Mentální retardace ()

Download Report

Transcript Mentální retardace ()

Mentální retardace
Z historie
1871 Spolkem paní sv. Anny založen první
ústav pro idioty. Ředitelem se stal lékař Karel
Slavoj Amerling.
 František Čáda 3 sjezdy pro školy
slabomyslné školství pomocné, 1909,
1911Brno, Slezská Ostrava 1913
 Karel Herfort – ředitel Ernestina od roku 1902,
rodokmeny slabomyslných, rozvíjení motoriky,
odstraňování vad řeči, tělesná výchova, ruční
práce, individualizace vzdělávání

3 Čádovy sjezdy
1.sjezd 1909 v Praze. Stanoveny 4
základní požadavky :
1. Socializace (stát si má vzít MR pod svůj
patronát, vzdělávání, povinná školní
docházky)
2. Oprávněnost péče o postižené
3. Péče poškolní poústavní
4. Prevence a profylaxe

PORUCHY DUŠEVNÍ A PORUCHY
CHOVÁNÍ (F00–F99)
Stav zastaveného nebo neúplného duševního
vývoje‚ který je charakterizován zvláště
porušením dovedností.
 Projevuje se během vývoje.
 Postihuje poznávací‚ řečové‚ motorické a
sociální schopnosti.
 Retardace se může vyskytnout bez‚ nebo
současně s jinými somatickými nebo
duševními poruchami

Diagnostika MR

Standardizované testy inteligence
 Škály‚ které určují stupeň sociální adaptace v
určitém prostředí. Stupeň MR je přibližný.
 Intelektuální schopnosti a sociální
přizpůsobivost se mohou měnit v průběhu
času a i snížené hodnoty se mohou zlepšovat
cvičením a rehabilitací.
 Diagnóza odpovídá současnému stavu
duševních funkcí.
Členění mentální retardace
F70 Lehká mentální retardace
 F71 Střední mentální retardace
 F72 Těžká mentální retardace
 F73 Hluboká mentální retardace
Význam členění pro praxi

F70Lehká mentální retardace
IQ se pohybuje přibližně mezi 50 až 69 (což u
dospělých odpovídá mentálnímu věku 9 až 12
let).
 Stav vede k obtížím při školní výuce. Mnoho
dospělých je ale schopno práce.
 Úspěšně udržují sociální vztahy a přispívají k
životu společnosti.


Patří sem:lehká slabomyslnost (oligofrenie)lehká mentální
subnormalitadebilita
F71Střední mentální retardace

IQ dosahuje hodnot 35 až 49 (což u dospělých
odpovídá mentálnímu věku 6 až 9 let).

Výsledkem je zřetelné vývojové opoždění v dětství.
Mnozí se dokáží vyvinout k určité
hranici nezávislosti a soběstačnosti‚ dosáhnou
přiměřené komunikace a školních dovedností.



Dospělí budou potřebovat různý stupeň podpory k
práci a k činnosti ve společnosti.
Patří sem:střední mentální subnormalita, střední
slabomyslnost (oligofrenie), imbecilita
F72 Těžká mentální retardace
IQ se pohybuje v pásmu 20 až 34 (u
dospělých odpovídá mentálnímu věku 3
až 6 let).
 Stav vyžaduje trvalou podporu
 Patří sem:těžká mentální subnormalita,
těžká slabomyslnost (oligofrenie),
idioimbecilita

F73Hluboká mentální retardace
IQ dosahuje nejvýše 20 (což odpovídá u
dospělých mentálnímu věku pod 3 roky).
 Stav způsobuje nesamostatnost a
potřebu pomoci při pohybování‚
komunikaci a hygienické péči.
 Patří sem:těžká mentální subnormalita,
hluboká slabomyslnost (oligofrenie),
idiocie

Psychické zvláštnosti MR
Čím Vás mohou překvapit?






Zvýšená závislost na rodičích a jiných lidech
Sugestibilita a rigidní chování
Opožděný psychosexuální vývoj
Zvýšená potřeba uspokojování potřeb, potřeba
jistoty
Impulzivita, vzrušivost, náladovost
Poruchy poznávacích procesů, vizuomotoriky,
paměti,
Ochrana práv MR, normalizace
Pravidelný denní režim (práce, strava,
spánek)
 Vzdělávání, práce, rekreace, bydlení
 Integrace do společnosti
 Zlepšení zdravotní výchovy a sociálních
služeb
 Respektování přání MR
 Soběstačnost, selfadvokacy

Vzdělávání
Zákon 561/2004 – školský zákon
 Vyhláška 73/2005 a její novela 147/2011
 Speciální mateřské školy, Základní škola
praktická (ZvŠ), Základní školy speciální
(PŠ), školy pro děti s více vadami,
odborná učiliště
 Speciálně pedagogická centra
 Rámcové a školní vzdělávací programy

Pracovní zařazení





Není důležitá klasifikace MR, ale
samostatnost, psychická odolnost, manuální
zručnost atd.
Více času věnovat nácviku pracovních
dovedností
Ergoterapie, artikulace
Selfadvokacy, umění vyjádřit, co chci
Právní význam, omezení (zbavení)
způsobilosti k právním úkonům
Literatura
ČERNÁ A KOL. Česká psychopedie.
Praha : Portál. 2011
 FISCHER, S. ŠKODA J. Speciální
pedagogika.Triton, 2008
 PIPEKOVÁ, J. Kapitoly ze speciální
pedagogiky. Brno: Paido. 1998
 RENOTIÉROVÁ A KOL.: Speciální
pedagogika. Olomouc: UP, PedF, 2003
