Transcript Vikingove(verze 2.B)

VIKINGOVÉ
By Martin Ehrlich 2.B
Kdo byli Vikingové
• Vikingové byli skandinávští mořeplavci,
kteří se v 8. – 11. století vydávali na
loupeživé výpravy do mnoha evropských
zemí. Pro konsolidující se evropské státy
tehdy představovaly hrozivé nebezpečí.
• Z hlediska etnického původu
představovali severní větev Germánů.
• V Evropě byli nazýváni Normany
(Francie), Dány (Anglie), Ascomany
(Německo) nebo Varjagy (Rus, Byzanc).
Životní podmínky
•
Obyvatelstvo Skandinávie se živilo převážně lovem a rybolovem. Jejich obživu
tvořily různé druhy masa, ale pojídali také stravu rostlinného původu. Zemědělství se
věnovali pouze v některých oblastech, kde k tomu byly přírodní podmínky (švédské
Skåne a Gotland Jekaterinsburg, norský Viken, Jutský poloostrov).
•
Přes zimu si pak vyráběli nástroje, se kterými muži vyráželi za obchodem. Ženy, děti,
starci a otroci zůstávali doma a starali se o hospodářství.
•
Zajímavé je, že ženy Vikingů neměly ve společnosti zrovna nízké postavení. Samy
se musely o všechno postarat, když byli jejich muži pryč a byli tak vlastně hlavou
rodiny.
Vikingská společnost a právní
systém
Dělili se do tří stavů:
• Do nejnižší skupiny patřili otroci (byli na tom stejně jako otroci v Evropě)
• Dále to pak byl selský stav. Nehospodařili na velkých pozemcích, ale byli
svobodní. Do tohoto stavu patřili také řemeslníci a válečníci. Ti byli pod
vedením jarla nebo dokonce krále. Podnikali takto velké zámořské výpravy
• Nad selským stavem bylo místo jarlů. Podoba šlechty, velkostatkáři. Měli
slušný majetek, díky němu si také mohli udržet vlastní družinu a mnohdy
vlastnili i lodě.
• Nad tím vším stál král. Toho si ze svého středu volili náčelníci. Jeho moc
byla omezena mocí lidu. Tzn. shromáždění svobodných mužů thingu. Učinit
rozhodnutí proti jejich vůli bylo velice obtížné, skoro až nemožné.
• Důležitá byla rovněž role Thingu – rady.
•
•
Čest znamenala pro Vikingy vše a tak se velice často uchylovali k
soubojům, jež byly nedílnou součástí jejich životů a kultury.
Ženy měly taktéž svá práva. Mohly muže žalovat, jestliže na ně sáhl. Tyto
prohřešky byly trestány velice krutě.
Expanze na jih
•
•
Ze Skandinávie (Norsko, Švédsko) se vypravili zhruba v 8. století, plenili pobřeží
Británie (kláštery Iona a Lindisfarne) a také pobřeží Francie (zejména při ústí řeky
Sény) a to až do 11. století. Pirátské nájezdy spojovali s obchodem - obchodovali s
kořistí i válečnými zajatci.
Vyvinuli si i své vlastní lodě - veslice, jinak přezdívané drakkary. Tyto lodě měly malý
ponor, což byl pro Vikingy skvělý prostředek pro dopravu i do vnitrozemí.
Důvody:
•
•
•
•
nedostatek zemědělské půdy
pravděpodobně i velké napětí mezi Franky a Dány
obchody v Evropě (bohatá kořist)
sociální změny
Vpády Vikingů
Norští Vikingové
•
soustředili se na sever a jih. Osídlili severoskotské ostrovy, přivlastnili si ostrov Man a dále se
zachytili ve Skotsku a Irsku a prakticky na všech pobřežích okolo Skotského moře. Odtud pak
dále postupovali do anglického vnitrozemí, kde se jejich zájmy střetly se zájmy Dánů.
•
Najížděli i do Francie a dokonce i do Středozemního moře.
•
V mladší době Vikingů se dostali na Faerské ostrovy, Island, do Grónska a odtud potom do
dnešní Ameriky (díky náčelníkovi Leifu Erikssonovi byli norští Vikingové okolo roku 1000 prvními
Evropany v Americe).
Švédští Vikingové (Varjagové)
•
byli elitní družiny ozbrojených kupců, kteří se zaměřili na východ. Po vodních tocích a plochách
pronikali z Finského nebo Rižského zálivu k Volze nebo Dněpru. Po těchto vodních cestách
postupovali dále k jihu, po Volze do arabských zemí a po Dněpru do Černého moře a Byzance.
•
Zastánci tzv. normanské teorie vzniku ruského státu považují Varjagy za zakladatele Kyjevské
Rusi a její původní panovnické dynastie Rurikovců (zakladatel Rurik).
Dánští Vikingové
•
se zaměřili na jihozápad. Pronikli do severní Francie a do Anglie a společně s norskými Vikingy
dopluli až do Středozemního moře. Roku 911 udělil západofranský král normanskému
náčelníkovi Rollovi v léno hrabství Rouen (později normandské vévodství). Ve druhé polovině
9.století kolonizovali také část Anglie. Největší z britských ostrovů byl proto v této době rozdělen
na dvě království - na severu se nacházelo vikinské Danelaw a na jihu anglický Wessex. Byli
též zaměřeni na západní Balt.
Vikingské mýty a legendy
•
•
•
•
Vikingové uctívali staré severské bohy. Ti tvořili dvě
skupiny. Většinou to byli Ásové a dále menší skupina
zvaná Vanové. Njörd a jeho syn a dcera Frey a Freya
jsou Vanové. Njörd byl bohem námořních cest a
obchodního podnikání, peněz a majetku, jeho děti byly
božstvy plodnosti a tělesné lásky.
Mezi Ásy, kteří představují větší skupinu bohů, patří
především Odin a Thor. Odin je mocný, ale proradný,
někdy bývá zobrazován jako bůh profesionálních vojáků.
Má slavný oštěp jménem Gungnim, jezdí na osminohém
koni Slepnim a pobývá ve Valhale, kde shromažďuje v
boji zemřelé bojovníky.
Thor byl bohem obyčejných lidí. Fyzicky silný, bojoval
proti démonům a bránil panství bohů. Bohem válečníků
byl nepříliš známý Týr.
Severský pohanský kult byl spojen s krvavými oběťmi.
Jako oběť sloužila nejen zvířata, ale běžně i lidé.
Například na usmíření bohů se obětovaly bytosti
mužského rodu - psi, koně i muži. Jejich těla pak byla
rozvěšena v posvátných hájích. Často jich tam viselo
několik desítek, lidé, koně i psi vedle sebe.
Vikingové - válečníci
•
•
•
•
•
Vikingové bojovali účinně a disciplinovaně vzhledem k vzájemným přátelským
vztahům mezi členy posádky. Tyto vzájemné rodinné nebo sousedské vazby byly
rozhodně výraznější než u většiny jejich protivníků. Značná pohyblivost a moment
překvapení jim často při střetu dovolily vyrovnat početní převahu nepřítele. Útočili v
klínovité formaci, na jejímž hrotu byli nejlepší bojovníci.
Vikingové byli známí až legendární obratností v ovládání zbraní. Dovedli velmi dobře
bojovat oběma rukama, často si předávali zbraň z jedné ruky do druhé, aby nepřítele
zmátli. Někteří byli tak silní, že dokázali kopím probodnout štít i s nepřítelem, jiní zase
v letu chytili nepřátelský oštěp a hodili jej zpět.
Štíty používali v obraně i v útoku jako zbraň. Nejdříve úderem štítu vyrazili nepříteli
zbraň z ruky a pak ho hranou štítu srazili k zemi. Jiným známým vikingským trikem
bylo nechat nepřítele zabodnout zbraň do svého štítu, pak jej i se zbraní, kterou
pevně držel, srazit k zemi a okrajem štítu ho dorazit ranou do krku.
Při boji s mečem raději bodali nepřítele do ramen, loktů či kolen než aby sekali. V
bitevní vřavě obvykle využívali postavení ve dvojici, vzájemně si kryjíce záda.
Sasové zjistili, že jediný způsob, jak útoku Vikingů odolat, je postavit ze štítů zeď,
která by je chránila a umožnila jim bojovat. Vikingové čelili této taktice tím, že se
snažili štítovou zeď rozbít oštěpy, házenými zdálky, a tím donutit protivníka k boji
muže proti muži.
Vikingská výzbroj
Vikingské lodě
Drakkar
• v 9. století, válečná loď
• na přídi hlava draka
Snekkar
• v 9. století, válečná loď
• na přídi vyobrazený had
Knarr
• v 10 - 11. století kolonizátorská
a obchodní loď
Zánik vikingů
• Do Skandinávie se rozšířilo západní křesťanství a ruští
Vikingové (Varjagové) přestupovali na pravoslaví.
• Osady v Grónsku a v Severní Americe Vikingové opustili
a na britských ostrovech a v Normandii splynula
vikingská populace s místním obyvatelstvem. Vikingové
postupně opustili nájezdnický způsob života, usadili se a
v samotné Skandinávii - Švédsku, Dánsku a Norsku
vznikly klasické středověké státy.
• Poměrně pomalejší byl přechod k usedlému životu v
Norsku, kde křesťanství sice přijal už král Olaf I (vládl
995-1000), ale další panovníci Harald III Krutý (vládl
1047-1066) nebo Magnus III (vládl 1093-1103) byli
typickými vikingskými vojevůdci a mořeplavci.
Zpracoval:
Martin Ehrlich 2.B GJVJ
Zdroje:
•cs.wikipedia.org
•www.curiavitkov.cz
•www.livinghistory.cz
•Vlastní mozek