Mentální retardace ()
Download
Report
Transcript Mentální retardace ()
Mentální retardace
Z historie
1871 Spolkem paní sv. Anny založen první
ústav pro idioty. Ředitelem se stal lékař Karel
Slavoj Amerling.
František Čáda 3 sjezdy pro školy
slabomyslné školství pomocné, 1909,
1911Brno, Slezská Ostrava 1913
Karel Herfort – ředitel Ernestina od roku 1902,
rodokmeny slabomyslných, rozvíjení motoriky,
odstraňování vad řeči, tělesná výchova, ruční
práce, individualizace vzdělávání
3 Čádovy sjezdy
1.sjezd 1909 v Praze. Stanoveny 4
základní požadavky :
1. Socializace (stát si má vzít MR pod svůj
patronát, vzdělávání, povinná školní
docházky)
2. Oprávněnost péče o postižené
3. Péče poškolní poústavní
4. Prevence a profylaxe
PORUCHY DUŠEVNÍ A PORUCHY
CHOVÁNÍ (F00–F99)
Stav zastaveného nebo neúplného duševního
vývoje‚ který je charakterizován zvláště
porušením dovedností.
Projevuje se během vývoje.
Postihuje poznávací‚ řečové‚ motorické a
sociální schopnosti.
Retardace se může vyskytnout bez‚ nebo
současně s jinými somatickými nebo
duševními poruchami
Diagnostika MR
Standardizované testy inteligence
Škály‚ které určují stupeň sociální adaptace v
určitém prostředí. Stupeň MR je přibližný.
Intelektuální schopnosti a sociální
přizpůsobivost se mohou měnit v průběhu
času a i snížené hodnoty se mohou zlepšovat
cvičením a rehabilitací.
Diagnóza odpovídá současnému stavu
duševních funkcí.
Členění mentální retardace
F70 Lehká mentální retardace
F71 Střední mentální retardace
F72 Těžká mentální retardace
F73 Hluboká mentální retardace
Význam členění pro praxi
F70Lehká mentální retardace
IQ se pohybuje přibližně mezi 50 až 69 (což u
dospělých odpovídá mentálnímu věku 9 až 12
let).
Stav vede k obtížím při školní výuce. Mnoho
dospělých je ale schopno práce.
Úspěšně udržují sociální vztahy a přispívají k
životu společnosti.
Patří sem:lehká slabomyslnost (oligofrenie)lehká mentální
subnormalitadebilita
F71Střední mentální retardace
IQ dosahuje hodnot 35 až 49 (což u dospělých
odpovídá mentálnímu věku 6 až 9 let).
Výsledkem je zřetelné vývojové opoždění v dětství.
Mnozí se dokáží vyvinout k určité
hranici nezávislosti a soběstačnosti‚ dosáhnou
přiměřené komunikace a školních dovedností.
Dospělí budou potřebovat různý stupeň podpory k
práci a k činnosti ve společnosti.
Patří sem:střední mentální subnormalita, střední
slabomyslnost (oligofrenie), imbecilita
F72 Těžká mentální retardace
IQ se pohybuje v pásmu 20 až 34 (u
dospělých odpovídá mentálnímu věku 3
až 6 let).
Stav vyžaduje trvalou podporu
Patří sem:těžká mentální subnormalita,
těžká slabomyslnost (oligofrenie),
idioimbecilita
F73Hluboká mentální retardace
IQ dosahuje nejvýše 20 (což odpovídá u
dospělých mentálnímu věku pod 3 roky).
Stav způsobuje nesamostatnost a
potřebu pomoci při pohybování‚
komunikaci a hygienické péči.
Patří sem:těžká mentální subnormalita,
hluboká slabomyslnost (oligofrenie),
idiocie
Psychické zvláštnosti MR
Čím Vás mohou překvapit?
Zvýšená závislost na rodičích a jiných lidech
Sugestibilita a rigidní chování
Opožděný psychosexuální vývoj
Zvýšená potřeba uspokojování potřeb, potřeba
jistoty
Impulzivita, vzrušivost, náladovost
Poruchy poznávacích procesů, vizuomotoriky,
paměti,
Ochrana práv MR, normalizace
Pravidelný denní režim (práce, strava,
spánek)
Vzdělávání, práce, rekreace, bydlení
Integrace do společnosti
Zlepšení zdravotní výchovy a sociálních
služeb
Respektování přání MR
Soběstačnost, selfadvokacy
Vzdělávání
Zákon 561/2004 – školský zákon
Vyhláška 73/2005 a její novela 147/2011
Speciální mateřské školy, Základní škola
praktická (ZvŠ), Základní školy speciální
(PŠ), školy pro děti s více vadami,
odborná učiliště
Speciálně pedagogická centra
Rámcové a školní vzdělávací programy
Pracovní zařazení
Není důležitá klasifikace MR, ale
samostatnost, psychická odolnost, manuální
zručnost atd.
Více času věnovat nácviku pracovních
dovedností
Ergoterapie, artikulace
Selfadvokacy, umění vyjádřit, co chci
Právní význam, omezení (zbavení)
způsobilosti k právním úkonům
Literatura
ČERNÁ A KOL. Česká psychopedie.
Praha : Portál. 2011
FISCHER, S. ŠKODA J. Speciální
pedagogika.Triton, 2008
PIPEKOVÁ, J. Kapitoly ze speciální
pedagogiky. Brno: Paido. 1998
RENOTIÉROVÁ A KOL.: Speciální
pedagogika. Olomouc: UP, PedF, 2003