Transcript Mezinárodní vztahy Bc.Lukáš Vacík

Mezinárodní vztahy
Bc. Lukáš Vacík
1. Přednáška – 13.10.2011
Úvod do studia
mezinárodních vztahů
Organizační záležitosti






Představení kurzu
Struktura kurzu
Syllabus
Seminární práce - témata
Kontakt ([email protected])
Představení webu výuky
 http://kurz.hostuju.cz/

Dotazy ???
Doporučená literatura
Drulák, P.: Teorie mezinárodních vztahů, Portál 2003.

Krejčí, O.: Mezinárodní politika, Ekopress 2007.

Krejčí, O.: Geopolitika středoevropského prosoru. Professional Publishing 2009.

Fiala, Pitrová – Evropská unie CDK 2003.

Konig, P., Lacina, L., Přenosil, J.: Učebnice evropské integrace, Barrister and Principal 2007.

Nálevka, V.: Světová politika ve 20. století, I. a II. díl. Praha : Aleš Skřivan ml., 2000

Plechanovová, B., Fidler J.: Kapitololy z dějin mezinárodních vztahů 1941-1995. ISE 2000.

Plechanovová, B: Evropská unie na počátku 21. st. reformní procesy a institucionální změna,
Karolinum. 2006.

Waisová, Š.: Úvod do studia mezinárodních vztahů. Nakladatelství Čeněk 2002.

Waisová, Š.: Mezinárodní organizace a režimy, Eurolex Bohemia 2003.
…………………………………………………………………………………………………….

SCIO testy

Periodika

internet

MV jako vědecká disciplína

Nejmladší X nejstarší vědecká disciplína
 Pojem
MV poprvé použil Jeremy Bentham (VB
1780´s)
 Historie MV sahá až do antiky-Čína, Indie, Řecko,
Řím-historický přístup
 20.st. oddělení MV od politické vědy-konstituce
oboru-analytický přístup
 2.pol.20.st.-diskuze na rovině MV jako samostatný
obor či pouze podobor politologické vědy
 MV = sociálně-vědní / politická disciplína
Politologie a MV

Politologie-sub-obory / disciplíny
(postupně vznikající)
 Politická
filozofie a teorie
 Vnitřní politika
 Zahraniční politika

Tradiční dělení do r.1948
Politická věda po r.1948

Dělení politické vědy dle konference
UNESCO v Paříži 1948:
 Politická
teorie a politické ideologie
 Politická systémová analýza
 Komparativní systémová analýza
 Mezinárodní vztahy

Zaměříme se na MV
Zahraniční politika


„Výzkum oblasti zahraničních vztahů jednoho
politického systému (státu) a faktorů na ni
působící zvenčí:
Analýza ZP:
 Zahraničně-politické rozhodovací procesy
 Tvorba agendy ZP
 Nástroje ZP (diplomacie, embargo, válka,
propaganda)

rozvoj studia ZP → vliv na osamostatnění
disciplíny MV
Důležitá vědecká pracoviště

1880-Kolumbijská univerzita (USA)
 První
Škola politické vědy
 1886-první politologická revue „Political
Science Quarterly“

1901-Wisconsinská univerzita (USA)
 První

katedra politických věd
1919-Velká Británie
 První
katedra Mezinárodních vztahů
Revize oboru po 2.světové válce


Po 2.sv.v.-tématické rozšíření studia MV:
Oblast aktérů MV (stát již není dominantní
jednotkou systému):
 Mezinárodní
organizace (vládní X nevládní)
 Transnacionální aktéři (privátní vojenské firmy)
 Nadnárodní korporace (Coca-Cola, Nike, Facebook)
 jednotlivci

Viz obr. 1.
Nové pojmy v oboru
Vedle pojmu MP (tradiční)
 Nadnárodní politika, transnacionální
politika, světová politika = souhrn všech
vztahů mezi společnostmi jak z pohledu
států, tak z pohledu mezinárodního
systému

Teorie MV


Mladý sub-obor MV
Starší přístupy:
historiografický popis zahraničně-politického vývoje
 Historie myšlení o MV


Systematický přístup ke studiu MV:
 Mezinárodního
systému
 Mezinárodní politiky
 Zahraniční politiky
Studium MV v ČR

Několik etap:
 Období
meziválečného Československa
(1918-1938)
 Období po 2. SV.V. (1945-48)
 Období stalinistického teroru (1950´s)
 Reformní období (1959-1968)
 Období normalizace a stagnace (1970-88)
 Období rozvoje oboru (po r. 1989)
Období meziválečného
Československa (1918-1938)
Rozvoj po 1. sv.v.-stejné v celé Evropě
 MV se jako samostatný obor neprosadily
 Úzká propojenost s MZV-výchova
úředníků
 Právníci, úředníci, historikové,
sociologové, filozofové
 Stagnace v období 2.sv.v.

Období po 2. SV.V. (1945-48)
Nový impuls ve studiu MV v ČSR
 Založení Vysoké školy politické a sociální

 Do
r. 1948
 Poté škola zrušena
Období stalinistického teroru
(1950´s)

1949/50 vznik Vysoké školy politických a
hospodářských věd
 Vzápětí
zaniká
 Reforma školství

Politické kádry posílány do Moskvy
Reformní období (1959-1968)

1957-Založení Ústavu pro mezinárodní politiku a
ekonomii (ÚMPE)
 Výzkumný ústav MZV
 První specializovaní vědecké pracoviště v oboru
 Jasná politická dikce socialistického vedení
 1966-periodikum
Šedivý)

Mezinárodní vztahy (Jaroslav
1967/68-renesance ve výzkumu MV v ČS
liberalizace-diskuze o povaze, metodě
výzkumu
 Krátká
v ČS
Období normalizace a stagnace
(1970-88)

Intervence 1968-absolutní utlumení
autonomie v koncepci ZP i výzkumu MV v
ČSSR
Období rozvoje oboru (po r. 1989)


Demokratický rozkvět oboru v důsledku rozpadu SSSR
2 linie na poli výzkumu MV:

Instituce financované státem



Instituce nefinancované státem



Ústav mezinárodních vztahů
Ústav strategických studií
AMO, Europeum, CEP, CESES
Rozvoj kateder MV na fakultách Univerzit
Vznik odborných periodik

Mezinárodní vztahy, Mezinárodní politika, Perspective,
Politologická revue
Strukturální pojmy oboru MV

Struktury
 „jsou
institucionálně nebo normativně předem
dané parametry chování či rolí, na které se
aktéři orientují“ (Waisová)
 Charakter, uspořádání a struktura systému
determinují chování a jednání aktérů

Existují dané pojmy, které MV používají k
popisu struktury a charakteru systému
Hierarchie


Konstelace jednostranných vztahů v závislosti mezi státy
Podoba pyramidy




Hegemon je na špici
Čím níže postupujeme, tím vyšší je závislost na hegemonovy
Opak hegemonie-všechny státy jsou si rovny-prakticky
neexistuje
Může existovat více paralelních hegemonických celků v
systému podílejících se na formování systému (např.
koncert velmocí po r.1815-“Pentarchie“)
Polarita

Vyjadřuje uspořádání systému, v němž
určitý počet aktérů ovlivňuje a utváří
jednotlivé vztahy
 UNI, BI, TRI……MULTI
 Počet zainteresovaných aktérů

UNIPOLARITA = hegemonie
BIPOLARITA
V podmínkách bipolarity je světový
politický systém uspořádán kolem dvou
mocenských center.
 Póly tvořeny 2 státy X stabilními koalicemi
 Hierarchické svazky

MULTIPOLARITA
V podmínkách multipolarity je světový
politický systém uspořádán kolem tří a
více hlavních mocností
 Tyto mocnosti jsou relativně podobně
stejně mocné

Koncert velmocí

Multipolární systém evropského koncertu
velmocí (1815 - 1914) po napoleonských
válkách
Velká Británie
Francie
Rakousko (-Uhersko)
Rusko
Prusko (Německo)
Balancér
Balancér je specifikem multipolárního
systému
 V bipolárním systému není přítomen
 Jeho role

 Podobné
postavení jako je role hegemona
 Avšak více subjektivnější
Závislost
Vyjádření pojmu závislosti-funkcionální
vztah mezi nejméně 2 veličinami
 Vztah závislosti-jednostranný kauzální
vztah
XXXXX
 Nezávislost

Interdependence
Vzájemná závislost
 Vztah vzájemných závislostí aktérů
(reciprocit)
 Pojem vznikl v 60.-70.let.
 Joseph Nye, Robert Keohan
(neoliberalisté)

Symetrie


Vztah mezi aktéry či skupinami aktérů na
základě rovných-přibližně stejné dělení moci
Symetrický vztah
 Převažují
vzorce jednání jako prostředek tvorby
politických vztahů mezi státy

Reverzibilní vztahy
 na
akci aktéra A je od aktéra B odpovídající odezva
Asymetrie
Stav nerovných vztahů-jedna strana má
menší/větší kontrolu a vliv nad druhou
 Způsob rozhodování konfliktů je určován
mezi aktéry HROZBOU a NÁTLAKEM
 Např. imperiální struktury
 Dominance vztahů mezi centrem a
periferií

Centrum,periferie,semiperiferie

Tento model zahrnuje prostorovou dimenzi
pro studium vztahů mezi vyspělými a
méně vyspělými regiony a příčin i
důsledků rozdílů v dynamice vývoje v
různých geografických oblastech.
Centrum-jádro
Privilegované místo v rámci určitého
teritoria
 Řídí, usměrňuje a kontroluje část
stěžejních toků informací a zdrojů v
systému
 Je řídící X závislé na zdrojích (periferie)

Periferie





Prostorová jednotka podřízená autoritě jádra
Libovolná vzdálenost od jádra-stále podřízenost
Nutná znalost jádra pro porozumění, znalost a
postatu pochopení periferie
Periferie je součást systému, ale má marginální
význam pro vedení systému
Např. koloniální systém VB v 19.st.
Semiperiferie
Od konce 70.let
 Nachází se mezi centrem a periferií
 Rozvinutější než periferie X nedosahuje
postavení jádra
 Orientace na centrum-opomíjí periferii

Metafory a modely






Umožňují vysvětliv stav MS a chování aktérů
Zjednodušené obrazy či ideální konstrukce popisující
stav reality pomocí zdůrazněných charakteristik systému
Zdůrazňují některé rysy vztahů či systémů X některé
záměrně eliminují
MV nevykazují vlastní objektivní organizaci-nutnost
nejprve ji nalézt (hypotéza)-utvořit model-ověřit validitu
hypotézy
Modely a metafory zjednodušují a pomáhají uchopit
složitý systém vztahů mezi aktéry MS pojmout
komplexitu celého MS
Základní model-TEORIE HER
Teorie her




Pochází z neoklasické ekonomické analýzy
Možnost vymodelování situace vycházející z
anarchické struktury MS
Vyjádřena v modelech jednání racionálního
aktéra beroucího v úvahu chování ostatních
aktérů – co nejvíce zisků s co nejmenšími
náklady
Základní rozlišení teorie her:
 Počet hráčů a výsledek
 Hra s nulovým X nenulovým
součtem
Hra s nulovým součtem






„zero sum game“
Dva či více aktérů usilují o objekt, který je
nedělitelný a nerozmnožitelný
1 objekt – více aktérů
Co jeden získá, ostatní ztrácí – nekooperace
Realistický model
Vítěz a poražení
Hra s nenulovým součtem






„non-zero sum game“
Dva či více aktérů usilují o objekt, který je dělitelný a
rozmnožitelný
1 objekt s možností dělení či rozrůstání– více aktérů
Ztráta mezi aktéry není vnímána jako prohra-vzdání se
části svého objektu ve prospěch druhých – kooperace
Liberální model
Kompromis či pozitivní součet
Další hry-superhry
Vězňovo dilema
 Hra na kuře / zbabělce
 Konstruují chování aktérů dle předem
daných vzorů
 Umožňují předvídat výsledky jednání /
chování hráčů

Úroveň analytických rovin
Mezinárodní systém (pouze jeden)
 Mezinárodní subsystém (OPEC,OECD)
 Jednotky (stát, MO, trans.aktéři)
 Podjednotky (vnitřní politika států,MP)
 Individua (člověk)

Mezinárodní systém



Základní prostředí MV
Konglomerát interaktivních a vzájemně propojených
jednotek mající v daném systému formálně stejné
postavení-neexistuje vyšší úroveň vztahů ani entita nad
nimi
Nyní globální



Do 19.st. existence více MS paralelně vedle sebe
Anarchický
Evropský (euroatlantický) rozšířený po celé zemi

Expanzivní evropská ZP
Mezinárodní systém

Periodizace 3 základní období:
 Ranné
MS
 Propojené MS
 Globální MS
Ranné MS


Do 16.st.
Po úpadku starých civilizace (Egypt,
Mezopotámie)-hlavní aktér:
 Městský stát
 Náboženský stát
 Dynastické


státy a říše
Velká část světa-nestátní charakter-bez
komunikačních kanálů
Výrazná migrace obyvatelstva
 Vojenské
střety, ekonomická migrace, vznik měst
Propojené MS
Oslabení a transformace absolutistického
státu
 Dějinné události v Evropě
 Vznik moderních států
 Úpadek Svaté říše římské
 Koncept Vestfálského státu

Vestálský mezinárodní systémsystém států




Uzavření míru 30leté války (1618-1648)
Setkání hl. evropských mocností
(SŘŘ,Špa,Fra,Niz,Švé)-snaha o zamezení
dalšího podobného konfliktu
Duchovní moc přestává hrát klíčovou roli v
evropské politice
Oslabení císařské moci
 Vznik
svrchovaných (suverénních)
států-jediní aktéři MV
Vestálský mezinárodní systémsystém států

Svrchovanost pro každý stát



Systém je decentralizovaný



Státy jsou si de iure rovny X de facto ne
Narušení decentralizace = narušení suverenity státu
Legitimita je postavena na velmocenské autoritě


Neomezené pravomoci v rámci vlastního území
Neomezené pravomoci v rámci vlastní ZP
Ne na církevní jako dosud
Nositeli legitimity-velmocenské kongresy


Vždy po válkách-korekce systému
Utrecht (1711), Vídeň (1815), Versailles (1918), Teherán (1943),
Jalta (1945), Postupim (1945)
Systém mocenské rovnováhy




Balance of power
Vzájemné bedlivé střežení velmocí se navzájem
Při hrozbě hegemonie jedné z nich se ostatní
spojí do koalice pro ní za účelem eliminace
hrozby
Zachování velmocenské pozice poražených
 Posílení
systému
vítězů by vedlo k hegemonii-destabilizace
Koncert velmocí

Multipolární systém evropského koncertu
velmocí (1815 - 1914) po napoleonských
válkách
Velká Británie
Francie
Rakousko (-Uhersko)
Rusko
Prusko (Německo)
Svatá aliance
Úzká spolupráce Pruska, Rakouska,
Ruska po Vídeňském kongresu
 Obava z revoluce v Evropě ze strany
vládnoucích aristokratických dynastií
 Systém mocenské rovnováhy

 Např.
Krymská válka 1853-56
Konec Vestfálského MS



Události na přelomu 19. a 20.st.
Politická situace v Evropě a ve světě
Berlínský kongres 1878
 Vyřešení
východní krize (Rusko-turecká válka,
hranice na Balkáně)

Berlínská konference 1884-85
 Otázka

kolonizace Afriky
Události v předvečer 1. sv.v.
Globální (vestfálský) MS






Nový geopolitický rozměr světa na přelomu 19. a 20.st.
(kolonizace, role USA)
1.sv.v.-totální předěl ve světových dějinách („Velká
válka“)
Společnost národů-W.Wilson
Versailleský systém (další smlouvy)
2.sv.v.
Po 2.sv.v.-vznik bipolárního uspořádání


Jaderní hrozba
60.léta-proces dekolonizace
Globální (vestfálský) MS



Období détenté v 70.let.
Ropné šoky a konec Bretton-woodského systému
70.léta-výrazná proměna procesů a aktérů MS




Konec bipolárního konfliktu



Vzrůst interdependence
Nárůst i jiných hrozeb než vojenských
Vznik nových aktérů na poli MS
Rozpad SSSR-nové státní jednotky-aktéři MS
Proces globalizace sílí
Globální vestfálský MS (systém moderních států)stále
funguje-prošel mnoha změnami
STÁT





Je institucí (organizací)
Disponuje mocí vládnout, soudit, vytvářet
zákony společnosti (státu)-všechny složky dělby
moci
Je vymezen státní mocí, státním lidem (státním
občanstvím), státním územím
Má vnější i vnitřní suverenitu (svrchovanost)
Zahrnuje ozbrojené síly, státní aparát
(byrokracii), soudy a bezpečnostní složky
(armáda, policie)
Stát musí splňovat:
Stálé obyvatelstvo
 Vymezené státní území
 Státní moc a aparát
 Suverenita

Stát

Výlučnost státu
 Stát
je jedinou organizací svého druhu na
daném území

Funkce státu = hlavní směry činnosti státu
 Vnitřní-ekonomika,
vzdělání, zdravotnictví,
sociální
 Vnější-MV, diplomacie, vojenství, interakce s
ostatními státy
Státní suverenita




Suverenita (svrchovanost)
 Nejvyšší autorita státu nepodléhající žádnému jinému
vnějšímu omezení
Vnitřní suverenita
 Nejvyšší pravomoci státu nad obyvatelstvem a
územím
Vnější suverenita
 Nezávislost státu, teritoriální integrita a
nedotknutelnost státu představovaného vládou
Nadnárodní suverenita
 Příklad EU
Zvláštní státy-speciální
postavení v MS

Rogue State

Failed State