Transcript prezentace_zoologie_bezobratlych_6

Zoologie bezobratlých 6
Doc.RNDr.Lubomír Hanel, CSc.
Kmen: členovci (Arthropoda)

SYSTÉM:

Infraphyllum: bezkusadlovci (Amandibulata)
Podkmen: trojlaločnatci (Trilobitomorpha)
Podkmen: klepítkatci (Chelicerata)
Infraphyllum: kusadlovci (Mandibulata)
Podkmen: korýši (Crustacea)
Podkmen: vzdušnicovci (Tracheata)





Podkmen: trojaločnatci (Trilobitomorpha)




Fosilní (prvohory)
Tělo příčně i podélně rozděleno na 3 části (hlava, hruď a
pygidium)
Oči složené, 1 pár tykadel
Končetiny dvouvětevné
Trilobitová teorie:
Odvozuje předky hrotnatců od předků
trilobitů na základě podobnosti larev
a dospělců obou skupin
Třída: trilobiti (Trilobita)
Kambrium-perm
4000 druhů
Podkmen: trojlaločnatci (Trilobitomorpha)
Arthropleura, třída Arthropleurida
Podkmen: klepítkatci (Chelicerata)






Tělo složeno z hlavohrudi (cephalothorax, prosoma) a zadečku (opistosoma)
Bez tykadel, 6 párů končetin na hlavohrudi (1.chelicery, 2.makadla
/pedipalpy/), 4 páry kráčivých končetin, zadeček bez končetin (nebo s velmi
modifikovanými)
SYSTÉM
Třída: hrotnatci (Merostomata)
Třída: pavoukovci (Arachnida)
Třída: nohatky (Pantopoda)
Třída: hrotnatci (Merostomata)




Mořští, vedle jednoduchých očí uprostřed hlavohrudního štítu
ještě i složené oči po jeho stranách
Pedipalpy a chelicery se podobají kráčivým končetinám
Zadeček nese žaberní nožky a dlouhý mečovitý výběžek
Řád: ostrorepi (Xiphosura)
Známí z devonu, larvy připomínají trilobity
Ostrorep americký (Limulus polyphemus), 60 cm, pobřeží mexického zálivu. Žije při pobřeží
a živí se měkkými bezobratlými. Obsahuje látky, které zmírňují průběh leukémie u myši. Akvária.
Třída: hrotnatci (Merostomata)
Třída: pavoukovci (Arachnida)















Pozemní (druhotně vodní)
Dýchání: plicní váčky, keříčkovité tracheje, plicní váčky a tracheje najednou, celý
povrch těla
1 pár chelicer, 1 pár pedipalp a 4 páry kráčivých končetin (zadeček bez kráčivých
končetin)
SYSTÉM
Řád: štíři (Scorpiones)
Řád: bičovci (Uropygi)
Řád: krabovci (Amblipygi)
Řád: krátkochvostí (Schizomida)
Řád: roztočovci (Ricinulei)
Řád: štírenky (Palpigradi)
Řád: pavouci (Araneae)
Řád: štírci (Pseudoscorpiones)
Řád: solifugy (Solifugae)
Řád: sekáči (Opiliones)
Řád: roztoči (Acari)
Řád: štíři (Scorpiones)



Chelicery i pedipalpy klepítkaté, zadeček rozdělen na preabdomen (mesosoma)
a postabdobem (metasoma) s koncovým hrotem a jedovou žlázou
Vylučování: malpigické trubice a coxální žláza
Dýchání: 4 páry plicních váčků na preabdomenu
Limulová teorie: plicní váčky jsou odvozovány od žaber ostrorepů následným vnořením celé
končetiny do nitra zadečku a vznikem prostoru, ve kterém zůstaly pouze žábry tj.plicní váčky
se zřasenou stěnou dutiny
Štír tlustorepý
13 cm, severní Afrika,
nejjedovatější druh, přes den
se ukrývá v písku. 90% všech
úmrtí na bodnutí štírem v
severní Africe je smrtelných.
Dožívá se 18 let.
Řád: štíři (Scorpiones)
Řád: štíři (Scorpiones)
Štír středomořský (Buthus occitanus)
7 cm, jih Evropy, sever Afriky, Blízký východ.
Létající hmyz loví i hbitými pedipalpami
Štír kubánský (Centruroides gracilis)
11 cm, jih USA až Kolumbie. Dobře šplhá.
Veleštír královský
(Pandinus imperator)
23 cm, rovníková
Afrika, pralesní druh,
žije ve skupinách,
málo jedovatý,
chráněný.
Štír kýlnatý (Euscorpius tergestinus)
Řád: štíři (Scorpiones)
Samice štíra s mláďaty
Řád: bičovci (Uropygi)






Protáhlá hlavohruď, chelicery dvoučlánkované, pedipalpy mohutné a
přizpůsobené k chytání, nemají jedové žlázy
Telson bičovitého tvaru (citlivý na světlo)
4 páry oči
Dravci, před nepřáteli se brání výměškem pachových žláz
Samice určitou dobu nosí mláďata na hřbetě
Známo 180 druhů (Amerika, Afrika, Asie)
Bičovec obrovský
(Mastigoproctus giganteus)
6 cm, jih USA až Brazílie.
Obrannou látku s kyselinou octovou
vystříkne do 30 cm.
Řád: bičovci (Uropygi)
Rod Thelyphonus
Přeměněný poslední
článek zadečku citlivý
na světlo
Řád: krabovci (Amblypygi)



Zadeček k hlavohrudi připojen stopkou, 1. pár končetin s dlouhým
tenkým zakončením, pohyblivý drápek na konci pedipalp
Tropy, subtropy Afriky a Asie (nejblíže v Turecku), do 5 cm
100 druhů
Charinus troglobius
Chybí protažený
článek zadečku
Charinus eleonorae
Phrynichus ceylonicus – samička nosí vajíčka na
Řád: krátkochvostí (Schizomida)





8o druhů slepých členovců
Do 7 mm délky
Rozdělený hřbetní štít a zkrácený poslední zadečkový článek
Obranné žlázy obvykle produkují kyselinu octovou
Teplé oblasti Afriky, Asie a Ameriky
Řád: roztočovci (Ricinulei)





Velikost do 1 cm, silná kutikula, citlivé na změny vlhkosti
Oči chybí (jen světločivné skvrny), pohyblivá destička překrývající
ústní ústrojí
Žijí v pralesní opadance i jeskyních, při sebemenším záblesku
světla či otřesu strnou
tropy Afriky a Ameriky, 35 druhů
Samice klade vajíčka a chrání je chelicerami, z vajíček se líhnou
larvy
Juvenilní jedinec
Řád: štírenky (Palpigradi)






Drobní slepí členovci vyhýbající se světlu, 60 druhů, kolem 2 mm
Poslední 2 hrudní články volné, zadeček z 11 článků
Chelicery 3článkové, klepítkaté, vnitřní orgány i svaly jeví znaky
článkování. Bičovitý konec zadečku s hmatovou funkcí
Dýchací a cévní ústrojí chybí
Vylučují kyčelními žlázami
Žijí ve vlhku pod kameny, v jeskyních, písčitých
plážích v teplých oblastech celého světa
Eukoenenia spelea
Francie
Prokoenenia wheeleri
Kresba na
peruánské
plošině
Nazca
Řád: pavouci (Araneae)












2článkované chelicery drápovitého tvaru s jedovou žlázou, pedipalpy samců
jsou kopulační orgány. Hlavohruď nečlánkovaná.
Kráčivá noha (kyčel-coxa, příkyčlí-trochanter, stehno- femur, koleno-patella,
holeň-tibie, 2článkované chodidlo (metatarsus, tarsus)
Snovací bradavky jsou přeměněné končetiny na zadečku. Kromě snovacích
žláz někdy vytvořeno kribellum (dírkovaná destička pro tvorbu ultrajemného
pavučinového vlášení, vyčesávaného kalamistrem (hřebínkem brv na nohách).
Kribellátní pavouci se obejdou bez lepu.
Mimotělní trávení, dýchání plicními váčky nebo v kombinaci s trachejemi
Vylučování coxálními žlázami v hlavohrudi a malpighickými trubicemi či
nefrocyty
Většinou 8 očí (méně často 6)
Někteří loví kořist do pavučin (starou pavučinu občas požírají)
Dokonalé smysly: vnímání pachových, tepelných a mechanických podnětů
U samic pohlavní destička (epigyne), samci vypouštějí sperma na pavučinu a
nasávají do pedipalp (kopulační orgán)
Babí léto – nymfy mnoha druhů pavouků.
Počet druhů: 35 000
Pavoučí jed slouží při výzkumu přípravy léků proti epilepsii
Řád: pavouci (Araneae)

SYSTÉM

Podřád:
sklípkani (Mygalomorphae,=
Ortognatha) – chelicery směřují
dopředu, 2 páry plicních váčků,
obvykle nad 5 cm

Podřád:
dvouplicní (Araneomorphae, =
Labidognatha) – chelicery kolmo
dolů, 1 pár plicních váčků, obvykle
pod 5 cm
Podřád: sklípkani (Mygalomorphae)
2200 druhů
Sklípkánek Atypus affinis
Sklípkánkovití (Atypidae)
xerotermní stanoviště
Sklípkan Brachypelma angustum
Podřád: sklípkani (Mygalomorphae)
Sklípkan Smithův
Brachypelma smithi,
Mexiko
Sklípka bělopýřitý
Brachypelma albopilosum
8 cm, Střední Amerika, mírný,
Samice kokon nosí v chelicerách
Podřád: sklípkani (Mygalomorphae)
Sklípkoš rodu Liphistius
JV Asie, chodbička v zemi s „padacími
dvířky“, odtud loví.
Naznačené článkování zadečku, pedipalpy
dlouhé jako nohy, snovací bradavky nejsou
na konci zadečku
Brachypelma boehmei
Pterinochilus murinus
Podřád: dvouplicní (Araneomorphae)
Araneus
Podřád: dvouplicní (Araneomorphae)
Argiope
Křižák pruhovaný Argiope bruennichi, 20 mm/5 mm
Podřád: dvouplicní (Araneomorphae)
Podřád: dvouplicní (Araneomorphae)
Kokon křižáka pruhovaného
Podřád: dvouplicní (Araneomorphae)
Křižák obecný
Araneus diadematus,
13/8 mm
Bílé skvrny tvořeny
dusíkatými odpadními
látkami
Obalování kořisti
Křižák čtyřskvrnný
Araneus quadratus
Hlava křižáka
Podřád: dvouplicní (Araneomorphae)
samička
Křižák zelený
Araniella cucurbitina
6/4 mm, kokony na listech
stromů
sameček
Podřád: dvouplicní (Araneomorphae)
Křižák mramorovaný
Araneus marmoreus
Podřád: dvouplicní (Araneomorphae)
Křižák rohatý
Araneus angulatus
Podřád: dvouplicní (Araneomorphae)
Křižák vířivý (Cyclosa conica)
0,7 cm. Zadeček kuželovitě protažen.
Kořist zapředena do stabilimenta.
Charakteristický
tvar zadečku
Podřád: dvouplicní
(Araneomorphae)
Meta temnostní (Meta menardi), 13/11 mm
Křižákovití (Araneidae)
Malí křižáci
Podřád: dvouplicní (Araneomorphae)
Lovčík vodní
Dolomedes fimbriatus
20/16 mm
Červená kniha ČR
Podřád: dvouplicní (Araneomorphae)
Vodouch stříbřitý
12/13 mm
Vzduchový zvon
Podřád: dvouplicní (Araneomorphae)
Gasteracantha, Jáva
Podřád: dvouplicní (Araneomorphae)
Lycosidae
chelicery
pedipalpy
Slíďák tarentský (Lycosa tarentula)
3 cm, kousnutí bolí
Slíďák zemní (Trochosa terricola), 12/9 mm, Evropa
Podřád: dvouplicní (Araneomorphae)
Alopecosa
Slíďákovití
Lycosidae
Hogna, samice s mláďaty
Podřád: dvouplicní (Araneomorphae)
Skákavka rudopásá (Philaeus chrysops)
Štěrbiny vápencových skal, výtečný zrak.
Skákavkovití (Salticidae)
Stepník rudý
Eresus niger
16 mm, skalnaté stepi,
hloubí si nory
Stepníkovití (Eresidae)
Podřád: dvouplicní (Araneomorphae)
Myrmarachne
Napodobují vzhledem
pavouky
Skálovka rodu
Micaria
Vkládá kokon s
vajíčky do sítí
jiných pavouků
Skálovkovití
(Gnaphosidae)
Podřád: dvouplicní (Araneomorphae)
Vodorovná síť se svislými vlákny
sloužícími ke sražení kořisti
Plachetnatka keřová
Linyphia triangularis
7/5 mm, „babí léto“
Plachetníkovití (Linyphiidae)
Podřád: dvouplicní (Araneomorphae)
Umístění všech 8 očí
Pavučenka periskopická
Walckenaera acuminata
Plachetkovití
(Linyphiidae)
Podřád: dvouplicní (Araneomorphae)
Běžník kopretinový Misumena
vatia 11/4 mm, různě zbarvený, pohyb do stran, číhají na kořist na
květech, barvoměna. Běžníkovití (Thomisidae)
Podřád: dvouplicní (Araneomorphae)
Běžník zploštělý
Coriarachne depressa
Podřád: dvouplicní (Araneomorphae)
Běžník zelený (Diaea dorsata)
0,5-0,7 cm
Podřád: dvouplicní (Araneomorphae)
Skákavka pruhovaná
Salticus scenicus
7 mm
Skákavkovití (Salticidae)
Podřád: dvouplicní (Araneomorphae)
Pisaura s kokonem – odkládá
ho na bylinu a upřede hnízdo
Lovčík hajní
Pisaura mirabilis
Výslunné okraje lesa.
Nestaví sítě. Při zásnubách
přináší samec samici kořist
zabalenou v kokonu
Podřád: dvouplicní (Araneomorphae)
Mastophora hutschinsoni
Mastophora cornigera
„Laso“ s lepkavou
tekutinou
Mastophora
Podřád: dvouplicní (Araneomorphae)
Nephila clavipes
Nefila
Tropičtí
pavouci
až 10 velcí
Podřád: dvouplicní (Araneomorphae)
Maloočka smaragdová
Micrommata rosea
1,3/0,9 cm, sameček se
ritualizovaným
tancem přibližuje k samici, aby ho
nepovažovala za kořist.
Heteropodidae
Podřád: dvouplicní (Araneomorphae)
Heteropoda venatoria
Podřád: dvouplicní (Araneomorphae)
Lepovka jižní (Scytodes thoracica)
6/5 mm, jižní Evropa, spršku lepkavé tekutiny
vystříknou z chelicer. Lepovkovití (Scytodidae)
oči
oči
Pokoutník domácí
Tegenaria domestica
10/9 mm, kousnutí citelné.
Pokoutníkovití (Agelenidae)
Podřád: dvouplicní (Araneomorphae)
Nápadně dlouhé chelicery
Čelistnatka rodu
Tetragnatha,
rákosiny kolem
vod
Čelistnatkovití
(Tetragnathidae)
Podřád: dvouplicní (Araneomorphae)
Snovačka jedovatá (Latrodectus mactans), 14/5 mm
Subtropy a tropy. Snovačkovití (Theriidae)
Podřád: dvouplicní (Araneomorphae)
Třesavka velká
Pholcus phalangoides
10 mm, kosmopolit. Řídké sítě.
Třesavkovití (Pholcidae)
Podřád: dvouplicní (Araneomorphae)
Pakřižák smrkový
Hyptiotes paradoxus
Napodobuje zaschlý pupen
smrkové větévky.
Pakřižákovití (Uloboridae)
Podřád: dvouplicní (Araneomorphae)
Cedivka podkorní
(Amaurobius fenestralis)
6-7 mm, pod kůrou a kameny.
Cedivkovití (Amaurobiidae)
Podřád: dvouplicní (Araneomorphae)
Punčoškář zemní
Coelotes terrestris
Podřád: dvouplicní (Araneomorphae)
Zápředník zvonečkový
Agroeca brunnea
Zápředníkovití (Clubionidae)
Podřád: dvouplicní (Araneomorphae)
Zápředník rákosní
Clubiona phragmitis
Zámotek vypadá jako uzel
na listu rákosu
Zápředníkovití (Clubionidae)
Podřád: dvouplicní (Araneomorphae)
Ostník pavoukožravý
Ero furcata
Živí se pavouky, které
loví v jejich sítích. Kokony
se stopkou na kamenech.
Ostníkovití (Mimetidae)
Podřád: dvouplicní (Araneomorphae)
Snovačka pokoutní
Steatoda bipunctata
Na síti vlákna s kapkami lepu.
Snovačkovití (Theriidae)
Podřád: dvouplicní (Araneomorphae)
Snovačka pečující
Theridium impressum
Samice krmí nymfy.
Snovačkovití (Theriidae)
Vyústění jedových
žláz na konci makadel
Nemá zúžený
konec zadečku
Řád: štírci (Pseudoscorpiones)




Do 7 mm, snovací žlázy ústí na klepítkovitých chelicerách,
jedová žláza ústí na konci pedipalp. Nemají zúžený
zadeček ani jedový bodec
2 páry trachejí, běhání vpřed i vzad
Dravci žijící v mechu, hnízdech ptáků i v domácnostech
Forézie
Štírek obecný
Chelifer cancroides
4 mm
Neobisium
Řád: solifugy (Solifugae)






Mohutné dvoučlánkované chelicery
Pepipalpy 6článkové
U báze 4.páru noh receptory k vnímání otřesů
Dýchání trachejemi
Snovací bradavky chybí
Tropy a subtropy (chybí na Madagaskaru, v Austrálii a Novém
Zélandu), 900 druhů
Solifuga coloradská (Eremobates
pallipes)
Solifuga arabská (Galeodes arabs)
Řád: solifugy (Solifugae)
Velké chelicery dlouhé
až jako předohruď
Řád: sekáči (Opilionida)





Chelicery klepítkovité, pedipalpy dlouhé (smyslová funkce), bez jedové žlázy
Devítičlánkový zadeček široce přiléhá na hlavohruď
Nohy velmi dlouhé (autotomie)
Dýchání trachejemi
Pár očí (mohou i chybět)
Řád: sekáči (Opilionida)
Plošík Trogulus
Plošík malý
Trogulus tricarinatus
8 mm, střední Evropa,
světloplachý
Klepítník členěný
Ischyropsalis helwigii
8 mm, střední Evropa,
prodloužená kusadla
Řád: sekáči (Opilionida)
Sekáč domácí
Opilio parietinus
9 mm
Sekáč rohatý
Phalangium opilio
9 mm
Řád: sekáči (Opilionida)
Phalangium opilio
Řád: sekáči (Opilionida)
oči
Opilio canestrini samice
Řád: roztoči (Acari)

Drobní (0,1-20 mm) dravci nebo parazité rostlin, epidemiologicky významní
Nečlánkovaná hlavohruď (gnathosoma: chelicery, pedipalpy, idisosoma)
Ústní úprava různá: klíšťata – hypostom
Dýchání: trachejemi nebo celým povrchem těla
Nervová soustava: druhotně koncentrovaná
Složitý vývoj: larva se 3 páry nohou, (nymfa 1-3 larvální stádia), často klidové
(hypopyální) stádium
Gonochoristé

SYSTÉM











Podřád: čmelíkovci (Mesostigmata)
Podřád: klíšťata (Metastigmata)
Podřád: sametkovci (Trombidiformes)
Podřád: zákožkovci (Sarcoptiformes)
Podřád: pancířníci (Oribatida)
Podřád: čmelíkovci (Mesostigmata)
Kleštík včelí
Varroa jacobsoni
1-2 mm
Podřád: čmelíkovci (Mesostigmata)
Čmelík kuří
Dermanyssus gallinae
Typhlodromus pyri
Podřád: čmelíkovci (Mesostigmata)
Sviluškovec dravý (Phytoseiulus persimilis)
Amblyseius
Podřád: klíšťata (Metastigmata)


Vzdušnice vyúsťují za 4.párem kráčivých končetin
Chelicery klepítkovité pod hypostomem (příchytná část gnathostomatu se
zpětnými háčky)
Ixodes ricinus
Podřád: klíšťata (Metastigmata)
samice
samec
Podřád: klíšťata (Metastigmata)
Páření klíšťat
Následky kousnutí klíštěte
Podřád: klíšťata (Metastigmata)
Klíšťák rodu Argas
Piják Dermacentor reticulatus
Má vytvořené oči
Podřád: sametkovci (Trombidiformes)

Stigmata vyúsťují v přední části těla (gnathosoma), kyčle včleněné do
kutikuly
Cheyletus erudicus
Dravý roztoč užitečný v boji
s roztoči ve skladech
Sviluška chmelová
Tetranychus telarius
Podřád: sametkovci (Trombidiformes)
Sametka rudá
Trombidium holosericum, 4 mm
Sametka podzimní (Trombicula autumnalis)
Podřád: sametkovci (Trombidiformes)
Kohorta: vodule (Hydrachnellae)
Limnesia
Vodule Arrenurus
Frontipoda
vodule
Podřád: sametkovci (Trombidiformes)
Vodule Unionicola
Limnochares
Podřád: sametkovci (Trombidiformes)
Trudník lidský (Demodex foliculorum)
0,5 mm
Trudník psí
(Demodex canis)
Podřád: sametkovci (Trombidiformes)
Roztočík břichatý
Pyemotes ventricosus, nasátá samice 0,2x0,7 mm
Parazitují v housenkách zavíječů
Podřád: vlnovníci (Tetrapodili)
Colomerus vitis
Vlnovník Eriophyes
Eriophyes
Eriophyes tiliae
Podřád: vlnovníci (Tetrapodili)
Eriophyes sorbi
Eriophyes laevis
Podřád: zákožkovci (Sarcoptiformes)
Lupovka kuří
Knemidocoptes mutans
0,6 mm, vápenka
Podřád: zákožkovci (Sarcoptiformes)
Zákožka svrabová
Sarcoptes scabiei,
0,3 mm, živí se tkáňovým mokem.
Samička v pokožce vytváří až 2 cm
chodby, kde klade vajíčka. Sameček žije
většinou na povrchu kůže. Přenos
kontaktem, infikovaným prádlem.
Inkubační doba 2-3 týdny. Silné
svědění. Léčba: Scabicid.
Podřád: zákožkovci (Sarcoptiformes)
Skladokaz moučný
Acarus siro
0,6 mm, synantrop,
škůdce ve skladech
Podřád: zákožkovci (Sarcoptiformes)
Kořenohub rodu Rhizoglyphus napadá kořeny
Dravý roztoč napadá
jiné roztoče
Podřád: Pancířníci (Oribatida)
Galumna
Půdní druhy, dožívají se až 18 měsíců,
Silná kutikula, vzdušnice
Třída: nohatky (Pantopoda)







Mořští, velikost těla 1-18 mm
Klepítkaté chelicery, pedipalpy, zakrnělý zadeček
4-6 párů dlouhých noh
Samci používají pár končetin k nošení vajíček (oviger, nymphon)
Nymphon gracile
Trávicí trubice s výběžky
Vylučovací a dýchací soustava chybějí
Larvy některých druhů parazitují v mlžích či hvězdicích, dospělí
se živí tkáněmi bezobratlých
Třída: nohatky (Pantopoda)
Nohatka rodu Achelia
Nohatka pobřežní
Pycnogonum littorale a sasanka
1,8 cm