Transcript Rozvíjející větné členy a VV
Rozvíjející větné členy a věty vedlejší
Předmět
Př Pt 4.p. Pt 3.p. Po Př Pt 4.p.
Př Pt 4.p.
Píšu dopis tetě. Alena uklízí byt.Naučil se mluvit.
1) Předmět vyjadřuje osobu, zvíře nebo věc, které slovesný děj zasahuje nebo kterých se týká. 2) Závisí na slovese ( příd. jménu).
3) Bývá vyjádřen 1, 3, 5 (infinitivem) 4) Ptáme se pádovými otázkami kromě 1. a 5. pádu Lupiči hrob faraona dosud nevyloupili.
GRAFICKY NÁZORNI VĚTU JEDNODUCHOU:
Po
lupiči
= Př
nevyloupili
Pt 4.p.
hrob
Pk n
faraona
Puč
dosud
Vedlejší věta předmětná
Př Pt 4.p.
Oznámil návštěvu. VJ
Koho?co?+VH VV předmětná
Oznámil, že nás navštíví. S
Když se ptáme CO?+ VH: VV podmětná (VH nemá podmět)
Není nutné, aby čekal.Není nutné čekat.
VV předmětná (VH má podmět, i nevyjádřený)
Nevěděl, co říká. On nevěděl, co říká.
Ptáme se: pádovými otázkami kromě 1. a 5. pádu Nejčastěji je uvozena spojovacími výrazy: kdo, co, kde, kam, kdy, jak, aby, že
Příklady vedlejších vět předmětných
O KOHO?CO?
Snažil jsem se,
aby mi nic neuteklo.
Slíbil,
že se bude více učit.
Vím,
že se ti to nelíbí.
Doplňujte vedlejší věty předmětné:
Poraďte mi, kde najdu poštu Nevěděli, odkud vítr vane. .
Rád bych věděl, proč to tak musí být. Vyprávěl nám, jak dopadl u zkoušky. Poznali jsme, kdo to udělal. Recitátor předvedl, co umí. Spisovatel nám popsal, jaké to je být slavným. Žádal nás, abychom odešli. Oznámili jsme, že se na tom nebudeme podílet. Otec synům nařídil, aby pracovali na zahradě.
PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ
Po Pu času Pumísta Pu způsobu Př
Honza si včera doma vesele zpíval.
1) Příslovečné určení vyjadřuje různé okolnosti děje.
2) Závisí na slovese (přídavném jménu, příslovci ) 3) Bývá vyjádřeno příslovcem nebo podstatným jménem ( zájmenem, infinitivem) BLIŽŠÍ URČENÍ: místa
(
KAM?KUDY?KDE?ODKUD?
)
doma
5 příčiny
(
PROČ? Z JAKÉ PŘÍČINY?
)
z radosti
času
(
KDY? OD KDY? JAK DLOUHO?
)
včera
způsobu
(
JAK?JAKÝM ZPŮSOBEM?
) ZPÍVAL
vesele
účelu
(
PROČ? ZA JAKÝM ÚČELEM?
)
pro potěšení podmínky (
ZA JAKÉ PODMÍNKY?
)
při práci
míry
(
KOLIK?JAK HODNĚ?
)
hodně
přípustky
(
I PŘES CO? ROZPOR
) přes zákaz
VV příslovečné nahrazují příslovečné určení VH (řídící) Ptáme se jako na příslovečné určení + VH (řídící) Bližší určení:
místa( Odešel tam,
odkud přišel.
KAM?KUDY?KDE?ODKUD?+VH
)
času (
Když se rozednilo , postavili stany.
KDY? OD KDY? JAK DLOUHO?+VH
)
způsobu(Tvářil se,
jako by to věděl.
JAK?JAKÝM ZPŮSOBEM?+VH
)
míry (Dali mu tolik,
kolik chtěl.
KOLIK?JAK HODNĚ?+VH
)
příčiny (Dostal jedničku,
protože se učil .
PROČ? Z JAKÉ PŘÍČINY?+VH
)
protože, poněvadž,…
účelu ( Učil se,
aby dostal jedničku.
PROČ? ZA JAKÝM ÚČELEM?+VH
)
aby, abychom,…
podmínky(
Jestliže se učíš, dostaneš jedničku.
ZA JAKÉ PODMÍNKY?+VH
)
jestliže, -li, kdyby-,…
přípustky(
I když jsem se učil, nedostal jsem jedničku.
I PŘES CO? rozpor+VH )
ačkoli, třebaže, přestože, i když, i kdyby,…
Věty příslovečné příčinné, účelové, podmínkové a přípustkové také poznáme podle spojek.
Přívlastek
Po Pk n Př Pk s Pt 7.p.
Úbočí hor se pokryla prvním sněhem.
1) Přívlastek blíže určuje význam podstatného jména.
2) Bývá vyjádřen přídavným jménem ( zájmenem, číslovkou,infinitivem, podstatným jménem, příslovcem
) Bližší určení: a)shodný SHODNÝ– b) neshodný
lesní
cesta, řeka
Sázava
(oboje se skloňuje)
( SHODUJE SE V PÁDĚ, ČÍSLE, RODĚ )
NESHODNÝ-cesta
lesem
(lesem se neskloňuje)
( NESHODUJE SE V PÁDĚ, ČÍSLE, RODĚ )
PŘÍVLASTEK
Přívlastek postupně rozvíjející: první míčová hra (postupně zpřesňující, bez čárky, mezi členy nemůžeme vložit spojku a ) Přívlastek několikanásobný: milá , ušlechtilá žena ( členy mají podobný význam, čárka, můžeme vložit a ) Přívlastek volný: - stojí za podstatným jménem, je to rozvitý přívlastek shodný, základem je přídavné jméno, můžeme jej z věty vynechat, píšeme čárky
Dva holubi , poletující nad hlavami, se snesli níže.
Přívlastek těsný: - nemůžeme jej z věty vypustit(změnil by se smysl, nepíšeme čárky
Žáci přihlášeni do kroužku přijdou v pět hodin.
Přístavek: - užíváme za podstatným jménem, rozvitý přívlastek shodný, základem podstatné jméno, z obou stran oddělen čárkami.
Mikoláš Aleš , vynikající český malíř, často ilustroval knihy.
Vedlejší věta přívlastková
Pk s
Česáme jen zralé ovoce.
Jaké ?+VH VV přívlastková
Česáme jen ovoce, které je zralé .
1) Věta vedlejší přívlastková nahrazuje přívlastek VH (řídící ).
2) Ptáme se na ni Jaký…? Který…? +VH (řídící).
3) Je závislá na podstatném jménu VH (řídící).
4) VV přívlastková obvykle začíná který.
VHa VV přívlastková VHb
Kniha , kterou četl,
byla velmi napínavá. ( vložená VV, 2 ČÁRKY)
Doplněk
1.
5.
D 1.
5.
D
Petr přiběhl bos. Spolužák byl zvolen předsedou.
Pk s přísudek jmenný se sponou
Bosý Petr přiběhl domů. Spolužák byl předsedou.
1) Doplněk vyjadřuje vlastnost nebo stav podstatného jména za určitého děje.
2) Rozvíjí podstatné jméno a sloveso zároveň (také zájmeno a sloveso).
3) Bývá na konci věty, v 1.nebo 7. pádě (zřídka ve 4.p.) 4) Je vyjádřen podstatným nebo přídavným jménem( ve jmenném tvaru)( bos-bosý ), také zájmenem, číslovkou, slovesem 5) Ptáme se: JAKÝ? JAK? KDO? JAKO CO? ZA KOHO? ZAČ? KÝM? ČÍM?
Vedlejší věta doplňková
VH VV doplňková
Viděli jsme srnku, jak běžela mezi stromy.(běžící)
JAKOU SRNKU? VH KONČÍ NA PODSTATNÉ JMÉNO
VH VV předmětná
Viděli jsme, jak srnka běžela mezi stromy.
KOHO, CO JSME VIDĚLI? VH KONČÍ NA SLOVESO 1) VV doplňková nahrazuje doplněk VH (řídící).
2) VH (řídící) končí na podstatné jméno.
3) VV často začíná jak, jako, kterak.
4) Sloveso můžeme nahradit přídavným jménem –ící.
Pokud jsi dával pozor, zvládneš odpovědět na jednoduché otázky:
1) Kolik je rozvíjejících větných členů? Vyjmenuj je.
2) Které větné členy: a) závisí na slovese
b)
c)
rozvíjí podstatné jméno a sloveso zároveň
3) Jak se ptáme na VV: a)
c)
4) Jakým slovním druhem jsou tvary: