Národní obrození

Download Report

Transcript Národní obrození

REVOLUČNÍ ROK 1848

5. třída Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná VY_32_Inovace/8_447 Dne: 20. 11. 2011

Anotace:

Prezentace seznamuje žáky s revoluční dobou v roce 1848.

Prezentace slouží k názornému výkladu a opakování, žáci si v závěru podstatné věci zopakují a udělají zápis.

Jazyk:

český jazyk

Očekávaný výstup:

žák se orientuje v hlavních reáliích minulosti a současnosti naší vlasti

Speciální vzdělávací potřeby:

Žádné.

Klíčová slova: konec 18. století a 19. sloletí, Revoluce 1848, František Josef I.

Druh učebního materiálu:

DUM Prezentace doplněná výkladem

Cílová skupina:

Žák

Typická věková skupina:

10-12 let (5 . ročník)

 U obyvatel začala narůstat nespokojenost se způsobem vlády Habsburků. Stále častěji zaznívalo volání po národní svobodě.  Většina obyvatel stále neměla taková práva jako šlechta a katoličtí duchovní.

 Lidé volali po uzákonění rovnosti všech lidí a zrušení roboty. Lidé si přáli, aby zemi řídili jejich zástupci, které si sami zvolí ve volbách.  Trvali na tom, aby všichni, tedy i panovníci, museli žít podle základního zákona země - ÚSTAVY (cizím slovem KONSTITUCE).

 Podobným způsobem smýšlely i jiné národy v tehdejší Evropě.

= konstituce

 Na mnoha místech Evropy propukaly od jara tohoto roku nepokoje a povstání.  Když proti demonstrujícím poslali panovníci vojsko, lidé se začali ozbrojovat. Vytvářeli oddíly, kterým říkali

národní gardy.

 Ve městech se začaly stavět

barikády.

zemích Evropy propukly

revoluce.

Skoro ve všech

Revoluce, které zavládly v celé Evropě se nevyhnuly ani Praze.

12. června 1848

stály proti sobě Pražané (studenti, mladí řemeslníci a dělníci) a vojáci zemského velícího důstojníka Windischgrätze. Proti 10 tisícům vojáků tehdy v Praze bojovaly maximálně 3 tisíce povstalců, takže si můžete tipnout, kdo vyhrál a kdo prohrál.

Mimořádný vojenský soud zatkl skoro 300 lidí a nastalo šmejdění a vyslýchání, kdo co vlastně za revoluce dělal. Rakousko se po porážce revoluce stalo policejním státem, kde měl nadále neomezenou moc císař a jeho vláda.

Jediným úspěchem revolučního hnutí bylo zrušení poddanství a s tím spojené roboty. I člověk na vesnici se stal plně svobodným.

REVOLUCE 1848 V PRAZE

 Někteří z povstalců byli uvězněni na hradě Špilberk v Brně. Proto se často Špilberku říká „vězení národů“.

 Místem hrůzy se tento hrad stal i za 2. světové války, kdy zde němečtí nacisté věznili své odpůrce.

  Patřil mezi nejvíce pronásledované vlastence, který svými články v novinách odvážně vystupoval proti tehdejšímu režimu. Rakouská vláda se ho chtěla zbavit. Proto byl zatčen a násilně odvezen do vyhnanství v Alpách, kde musel více než tři roky žít bez svých blízkých.

    Koncem roku 1848 došlo v Rakousku ke změně císaře. Na trůn nastoupil, tehdy osmnáctiletý František Josef I., který vládl v říši nejdéle ze všech Habsburků, téměř 68 let.

Zpočátku se rozhodl vládnout sám, tedy absolutisticky. Nařídil omezit občanské svobody a v celé říši zavést policejní dozor se sledováním podezřelých lidí.

Čeština byla opět vytlačována z úřadů i ze škol. Mnoho českých vlastenců bylo pronásledováno. Lidé ale také po roce 1848 získali i některé výhody. Dosud stáli v čele venkovských obcí rychtáři, které určovala vrchnost. Nyní si začali občané sami volit své starosty a obecní výbory.

  Jak se nazývá základní zákon země?

Znáš také jeho cizí slovo?

ÚSTAVA KONSTITUCE

 Proč se lidé bouřili?

Byli nespokojeni s vládou Habsburků, volali po národní svobodě.

 Jak říkali oddílům, které si vytvářeli?

NÁRODNÍ GARDY

 Kdy vypukly pouliční bouře v Praze a co vzbouřenci žádali?

Vypukly v červnu a vzbouřenci chtěli stejná práva pro všechny občany, zrušení roboty, cenzury a zrovnoprávnění češtiny s němčinou

 Jak to dopadlo? Dosáhli revolucionáři něčeho?

Zrušení roboty

 Kdo nastoupil koncem roku 1848 na trůn?

František Josef I.

 Vzpomeneš si na jméno mladého novináře, který patřil mezi nejvíce pronásledované české vlastence?

Karel Havlíček BOROVSKÝ

ZAPIŠ SI DO SEŠITU:  Rostla nespokojenost se způsobem vlády Habsburků 

V červnu roku 1848

vypukly pouliční bouře v Praze. Vojsko však bylo v přesile a Pražané se museli vzdát.

 Rakousko se po revoluci stalo policejním státem.

 Jediný úspěch – zrušení poddanství a roboty.

 Na trůn nastoupil

František Josef I.

Rozhodl se vládnout sám = absolutisticky.

           Soubor:Horace Vernet-Barricade rue Soufflot.jpg. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, [cit. 2011-11-19]. Dostupné z WWW: .

File:P%C5%99ehl%C3%ADdka n%C3%A1rodn%C3%AD gardy v Brn%C4%9B 5. %C4%8Dervna 1848.jpg?uselang=cs. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, [cit. 2011-11-19]. Dostupné z WWW: .

Soubor:J%C3%B3zsef Heicke23.jpg. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, [cit. 2011-11 19]. Dostupné z WWW: .

Soubor:Praha Barricades 1848.jpg. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, [cit. 2011-11 19]. Dostupné z WWW: .

Soubor:Alfred Windischgr%C3%A4tz.jpg. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, [cit. 2011-11-19]. Dostupné z WWW: .

Soubor:Franz joseph1.jpg. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, [cit. 2011-11-19]. Dostupné z WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Franz_joseph1.jpg

Soubor:%C5%A0pilberk %2802%29.jpg. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, [cit. 2011-11-19]. Dostupné z WWW: .

Soubor:Jan Vil%C3%ADmek - Karel Havl%C3%AD%C4%8Dek Borovsk%C3%BD.jpg. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, [cit. 2011-11-19]. Dostupné z WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Jan_Vil%C3%ADmek_ _Karel_Havl%C3%AD%C4%8Dek_Borovsk%C3%BD.jpg

Klipart - Microsoft office Vlastivěda 5. Nová škola, 2005. Brno : Nová škola, 2005. 52 s. ISBN 80-7289-070-0.

Zanícené národní obrození. Praha : EGMONT ČR, s.r.o., 2010. 183 s. ISBN 978-80-252-1338-4