Transcript Ke stažení zde.
Monika Brenišínová
Sběratelství existuje od počátku umění ~ hrobové nálezy.
Antika – t
heatrum mundi: soukromé sbírky
soudobého poznání a podivuhodností.
Středověk – soukromé sbírky, sbírky institucí ~ již písemné doklady (inventární zápisy, účetní knihy).
Nejstarší sbírky v Evropě tvoří chrámové či klášterní pokladnice, které obsahovaly: relikvie a jejich schránky ornamenta ecclesiae (liturgické nádobí, náčiní a votivní dary) • • • kuriozity (zjm. přírodniny jako je např. roh jednorožce ~ kult PM, dračí zub ~ kult sv. Jiří).
Fce: finanční rezerva, výraz magické moci, estetická hodnota.
Sběratelé: církevní představitelé a světští panovníci. Sbírky jsou soukromé/hradní inventář.
1069 Svatovítský poklad. Středověká pokladnice krále Maxmiliána I. (*1459 +1519). Roh jednorožce (ve skutečnosti zub narvala).
• První český sběratel byl Karel IV. Sbírka Karla IV. obsahovala: rukopisy (část rukopisu sv. Marka) relikvie (např. úlomek dřeva z Kristova kříže, ostatky sv. Víta, části opasku PM, korouhve a kosti sv. Oldřicha, sukně Kristovy, hole sv. Petra, boty sv. Ondřeje aj.) – vše získal darem; kuriozity (korálový stromek, kostra draka) ~ sbírka minerálů, výroba relikviářů, svatovítský poklad. mince a kameje, vzácné minerály, předměty a knihy související s astronomií a obrazy 3906 položek, z toho 1200 rukopisů.
Vytvořil 1. obrazovou galerii v Čechách.
Další sběratelé: Václav IV. , Jan z Dražic, Arnošt z Pardubic.
Husitství: sbírky vypleněny, např. Rábí.
Relikviář vytvořený pro ostatky svatého Víta. Kaple sv. Kříže ve velké věži Karlštejna sloužila k uchování nejcennějších pokladů soukromé Karlovy sbírky.
Objevují se v 16. století v Itálii, a to v souvislosti s rozvojem poznávání přírody (studenti univerzit/šlechta tíhne k umění).
Objevují se sice v době manýrismu, ale typické jsou pro období baroka.
Kabinetní nebo také univerzální sbírky obsahují: Artificialia: zvláštní umělecké předměty (ze slonoviny, vzácných kovů…) Naturalia: přírodniny (schránky mořských živočichů, kokosové ořechy…) obvykle specificky zaměřené, např. sbírky přírodovědecké, grafické, numismatické aj. Např. premonstráti z kláštera v Teplé či pražského strahovského kláštera, kde je dodnes část sbírky založená r. 1798 opatem Václavem Mayerem. Zde vidíme dochované barokní uspořádání kabinetu kuriozit Strahovského kláštera.
Kabinet [z it. gabinetto]: soukromý uzavřený prostor, v němž se sbírkové předměty uchovávají i ukazují malá sbírka, jíž název kabinet odlišuje od velkých sbírek muzea či galerie kus nábytku podobný kredenci, který pojme sbírku do svých přihrádek.
Kuriozita [z lat. curiosa]: zvláštnost, neobvyklost, neobyčejná, podivná věc, vzácný, podivný jev, případ, pamětihodnost.
Vetustissima: nejstarší předměty (archeologické nálezy, unikáty a tzv. starožitnosti - časté padělky).
Mirabilia a mystica: zázračné a tajemné předměty (památky náboženských obřadů, symboly tajných nauk a sekt).
Miniatury a giganti: nejčastěji nalezneme ve sbírkách miniatury, které představovaly mikrokosmos (kameje, předměty ze slonoviny či perleti atd.); giganti jsou velké artefakty, ve sbírkách málokdy. Gaudia: předměty groteskní až absurdní (falické symboly na středověkých poutnických odznacích, neřestná témata z bible a antické mytologie, postavičky z Comedie dell´arte či různé anamorfósy neboli deformace a karikatury). Bible Václava IV. (1390) - manželský sex.
Poutncký obraz.
Funeralia a horribilia: smuteční, hrůzná a morbidní témata neboli memento mori – připomínka smrti (mumie, pohřební výbava). Exotica a naturalia: mimoevropské umění, vzácné nerosty, organické materiály a etnografické památky, atp. Scientica: technické předměty od nejstarších dob (časomíry, astrologické pomůcky, zeměměřičské).
Výřez z mědirytiny Aegidia Sadelera zachycující čilý obchod s exotickým zbožím ve Vladislavském sále. Nepochybně místo získávání sběratelských předmětů (1607).
Sbírky jsou rozšiřovány obvyklými způsoby: dědictví
-
věno dary obchod ~ placení agenti, síť obchodů s uměleckými předměty.
Tvorba falzifikátů (nepřiznaná kopie)/ kopista – malíř, který vytvoří přiznanou kopii.
• • • • Samotné kabinety kuriozit se objevují již v 16. století/v Čechách se bohužel žádný kompletně nedochoval.
Jejich podobu známe z dochovaných inventářů, např. ilustrovaný inventář Lobkowiczů v Roudnici nad Labem.
• Kabinetní sbírky obsahovaly: mechanické hračky z Persie, rostliny z Nového světa, falešní draci a baziliškové, porcelán z Číny ~ rozvoj námořní plavby • umělecké a dekorativní předměty z exotických materiálů, např. ze zlata, stříbra a drahokamů, ze slonoviny, želvoviny, rohoviny, schránek mořských živočichů, korálu, pštrosích vajec, kokosových ořechů přístroje, zámky, důmyslné vynálezy, mechanické automaty, ale i mučící nástroje.
Fce sbírek: vzdělávání (bibliofilie, knihtisk, představa univerzálního muzea) ~ humanismus, ,věda Reprezentace - mnohdy veřejné.
Vzor: pražská kunstkomora - kabinet kuriozit Rudolfa II. Sběratelé: Boskovicové a jejich zámek v Moravské Třebové (knihovna, sbírka a obrazová galerie/středověká pokladnice); Bohuslav Hasištejnský, který sbíral především knihy, ale také astronomické přístroje, apod.
Petr Vok z Rožmberka (knihovník Petr z Břežan)
Nejvýznamnější sbírky na našem území: část Medicejské sbírky (arcivévoda František d´Esté, Konopiště, naše nejcennější ucelená kolekce italského uměleckého řemesla, zjm. šperků).
• • • 1.
2.
3.
Obsahovala: naturalia (horniny, zkameněliny, exotická dřeva a plody, vycpaná zvířata, zuby a kůže, ptačí vejce, roh jednorožce, kostra draka, vycpaný bazilišek, roh nosorožce, kůže koloucha se 2 hlavami, atp.) artificialia (zbraně, mince, šperky, nábytek, hrací strojky, voskové plastiky, atd.) scientifica (42 kusů hodin, i s vteřinovým ukazatelem, přístroj na perspektivní kreslení, globy a astroláby). Dále mumie či Codex Gigas. Sourkomá.
Největší na světě ( více ).
před 2SV odhadována cena 1 000 000 000 korun. dnes několikanásobně
V pořadí zleva: mnohofunkční hodin;y biologické kuriozity, kresba mechanické hračky; slavná onyxová miska.
Typický barokní šlechtický kabinet: Nosticovská sbírka (dnes UPM, 200 sbírkových př., jako jsou mince, dřevořezby a zbraně) - typický reprezentační inventář šlechtice a jeho paláce.
Fragmentárně dochované sbírky z tohoto období (Thunové, Rohanové…)/většina jejich fondů byla rozptýlena během finančních krizí pozdního 19. a počátku 20. století. Hrabě Jan Rudolf Špork (1696-1759): průvodce po typickém barokním kabinetu, 7 svazků skicářů, v nichž zaznamenal na tisíc artefaktů, založil i vlastní kabinet, velmi dobře uspořádaný a přehledně popsaný/neznámý. Nový typ vzdělaného sběratele:. artis pictoriae amator - promyšlené, ucelené sbírky, osobní vkus sběratele ~ „kavalírské cesty“ mladých šlechticů po evropských centrech vzdělanosti a umění. Hlavní sběratelský zájem se soustředí na umění (kresby, grafiky, tapisérie, knihy, antické předměty, porcelán, sklo) a zjm. pak obrazy – vznikají samostatné obrazárny, mnohdy přístupné veřejnosti.
Ze sbírek kuriozit se vymezují samostatné větve, jako např. sbírky zbraní, lovecké sbírky/zájem o kuriozity upadá.
• • Také pro školní (odtud název profesorského kabinetu :-) a osobní potřeby.
Stoupl zájem o zkameněliny a minerály ~ racionalismus a zájem o vědu. vznikají vědecké společnosti (u nás již v roce 1746) 1727 vzniká Museografia: ideální představa muzea - dokumentace a historie přírody, dějiny lidstva 1775 myšlenka na založení veřejného Českého
muzea
Shallerův průvodce po pozdně barokních kabinetech pražských/vynechává nejdůležitější sbírku této doby - Museum technologicum: Jan Ferdinand ze Schőnfeldu (majitel a tvůrce sbírky, vydavatel českých novin, knihtiskař a velkoprůmyslník) složení sbírky bohužel neznáme/rozprodána, ve sbírce převažovalo umění. Camera mathematica (matematické muzeum) v Klementinu (nástroje matematické a pumpy, díla mechanická a optická, pohyblivé globy ukazující postavení planet či Slunce v souvislosti s měřením času, atp.).
Významní sběratelé: průmyslníci a měšťané (Jan Ignác Neuberg) ~ proměna interiéru měšťanských domů (knihovny a reprezentativní salóny na umístění sbírek), vzniká tzv. kabinetní tvorba a na oblibě získávají miniatury.
M. B. Valentini: Musaeum Musaeorum dvousvazkové dílo o muzeu jako zdroji encyklopedického vědění. J. C. Nickelius: Museografia, 1727. Ideál- ní představa muzea jako instituce mapují- cí historii přírody a lidstva.
• • Národní obrození ~ rozvoj uměleckého řemesla, vzdělávání a muzejnictví.
Vznikají tato muzea: Uměleckoprůmyslové muzeum ( ½ století vedeno Obchodní Živnostenskou komorou) Vlastenecké, později České muzeum (pozdější Národní muzeum), Jan Norbert I., hrabě Kašpar Šternberk Průmyslové muzeum (dnes Náprstkovo muzeum, původně zaměřeno čistě technicky), Technické muzeum, Poštovní muzeum..
Technika:
1891 Zemská výstava v nově vybudovaném Průmyslovém paláci v Praze.
Sběratelskou štafetu přebírají průmyslníci, jako např.: Vojtěch Lanna (významný sběratel a průmyslník) bří Bondyové (majitelé holešovických železáren ) Velká část sbírek velkoprůmyslníků byla UMPRUM věnována(snaha zabránit rozprodeji po smrti) nebo se sem dostala v rámci konfiskací po r. 1945.
Na akviziční činnosti muzeí se podílejí národní banky a úředníci kuriozity.
→
umělecké předměty, nikoli
Soukromé sbírky se specializují (známky, autíčka, auta, krabičky od čehokoliv, pohlednice, bankovky, porcelán, hodiny, šperky, etikety, ubrousky, fotografie, jízdenky, koberce, dýmky, panenky…)
zvířata zobrazovaná jen podle zprostředkovaného popisu Velislavova bible (1325 – 1349) – první komix.
Leonardo da Vinci kulový tank „Drolerie“ = rozpustilé obrázky namalované zpravidla na borduře rukopisu.
Jan van Eyck , detail obrazu zobrazujícíc zrcadlo odhalující opačný pohled na celou scénu
Bibliografie:
Kneidl, P., Počátky sběratelství a strahovský kabinet kuriozit , Památník nár. písemnictví, Praha 1989 Stehlíková, D., Pět století sběratelství uměleckého řemesla, v: Kabinety umění a kuriozit, katalog výstavy, UPM a Správa Praž hradu, Praha 1996