Transcript Jakub Vrana seminare 2011_II

odborný seminář
VNITŘNÍ KANALIZACE
PODLE SOUČASNÝCH PŘEDPISŮ
Seminář je zaměřen na představení důležitých zásad pro řešení vnitřní kanalizace, retence a vsakování
srážkových vod.
Odborné přednášky jsou zaměřené na dodržení všech platných legislativních předpisů – zákonů, norem ČSN,
EN, nařízení vlády a dalších.
Program semináře:
9.00 Zahájení semináře
9.05 Vnitřní kanalizace podle současných předpisů
Ing. Jakub Vrána, Ph.D., Ing. Wierzbická, Ing. Ošlejšková – VUT Brno
9.45 Přestávka – občerstvení
10.00 Výrobní program HL s návazností na ČSN a EN, projektování plochých střech a
navrhování střešních a terasových vtoků, přivzdušňovací ventily, zpětné armatury
proti vzduté vodě, řešení odvodnění podlah v dlažbě
Ing. Jaroslav Maňas, Tom Zelený - HL
11.15 Vysoce odhlučněný vnitřní domovní odpad POLO-KAL 3S a POLO-KAL NG,
speciální aplikace, POLO-UDS – podtlakové odvodnění plochých střech
Otta Sálus - POLOPLAST
12.30 Diskuse
13.00 Závěr semináře
V průběhu přestávky a po ukončení semináře jsou možné individuální konzultace se
zástupci pořádajících firem
Ing. Jakub VRÁNA, Ph.D.
Ing. Helena Wierzbická
Ing. Monika Ošlejšková
Ústav TZB, Fakulta stavební VUT v Brně
2
Zákony a vyhlášky (právní předpisy)
 Zákon č. 150/2010 Sb. – novela zákona č. 254/2001 Sb. O vodách a




o změně některých zákonů (vodní zákon). Úplné znění vodního
zákona – zákon č. 273/2010 Sb.
Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby
Vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání
území, ve znění vyhlášky č. 269/2009 Sb.
Nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách
přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod,
náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod
povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech, ve znění
nařízení vlády 229/2007 Sb.
Nařízení vlády č. 416/2010 Sb., o ukazatelích a hodnotách
přípustného znečištění odpadních vod a náležitostech povolení k
vypouštění odpadních vod do vod podzemních
3
Základní české technické normy
 ČSN EN 476 Všeobecné požadavky na stavební dílce stok a






kanalizačních přípojek gravitačních systémů
ČSN EN 12056-1 až 5 Vnitřní kanalizace – Gravitační
systémy
ČSN EN 752 Odvodňovací systémy vně budov
ČSN 75 6101 Stokové sítě a kanalizační přípojky (v revizi)
ČSN 75 6760 Vnitřní kanalizace
ČSN 75 6261 Dešťové nádrže
ČSN 75 9010 Návrh, výstavba a provoz vsakovacích zařízení
srážkových vod (návrh)
Technická pomůcka
TP 1.20 Hospodaření se srážkovou vodou v nemovitostech.
ČKAIT, Praha 2010
4
Novinky v právních předpisech
Novela zákona o vodách
 K provedení čistíren odpadních vod do kapacity 50 EO,
jejichž podstatnou částí jsou výrobky označované CE
postačí ohlášení vodoprávnímu úřadu.
 K vypouštění odpadních vod z čistírny přes půdní
vrstvy do vod podzemních je nutné vyjádření
hydrogeologa.
 Ukazatele a emisní standardy přípustného znečištění
vypouštěných odpadních vod jsou uvedeny v NV č.
61/2003 Sb. a v NV č. 416/2010 Sb.
5
Požadavky vyhlášky č. 268/2009 Sb.
 Odvádění srážkových vod řešit přednostně

•
vsakováním.
Pokud není vsakování možné řeší se odváděním
srážkových vod:
do povrchových vod, a pokud to není možné
do jednotné kanalizace
Stavby musí být napojeny na kanalizaci pro veřejnou
potřebu, pokud je to technicky možné a ekonomicky
přijatelné. Pokud to možné není, je nutno realizovat
zařízení pro zneškodňování nebo akumulaci
odpadních vod.
6
 Všechny prostupy přípojek do stavby umístěné pod úrovní




terénu musí být plynotěsné.
Pokud je kanalizace pro veřejnou potřebu oddílná, musí
být i vnitřní kanalizace oddílná.
Napojení vnitřní oddílné kanalizace na jednotnou
kanalizaci pro veřejnou potřebu musí být provedeno
jednotnou kanalizační přípojkou.
Větrací potrubí musí být vyvedeno nejméně 500 mm nad
úroveň střešního pláště. Vyústění nad pochůzné střechy a
terasy se řeší podle ČSN 75 6760.
V záplavovém území a tam, kde je třeba stavby chránit proti
zpětnému vzdutí v kanalizaci pro veřejnou potřebu při
povodni nebo přívalovém dešti, musí být vnitřní kanalizace
vybaveny zařízením proti zpětnému toku nebo uzávěrem.
7
Požadavky vyhlášky č. 501/2006 Sb.
ve znění vyhlášky č. 269/2009 Sb.
 Odvádění srážkových vod se řeší přednostně vsakováním
 Pokud není vsakování možné řeší se odváděním srážkových
-

-
vod:
Zadržováním a regulovaným odváděním oddílnou
kanalizací do povrchových vod nebo, pokud to není
možné,
regulovaným vypouštěním do jednotné kanalizace.
Nejmenší vzdálenost studny od žumpy, malé čistírny nebo
kanalizační přípojky činí:
v málo propustném prostředí 12 m
v propustném prostředí 30 m
8
Vsakování srážkových vod
Podklady
 Podkladem pro návrh vsakovacího zařízení musí být:
- výstupy geologického průzkumu pro vsakování,
- znalost kvality srážkových povrchových vod (podle
ploch, ze kterých odtékají).
 Výstupy geologického průzkumu pro vsakování musí
mimo jiné obsahovat:
- stanovení koeficientu vsaku (dříve součinitel filtrace),
- doporučení vhodného typu vsakovacího zařízení,
- doporučení pro provedení a umístění vsakovacího
zařízení
9
Kvalitativní hledisko vsakování
 Podle ploch, ze kterých odtékají, se srážkové povrchové
vody dělí na:
- přípustné, které je možné vsakovat bez předčištění (např.
ze zelených ploch, střech z inertních materiálů, málo
frekventovaných komunikací a parkovišť pro motorová
vozidla do 3,5 t),
- podmínečně přípustné, které je nutné před vsakováním
předčistit (např. z veřejných komunikací pro motorová
vozidla, frekventovaných parkovišť motorových vozidel do
3,5 t a autobusů, komunikací v průmyslových a
zemědělských areálech),
- nepřípustné, které je možné vsakovat jen výjimečně po
úpravě (např. z parkovišť nákladních aut, ploch opraven
vozidel, šrotišť, ploch skládek).
10
Umístění vsakovacích zařízení a
bezpečnost vsakování
 Při návrhu vsakovacích zařízení je nutné prověřit a
dodržet:
- vzdálenost od budov a hranic pozemků,
- vzdálenost od studní,
- vzdálenost od hladiny podzemní vody,
- bezpečnost podzemních objektů proti vyplavení
vztlakem.
11
Dimenzování vsakovacích zařízení
 Při dimenzování vsakovacích zařízení je nutné stanovit
zejména retenční objem a dobu prázdnění vsakovacího
zařízení.
 Pro odvodňované plochy do 3 ha je možné retenční objem
Vvz [ m3] stanovit podle vztahu:
Vvz
hd
1

 Ared  Avz    k v  Avsak  t c  60
1000
f
kde: hd je úhrn srážky [mm] dané periodicity a doby trvání,
Ared – redukovaný půdorysný průmět odvodňované plochy [m2] (Ared=A.ψ),
Avsak - plocha propustného dna vsakovacího zařízení [m2] (zjednodušeně)
Avz – plocha hladiny vsakovacího zařízení [m2] (uvažuje se jen u povrchových
vsakovacích zařízení),
f – součinitel bezpečnosti vsaku (f ≥ 2),
kv – koeficient vsaku [m/s] uvedený ve výstupech geologického průzkumu
tc – doba trvání srážky [min] dané periodicity
12
 Výpočet retenčního objemu se provede pro všechny
úhrny srážek s periodicitou nejvíce 0,2 rok-1 a dobou
trvání od 5 min do 72 h a navrhne se největší retenční
objem vsakovacího zařízení.
 Pokud při přetečení vsakovacího zařízení hrozí
zaplavení budov nebo velké škody na pozemku
náležejícímu k budově nebo na pozemcích
sousedních, uvažují se ve výpočtu srážek s periodicitou
p = 0,1 rok-1.
 U odvodňovacích systémů navrhovaných ze sériově
řazených retenčních a/nebo vsakovacích zařízení a u
odvodňovaných ploch větších než 3 ha se doporučuje
retenční objem vsakovacího zařízení stanovit
deterministicky, pomocí dlouhodobé nestacionární
simulace srážkoodtkokového děje s využitím
závazných, místně platných hydrologických podkladů.
13
Při katastrofických srážkách může dojít k přetečení
vsakovacích zařízení , a proto musí být z povrchových i
podzemních vsakovacích zařízení umožněn odtok:
a) na povrch terénu (např. do terénní prohlubně), což se
u podzemních vsakovacích zařízení provede např.
poklopem s otvory nebo mříží,
b) přepadovým potrubím do vodního toku (se
souhlasem správce vodního toku),
c) přepadovým potrubím do kanalizace (se souhlasem
provozovatele a/nebo vlastníka kanalizace).
Přepadové potrubí, musí být zabezpečeno proti
zpětnému průtoku např. zpětnou armaturou nebo
umístěním přepadu ze vsakovacího zařízení neméně v
úrovni terénu v místě napojení přepadového potrubí
(přípojky) na stoku.
14
Doba prázdnění Tpr [s],která nemá překročit 72 h, se
stanoví podle vztahu:
T pr
f  Vvz

k v  Avsak
kde
Vvz je retenční objem vsakovacího zařízení [m3],
f – součinitel bezpečnosti vsaku (f ≥ 2),
kv – koeficient vsaku [m/s] uvedený ve výstupech geologického
průzkumu,
Avsak – plocha propustného dna vsakovacího zařízení [m2]
(zjednodušeně)
15
Druhy vsakovacích zařízení
 Vsakovací zařízení lze rozdělit na povrchová nebo
podzemní.
 K povrchovým vsakovacím zařízením patří:
- mělké zatravněné terénní prohlubně (průlehy),
- povrchové zatravněné vsakovací nádrže a příkopy.
 K podzemním vsakovacím zařízením patří:
- podzemní prostor vyplněný štěrkem s drenážními
trubkami,
- podzemní prostor vyplněný plastovými bloky,
- tunelové systémy (podzemní vsakovací tunely)
- vsakovací šachty
16
 Z každého vsakovacího zařízení musí být při přeplnění
umožněn odtok vody, např. na povrch terénu, tak, aby
nedošlo k zaplavení budov.
 Každé podzemní vsakovací zařízení musí být
odvětráno.
17
Retence srážkových vod
 Omezení odtoku srážkových vod z budov a
zpevněných ploch je možné pomocí vegetační střechy
nebo retenční nádrže
Vegetační střechy
 Snížení odtoku srážkové vody z vegetační střechy je
závislé na tloušťce její propustné vrstvy.
 Čím větší je tloušťka propustné vrstvy nad
hydroizolací, tím menší je odtok z vegetační střechy
18
Retenční nádrže
 Retenční nádrž je jímka, nacházející se obvykle pod
úrovní terénu vně budovy (zakrytá nebo nezakrytá)
nebo výjimečně uvnitř budovy, se škrceným odtokem.
 Odtok se škrtí těmito zařízeními:
- potrubím malého průměru,
- škrticím uzávěrem,
- vírovým ventilem,
- přečerpáním (obvykle nejméně dvěma čerpadly, jedno
z čerpadel je 100% záloha).
19
 Před zařízením pro regulaci (škrcení) odtoku by mělo
být osazeno ochranné zařízení na zachycení nečistot
(česle, koš).
 Pokud se přepadová hrana nebo odtok retenční nádrže
nachází pod hladinou zpětného vzdutí ve stoce, do níž
je retenční nádrž odvodněna, musí být na potrubí pro
odtok vody a přepadovém potrubí osazena zpětná
armatura.
 Odtok z retenční nádrže může být při dostatečném
sklonu ke stoce nebo vodnímu toku řešen jako
gravitační. Není-li možné gravitační odvodnění, řeší se
odvodnění přečerpáním.
 Retenční nádrže uvnitř budovy musí být opatřeny
přepadem.
20
Stanovení retenčního objemu
retenční nádrže
Retenční objem retenční nádrže Vret [l] se stanoví podle
vztahu:
Vret  i  Ared  Qo   t c  60
Kde i je intenzita srážky [l/s.m2] dané periodicity a doby
trvání,
Ared – redukovaný půdorysný průmět odvodňované
plochy [m2] (Ared=A.ψ),
Qo - povolený škrcený odtok srážkových vod z retenční
nádrže [l/s],
tc – doba trvání srážky [min] dané periodicity.
21
 U povrchových (nezakrytých) retenčních nádrží je třeba k
redukovanému půdorysnému průmětu odvodňované
plochy přičíst také plochu hladiny retenční nádrže.
 Výpočet se provede pro všechny intenzity srážek s
periodicitou nejvíce 0,2 rok -1 a dobou trvání od 5 min do 72
h a navrhne se největší retenční objem retenční nádrže.
 Pokud při přetečení retenční nádrže hrozí zaplavení budov
nebo velké škody na pozemku náležejícímu k budově nebo
na pozemcích sousedních, uvažují se ve výpočtu intenzity
srážek s periodicitou p = 0,1 rok-1.
 Při výpočtu objemu retenční nádrže umístěné uvnitř
budovy se ve výpočtu uvažují intenzity srážek s
periodicitou p = 0,01 rok-1 (stoleté srážky).
22
Důležité zásady řešení vnitřní kanalizace
Stanovení průtoku splaškových vod podle
ČSN EN 12056-2 a ČSN 75 6760
 Průtok splaškových vod Qww v l/s se vypočítá ze
vztahu:
Qww  K  DU
Kde K je součinitel odtoku [l0,5/s0,5],
Σ DU – součet výpočtových odtoků [l/s].
23
 Pokud je průtok splaškových odpadních vod Qww
menší než největší jednotlivá hodnota výpočtového
odtoku DU obsaženého v součtu, uvažuje se, že průtok
splaškových vod je roven největší jednotlivé hodnotě
výpočtového odtoku (Qww= DUmax).
 Při stanovení průtoku splaškových vod v potrubí, jež
odvádí splaškové vody ze dvou částí budovy, pro které
platí odlišné hodnoty součinitele odtoku K, a průtok
splaškových vod z obou částí budovy je přibližně
stejný, se má uvažovat větší z hodnot součinitele
odtoku K.
24
Připojovací a splašková odpadní
potrubí
 Připojovací potrubí napojená na odpadní potrubí
odbočkou s úhlem větším než 75°, musí mít mezi
dnem připojovacího potrubí v místě připojení a
hladinou vody v napojené zápachové uzávěrce svislou
vzdálenost větší nebo rovnou světlosti (vnitřnímu
průměru) připojovacího potrubí.
 Odbočky použité na připojovacím potrubí musí mít
boční úhel připojení 45° až 60°. Odpadní vody
proudící v potrubí nesmí zpětně zatékat do
zápachových uzávěrek.
25
 Pokud se na splaškovém odpadním potrubí použijí
odbočky s úhlem větším než 68°, a je-li svislá
vzdálenost mezi nimi menší než 250 mm, nebo se
jedná o odbočky dvojité, smí být půdorysný úhel mezi
připojovacími potrubími v místě napojení nejvíce:
a)180°, nemá-li jedno z takto napojených připojovacích
potrubí jmenovitou světlost větší než DN 70,
b)135°, má-li nejméně jedno z takto napojených
připojovacích potrubí jmenovitou světlost větší než
DN 70.
26
Přivzdušňovací ventily
 Každá vnitřní kanalizace musí být opatřena alespoň jedním
větracím potrubím vyvedeným nad střechu.
 Pokud je výše uvedená zásada splněna, smí se některé
splaškové odpadní potrubí ukončit přivzdušňovacím
ventilem.
 Pokud nelze u některého připojovacího potrubí dodržet
mezní hodnoty pro použití nevětraných připojovacích
potrubí, musí se takové připojovací potrubí opatřit
přivzdušňovacím ventilem nebo větracím potrubím (což je
složitější).
 Přivzdušňovací ventily se dimenzují výpočtem podle ČSN
EN 12056-2
27
Provozní podmínky a označení
přivzdušňovacích ventilů podle ČSN EN 12380
Určující faktor
Ventil lze osadit pod
hladinou vody v
napojených zařizovacích
předmětech
Provozní teplota
Umístění / rozsah
Označení
ano
A
ne
B
- 20°C až +60°C
I
0°C až +60°C
II
0°C až +20°C
III
Přivzdušňovací ventily s označením A III nebo B III se u
nás nesmějí používat.
28
Výpočet odtoku dešťových
(srážkových) vod
 Odtok dešťových vod Qr [l/s] se stanoví podle vztahu:
Qr = i . A . C
kde i je intenzita deště [l/s.m2],
A – půdorysný průmět odvodňované plochy [m2],
C – součinitel odtoku dešťových vod.
29
Intenzita deště
 Intenzita deště se pro střechy a plochy ohrožující budovy




zaplavením uvažuje hodnotou i = 0,03 l/(s.m2).
Pro ostatní plochy se intenzita deště uvažuje hodnotou
podle ČSN EN 752 a ČSN 75 6101.
Pro dimenzování bezpečnostních přepadů střech je třeba
uvažovat intenzitu pětiminutového deště s periodicitou p =
0,01 rok-1 (stoletý déšť).
Pokud je střecha odvodněna jen jedním střešním vtokem,
uvažuje se pro bezpečnostní přepad intenzita deště
i = 0,08 l/(s.m2).
Pokud je střecha odvodněna dvěma a více střešními vtoky
uvažuje se pro bezpečnostní přepad intenzita deště
i = 0,08 – 0,03 = 0,05 l/(s.m2)
30
Intenzita deště podle ČSN EN 752
ČSN 75 6101
a
Doporučené četnosti a periodicity návrhových dešťů podle
ČSN EN 752
Druh lokality
Venkovská území
Četnost
Periodicita
výskytu
návrhových
návrhových
dešťů
dešťů
p
[rok-1]
Orientační rozsah
intenzit
patnáctiminutových
(neredukovaných) dešťů
i
[l/s.ha]
1 x za 1 rok
1
98 až 144
1 x za 2 roky
0,5
133 až 200
Městská centra,
území průmyslová a
drobných provozů
1 x za 5 let
0,2
170 až 235
Vhodné pro vnitřní
kanalizaci
Podzemní dopravní
zařízení a podjezdy
1 x za 10 let
0,1
202 až 275
U vnitřní kanalizace použít
hodnotu 300 l/(s.ha)
Obytná území
31
Bezpečnostní přepady střech
Šířka bezpečnostního přepadového otvoru Lw [mm]
v atice střechy se pro zvolenou výšku h [mm] stanoví
podle vztahu:
Lw 
Q0  2400
h
1,5
 10
kde Qo je průtok přepadem [l/s], který se stanoví
jako odtok dešťových vod Qr
32
Výpočet průtoku v jednotné kanalizaci
 Svodné potrubí, které odvádí společně splaškové a
dešťové vody se dimenzuje na průtok v jednotné
kanalizaci Qrw [l/s] podle vztahu:
Qrw = 0,33 . Qww + Qr + Qc + Qp
Kde Qrw je průtok splaškových odpadních vod[l/s],
Qr – odtok dešťových vod [l/s],
Qc – trvalý průtok [l/s],
Qo – čerpaný průtok [l/s] (pokud trvá déle než 5min).
Pokud je průtok Qrw menší než průtok Qtot podle
ČSN EN 12056-2, dimenzuje se svodné potrubí na průtok Qtot.
33
 Pokud dešťové vody odtékají z retenční nádrže, je
vhodné vztah pro výpočet průtoku v jednotné
kanalizaci Qrw upravit do tvaru:
Qrw = Qww + Qr + Qc + Qp
34
Ochrana proti zpětnému vzdutí ze
stokové sítě
 Zařízení, jež se nacházejí pod hladinou zpětného
vzdutí ve stoce, na kterou je nemovitost připojena,
nesmí umožňovat zaplavení budovy vzdutou
vodou.
 Pokud nejsou k dispozici žádné údaje, považuje se
za hladinu zpětného vzdutí úroveň terénu v místě
napojení kanalizační přípojky na stoku. Ve
svažitém území se postupuje individuálně.
35
 Kanalizačním potrubím chráněným proti
zpětnému vzdutí se nesmí odvádět odpadní vody z
ploch, zařizovacích předmětů a zařízení, která jsou
nad nejvyšší hladinou zpětného vzdutí ve stoce.
 Ochrana proti zpětnému vzdutí se provádí čerpací
stanicí odpadních vod se smyčkou na výtlačném
potrubí nebo zpětnou armaturou.
 Také drenáže pro odvodnění základů budovy,
pokud jsou výjimečně napojeny na vnitřní
kanalizaci, je třeba zabezpečit proti vniknutí
vzduté vody. Vhodné je pro tento účel použít
zpětnou armaturu typu 0.
36
Použití zpětných armatur
 Zpětnou armaturu na ochranu proti zpětnému vzdutí je
možné podle ČSN EN 12056-4 použít pokud:
- je možné vést svodné potrubí ve sklonu ke stoce,
- místnosti chráněné proti zpětnému vzdutí mají méně
důležité využití (v případě jejich zaplavení nedojde k
ohrožení cennějších věcí ani k ohrožení zdraví obyvatel),
- je malý počet uživatelů zařizovacích předmětů chráněných
proti zpětnému vzdutí a tito uživatelé mají k dispozici
jeden záchod umístěný nad hladinou zpětného vzdutí,
- při uzavření zpětné armatury není nutné používání
zařizovacích předmětů nacházejících se pod hladinou
zpětného vzdutí.
37
Typy zpětných armatur a jejich
použití
 Rozdělení zpětných armatur a jejich použití
Typ zpětné
armatury
podle ČSN EN
13564-1
Provedení zpětné armatury
Použití zpětné
armatury podle
ČSN 75 6760
0
Zpětná armatura určená do ležatého
potrubí obsahující pouze automatický
uzávěr
Pro dešťovou vodu,
šedou vodu a vodu
z drenáží
1
Zpětná armatura určená do ležatého
potrubí s automatickým a nouzovým
uzávěrem.
Pro dešťovou vodu
a šedou vodu
2
Zpětná armatura určená do ležatého
Pro dešťovou,
potrubí se dvěma automatickými uzávěry šedou i černou
a jedním nouzovým uzávěrem.
vodu.
38
Typ zpětné
armatury
podle ČSN EN
13564-1
Provedení zpětné armatury
Použití zpětné
armatury podle
ČSN 75 6760
3
Zpětná armatura určená do ležatého
potrubí s automatickým uzávěrem
uváděným v činnost cizí energií (např.
elektrickou) a s nouzovým uzávěrem,
který je na nouzovém uzávěru nezávislý.
Pro dešťovou,
šedou i černou
vodu.
4
.Zpětná armatura, která je součástí
Pro dešťovou a
podlahové vpusti nebo odpadní armatury šedou vodu
zařizovacího předmětu, s automatickým
a nouzovým uzávěrem.
5
Zpětná armatura, která je součástí
Pro dešťovou, a
podlahové vpusti nebo odpadní armatury šedou vodu.
zařizovacího předmětu, se dvěma
automatickými uzávěry a jednom
nouzovým uzávěrem.
39
Odvodnění klimatizačních zařízení
 Odvodňovací potrubí klimatizačních zařízení, ve kterých
se nevytváří podtlak, může být napojeno na vodní
zápachovou uzávěrku používaného zařizovacího předmětu
nebo samostatnou vodní zápachovou uzávěrku s přídavnou
zápachovou uzávěrkou mechanickou.
 Potrubí pro odvodnění klimatizačních zařízení, v nichž se
vytváří podtlak nebo jsou napojena na zápachovou
uzávěrku zař. předmětu pod hladinou vody, popř.
samostatnou zápachovou uzávěrku, se přeruší kalichem
nebo se opatří odbočkou otevřenou do volného prostoru
tak, aby z ní kondenzát při běžném provozu nemohl
vytékat.
 Zápachová uzávěrka na vnitřní kanalizaci nesmí zároveň
sloužit k zamezení sání z kondenzátního potrubí při
podtlaku v klimatizačním zařízení. K tomuto účelu musí
být osazena druhá vodní uzávěrka.
40
 Mezi dvěma zápachovými uzávěrkami musí být
potrubí přerušeno kalichem nebo je třeba kondenzátní
potrubí ukončit ve výši 40 mm nad mříží vpustí nebo
odvodňovanou plochou.
 Nejmenší průměr kanalizačního potrubí podle ČSN
EN 12056-2 je DN 30, což odpovídá DN/OD 32 nebo
DN/ID 25. Menší průměry se mohou použít jen pro
potrubí omezené délky v místě napojení na
klimatizační zařízení.
 Potrubí pro odvádění kondenzátu nesmí být napojena
na dešťová odpadní potrubí.
41
DĚKUJI ZA POZORNOST
42