Transcript Fiskální politika - shrnutí

Makroekonomie I
( Cvičení 12 – Fiskální politika - shrnutí )
Ing. Vojtěch Jindra
Katedra ekonomie (KE)
MAEK1 – Cvičení 12
Jaký dopad bude mít fiskální expanze v uzavřené
ekonomice na reálný produkt:
a)
v krátkém období
b)
v dlouhém období
MAEK1 – Cvičení 12
Jaký dopad bude mít fiskální expanze v uzavřené
ekonomice na reálný produkt:
a)
v krátkém období => roste
b)
v dlouhém období
MAEK1 – Cvičení 12
Jaký dopad bude mít fiskální expanze v uzavřené
ekonomice na reálný produkt:
a)
v krátkém období => roste
b)
v dlouhém období => nemění se
MAEK1 – Cvičení 12
Často zmiňovaná tzv. Maastrichtská kritéria,
vyjádřena jako podíl rozpočtového deficitu a
veřejného dluhu na HDP, činí:
a)
rozpočtový deficit 5% a veřejný dluh 50%
b)
rozpočtový deficit 3% a veřejný dluh 60%
c)
rozpočtový deficit 4% a veřejný dluh 70%
d)
rozpočtový deficit 7% a veřejný dluh 40%
MAEK1 – Cvičení 12
Často zmiňovaná tzv. Maastrichtská kritéria,
vyjádřena jako podíl rozpočtového deficitu a
veřejného dluhu na HDP, činí:
a)
rozpočtový deficit 5% a veřejný dluh 50%
b)
rozpočtový deficit 3% a veřejný dluh 60%
c)
rozpočtový deficit 4% a veřejný dluh 70%
d)
rozpočtový deficit 7% a veřejný dluh 40%
MAEK1 – Cvičení 12
Které z níže uvedených opatření neovlivní výši
salda strukturálního rozpočtu:
a)
b)
c)
d)
zvýšení vládních nákupů statků a služeb
růst objemu vyplácených podpor v nezaměstnanosti vlivem
růstu nezaměstnaných v recesi
snížení důchodové sazby daně
žádná z uvedených nabídek neovlivní saldo strukturáního
rozpočtu
MAEK1 – Cvičení 12
Které z níže uvedených opatření neovlivní výši
salda strukturálního rozpočtu:
a)
b)
c)
d)
zvýšení vládních nákupů statků a služeb
růst objemu vyplácených podpor v nezaměstnanosti vlivem
růstu nezaměstnaných v recesi
snížení důchodové sazby daně
žádná z uvedených nabídek neovlivní saldo strukturáního
rozpočtu
MAEK1 – Cvičení 12
Které z níže uvedených opatření podniknutých
vládou není příkladem expanzivní fiskální
politiky:
a)
zvýšení výdajů na stavbu dálnic
b)
snížení daně z příjmu právnických osob
c)
snížení povinné míry rezerv komerčních bank
d)
zvýšení výdajů na školství
MAEK1 – Cvičení 12
Které z níže uvedených opatření podniknutých
vládou není příkladem expanzivní fiskální
politiky:
a)
zvýšení výdajů na stavbu dálnic
b)
snížení daně z příjmu právnických osob
c)
snížení povinné míry rezerv komerčních bank
d)
zvýšení výdajů na školství
MAEK1 – Cvičení 12
Fiskální politika je v případě malé otevřené
ekonomiky za předpokladu dokonalé kapitálové
mobility účinná v systému:
a)
fixního měnového kurzu
b)
snížení daně z příjmu právnických osob
c)
fixního i flexibilního měnového kurzu
d)
není účinná ani v systému fixního měnového kurzu, ani v
systému flexibilního měnového kurzu
MAEK1 – Cvičení 12
Fiskální politika je v případě malé otevřené
ekonomiky za předpokladu dokonalé kapitálové
mobility účinná v systému:
a)
fixního měnového kurzu
b)
snížení daně z příjmu právnických osob
c)
fixního i flexibilního měnového kurzu
d)
není účinná ani v systému fixního měnového kurzu, ani v
systému flexibilního měnového kurzu
MAEK1 – Cvičení 12
Cvičení 1.
V souvislosti s vládními výdaji se v České republice často
hovoří o tom, že jsou z velké části mandatorní. Jak byste
charakterizovali mandatorní výdaje?
MAEK1 – Cvičení 12
Cvičení 1.
V souvislosti s vládními výdaji se v České republice často
hovoří o tom, že jsou z velké části mandatorní. Jak byste
charakterizovali mandatorní výdaje?
Mandatorní výdaje dosahují téměř 80% celkových
výdajů státního rozpočtu. Jsou to výdaje, které jsou dány
ze zákona nebo z jiných právních norem či smluvních
závazků a vláda je musí brát při sestavování rozpočtu
jako dané. Ze zákona jsou to zejména výplaty penzí,
nemocenských dávek, výdaje na státní sociální
podporu,na zdravotní pojištění, ale např. i výdaje na
příspěvky
politickým
stranám,
státní
podpory
stavebnímu pojištění, příspěvky penzijnímu připojištění.
Mezi další, které již nejsou dány zákonem jsou třeba
výdaje za státní záruky, platby mezinárodním
organizacím atd.
MAEK1 – Cvičení 12
Cvičení 2.
Rizikem státního dluhu je možnost náhlého růstu
úrokových sazeb. U části státního dluhu emitovaného v
cizí měně však existuje další významné riziko. Vysvětlete
ho.
MAEK1 – Cvičení 12
Cvičení 2.
Rizikem státního dluhu je možnost náhlého růstu
úrokových sazeb. U části státního dluhu emitovaného v
cizí měně však existuje další významné riziko. Vysvětlete
ho.
Pokud vláda vydává státní obligace v zahraniční měně,
např. v euru – eurobondy, je významným rizikem vývoj
měnového kurzu. Znehodnocení domácí měny vede k
podražení splácení zahraničního státního dluhu. Dluží-li
vláda např. za 10mld. eur, pak při měnovém kurzu 30
CZK/EUR dluží vlastně 300 mld. Kč. Pokud však dojde k
znehodnocení koruny, např. na 32 CZK/EUR, dluží vláda
nyní znenadání o 20 mld. Kč více (320 mld. Kč). Pokud
by naopak došlo ke zhodnocení domácí měny, vláda by v
podstatě v korunách dlužila méně.
MAEK1 – Cvičení 12
Cvičení 3.
Popište, jak by progresivní míra zdanění působila v
případě recese.
MAEK1 – Cvičení 12
Cvičení 3.
Popište, jak by progresivní míra zdanění působila v
případě recese.
Pokud se ekonomika dostává do recese, klesají příjmy
lidí. Jak klesají jejich příjmy, se lidé dostávají do nižšího
zdaňovacího pásma. Stát jim tedy odebere méně, než
kdyby byla jednotná sazba daně. Lidem zůstane větší
disponibilní příjem a nemusí své výdaje omezit tak
výrazným způsobem. To zároveň způsobí, že ani produkt
výrazně neklesne. Progresivní míra zdanění tudíž omezila
výkyv ekonomiky zespoda.
MAEK1 – Cvičení 12
Cvičení 4.
Vysvětlete krátkodobé a dlouhodobé efekty snížení
vládních transferových plateb s využitím modelu AD-AS.
MAEK1 – Cvičení 12
Cvičení 4.
Vysvětlete krátkodobé a dlouhodobé efekty snížení
vládních transferových plateb s využitím modelu AD-AS.
Snížení vládních transferů by mělo téměř identický
dopad jako v textu probíraný pokles vládních nákupů. V
krátkém období by došlo k poklesu reálného produktu,
růstu nezaměstnanosti a poklesu cenové hladiny. V
dlouhém období by se reálný produkt a nezaměstnanost
nezměnily a pouze by poklesla cenová hladina.