Transcript Tradice a zvyky na Moravě

Tradice a zvyky na
Moravě
Masopust
Masopust je třídenní svátek, kterým
začíná čtyřicetidenní půst končící o
Velikonocích.
Závěrem se konají průvody maškar.
Velikonoce – nejdůležitější křesťanský
svátek – oslava zmrtvýchvstání Ježíše Krista
Zelený čtvrtek
Na Zelený čtvrtek je zvykem jíst špenát. V
kostele zaznívají naposledy zvony„odlétající do
Říma“. Pak umlknou až do Bílé soboty. Pečou
se jidáše – zvláštně tvarované pečivo z kynutého
těsta.
Velký pátek
Tento den se nesmí jíst maso. S Velkým pátkem je
také spojená víra v magickou sílu země a zázraky,
které se toho dne dějí.. Proto se v tento den
nesmělo hýbat zemí, neprováděly se žádné práce
na poli. Tento den je v křesťanství považován za
den Kristova ukřižování.
Boží hod velikonoční
Velikonoční neděle.
Pečeme beránka a mazance
Pondělí velikonoční
Chlapci chodí šlehat dívky s pomlázkou.
Za odměnu dostávají malovaná vajíčka (kraslice).
Pálení čarodejnic
o filipojakubské noci z 30. dubna na 1. května,
se na obranu proti čarodějnicím na vyvýšených
místech pálily ohně. Postupem času se ujala
tradice „pálení čarodějnic“, která se dodržuje
dodnes
1. máj – lásky čas
Na prvního května musí dívky dostat políbení
pod rozkvetlou třešní, aby neuschly a zůstaly
stále krásné.
Ve vesnicích se stavějí májky.
Dušičky - 1. až 2. listopad
na památku zemřelých se kladou na hroby
květiny, věnce a zapálené svíčky.
Svatý Martin
„Sv. Martin přijíždí na bílém koni" Tradičně se
v tento den obědvá svatomartinská husa a peče
se svatomartinské pečivo.
Advent
Adventní doba (období čtyř neděl před vánočními
svátky) je dobou postní a je spojena s přípravami
na Vánoce.
Barborky
Svátek svaté Barbory je spojen se zvykem řezání
Barborčiných větviček neboli barborek
Pokud větvička o Štědrém dnu rozkvetla,
znamenalo to, že si dívka v nadcházejícím roce
najde ženicha
Mikuláš
Vesnicí chodí Mikuláš, čert a andělí, aby děti
podělili sladkostmi
Vánoce
. V českých domácnostech se v tento den setkáte
s pohádkami, se jmelím a samozřejmě i s nazdobeným
vánočním stromečkem. Ke Štědrému dni se pojí
také mnoho tradic – celodenní půst (kdo jej dodrží, uvidí
večer zlaté prasátko) nebo házení střevícem (dopadne–li
špičkou ke dveřím, dívka se do roka provdá).
Když vyjde první hvězda, rodiny zasedají ke štědrovečerní
večeři. Jako sváteční pokrm se podává rybí polévka a
smažený kapr s bramborovým salátem. Sladkou tečkou je
tradiční vánoční cukroví. Po večeři se rodina sejde u
vánočního stromečku, pod který naděluje dárky Ježíšek.
25. prosince se oslavuje 1. svátek vánoční – Boží hod.
Rodiny se scházejí u společného oběda – nejčastěji se jí
pečená kachna nebo husa, knedlíky a zelí.
26. prosince se oslavuje 2. svátek vánoční – svatý Štěpán.
V tento den chodili koledníci po domech koledovat Za koledu
obdrželi ovoce, peníz nebo pozvání k posezení v domě.
Tři králové
Tři králové chodí po domech a na dveře píší
svěcenou křídou písmena K+M+B– Kristus žehnej
tomuto domu. (Kašpar, Melichar a Baltazar )