Aristotelés - Gymnázium Zábřeh

Download Report

Transcript Aristotelés - Gymnázium Zábřeh

Vzdělávací materiál
vytvořený v projektu OP VK
Název školy:
Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20
Číslo projektu:
CZ.1.07/1.5.00/34.0211
Název projektu:
Zlepšení podmínek pro výuku na gymnáziu
Číslo a název klíčové aktivity:
III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Anotace
Název tematické oblasti:
Filozofie
Název učebního materiálu:
Aristotelés
Číslo učebního materiálu:
VY_32_INOVACE_ZSV0309
Vyučovací předmět:
Základy společenských věd
Ročník:
4. ročník čtyřletého gymnázia, oktáva osmiletého
gymnázia
Autor:
Radka Strašilová
Datum vytvoření:
27. 10. 2012
Datum ověření ve výuce:
2. 11. 2012, 5. 11. 2012, 7. 11. 2012
Druh učebního materiálu:
Prezentace
Očekávaný výstup:
Student pojmenuje školu, již Aristotelés založil, zná
nejznámější Aristotelova díla, vystihne Aristotelovy
základní myšlenky z logiky, metafyziky a politologie,
objasní pojmy kategorie, hýlémorfismus, entelechie,
prvohybatel, zóon polítikon.
Metodické poznámky:
Červeně jsou vyznačené otázky, na které by měli
studenti sami hledat odpověď, tzn. je potřeba jim
poskytnout prostor k přemýšlení. Prezentaci je vhodné
rozdělit, a to až do tří vyučovacích hodin. Ve vyučovací
hodině je možné využít publikaci Z. Novotného Jak
(se)učit filosofii.
Aristotelés
384? 383? - asi 321 př. n. l.
•
peripatetická škola: Lýkeion (lyceum)
peripatoi = procházet se, promenádovat se (procházeli se
ve skrytu kolonády)
Spisy:
1. Spisy o logice : Organon (logika má být nástrojem
ke správnému uvažování)
2. Přírodovědecké spisy: Fyzika, Meteorologie, O
vzniku živočichů
3. Spisy metafyzické (v souborném vydání zařazeny
za spisy o fyzice – meta ta fyzika)
4. Spisy etické: Etika Nikomachova (10 knih, jež byly
vydány jeho synem Nikomachem po Aristotelově
smrti), Etika Eudémova, Velká etika
5. O literatuře a rétorice: Poetika
6. Spisy o politice: Politika
•
•
Logika
zakladatel této filozofické disciplíny
rozeznává věci:
1. smyslové – „první substance“
- pro vědu méně důležité
2. myšlené - „druhá substance“
- jsou předmětem vědy, jsou důležitější
- dělí se na rody a druhy
- jsou myšleny (existují) v deseti
kategoriích
- lze u nich rozeznat formu a látku
Druh –
každá skupina věcí, které shrnujeme
pod jednu definici
Rod – spojení několika druhů v jeden celek
Kategorie – 10 základních typů výroků o všech jsoucnech
(nemají žádný nadřazený pojem – rod)
(1+9 = podstata (substance) + případky (podstatu
určují))
•
nejdůležitější kategorie jsou:
1. substance (podstata)
2. kvantita
3. kvalita
(případky)
4. relace
(Př. viz Z. Novotný: Jak (se)učit filosofii, str. 23)
• rozumové myšlení se děje v pojmech, ty získáme definicí
• definice jsoucno jednak zařazuje do třídy, jednak musí
vymezit, čím se jsoucno odlišuje od ostatních
• pojmy se spojují do vět (pokud jsou výroky vznikají
soudy)
• soudy můžeme spojovat do úsudků
• sylogismy (2 premisy+konkluze)
př. Všichni lidé jsou smrtelní. Sókratés je člověk.
Sókratés je smrtelný.
• dedukce
• indukce
Metafyzika
•
kritizuje Platónův dualismus (svět idejí X smyslový
svět)
•
podstata (substance) věcí nemůže existovat mimo věc
samotnou, tzn. musí být obsažena ve věci samé
•
věc se skládá z:
1. látky (řec. hýlé, lat. materia)
2. formy
↓↓↓
tvoří jednotu – hýlémorfismus
•
podstata dává látce možnost („se něčím stát“),
uskutečňuje se až prostřednictvím formy (viz jednota)
• entelechie (teleologie)
Jaký názor je teleologický?
• každý vývoj předpokládá cíl
• dle Aristotela vývoj od možného ke skutečnému
(řec. telos – cíl)
• 4 příčiny rozvinutí možnosti formy:
1.formální
2.cílová
3.působící
4.látková
Prvohybatel
• prvotní příčina všeho
• není látkou, jen čistou formou, sám není pohybován
• nezasahuje do běhu světa (deismus)
• svět se pohybuje (mění) proto, že látka touží po této
čisté formě
↓↓↓
prvohybatel je konečným cílem!
Politologie - státověda
Co je podle Aristotela příčinou vzniku státu?
Které teorie o vzniku státu je představitelem?
(viz učivo ze státovědy v nižším ročníku)
• příčina vzniku státu – přirozená slabost jednotlivce,
touha po společnosti
• (patriarchální teorie)
• zóon polítikon
• oproti Platónovi stát nejen ideální, ale i možný
• pravé a zvrhlé formy vlády (ústavy):
království – tyranie
aristokracie – oligarchie
políteá – demokracie
(políteá – uměřená občanská správa)
• pravé formy pro něj rovnocenné
Co je pro něj rozlišovacím kritériem?
• vláda by neměla zvýhodňovat některou vrstvu/skupinu
ve společnosti
• rodina a soukromé vlastnictví jsou nutné (X Platón)
Zdroje:
Archiv autorky.