Transcript cogen_jelecek

PODĚBRADY 2005
MENŠÍ KOGENERAČNÍ
ZDROJE V RÁMCI NOVELY
ENERGETICKÉHO ZÁKONA
Ing. Josef Jeleček
COGEN CZECH
Předseda sdružení
PODĚBRADY 2005
OBECNÝ PŘEHLED ÚČINNOSTI VE SVĚTĚ
PODĚBRADY 2005
OBECNÝ PŘEHLED ÚČINNOSTI VE SVĚTĚ
JAKO DŮVOD PRO PROSAZOVÁNÍ
VYSOCE ÚČINNÉ KVET A DE



Ve světě se vyrobí ze 100% paliva pouze 32,7 % elektřiny,
Ještě nižší je využití paliva je v dopravě
Pouze celosvětové ztráty v přenosu a distribuci ve výši 1338 TWh
by stačily na pokrytí spotřeby domácností a služeb v celé Evropě a
24 x převyšují celkovou spotřebu elektřiny v ČR!!!!
ZVĚTŠOVÁNÍM PODÍLU DECENTRÁLNÍ VÝROBY ELEKTŘINY
MŮŽEME ČÁSTEČNĚ SNÍŽIT T&D ZTRÁTY
KOGENERACÍ MŮŽEME PODSTATNĚ SNÍŽIT ZTRÁTY
NEVYUŽITÍM TEPLA PŘI VÝROBĚ ELEKTŘINY
PODĚBRADY 2005
DŮSLEDKY ŠPATNÉ ÚČINNOSTI JAKO
DŮVOD PRO PROSAZOVÁNÍ VYSOCE ÚČINNÉ
KVETA DE
JAKÉ JSOU DŮSLEDKY NEÚMĚRNĚ VYSOKÉHO A
RYCHLÉHO VYČERPÁVÁNÍ ZDROJŮ?
a) ekologické



Povodně v Evropě v posledních letech (2000, 2002)
Tání ledovců a s tím způsobený vzestup mořské hladiny
v dlouhodobém horizontu – globální oteplování, přesun
teplých klimatických pásem od rovníku k pólům
PODĚBRADY 2005
BEZ KOMENTÁŘE…
PODĚBRADY 2005
DŮSLEDKY ŠPATNÉ ÚČINNOSTI JAKO
DŮVOD PRO PROSAZOVÁNÍ VYSOCE
ÚČINNÉ KVET A DE
b) ekonomické
 Neustále rostoucí cena energetických zdrojů –
zejména ropy na světových trzích vede ke
zpomalování ekonomického růstu a k rychlému
čerpání zásob uhlí pro málo efektivní výrobu
elektřiny v kondenzačních elektrárnách
 Uhlí je mimo jiné i cenná chemická surovina a není
rozumné ji vytěžit na pouhé spálení. Rozumný stát
si svoje energetické zdroje šetří pro budoucnost.
PODĚBRADY 2005
JAKÁ JSOU MOŽNÁ ŘEŠENÍ?
 Je třeba maximálně využít teplo při výrobě elektřiny
vytvořením prostoru pro nové vysoce účinné
technologie KVET.
 Vzhledem k přirozené neschopnosti většiny velkých
centrálních zdrojů dodávat teplo to povede k
prosazení rozumného množství decentrálních
zdrojů KVET na úkor uhelných CZ, které mají
možnost využít teplo i elektřinu na místě v
rozumném mixu s centrálními zdroji, nejlépe
jadernými či vodními.
PODĚBRADY 2005
Vhodná kombinace
omezeného množství CZ a DE
Yesterday
Tomorrow: distributed/ on-site
generation with fully integrated
network management
Central po wer station
Photovoltaics
power plant
Transmission Net wor k
Storage
Storage
Flow
Control
Storage
Storage
House
Distribution Networ k
Local CHP plant
Power
quality
device
W ind
power
plant
Factor y
Commercial
building
Power
quality
device
House with domestic CHP
PODĚBRADY 2005
Podpora KVET v ČR dříve



Povinný výkup elektřiny z KVET platil v ČR „od
nepaměti“
Cena elektřiny v dobách samostatných distribučních
společností byla sjednávána na základě dvoustranné
dohody mezi prodávajícím a kupujícím (REAS) na
základě ceny od rozhodujícího dodavatele, kterým byl
vždy ČEZ.
Některé REAS dokázaly ocenit výhody DE zdroje
KVET, jako jsou:


dodávka el. en. v určeném čase (špička)
Dodávka do NN – ocenění dodávky elektřiny do místa
spotřeby
PODĚBRADY 2005
Podpora KVET v ČR dříve



Ceny elektřiny byly tehdy vyšší a oproti tomu
cena plynu byla nižší
Provoz KVET tehdy nevyžadoval žádnou
speciální podporu a přesto byl ekonomicky
zajímavý jak pro provozovatele, tak i pro
REAS.
Zdroje KVET byly jednou z mála možností jak
snížit cenu tepla v CZT, protože ceny plynu
pro CZT byly stejné či podobné cenám pro
malé odběratele. Tento poměr zůstává i
nadále.
PODĚBRADY 2005
Podpora KVET v ČR nyní




Vznik trhu s elektřinou na principu kumulované
poštovní známky způsobil, že cena silové elektřiny
skokově poklesla a KVET by za těchto podmínek
nebyly schopny konkurovat CZ.
ERÚ od r. 2002 vyhlašoval ceny elektřiny pro KVET,
čímž se zasloužil na tom, že tyto zdroje přežívají i v
takto nastavených tržních podmínkách, i když se
zcela zastavil rozvoj nových instalací.
Direktiva 2004/8/EC byla zapracována do novely
energetického zákona
Odborné skupiny pracují na prováděcí vyhlášce k
výkupu elektřiny z KVET
PODĚBRADY 2005
Příčina přirozené
diskriminace DE KVET
C Zdroj
Náklady na palivo a jeho
distribuci – platí vždy
výrobce
Náklady na přenos a distribuci –
vždycky platí konečný
zákazník, bez ohledu na to, zda
elektřina po cestě prošla či ne.
DE KVET
PODĚBRADY 2005
JAKÁ JE SITUACE U NÁS
NYNÍ




Ceny pro KVET do 5 MW jsou stanoveny ERÚ ve stejné výši od roku
2002, i když cena silové elektřiny druhý rok roste. Pro rok 2005
došlo k mírnému navýšení, které zajišťuje provoz u většiny strojů,
ale naprosto nedostačuje pro rozvoj investic.
Aktuální ceny,vývoj(Kč/MWh):
do 2004
2005
nárůst
do 1 MW:
1130
1240
9,7%
VT (8 hod denně)
1900
2220 16,8%
Do 5 MW:
VT (8 hod denně)

5 MW až 10 MW

Nad 10 MW (od r. 2005 nad 5 MW)
1130
1900
1170
2010
3,5%
5,7%
900 příplatek 40
38 příplatky 40
5,2%
PODĚBRADY 2005
Ocenění decentrální
výroby – teorie a praxe
Podle připojení
max.
Reálné úspory
(Kč/MWh) max.
Příspěvek podle
ceníku Kč/MWh
VVN
4,8%
58
20
VN
7,9%
94
27
NN
14,7%
174
64

Výpočet reálných úspor vychází z ceny silové
elektřiny 1200,- Kč /MWh.
PODĚBRADY 2005
Budoucnost KVET v ČR a EU

Další osud KVET se bude ubírat podle novely
energetického zákona, do níž již je kompletně
zapracována Direktiva 2004/8/EC.

Tato direktiva ukládá v článku 6 členským státům EU
provedení „Analýzy vnitrostátních možností pro uplatnění
vysoce účinné KVET , včetně vysoce účinné
mikrokogenerace“.
PODĚBRADY 2005
VYUŽITÍ POTENCIÁLU PRO
VYSOCE ÚČINNOU KVET

Tato analýza musí splňovat kritéria podle přílohy č. IV a musí
dále:

Určit všechny možnosti vhodné pro uplatnění vysoce účinné
KVET pro uspokojení poptávky po užitečném teple a chlazení

Analyzovat všechny překážky, které mohou bránit realizaci
potenciálu zejména z pohledu cen paliv, cen elektřiny,
překážky související se správními postupy a nedostatečným
zahrnutím externích nákladů do cen energie

Zpracovat hodnocení pokroku při zvyšování podílu vysoce
účinné KVET
PODĚBRADY 2005
KRITÉRIA PRO ROZBOR
NÁRODNÍHO POTENCIÁLU
(Příloha č. 4)


Typy paliv, které budou použity k realizaci potenciálu vysoce
účinné KVET, včetně možnosti využití OZE pro KVET.
Typy kogeneračních technologií dle tohoto zákona, které budou
využity k realizaci národního potenciálu pro vysoce účinnou
KVET


Typy oddělené výroby elektřiny a tepla, kterou KVET
nahradí
Rozdělení potenciálu na modernizaci starých zařízení a
výstavbu nových kapacit
PODĚBRADY 2005
KRITÉRIA PRO ROZBOR
NÁRODNÍHO POTENCIÁLU
(Příloha č. 4)


Tento rozbor bude obsahovat vhodné mechanismy pro
vyhodnocení efektivity vynaložených nákladů ve vyjádření PES
(primárních energetických úspor), zahrnujících zvýšení podílu
vysoce účinné KVET v národním mixu.
Rozbor národního potenciálu pro vysoce účinnou KVET určí
potenciál ve vztahu k časovým rámcům 2010, 2015 a 2020 a
bude obsahovat příslušné odhady nákladů na jednotlivé částky.
PODĚBRADY 2005
DÍLČÍ ZÁVĚR K DIREKTIVĚ
•
Direktiva 8 tvoří rámec pro budoucí rozvoj KVET stanovením
potenciálu KVET a definicí možných nástrojů podpory KVET za
účelem naplnění potenciálu
•
Členské státy musí připravit požadovanou dokumentaci,
informovat komisi o naplňování potenciálu. Tok informací je
oboustranný – cíl je sjednotit kritéria pro podporu KVET v celé
Evropě
1.
KVET je levnou cestou k dosažení potřebných energetických
úspor a redukci emisí CO2
2.
KVET zvyšuje spolehlivost a bezpečnost dodávek
3.
KVET nabízí místní produkci v blízkosti odběratele
PODĚBRADY 2005
DÍLČÍ ZÁVĚR K DIREKTIVĚ

Cílem směrnice O KVET je harmonizovat podpůrné
mechanismy v rámci EU pro vysoce účinnou KVET
(příplatky k výkupním cenám elektřiny z KVET,
certifikáty) tak, aby bylo dosaženo postupné
naplňování potenciálu pro vysoce účinnou
kogeneraci“ v rámci EU.

Dalším cílem je harmonizovat v rámci EU referenční
hodnoty pro oddělenou výrobu pro stanovení
účinnosti KVET
PODĚBRADY 2005
JAKÁ KVET BY MĚLA BÝT
PODPOROVÁNA?
Předmětem podpory i předmětem analýzy potenciálu je tedy
POUZE vysoce účinná KVET.


To je taková KVET, která přináší úspory primárních paliv
nejméně 10% ve srovnání s oddělenou výrobou elektřiny a
tepla.
Direktiva taktéž definuje účinnosti, které se obecně
neurčují z technických údajů výrobců, nýbrž podle podílu
skutečných ročních výrob tepla a elektřiny ve vztahu ke
spotřebovanému palivu
PODĚBRADY 2005
NA JAKÝCH PRINCIPECH BY
MĚLA BÝT STANOVENA VÝŠE
PODPORY?

Daný typ technologie by měl být podpořen na
základě ekonomického posouzení schopnosti
prosadit se tržně. Výše podpory by měla být
stanovena jako minimální příspěvek k ceně
elektřiny, který umožní tržní rozvoj té které
technologie, nic víc. Je-li schopna se daná
technologie prosadit tržně samostatně, neměla
by být podpora přiznávána.
PODĚBRADY 2005
NA JAKÝCH PRINCIPECH BY
MĚLA BÝT STANOVENA VÝŠE
PODPORY?
Jako kritéria pro stanovení podpory by měly být
brány v úvahu pouze následující kritéria:


Investiční náklady nutné k pořízení dané
technologie

Provozní náklady technologie – servisní
náklady, náklady na palivo

Velikost a kvalita zdroje, která určuje cenu
elektřiny na trhu
PODĚBRADY 2005
HODNOCENÍ PŘÍNOSU
JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ KVET –
Bonifikace…

Přínos elektřiny z KVET je dán jen a pouze úsporou
paliva, které nemusí být spáleno na monovýrobu tepla.
Teplo z KVET vytěsní jiné teplo z monovýroby, na jehož
výrobu by bylo nutno spálit fosilní palivo. Nespálením tohoto
fosilního paliva dojde k úspoře emisí skleníkových plynů podle
typu vytěsněného paliva.

Druh vytěsněného paliva z monovýroby tepla nemusí a
většinou také není shodný s palivem zdroje KVET. Bonifikace
elektřiny podle paliva zdroje KVET je mýtus.
PODĚBRADY 2005
HODNOCENÍ PŘÍNOSU
JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ KVET –
Bonifikace…

Chtěli-li bychom přesto jakkoliv hodnotit kvalitu zdroje KVET z
pohledu ušetřených emisí CO2, pak jediným měřítkem by mohla
být pouze celková účinnost zdroje, neboť pouze ta má vliv na
úsporu emisí – vytěsní více tepla.

Přirozená diskriminace čistých (plynových) decentrálních zdrojů
KVET spočívá v nemožnosti tržního ocenění úspor CO2
vzhledem k jejich velikosti a naopak v nezatížení konkurenčních
centrálních uhelných zdrojů ekologickými dopady.
PODĚBRADY 2005
ENVIROMENTÁLNÍ OCENĚNÍ
DE KVET na ZP – PŘÍKLAD

KJ TEDOM CENTO 160 – ZEMNÍ PLYN
 Elektrický výkon
 Tepelný výkon
 Příkon vstupního paliva
Bilance CO2 na 1 MWh při náhradě tepla z uhlí:
Vyprodukované emise v KJ
Srovnatelné CO2 v HU kondenzační elektrárně
Úspora CO2 vytěsněním tepla z HU
Celková úspora CO2 v KJ při náhradě tepla z HU
Celková úspora CO2 při náhradě tepla ze ZP
160 kW
232 kW
472 kW
+0,590 t CO2/MWhel
-1,2120 t CO2/MWhel
-0,6920 t CO2/MWhel
-1,314 t CO2/MWhel
-1,000 t CO2/MWhel
Úspora CO2 v dec. plynové KVET na ZP je od 1 do 1,3 t CO2/MWhel
podle vytěsněného tepla.
PODĚBRADY 2005
ENVIROMENTÁLNÍ OCENĚNÍ
KVET na HU – PŘÍKLAD

Modelově použijeme stejně kvalitní zdroj, jako plynová DE KVET (málo reálné)
 Elektrický výkon
160 kW
 Tepelný výkon
232 kW
 Příkon vstupního paliva
472 kW
Bilance CO2 na 1 MWh při náhradě tepla z uhlí:
Vyprodukované emise v KJ na HU
Srovnatelné CO2 v HU kondenzační elektrárně
Úspora CO2 vytěsněním tepla z HU
Celková úspora CO2 v KJ při náhradě tepla z HU
Celková úspora CO2 při náhradě tepla ze ZP
+1,2120 t CO2/MWhel
-1,2120 t CO2/MWhel
-0,6920 t CO2/MWhel
-0,6920 t CO2/MWhel
-0,3780 t CO2/MWhel
Úspora CO2 v KVET na HU je od 0,378 do 0,6920/MWhel podle
druhu vytěsněného tepla.
PODĚBRADY 2005
SROVNÁNÍ KVET NA HU
S KVET NA ZP (na 1 MWhel)
vytěsněné teplo z:
Hnědého uhlí
Zemního plynu
Úspora t CO2
Úspora t CO2
DE KVET na zemní plyn
1,314 t
1,000 t
KVET na HU
0,692 t
0,3780 t
Rozdíl ve prospěch plynové KVET je 0,622 t CO2 v obou
případech!!!
•Plynová KVET je z pohledu emisí CO2 vždy lepší, protože zemní
plyn je čistší palivo.
•Vzhledem k tomu, že emise CO2 jsou globální záležitost, platí toto
pravidlo obecně, bez ohledu na to, zda je zdroj instalován v
městské zástavbě či nikoliv
•Dosadíme-li reálný koeficient využití tepla u uhelných zdrojů,
který je podstatně nižší než u KVET ze ZP, budou hodnoty ve
prospěch ZP ještě lepší.
PODĚBRADY 2005
ZÁVĚR

Perspektiva menších KVET v ČR bude záviset na tom, zda ERÚ
objektivně zváží všechny reálné přínosy decentrálních zdrojů – to
je povinností ERÚ. Dále pak zda objektivně přihlédne k jiným
přínosům KVET a nastaví příspěvek tak, aby byl umožněn rozvoj
této technologie a postupné naplňování potenciálu pro tyto
zdroje.

Je třeba změnit myšlení odborníků v energetice, kteří svými
názory z dob megalomanského plánování v dobách minulých
nejsou schopni nebo nechtějí vidět objektivní přínosy
decentrálních zdrojů KVET malých a středních výkonů.
PODĚBRADY 2005
DĚKUJI ZA POZORNOST
Josef Jeleček
COGEN CZECH
Předseda sdružení
[email protected]
602583366