotě využívá řídící jednotka k určení hustoty paliva a tím k přesnému určení
hmotnosti vstřikované dávky.
Při výpadku použije ŘJ náhradní hodnotu.
Snímač teploty nasávaného vzduchu
Snímač se nachází na sacím potrubí za chladičem stlačeného vzduchu. Je to NTC
odpor a slouží pro korekci skutečné hmotnosti nasávaného vzduchu.
Snímač teploty oleje
Je to polovodičový odporový snímač s NTC charakteristikou.. Snímač je umístěn
v klikové skříni a měří teplotu oleje v olejové vaně.
Údaj o teplotě využívá řídící jednotka k přepočítávání intervalu výměny oleje
v režimu proměnných servisních intervalů.
Snímání provozních údajů
Snímač polohy
akceleračního pedálu
Jedná se o potenciometr, který je
spojen s pedálem krátkým lankem
nebo je přímo umístěn na pedálu.
Snímač má také integrován
kontakt volnoběhu a u vozů
s automatickou převodovkou
i Kick-down.
Snímač předává řídící jednotce
napěťový signál o požadavku
řidiče na výkon motoru.
Při výpadku signálu poběží systém dál
v nouzovém režimu se zvýšenými
volnoběžnými otáčkami (asi 1400
min-1).
Snímání provozních údajů
Spínač spojkového
pedálu
Nachází se u spojkového pedálu
a slouží k rozpoznání polohy
sešlápnutí spojkového pedálu.
V klidovém stavu je spínač
sepnut.
Signál slouží k vypnutí funkce
tempomatu, řídící jednotka
při jeho aktivaci snižuje množství
paliva a při volnoběhu vypíná
regulaci rovnoměrného chodu.
Při jeho nefunkčnosti se omezuje
maximální dávka paliva.
Snímání provozních údajů
Spínač brzdových světel
a spínač brzdového pedálu
Jedná se o dva snímače v jednom
celku.
Jsou umístěny u brzdového pedálu
a slouží k rozpoznání sešlápnutí
brzdového pedálu.
Spínač světel je v klidu otevřen
a slouží k aktivaci brzdových světel
a přídavně pro ŘJ motoru.
Spínač pedálu je v klidu sepnut
a řídící jednotka motoru využívá
jeho signálu k vypínání tempomatu
a ke snižování dávky paliva.Signály
se také využívají ke kontrole
hodnověrnosti signálu ze snímače
akceleračního pedálu.
Snímání provozních údajů
Snímač rychlosti vozidla
─►
Jedná se o mechanický nebo Hallův
snímač, umístěný na skříni převodovky,
resp. rozvodovky.
Snímač slouží řídící jednotce při aktivním
tlumení cukání a při vybavení tempomatem
k regulaci nastavené rychlosti.
─►
Spínač tempomatu
Je umístěn na páčce pod volantem a pomocí
něj se zapíná či trvale vypíná funkce
tempomatu.
Spínač klimatizace
Spínač předžhavení
Je umístěn na ovládacím panelu klimatizace.
Spínač bývá integrován ve dveřích řidiče
Je-li klimatizace zapnuta a řidič prudce
A po jejich otevření aktivuje žhavení
akceleruje, dojde krátkodobě k vypnutí
motoru, aby řidič mohl dříve startovat.
kompresoru klimatizace.
Akční členy
Regulační ventil tlaku
Jedná se o elektromagnetický
ventil řízený taktovacími impulsy
s konstantní frekvencí
( s proměnnou střídou ), který
zajišťuje změnu tlaku v Railu.
Vstřikovací tlak je dán tlakem
v Railu. Tento tlak je sice během
jednoho vstřiku konstantní,
ale jeho hodnota je regulována
dle provozních podmínek motoru.
Řídící jednotka má uloženy
v paměti předepsané hodnoty
tlaku v závislosti na otáčkách
motoru a poloze akceleračního
pedálu.
◄─
Akční členy
Vstřikovač
Zajišťuje předvstřik (pilotní vstřik), vstříknutí
hlavní dávky popř. i dostřik paliva ve správném
množství a ve správnou dobu. Jeho činnost
byla popsána dříve.
Nejdříve firma Bosch používala k ovládání
vstřikovačů elektromagneticky ovládaný ventil.
Tyto ventily však nejsou dostatečně rychlé,
jestliže chceme rozdělit vstřikovanou dávku
do více fází. Proto se začalo používat
vstřikovačů ovládaných piezoelektricky.
Protože deformace piezokrystalů při přivedení
napětí 150 V je velmi malá, je řídící systém
doplněn o mechanický či hydraulický převod,
který umožní zdvih řídícího ventilu asi 0,04
mm.
Piezoelektricky řízené vstřikovače jsou až
4 krát rychlejší než s elektromagnetem
a umožňují tak rozdělit vstřikovanou dávku
až do 7 dávek.
Akční členy
Elektromagnetický ventil
zpětného vedení
výfukových plynů =
elektropneumatický
převodník recirkulace
výfukových plynů
Tento převodník je aktivován
pravoúhlým napěťovým
signálem s proměnnou délkou
impulsu z řídící jednotky a tím
se mění poloha membránového
ventilu v měniči, čímž se vytváří
určitý podtlak, kterým
se ovládá membránový
podtlakový ventil recirkulace
spalin .
Akční členy
Elektromagnetický
ventil omezení plnícího
tlaku
Ventil je také řízen
pravoúhlým napěťovým
signálem s proměnnou délkou
impulsu z řídící jednotky,
čímž vytváří modulovanou
hodnotu přetlaku pro řízení
obtokového ventilu nebo
ventil nastavování
rozváděcích lopatek
turbodmychadla.
Regulační funkce řídící jednotky
Regulace množství vstřikovaného paliva
•
Přání řidiče je hlášeno přes signál snímače polohy pedálu akcelerátoru a na základě toho
řídící jednotka motoru dle uložených datových polí s ohledem na provozní stav motoru
vypočítá množství paliva a řídí elektromagnetický ventily nebo piezoovladače vstřikovačů.
Zároveň řídící jednotka motoru na základě signálů o počtu otáček a hmotnosti nasátého
paliva určí z naprogramovaného pole kouřivosti maximální dodávku paliva, samozřejmě
s ohledem na teplotu motoru, paliva apod. a porovná toto množství s požadavkem řidiče.
Je-li požadavek na množství paliva větší než připouští pole kouřivosti (prakticky při
nedostatku vzduchu např. při zrychlení nebo velkém zatížení), umožní maximální dávku
dle tohoto pole, jinak je plněn požadavek řidiče.
Regulace je tedy schopna upravovat dávku paliva v jakémkoliv provozním režimu :
- startu
- regulace volnoběhu, popř. regulace klidného chodu
- aktivní tlumení škubání motoru (při rychlé změně polohy akceleračního pedálu)
- regulace rychlosti
- regulace přeběhových otáček
- přerušení dodávky paliva při brzdění motorem
Regulační funkce řídící jednotky
Regulace počátku vstřiku
• K regulaci počátku vstřiku se využívá signálů
ze snímačů otáček motoru a hodnoty
vypočítané hmotnosti skutečně vstřikovaného
paliva. Na základě těchto hodnot určí řídící
jednotka motoru z naprogramovaného pole
počátku vstřiku hodnotu, která se zkoriguje dle
teploty motoru. Řídící jednotka pak dle toho
aktivuje příslušný vstřikovač.
Regulační funkce řídící jednotky
Regulace rychlosti
( je-li vozidlo vybaveno tempomatem )
•
Signál ze snímače rychlosti je porovnán
s hodnotou předvolenou řidičem a podle
potřeby dá řídící jednotka motoru pokyn
řídící jednotce čerpadla pro regulaci
vstřikovaného paliva.
Regulační funkce řídící jednotky
Regulace recirkulace výfukových plynů
•
Jde o zpětné přisávání části výfukových plynů do sacího traktu,
kde se mísí s čerstvým vzduchem. Účelem je snížit špičkovou
spalovací teplotu, čímž se sníží množství emisí NOx ve výfukových
plynech.
•
Řídící jednotka motoru na základě otáček motoru a vypočítané
hmotnosti paliva určí z datového pole teoretické množství nasátého
vzduchu ( nejmenší nutné ) a tuto hodnotu porovná se skutečným
množstvím nasátého vzduchu (změřeným ), jemuž přísluší určitá dávka
recirkulovaných spalin. Na základě rozdílnosti signálu pak doreguluje
množství přisávaných spalin prostřednictvím elektropneumatického
převodníku.
• K uvedené recirkulaci dochází jen u zahřátého motoru a to při nižších
otáčkách (asi do 3000 1/min) a částečném zatížení.
Regulační funkce řídící jednotky
Regulace plnícího tlaku ( u přeplňovaných motorů )
•
Řídící jednotka motoru vyhodnocuje signály
ze snímače otáček motoru a hmotnosti nasávaného
vzduchu a dále snímače teploty nasávaného vzduchu
a snímače atmosférického tlaku. Z naprogramovaného pole
se vypočte teoretická hodnota plnícího tlaku.
Ta se porovná se skutečnou ( změřenou ) a v případě
potřeby se dá signál elektromagnetickému řídícímu ventilu,
který vpuštěním modulovaného přetlaku do obtokového
ventilu odpouští část výfukových plynů před turbínou
přímo do výfuku nebo dochází přes ventil k přestavení
rozváděcích lopatek turbodmychadla.
• Jestliže není možno při poruše snížit hodnotu plnícího
tlaku, sníží se množství vstřikovaného paliva.
Regulační funkce řídící jednotky
Systém žhavení motoru
( odlišné podle typu vozidla a verze systému )
•
Žhavení řídí řídící jednotka motoru přes řídící jednotku žhavení
dle teploty motoru (určuje délku žhavení). Žhavení je signalizováno
kontrolkou žhavení na přístrojové desce. Pokud zhasne kontrolka
a ještě nestartujeme následuje dle teploty motoru další žhavení po dobu
(4-20) sekund.
•
U vozidel koncernu VW se například zapíná žhavení již při
otevírání dveří. V případě opakovaného žhavení se toto provede pouze
třikrát a pak je již třeba je vyvolat klíčkem. Po nastartování motoru
pokračuje žhavení při teplotě kapaliny nižší než +20 °C ještě až po 90
sekund (kvůli emisím motoru a hlučnosti ) a toto dodatečné žhavení
se u VW ukončí až při dosažení otáček motoru asi 2500 1/min nebo po
uplynutí doby určené řídící jednotkou.
Regulační funkce řídící jednotky
Další užívané funkce řídící jednotky motoru :
- Regenerace filtru pevných částic
- Vypínání některých válců (poloviny)
- Záznam provozu vozidla (u užitkových
vozidel)
- Přídavný ohřev chladící kapaliny
- Vypínání sacího kanálu