Transcript PODZEMNÍ STAVBY

PODZEMNÍ STAVBY
Podzemní stavby
Rozdělení
Části, Pojmenování
Ústav geotechniky
Nomenklatura a umístění podzemních
staveb v hloubce I
Nomenklatura a umístění podzemních
staveb v hloubce II
Nomenklatura a umístění podzemních
staveb v hloubce III
Podle O. Vrby, upraveno
Podzemní stadion
– OH Lillehammer
Primární a sekundární
kolektor v Brně
Podzemní
ČOV
Loket
n/Ohří
Schéma kompresní
elektrárny
Podzemní
zásobník plynu
Příbram - Háje
Podzemní
kaverna pro
uskladnění
ropných
produktů
Podzemní
úložiště
nebezpečných
a
radioaktivních
odpadů
Význam hlavních Geotechnických
faktorů u podzemních staveb s
ohledem na hloubku
Podle O. Vrby
Nomenklatura podzemních staveb
podle JKSP č. 825 (Jednotná Klasifikace


Tunely
Stavebních Prací – ceníkové položky)








železniční
silniční
podzemních drah
plavební a říční
přívodní, obtokové a odpadní VD (vodních děl)
pro dopravníky
kolektorové
ostatní






vodní tlakové
vodní s volnou hladinou
revizní a únikové
spojovací a eskalátorové pro podzemní stanice
průzkumné
ostatní
Štoly
Nomenklatura podzemních staveb
podle JKSP č. 825 - pokračování

Podzemní halové objekty







objekty VD (vodních děl) – kaverny
hangáry, garáže, skladiště
podzemní čistící stanice (ČOV), nádrže, vodojemy
objekty CO
ostatní podzemní objekty
technické galerie kolektorových tras
Svislé a úklonné šachty





přístupové a průzkumné
větrací
dopravní, čerpací
vyrovnávací (u vodních děl)
ostatní neuvedené

Liniové (převládá délka)
 Štoly (<16 m2)
 Tunely (≥ 16 m2)
• ležaté, vodorovné (max.
10°od horizontály);
• úklonové, úklonné, úpadní
(10°až 60°od horizontály)
 Šachty
• svislé
• šikmé, úklonné (60°až
90°od horizontály)
Pozn.: ČSN 73 7501 nevhodně
odlišuje šachtu a tunel
úhlem 45°
 Zvláštní typy (komíny,
šibíky) v podzemním
stavitelství řídké
Rozdělení
podzemních
staveb
podle dispozice

Plošné (převládají vodorovné rozměry nad výškou)
 Podzemní garáže;
skladiště; úložiště
1 Vjezdový (výjezdový)
portál
2 Horninové pilíře
3 Tunely (štoly)
4 Výklenek pro
manipulaci či další
rozšíření
5 Obslužný tunel (štola)
6 Přístupový tunel
(štola)

Halové (s velkou půdorysnou plochou i výškou)
 Kaverny PVE; hangáry; podzemní energetické zásobníky;
vojenské objekty

Kombinované
 Plošné či
halové
propojené
s
povrchem
systémem
liniových
Kaverna VE Lipno
Rozdělení podzemních staveb podle
způsobu provádění






Ražené: celá výstavba probíhá v podzemí, bez
narušení nadloží. Obvykle ve větší hloubce
Hloubené: v otevřené jámě, svahované či pažené,
posléze zasypané. Obvykle v malé hloubce
Kombinované: pažící nosné stěny, strop na zemní
skruži, dobrání vnitřního prostoru při současné úpravě
povrchu. Zaklenuté = tzv. želva
Protlačované: v zeminách. V malé hloubce
Speciální: spouštěné kesony; naplavované;
vysouvané; přetlak vzduchu či štíty při ražení apod.
Mikrotunelované: ražené či protlačované malých Ø
(do 800 [2 000] mm)
Podzemní stavby:
- ražené
- hloubené
- kombinované
Rozdělení podzemních staveb podle
příčiny – tj. překážek bránících
realizaci nadzemní stavby

Tunely a štoly horské: dané reliéfem terénu (vrcholové;

Tunely a štoly městské: dané ochranou intravilánu (Paříž

Tunely a štoly pod vodou: nahrazující mosty (řeky, ústí

Podzemní stavby ochranné: při nevhodných terénních

Podzemní stavby záštitné: tzv. „speciál“ – bezpečnost a

Podzemní stavby jiné (zvláštní): skladování
bázové; běžně v kombinaci s mosty)
až 7 podzem. podlaží; „terratektura“, urbanismus)
řek, mořské úžiny; Nizozemí, Hamburg, N.Y., Hongkong ap.)
či klimatických podmínkách – laviny; extrémní teploty; uložení
státních a energetických rezerv; enviromentální
utajení; kryty; CO; opevnění; uložení zbraňových systémů ap.
nebezpečných látek a úložiště odpadů; špionážní; dobývací ap.
Části tunelu po obvodu a v příčném
řezu
Části tunelu v podélném řezu
při postupu ražby
Konstrukční části tunelu
Konstrukční části tunelu - kruhový Ø
Práce při tunelování
Souhrn prací: Výlom +
Odsun rubaniny + Provizorní
vystrojení = Ražení, ražba
Rubání
(výlom)

Tunelování
Pobírání =
pořadí a postup
(členění)
prací v příčném
a podélném
řezu; obvykle je
aktuální pouze u
velkých Ø
Vystrojení
(vestavění
konstrukce
spolupůsobící
s horninovým
prostředím)
Z pohledu
geometrie
Z pohledu
technologie
Plný (výlom,
profil)
Členěný, dílčí
(výlom, profil)
Trhavinami
(trhací prací)
Mechanizovaně
(TBM, frézy,
impaktory,
rypadla apod.)
Provizorní (dočasné,
primární)
Ostění, obezdívka,
výstroj
Definitivní (trvalé,
sekundární)
Členění tunelového profilu
Klasické pobírání
Rakouská tunelovací
soustava (tzv.
„moderní“)
Moderní členění
Tunel Mlčechvosty
Další termíny týkající se P.S.
Tunelový pas = část tunelu vymezená dělícími
(dilatačními) spárami. Velmi aktuální u sekundární
obezdívky. Délka pasů 3 až 10 m
 Tunelový prstenec = část tunelu délky obvykle 1 až
1,5 m, max. 3 až 4 m, vylamovaná a vystrojovaná při
novodobých pracovních postupech najednou
 Horninová klenba = pásmo zvýšených napětí v
horninovém masívu vzniklé v okolí výrubu v důsledku
redistribuce z primárního stavu napjatosti ve stav
sekundární. Nakypřená rozrušená hornina pod
horninovou klenbou zatěžuje výstroj horninovým
tlakem
 Nadloží tunelu = výška horninového masívu mezi
rubem ostění a terénem (resp. bází kvartéru)


Tunelový portál =
vnější část ukončující
či zahajující tunelovou
troubu (rouru).
Zachycuje podélné
síly z horninového
masívu a čelní a
boční tlaky v
předzářezu.
Dříve sestával z
portálového pasu,
portálového věnce,
čelní portálové zdi
a křídel. Musí splňovat i
architektonická hlediska
Klasický
portál
Klasický portál
Klasický portál
Moderní portály





Výrubní profil = plocha výlomu v hornině kolmá k
ose tunelu (díla)
Nadvýlom, vícevýlom = výlom v hornině nad
uvažovaný výrubní profil
Světlost tunelu = čistá světlá š. a v. od ostění k
ostění, od záklenku k niveletě dna (počvy)
Délka tunelu = vzdálenost mezi líci portálů měřená
ve výšce 1 m nad niveletou dna (počvy)
Kolektor = liniová P.S. sdružující inženýrské sítě

Galerie = „polotunel“, ochranná konstrukce v úsecích
(obvykle komunikace) ohrožených bočními sesuvy
zemin, skalním řícením, sněhovými lavinami. Obvykle
v úbočních odřezech
Faktory ovlivňující realizaci
(P.S. jsou cca 3x až 5x dražší
podzemní stavby
než stavby pozemní; vedle
technologie
P.S.
geometrie
vysokých pořizovacích
nákladů přistupují u
některých typů i vysoké÷
ekonomie velmi vysoké náklady
provozní)
ekologie
geologie
(Obecně jsou P.S.
považovány za jedny z
nejvíce ekologických)
 Mezi jednotlivými faktory jsou velmi složité vztahy dané
vzájemnými závislými vazbami
 Z hlediska inženýrského je realizace P.S. velmi náročná
 Zahrnutím nutné bezpečnosti během provádění i
během provozu se zařazují P.S. (spolu s VD) mezi
nejnáročnější inženýrská díla vůbec!!