Transcript Výuka Eagle

Projektová výuka – Eagle
Autor: Bc. Miroslav Hospodářský
2006
Tato práce byla vytvořena v rámci projektu
MŠMT s názvem „Podpora projektové výuky
na elektrotechnických středních školách v ČR
– Multimediální výukové pomůcky – Eagle“,
číslo 1414P2006. Nedílnou součást práce tvoří
metodický návod umístěný v souboru
Projektova_vyuka_Eagle_navod.doc.
1. Úvod
Milí žáci, tato presentace si klade za cíl v
rychlosti Vás seznámit s prací v návrhovém
systému Eagle verze 4.11, který je v současné
době používán na naší škole. Výklad je
záměrně veden v jednodušší formě a jsou
opomenuty pro úvodní seznámení nedůležité
detaily. S programem Eagle 4.11 se podrobně
seznámíte až v příslušném vyučovacím
předmětu.
2. Základní popis systému Eagle 4.11
Nároky na počítač:
• osobní mikropočítač typu IBM–PC 486 a lepší;
• operační systém Windows 95, 98, NT, 2000, XP nebo
Linux;
• minimálně 50 MB volného místa na disku;
• pokud možno myš s kolečkem (není nutné);
• alespoň 32 MB RAM;
• rozlišení monitoru doporučeno minimálně 800 x 600
pixelů.
Dostupné verze systému Eagle:
• Professional – plná verze.
• Standard – maximálně čtyřvrstvá deska,
maximální rozměry desky 160 x 100 mm.
• Light – maximálně dvouvrstvá deska,
maximální rozměry desky 100 x 80 mm, není
pro komerční použití. Tuto verzi máte
nainstalovánu na školních počítačích.
Moduly (editory) systému Eagle:
• Modul Schema (Editor schématu);
• Modul Layout Editor (Editor plošných spojů);
• Modul Autorouter (Editor samočinného návrhu
plošných spojů);
• Modul Library (Editor knihoven).
Bližší popis jednotlivých editorů bude uveden
v příslušném vyučovacím předmětu.
3. Instalace a spuštění programu
• Vložíme disk CD–ROM do mechaniky
mikropočítače.
• Necháme se vést standardním zaváděcím
programem.
• Spustíme soubor eagle.exe.
4. Kontrolní panel (Control Panel)
• objevuje se vždy po spuštění návrhového systému;
• umožňuje načíst a uložit projekty, nastavit určité
•
parametry programu, generovat výstupní data pro
výrobu, pracovat se zabudovaným
makroprogramovacím jazykem, prohlížet knihovny
součástek aj.;
bližší popis kontrolního panelu a jeho jednotlivých
oborů získáte až při výuce v příslušném předmětu.
Vzhled kontrolního panelu
5. Vytvoření nového projektu
V kontrolním panelu zadáme:
File  New  Project  název projektu (např. napajeci_zdroj)
Ukázka:
novy projekt.avi
6. Postup práce ve schématickém
editoru
1) Přechod z kontrolního panelu do
schématického editoru:
Vytvoření nového schématu: File  New  Schematic.
Otevření existujícího schématu: File  Open  Schematic.
Ukázky:
vytvoreni noveho schematu.avi
otevreni existujiciho schematu.avi
2) Nastavení barev vrstev a jejich viditelnosti:
Provádíme pomocí ikony Display (Barevné filtry).
Význam jednotlivých vrstev:
91 – Nets – spoje;
92 – Busses – sběrnice;
93 – Pins – vývody součástek;
94 – Symbols – schématické značky součástek;
95 – Names – jména (názvy) součástek;
96 – Values – hodnoty/typy součástek.
Ukázka použití ikony Display:
Display ukazka.avi
Vzhled ikony Display (Barevné filtry)
3) Nastavení rastru a měrných jednotek:
Provádíme pomocí ikony Grid (Mřížka).
Popis okna ikony Grid:
Display – On/Off … zobrazení mřížky – zap/vyp (zap)
Style – Dots/Lines … druh mřížky – body/čáry (čáry)
Size … rozteč mřížky v nastavených jednotkách
(100 mil = 0,1 inch = 2,54 mm)
Multiple … kolikátá pořadnice mřížky bude zobrazena
(1 = každá)
Alt … rozteč alternativní mřížky (není nutná)
Finest … nastavení mezního rozlišení
Ukázka nastavení ikony Grid:
Grid nastaveni.avi
Vzhled ikony Grid (Mřížka)
4) Ohraničení pracovní plochy:
Ohraničením pracovní plochy předejdeme pozdějším
problémům při závěrečné grafické úpravě schématu.
Postup výběru formátu A4:
Edit  Add  Frames  DINA4_L (A4 na šířku) 
 DINA4_P (A4 na výšku) 
 OK  umístit rámeček levým dolním rohem na
osový křížek (levým tlačítkem myši)  ESC  ESC.
Ukázka vložení rámečku A4 na šířku:
ramecek.avi
5) Popis základních ikon schématického editoru:
7. Vytvoření schématu podle zadání
Úkol:
Vytvořte schéma stabilizovaného napájecího zdroje s
výstupním napětím 5 V. Vstupní střídavé napětí je
9 V ze síťového adaptéru. Maximální výstupní proud
je 100 mA. Signalizace provozu je světelnou diodou s
červenou barvou o průměru 5 mm. Použijte klasické
vývodové součástky vybrané z katalogu GME.
Stabilizaci napětí proveďte pomocí monolitického
stabilizátoru v doporučeném zapojení, vstupní a
výstupní konektory budou typu ARK.
Použité součástky:
Eagle 4.11
Označení ve
schématu
Katalog GM
Electronic
knihovna
součástka
D1 – D4
1N4007
diode
1N4004
C1
E470M/16V
rcl/CPOL-EU
CPOL-EUE5-10,5
C2
CK330N/50V
rcl/C-EU
C-EU050-024X044
C3
CK100N/63V
rcl/C-EU
C-EU050-024X044
C4
E47M/10V
rcl/CPOL-EU
CPOL-EUE2-5
R1
R W0185 300R
rcl/R-EU
R-EU_0204/7
LED1
L-5MM02RT
led/LED
LED5mm
IC1
7805
v-reg
78XXS
X1, X2
ARK500/2
con-ptr500
AK500/2
KK1
D01A
heatsink
D01S
Výsledné schéma:
Ukázka vytvoření zadaného schématu:
schema zdroje vytvoreni.avi
Vlastní konstrukce výkresu
schématu ve schématickém editoru
1) Vytvoříme nové schéma:
2) Zkontrolujeme nastavení barevných filtrů:
3) Vložíme kreslicí mřížku s roztečí 100 milů:
4) Vložíme rámeček pro ohraničení pracovní plochy:
Plocha schématického editoru připravená ke kreslení schématu
5) Vložíme součástky z knihoven:
Všechny potřebné součástky vybrané z knihoven
6) Rozmístíme a propojíme součástky:
7) Vložíme hodnoty/typy součástek:
8) Vložíme ostatní texty:
Výsledný výkres zapojení:
8. Generování výstupů ze
schématického editoru
Patří sem – výkres schématu zapojení (*.sch);
– rozpiska součástek (*.bom);
– kontrola el. zapojení (*.erc).
1) Výkres schématu zapojení:
Vytváří se uložením výkresu schématu
přímo ve schématickém editoru.
Postup: File  Save as  název souboru.
Ukázka:
schema ulozeni.avi
2) Rozpiska součástek:
Vytváří se použitím příkazu uživatelského
makroprogramovacího jazyka bom.ulp (bill of material).
Popis okna bom.ulp:
List type (typ výpisu) – Part (řadit podle názvů použitých
součástek);
– Value (řadit podle hodnot/typů
použitých součástek).
– volíme standardně Part.
Output format (typ souboru) – Text (textový soubor);
– HTML (HTML soubor).
– volíme standardně Text.
Ukázka:
rozpiska.avi
3) Kontrola elektrického zapojení:
Provádí se pomocí ikony ERC (Electrical
Rule Check). Výstupní chybový soubor *.erc
se automaticky ukládá na místo, kde je uloženo
schéma.
Ukázka:
erc.avi
9. Postup práce v editoru plošných
spojů
1) Přechod ze schématického editoru do
editoru plošných spojů:
Provádí se kliknutím na ikonu Board
(Deska).
Předtím
je
ovšem
nutné
zkontrolovat schéma pomocí funkce ERC!
Vzhled ikony Board (Deska)
Ukázka přechodu ze schématického editoru do
editoru plošných spojů:
prechod schema deska.avi
2) Popis základních ikon v editoru plošných
spojů:
3) Volba rastru a šířky plošných spojů
(volba konstrukční třídy přesnosti):
• rastr (rozteč) a šířku plošných spojů volíme podle
•
předpokládaného proudového zatížení plošných
vodičů, podle použité technologie výroby motivu
plošných spojů, požadované izolační pevnosti mezi
galvanicky oddělenými obvody na desce, případně
podle dalších parametrů;
v technické praxi se ustálily určité jednotné rozměry,
které jsou shrnuty do šesti konstrukčních tříd
přesnosti (seznámíte se s nimi až v daném
vyučovacím předmětu).
Zatížitelnost plošných spojů tloušťky 35 m:
Šířka spoje
mm
0,8
1,0
1,5
2,0
2,5
3,0
mil
32
40
60
80
100
120
Přípustný proud A při
maximálním oteplení Cu fólie
°C
30°C
50°C
70°C
2,0
2,9
3,4
2,4
3,1
3,8
3,0
3,9
4,5
3,6
4,7
5,6
4,3
5,6
6,8
5,0
6,5
7,8
Pozn.: U paralelně vedených dvouvrstvých plošných spojů je maximální proud
dvojnásobný.
4) Nastavení barev vrstev a jejich viditelnosti:
Provádíme pomocí ikony Display (Barevné filtry).
Význam nejdůležitějších vrstev:
1 – Top – vrchní strana desky;
16 – Bottom – spodní strana desky;
17 – Pads – vývody součástek;
18 – Vias – prokovené otvory („prokovy“);
19 – Unrouted – vzdušné spoje;
20 – Dimensions – rozměry (obrys desky);
21, 22 – Place – pouzdra součástek;
23, 24 – Origins – uchopovací značky;
25, 26 – Names – názvy součástek;
27, 28 – Values – hodnoty/typy součástek.
Ukázka použití ikony Display:
DisplayPCB ukazka.avi
5) Nastavení obrysu desky:
Mřížku nastavíme pomocí ikony Grid na
milimetrovou rozteč. Nehýbáme se součástkami.
Vymažeme přednastavenou desku a nakreslíme si
obrys desky naší (kreslíme pouze rohové značky).
Kreslíme nejtenčí čarou (ikona Wire) ve vrstvě 20
(Dimensions). Vložíme též značky montážních a
technologických otvorů (ikona Hole) a součástek s
pevně zadanou polohou.
Ukázka nastavení obrysu desky a vložení montážních
otvorů:
obrys DPS ukazka.avi
6) Rozmístění součástek na desce:
Přepneme rastr pomocí ikony Mřížka (Grid) zpátky na palcový.
Rozteč je dána použitou konstrukční třídou přesnosti, vizte bod 3. Následně
pomocí ikony Přesun (Move) rozmístíme součástky na desku.
•
•
•
•
•
•
Doporučený postup rozmísťování:
konstrukční a technologické prvky (otvory, zářezy apod.);
součástky s vazbou navenek (vypínače, svorkovnice, konektory,
potenciometry, displeje, chladiče apod.);
součástky sběrnic (budiče, řadiče, terminátory apod.);
rozměrné součástky (transformátory, velké cívky a kondenzátory, výkonové
odporníky apod.);
zbylé integrované obvody a blokovací kondenzátory;
ostatní součástky.
Ukázka rozmístění součástek na desku:
rozmisteni soucastek.avi
7) Propojení součástek:
Naším cílem je přeměnit vzdušné spoje mezi vývody součástek na spoje
vodivé. K tomuto účelu slouží ikona Route (Ruční propojení). Dále musíme
zvolit v jaké vrstvě chceme spoje propojovat (vrstva 1 (Top) = vrchní strana
desky; vrstva 16 (Bottom) = spodní strana desky). Následně nastavíme
pomocí parametru Wight (Šířka) šířku plošného spoje. Poté již propojujeme
příslušné vývody součástek.
Hlavní zásady při propojování vývodů součástek:
• z vývodu součástky (pájecí plošky) vyvádíme plošný spoj vždy kolmo;
• u plošných spojů nevytváříme ostré rohy (zkosujeme je);
• plošné spoje vedeme buď vodorovně, nebo svisle, šikmo jen v odůvodněných
případech (lépe tak využijeme prostor desky).
Ukázka propojení součástek plošnými vodiči:
propojeni soucastek.avi
10. Vytvoření destičky s plošnými
spoji ke schématu z bodu 7
(napájecí zdroj 5 V)
Úkol:
Vytvořte desku s plošnými spoji pro zadané schéma
stabilizovaného napájecího zdroje 5 V. Rozměry desky
budou 60 x 40 mm, deska bude mít čtyři montážní
otvory o průměru 3,2 mm pro upevňovací šrouby M3 v
rozích desky ve vzdálenosti 5 mm od každé hrany.
Vstupní svorkovnice bude 10 mm od levé strany
uprostřed desky, výstupní svorkovnice bude 10 mm od
pravé strany uprostřed desky. Šířku plošného spoje
volme s ohledem na předpokládané proudové zatížení a
tloušťku měděné fólie rovnou 0,8 mm (32 milů).
Schéma stabilizovaného napájecího zdroje 5 V
Parametry požadované desky s plošnými spoji
Vzhled výsledné desky s plošnými spoji bez rozlité
mědi (pohled ze strany součástek)
Vzhled výsledné desky s plošnými spoji s rozlitou mědí
(pohled ze strany součástek)
Ukázka vytvoření desky k zadaného schématu:
vytvoreni DPS.avi
Ukázka postupu rozlití mědi:
DPS rozliti medi.avi
Vlastní konstrukce desky s plošnými
spoji v editoru plošných spojů
1) Přejdeme ze schématického editoru do editoru plošných spojů:
2) Zkontrolujeme nastavení barevných filtrů:
3) Rozteč kreslicí mřížky nastavíme na 5 mm:
4) Vymažeme obrys přednastavené desky a nakreslíme si
desku vlastní (kreslíme pouze rohové značky):
5) Vložíme montážní otvory a součástky s pevně danou
pozicí (svorkovnice X1 a X2):
6) Změníme rastr na palcový (rozteč 50 milů):
7) Poněvadž jsme přecházeli z rastru milimetrového na palcový, musíme sesadit
svorkovnice do rastru pomocí příkazu uživatelského makroprogramovacího
jazyka cmd_snap_board.ulp:
8) Rozmístíme ostatní součástky:
9) Provedeme propojení součástek plošnými vodiči:
10) Upravíme popisy součástek do vodorovné polohy:
Hotová deska s plošnými spoji (bez rozlité mědi):
11. Generování výstupů z editoru
plošných spojů
Patří sem:
• obrazec spojů – bottom (spodní strana DPS);
– top (vrchní strana DPS);
• potisk, rozložení součástek – top;
– bottom;
• nepájivá maska – bottom;
– top;
• výstupní soubor pro výrobu filmové matrice pomocí
fotoplotteru (formát Gerber, příp. rozšířený Gerber);
• výstupní soubor pro CNC vrtačku (formát Excellon);
• informační soubor s výsledky kontroly DRC;
• datové soubory pro zpracování jinými programy (3D
zobrazení DPS, tepelné zatížení DPS apod.).
Tiskové výstupy:
Dokument
druh
strana DPS
Zrcadlení při
tisku (Mirror)
Obrazec
spojů
spodní
ano
16, 17, 18, 20
vrchní
ne
1, 17, 18, 20
Potisk,
rozložení
součástek
Nepájivá
maska
Zapnuté
vrstvy
20, 21, 23,
25, 27
20, 22, 24,
26, 28
vrchní
ne
spodní
ano
spodní
ano
20, 30
vrchní
ne
20, 29
• Výstupní
soubory
pro
fotoplotter
(fotokoordinátograf) a CNC vrtačku – generují
se pomocí ikony CAM. Pro fotoplotter volíme
většinou zařízení (Device) Gerber RS274X,
pro CNC vrtačku volíme většinou zařízení
Excellon.
• Informační soubor s výsledky kontroly DRC –
– vytváří se pomocí ikony DRC. Ukládá se
automaticky na místo, kde je uložen soubor s
destičkou.
Ukázka generování základních tiskových
výstupů z editoru plošných spojů:
tiskove vystupy PCB obrazec spoju.avi
tiskove vystupy PCB potisk.avi
tiskove vystupy PCB nepajiva maska.avi
Často kladené otázky
V této doplňkové kapitole jsou rozebrány
nejčastější otázky a doporučení zaměřující se na
návrh a výrobu destiček s plošnými spoji v
podmínkách VOŠ, SŠ, COP Sezimovo Ústí.
1. Jak zvětšit průměr pájecí plošky?
Rozměry a tvar pájecí plošky (Pad) konkrétní
součástky jsou definovány při tvorbě součástky v
Editoru knihoven. Při použití knihovní součástky v
Editoru plošných spojů je již nemůžeme měnit. Může
se stát, že nám nebudou z výrobních hledisek rozměry
a tvar pájecí plošky vyhovovat (tvar a rozměry
plošky, průměr otvoru). Tento problém nastává
zejména při ručním vrtání otvorů pro vývody
součástek, kdy zároveň potřebujeme používat důlčík.
Jeden z možných postupů je uveden na následujícím
snímku.
Postup zvětšení pájecích plošek pomocí prokovů:
• po vytvoření motivů spojů (tj. hotové destičky s plošnými spoji)
přejdeme do nejjemnějšího rastru
Grid  Size  Finest;
• klikneme na ikonu Via (Prokovený otvor) a nastavíme parametry
prokovu, a to:
– průměr plošky … Change  Diameter;
– průměr otvoru … Change  Drill;
– tvar prokovu … Change  Shape.
• umístíme prokovy na požadovaná místa (tj. překryjeme jimi
původní pájecí plošky), je výhodné zapnout si vrstvu vrtání
(vrstva č. 44 – Drills);
U nás na škole se používá pro ruční vrtání tvar plošky kulatý,
průměr plošky se volí nejčastěji 2,5 mm (100 milů), průměr
otvoru 0,4 mm (16 milů).
Ukázka zvětšení pájecích plošek:
zvetseni pajecich plosek.avi
2. Proč používat jednotný průměr
otvorů pro vývody na klišé plošného
spoje?
Při vrtání otvorů do destičky s plošnými spoji
musíme zajistit, aby otvory pro vývody součástek
byly přesně ve středu pájecí plošky. Při nedodržení
tohoto požadavku jsou spoje nevzhledné a při ručním
vrtání otvorů na stojanové vrtačce může velice
snadno dojít k situaci, že vrták utrhne měděnou fólii z
pájecí plošky. Proto je výhodné použít postup
popsaný v otázce č. 1. Po vyleptání plošného spoje
budeme mít přesně ve středu pájecí plošky otvor v
měděné fólii o průměru např. 0,4 mm. Ten nám při
vrtání vystředí vrták.
3. Jak připojit kabel k destičce s
plošnými spoji?
V případě, že nepoužijeme konektory,
svorkovnice do plošných spojů (např. typu ARK) či
plastové kabelové příchytky, můžeme kabel proti
vytržení jednotlivých žil zajistit níže popsaným
způsobem.
Poblíže pájecích plošek vytvoříme dva prokovy
(vizte otázku č. 1 a 2). Z vodiče vytvoříme můstek,
pod kterým podvlečeme zajišťovaný kabel. Můstek
upravíme a připájíme na pájecí plošky prokovů. Na
následujícím snímku je ukázka tohoto řešení u
konstrukce žáka naší školy.
Ukázka zajištění kabelu proti vytržení z desky pomocí můstku
4. Jak mechanicky upevnit destičku
s plošnými spoji do konstrukce?
Vlastní uchycení desky s plošnými spoji
provádíme v rozích desky pomocí distančních
sloupků, šroubů nebo matic, nejčastěji velikosti M3.
V okolí matice či hlavy šroubu musíme ponechat
volný montážní prostor, kde se nesmí nacházet žádné
součástky znemožňující použití šroubováku nebo
klíče. Např. pro šroub M3 je minimální průměr
montážního prostoru 6 mm od osy šroubu, pro matici
M3 to je 11 mm od osy matice.
5. Jak řešit chlazení a napájení
obvodu?
Ke chlazení součástek můžeme využít oblast měděné fólie pod
pouzdrem součástky (nejsou zde plošné vodiče), kterou vytvoříme pomocí
polygonu (vizte snímek 52 a 53). Můžeme použít i „rozlitou“ měď na celé
desce.
Při větším ztrátovém výkonu je nutné použít chladič, který umístíme
na desku a při nedostatku místa mimo desku. V tomto případě musíme řešit
připojení součástky k desce pomocí vodičů a pájecích plošek, event.
svorkovnic. Vždy je nutno chladič se součástkou mechanicky upevnit k
desce nebo konstrukci.
Při řešení napájení dodržujeme tato pravidla:
• součástky citlivé na teplo (elektrolytické kondenzátory) neumísťujeme v
blízkosti chladičů a součástek produkujících teplo;
• při použití monolitických stabilizátorů typu 78xx a 79xx umísťujeme
keramické kondenzátory co nejblíže ke vstupním a výstupním vývodům
stabilizátoru;
• vhodným vedením plošných spojů snižujeme plochy jednotlivých proudových
smyček (omezujeme tím možnost vniku rušení z okolí);
• blokovací kondenzátory umísťujeme co nejblíže k příslušným integrovaným
obvodům.
Ukázka řešení chlazení monolitického stabilizátoru s využitím
měděné fólie: vlevo pohled ze strany součástek, vpravo pohled na
motiv plošného spoje
6. Jaká je šířka plošných spojů a
mezera mezi nimi?
Šířku plošných spojů volíme s ohledem na
dovolené oteplení spoje, tloušťku Cu fólie a velikost
proudu protékajícího plošným spojem (vizte tabulku
na snímku 42).
V podmínkách kusové výroby jednoho vzorku
fotochemickou cestou je na naší škole stanovena
minimální šířka plošného spoje 0,3 mm, v nutných
případech na krátké vzdálenosti (do 5 mm) je 0,25
mm. Minimální izolační mezera mezi spoji je
stanovena 0,4 mm.
V případě dostatku místa na desce volíme spoje s
větší šířkou. Toto je vhodné např. u svorkovnic pro
zajištění větší mechanické odolnosti.
7. Jak vést plošný spoj mezi vývody
integrovaného obvodu?
V případě, že musíme změnit šířku plošného spoje, kupř.
při průchodu mezi vývody integrovaného obvodu,
postupujeme níže uvedeným způsobem.
Postup změny šířky plošného spoje (1. možnost):
• v Editoru plošných spojů načteme odpovídající destičku s plošnými
spoji;
• klikneme na ikonu Route (Ruční propojování), vedeme spoj ve vrstvě
16 (Bottom) s nastavenou šířkou plošného spoje Width (Šířka);
• v místě, kde chceme změnit šířku plošného spoje ukončíme vedení
spoje klepnutím na levé tlačítko myši;
• v okně Width (Šířka) změníme šířku plošného spoje a pokračujeme ve
vedení spoje s novou šířkou mezi vývody integrovaného obvodu;
• segment spoje ukončíme klepnutím na levé tlačítko myši a zvolíme
původní šířku spoje a pokračujeme v jeho vedení.
Postup změny šířky plošného spoje (2. možnost):
• v Editoru plošných spojů máme načtenu odpovídající
destičku s plošnými spoji;
• příkazem Split (Rozdělení) rozdělíme plošný spoj na
požadované segmenty;
• pomocí příkazu Change  Width změníme šířku
daného segmentu plošného spoje.
Ukázky:
zmena sirky spoje 1.avi
zmena sirky spoje 2.avi
8. Jak řešit drátové propojky na
destičce s plošnými spoji?
•
•
•
•
Drátové propojky používáme nejčastěji v těch případech, kdy chceme
elektrický obvod umístit na jednovrstvou desku s plošnými spoji a některé
plošné spoje nelze realizovat pouze v jedné vrstvě, nebo by bylo výsledné
klišé plošných spojů příliš složité.
Postup vytvoření drátových propojek:
v Editoru plošných spojů načteme příslušnou destičku s plošnými spoji;
pomocí ikony Via (Prokovený otvor) vložíme dva prokovy na místo začátku
a konce drátové propojky;
vložené prokovy spojíme čarou Wire ve vrstvě 1 (Top), zároveň si můžeme
nastavit šířku a styl čáry (propojky);
propojky se snažíme umísťovat buď vodorovně, nebo svisle.
V dokumentaci při popisu postupu montáže je důležité na umístění
propojek upozornit a osadit je dříve. Zejména to platí v případě, že
propojky vedou pod součástkami a paticemi.
Ukázka vložení drátové propojky:
vlozeni propojky.avi
9. Jaká jsou základní pravidla pro
vedení plošných vodičů na destičce?
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Při vedení plošných spojů respektujeme tyto hlavní zásady:
plošné vodiče vedeme vodorovně a svisle;
zalomení spoje provádíme pod úhlem 45°;
z pájecí plošky vycházíme vždy svisle nebo vodorovně a až poté provádíme
případné zalomení;
šikmé spoje jsou vždy pod úhlem 45° a mají co nejkratší délku;
z oválné pájecí plošky vycházíme plošným spojem z kratší strany;
minimální doporučená vzdálenost plošného spoje od hrany desky je 5 mm;
podle možností využíváme metodu „rozlití“ mědi – při leptání vzniká méně
odpadů;
na desce se snažíme používat jednotnou šířku spojů (nejlépe podle některé z
konstrukčních tříd přesnosti);
hustota plošných spojů na desce má být rovnoměrná;
respektujeme montážní otvory, spoje nevedeme v jejich přílišné blízkosti.
10. Jak vytvoříme popis na destičce s
plošnými spoji?
Postup vložení popisu na destičku:
• v Editoru plošných spojů načteme příslušnou destičku s plošnými
spoji;
• klikneme na ikonu Text a napíšeme text popisu desky, zároveň se
přepneme do vrstvy 16 (Bottom);
• umístíme popis na požadované místo destičky; jak si můžete
všimnout, text popisu je zrcadlově obrácen, neboť se nachází na
spodní straně desky.
Ukázky popisu desky:
• postup popisu bez rozlévání mědi … popis desky 1.avi
• postup popisu s rozléváním mědi … popis desky 2.avi