Transcript Prezentace - Horniny 9. třída

PETROLOGIE
PŘÍRODOPIS 9. třída
Autor Mgr. Hana Makovičková
1. Nauka o horninách
PETROLOGIE






Z řeckého petra = kámen a logos =
znalost
Je věda zabývající se vznikem, složením,
vlastnostmi a výskytem hornin.
Popisem hornin se zabývá příbuzný obor petrografie.
Je součástí geologie.
Zkoumá litosféru, kamenný obal Země.
Má velmi úzký vztah k mineralogii, protože
horniny se ve většině případů skládají z
minerálů.
2. Definice horniny
Hornina je neústrojná
(anorganická) různorodá
přírodnina.
 Skládá se z několika nebo jen
jednoho minerálu

3. Třídění hornin podle způsobu vzniku



Magmatické (vyvřelé) - vznikají
krystalizací magmatu. Záleží na charakteru
magmatu a podmínkách jeho tuhnutí.
Sedimentární (usazené) – vznikají
usazováním produktů zvětrávání starších
hornin; usazováním částic organického
původu; chemickým vysrážením rozhoduje výchozí materiál, proces jeho
transportu a způsob sedimentace
Metamorfované (přeměněné) – vznikají
překrystalováním hornin vyvřelých a
usazených
4. Nakresli a popiš
sopku
VESUV - Itálie
VESUV - Itálie
5. Druhy vyvřelých hornin podle místa
utuhnutí
a) Hlubinné – žula, gabro. Vznikly
krystalizací magmatu ve velké
hloubce.Magma se ochlazovalo velmi
pomalu a proto minerály dosahují
velkých rozměrů zrn.
b) Výlevné – ryolit, znělec, čedič Tuhly
na povrchu nebo těsně pod povrchem za
podmínek rychlého ochlazování. Jsou
proto jemněji zrnité a mohou obsahovat
i horninové sklo.
c) Žilné – pegmatit, porfyr, aplit. Typický
žilný tvar má za důsledek rychlé
ochlazování a utuhání v prasklinách
matečných hornin.
Hlubinné vyvřeliny
ŽULA = GRANIT
ŽULA - GRANIT

Barva - Světlá, bílá, růžová, červená, žlutá, modrá atd.

Složení - Křemen, živce, slídy (biotit + muskovit)

Vlastnosti – kvádrovitá odlučnost, hrubozrnnost,
odolnost proti okolním vlivům


Využití – kamenické zpracování a leštění, obkladové
desky, základové kameny, mostové pilíře, soklové
kvádry, dlažební kostky, desky laboratorních stolů, RTG
zařízení atd. Odpad (žulový štěrk) bývá používán na
náspy železničních tratí atd., nebo v některých lomech je
přímo granit na štěrk drcen.
Výskyt - V ČR jsou granity součástí tzv. plutonu nebo
masivu
(Českomoravská vrchovina např. Mrákotín, Telč )
GABRO
GABRO




Barva - šedočerná, častý zelenavý
odstín.
Složení - augit, živce
Využití – dekorační účely
Výskyt – západní Čechy,
Českomoravská vrchovina
Výlevné vyvřeliny
Způsob vzniku

Výlevné vyvřeliny vznikly
utuhnutím lávy na zemském povrchu
nebo těsně pod ním
Láva
Čedič
ČEDIČ - BAZALT





Barva - černošedá až černá
Složení – živce, augit, pyroxen,
olivín, amfibol
Vlastnost - sloupcovitá odlučnost
(kamenné varhany)
Využití - stavební kámen
Výskyt – České středohoří,
Doupovské hory
ZNĚLEC
ZNĚLEC



Barva – šedá, zelené odstíny
Vlastnost – deskovitá odlučnost,
zvonivý zvuk
Využití – dlažba, tmavé pivní sklo
Sopečná skla

Vznikají prudkým ochlazením lávy
na zemském povrchu,nestačí
vykrystalizovat
OBSIDIÁN
PEMZA
Žilné vyvřeliny
Pegmatit

světlá hornina vznikla
nahromaděním těkavých látek a
jejich utuhnutím. Hrubozrnné až
velmi hrubozrnné, obsahuje křemen
a živec které se navzájem prorůstají
(je velmi vyhledávaný jako zdroj
surovin, čistého živce a křemene)
6. Postup vzniku usazených hornin
1.
2.
3.
4.
ZVĚTRÁVÁNÍ
PŘENOS (TRANSPORT)
USAZOVÁNÍ (SEDIMENTACE)
ZPEVŇOVÁNÍ (jen u některých)
7. Činitelé zvětrávání






VÍTR
VODA
LED
SLUNEČNÍ ZÁŘENÍ
KOŘENOVÝ SYSTÉM
ČINNOST ČLOVĚKA
8. Systém usazených hornin
a)
b)
c)
Úlomkovité (klastické) – vznikly
usazováním úlomků, které jsou
přenášeny a zaoblovány větrem
nebo vodou
Organogenní – vznikly usazením
schránek nebo zbytků rostlinných i
živočišných těl
Chemogenní – tvoří se srážením
chemických látek a odpařováním
vody
ad a)
ŠTĚRK , SLEPENEC


Vznik: ze zaoblených valounů
větších než 2 mm v korytech řek
nebo na pobřeží. Zpevněním štěrku
vzniká slepenec.
Využití: ve stavebnictví
ŠTĚRK
SLEPENEC
ad a)
PÍSEK, PÍSKOVEC




Složení – křemen, živec, slída
Vznik – z drobných zaoblených zrnek
velkých 0,05 – 2mm usazených v
korytech řek, na pobřežích a pouštích
Využití – stavebnictví, slévárenství,
sklářství, dekorační kámen, sochařství
Výskyt – Polabí, Dolnomoravský úval,
Beskydy, Prachovské a Adršpašské skály
PÍSEK
PÍSKOVEC
ad a)
SPRAŠ (PRACH)


Využití: výroba cihel, půdotvorný
činitel
Vznik: z částic drobných 0,005 –
0,05 mm navátých větrem
ad a)
JÍL, JÍLOVITÁ BŘIDLICE


Vznik: z mikroskopických částic
menších než 0,005 mm. Zpevněním
jílu vzniká jílovec a jílovitá břidlice
Využití: cihlářská a keramická
surovina, ve stavebnictví jako
přídavek cementu, obklady, střešní
krytina
JÍL
JÍLOVEC
ad b)
VÁPENEC





Původ – vápnité schránky a kostry
živočichů
Složení – kalcit a příměsi jílu
Barva – bílá, šedá i šedomodrá
Využití – vápno, cement, hutnictví,
cukrovarnictví, stavebnictví,
dekorace
Výskyt – Český a Moravský kras,
Alpy
VÁPENEC
ad b)
DOLOMIT



Je vápenec s příměsí hořčíku
Je tvrdší
Vytváří nápadná pohoří
ad b)
ČERNÉ UHLÍ





Původ – prvohorní plavuně,
přesličky a kapradiny stromovitého
vzrůstu
Způsob těžby – podpovrchová =
doly
Využití – topení, pece železáren
Výskyt – Ostrava, Karviná, Kladno
Nejstarší a nejkvalitnější je
antracit
ČERNÉ UHLÍ
ad b)
HNĚDÉ UHLÍ





Původ – třetihorní jehličnaté
stromy
Způsob těžby – povrchová = lomy
Využití – topení, tepelné elektrárny
Výskyt – Most, Sokolov,
Méně kvalitní je lignit
HNĚDÉ UHLÍ
ad b)
RAŠELINA



Původ – mechy (především rašeliník)
Využití – topení, zahradnictví,
lázeňství
Výskyt – Třeboň, Šumava, Jeseník
RAŠELINA
ad b)
PŘÍRODNÍ UHLOVODÍKY





Vznik: rozkladem měkkých částí těl
živočichů
Zemní plyn
Ropa
Asfalt
Využití: zdroj energie, chemický
průmysl
ROPA
LOŽISKO ZEMNÍHO PLYNU
ad c)
TRAVERTIN




Barva - bílá, žlutohnědá
Složení - kalcit
Vlastnost - pórovitost
Využití – obkladový kámen
TRAVERTIN
9. Činitelé vzniku přeměněných hornin





TLAK
TEPLOTA
ČAS
PŮSOBENÍ CHEMICKÝCH LÁTEK
Při přeměně se mění struktura
hornin, minerály znovu krystalizují,
hornina se stává břidličnatou
FYLIT





Vznikl přeměnou – jílovitých
usazenin
Barva – šedá, zelená s hedvábným
leskem
Složení – křemen, slída
Využití – střešní krytina, obklady
Výskyt – Krkonoše, Jeseníky
SVOR



Vznikl přeměnou – jílovitých
usazenin
Složení – křemen, slída, obsahuje
granát
Lesk - stříbřitý
SVOR
RULA



Vznikla přeměnou – žuly,
pískovců
Využití – stavební a dekorační
kámen
Výskyt – Českomoravská vrchovina
(podloží naší školy), Krkonoše,
Jeseníky, Šumava
RULA
KRYSTALICKÝ VÁPENEC (MRAMOR)





Vznikl přeměnou - vápence
Barva – bílá, modrá, zelená, růžová,
černá
Složení – kalcit + příměsi
Využití – stavební a dekorační
kámen
Výskyt – Sušice, Tábor, Jeseník
HADEC




Vznikl přeměnou – hlubinných
vyvřelin
Barva – zelená až černá
Využití – dekorační kámen,
podklad některých rostlin
Výskyt – Českomoravská vrchovina
(Mohelenská hadcová step)
POUŽITÉ ZDROJE:


Zapletal, J.a kol.2000: Přírodopis 9.
Prodos, Olomouc.
Internet
Děkuji za pozornost.